Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Na útěku 2

Ashley - LV and Glam


Na útěku 2Druhá kapitolku a další objasňování našeho příběhu... tentokrát bude i pohled našeho tatínka, který zatím ani neví, že je tatínek... příjemnou četbu... Vaše eunta

2. kapitola

To už jsem ji musela zastavit. Nechtěla jsem to vědět. Byla to jeho volba stejně jako moje.

,,Dost, Alice! Nechci nic slyšet. A to tajemství udržíš. Nestojím o žádnou pomoc a o žádné slitování.“      

 

,,Dobře, nechtěla jsem tě rozčílit. Vím, jak ti je, ale pochop zase ty nás. Edward to nechtěl, udělal to pro tvoje bezpečí a vždyť o malé ani neví!“ její hlas už nebyl klidný.

,,A ani vědět nebude!“ odsekla jsem jí.

,,Bello, je to její otec.“ Bránila ho, ale tohle neměla říkat.

,,Ano, její otec a já byla taky jeho, ale o mě opustil a on mi rozdrásal srdce na milion kousků a on mi řekl, že mě nemiluje. Nemá právo na nic!“ vybuchla jsem a už jsem na ní křičela. Okamžitě jsem hovor ukončila a telefon mrskla do rohu místnosti.

Ještě ho bude ospravedlňovat? Bude se ho zastávat? Kdo se zastával mě, když mě opouštěl?

Svým křikem jsem ale vzbudila malou. Začala plakat.

Jsem to ale macecha, a to všechno jenom kvůli Alice. Kdybych mohla, byla bych rozpálená do běla.

Upíří rychlostí jsem vběhla do ložnice. Okamžitě vzala malou do náruče a chovala ji.

,,Omlouvám se, zlatíčko. Nechtěla jsem tě vzbudit.“ Konejšila jsem ji a laskala ve vlasech. Ona hned položila hedvábnou ručku na mou tvář. Otázka byla jasná.

,,Křičela jsem na tetu Alice. Moc mě rozzlobila.“ Odpověděla jsem jí na její dotaz a jakmile jsem vyslovila ,,Alice“, tak se jí rozzářily oči. Tetu Alice milovala. Okamžitě přišla další otázka.

,,Ne, teta Alice nepřijede. Má hodně práce.“

Její oči zase pohasly, i její myšlenky už nebyly tak veselé, ale nesmíme nic riskovat. Alice tu sice párkrát byla, ale už nechci aby jezdila. Začíná se naklánět a Edwardovu stranu, a to nevěstí nic dobrého.

Vím, že její tajemství je velké břemeno, ale odpřísáhla mi, že ho udrží v tajnosti za každou cenu. O to těžší to je, když je v domě osoba, která čte myšlenky.

,,Pojď zase spinkat.“ Řekla jsem, znovu ji políbila a uložila.

 

Kolem druhé hodiny ranní jsem se vydala na lov. Malá tvrdě spala a já budu za hodinku zpátky. Pečlivě jsem zamknula náš byt a vydala se k okraji města. Směrem do lesů.

 

 

 

Edward Cullen

 

Další zatracený den. Další ztracený den věčnosti.

Hodiny nesnesitelně tikaly, a tím mi připomínaly, že čas jde dál.

V domě bylo hrobové ticho. Nikdo zde nebyl a nikdo se o mě nestaral. Byl jsem jim za to neskonale vděčný. Vím, že mnou opovrhovali a odsuzovali za moji chybu. Takovou chybu, že byla nejhorší v celé mojí existenci.

Jediná Esme mě utěšovala, i když věděla, že já jsem to zkazil. Zkazil jsem to pěkné co bylo a tím zkazil a rozsekal i celou naši rodinu.

Carlisle to pro jistotu nekomentoval, i když jsem věděl, co si myslí. Litoval mě, to ano, ale více litoval Bellu, protože věděl, jak moc mě milovala. I já ji miloval a miluji stále, ale vše jsem zapřel a lhal jí přímo do očí. Zadupal jsem její lásku hluboko do země a neměl jsem s ní slitování.

Rosalie, na to, jak Bellu neměla ráda, se mnou od té doby nepromluvila ani slovo a Emmett už nevykládal ty svoje vtípky. Jasper se v domě moc nezdržoval.

A Alice? Poslední dobou mi připadá roztěkaná a velice nesoustředěná. Něco mi tají, to vím s přesností, ale prozatím si svoje myšlenky chrání. Vždy na pár dní odjela bez Jaspera a nikomu nechtěla říct kam.

Ve svém pokoji jsem byl zavřený už čtyři měsíce a trýznil se vlastní bolestí. Trýznil se tím, co jsem zpackal. Bellu miluji z celého srdce, ale nejsem pro ni dobrý a to vím moc dobře. Ona si zaslouží žít normální lidský život a ne život monstra.

Udělal jsem to pro její dobro. Zapomene na mě a tak zapomene i na to pěkné, co bylo. Najde si někoho hodného, vdá se a bude mít kopu dětí, které já jí dát nemůžu. Já bych jí nedokázal dát normální lidský život. Nejsem člověk, nejsem nic. Jsem troska.

Seděl jsem na pohovce s hlavou v dlaních a vzpomínal.

Vzpomínky bolely ještě víc, ale vím, že tyhle chvíle s ní tam jsou hluboce vyryty.

Naše první setkání. Náš první rozhovor. Náš první polibek. Naše milování.

Ještě teď jako bych ji cítil na svém těle, jako by ani nebyla pryč. Stále jsem ji cítil a věděl jsem, že tento pocit jen tak nevymizí. Byla mou součástí tak, jako já její. Byla mou a oddala se mi. A já to všechno zahodil a zašlapal.

Nejradši bych se neviděl.

,,Vím, jak ti je, ale pochop zase ty nás. Edward to nechtěl, udělal to pro tvoje bezpečí a vždyť o malé ani neví.“

Alice, ale co dělá v domě? Měli být na lovu. A o čem to k sakru mluví?

Moje smysly zase zbystřily. Malé? Jaké malé?

Zpozornil jsem a snažil se nehýbat.

,,Bello, je to její otec.“

Pokračovala Alice, jakoby vůbec nevěděla, že tu jsem.

Otec? Bella? Já jsem otec? Dítě? To přece není možné!

A sakra. Edwarde, buď klidný.

To už jsem stál na nohách a upíří rychlostí se ocitnul ve spodních patrech domu. Zastavil jsem na centimetr od Alice a propaloval ji pohledem.

,,Co to znamená?“ řekl jsem klidným hlasem, protože jsem si nemohl dát dvě a dvě do kupy.

,,Už jsem to nemohla vydržet. Udělala jsem to naschvál, abys to slyšel. Sice jsem Belle slíbila, že to nikdy nikomu neřeknu, ale nemůžu se dívat v jakých podmínkách žijí. Jsem z toho zoufalá, protože peníze odmítá a odmítá všechno. Ta malá to ale potřebuje.

A ano Edwarde, opravdu je tvoje. Jmenuje se Renesmee. Je překrásná, vlásky má po tobě a oči po Belle. Neskutečné dítě. Napůl člověk, napůl upír. Omlouvám se, že jsem to tajila, ale nešlo to jinak.“

 

Shrnutí povídek

Předchozí díl

Další díl



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Na útěku 2:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!