Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj vrah

EdwardVolvo

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Můj vrahNapadla mě taková... povídka... Bella je dcera mafiánského bosse... své pravé jméno málokdy používá a jejími chůvami jsou dva bodyguardi... Tohle je zatím jen prolog, předmluva... říkejte tomu, jak chcete. xD Prosila bych všechny o komenty. Je to pro mě velice důležité a ráda bych znala názor znalců... Děkuju... snad se bude líbit... poroučím se xD

30.09.2009 (19:45) • Niki311 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4795×

Můj vrah

 

 

PŘEDMLUVA

 

Život není fér a když už je všechno k dosažení jen palec od vás, sesype se to jako domeček z karet…

 

*

Čas plyne… jako proud říčky, jako sluneční paprsky, které se každého večera musí vystřídat s tím zlověstným, ale přesto romantickým stříbrným kotoučem s názvem: MĚSÍC.

 

Vznášel se tam ve tmě a zářící hvězdy ho líně sledovaly a pomáhali mu označovat cesty pro zbloudilce.

 

Nikdy jsem nemohla uvěřit tomu, že to, co se v daný moment děje, se děje zrovna mě. Že já jsem uprostřed všech těch komplikací a chtě nechtě, musím pokračovat v přežívání… Proč přežívání, proč tak zdlouhavé slovo?

 

Je to těžké vysvětlit… vždy je těžké vysvětlit něco, co je vlastně tajemství, které nesmí nikdo znát. To je nejvíc šokující, že až zjistíte pravdu, která se úporně schovává za mou tváří, radši by jste mě neznali, protože buď by jste se museli přidat k nám, nebo můj tatík svolá celou skupinu nájemných vrahů, kteří si vás dříve, nebo později najdou….

 

Mému způsobu života se nedá říkat život, protože to není to, co bych si bývala vybrala, kdybych měla tu možnost.

 

Temná, podivně zapáchající místnost s kamennými zdmi a krysami, které se mi motaly mezi nohami bylo mé vězení. Mezi každým kamenem se kupil mech, plíseň a pocit klaustrofobie mě ovládal.

 

Moje tělo bylo zpřelámané. Už pár nocí jsem jaksi…spala ve stoje. Své tělo jsem necítila- nač taky? Jen abych cítila nepříjemné mravenčení, které mě sužovalo celé tři dny? První tři dny mého pobytu mezi těmito nepříjemnými zdmi?

 

Přemítala jsem si to, co se stalo během posledního roku… to napětí, strach, nebezpečí a zakázaná láska… ten neznámý, krásný… jeho půlnoční oči, které mě dokonale očarovaly.

 

To předtím říkali o mých očích… jsou tak hluboké, velké , tak krásně čokoládově hnědé, že se v nich člověk ztrácí a pak nezná ani své jméno. Tohle mi lichotilo a můj otec pečlivě střežil mé city pro toho, koho mi vybere s čímž jsem nesouhlasila, ale co se dá dělat?  O tom, jak mi zachránil život… na smrt všude kolem mě, za kterou jsem měla nést zodpovědnost.

 

Povzdechla jsem si a ozvěna mého vzdechu se roznesla po celé místnosti. Život je nespravedlivý, kdy taky byl? Je to jeden z největších podfukářů a proklínám toho, kdo mi ho nalinkoval. Slyšíš! Nesnáším tě! Začala jsem propadat hysterii… můj věčný společník. V agresi bylo cosi, co mě lákalo, ale zároveň odpuzovalo… nenáviděla jsem tatínkovi soudy, kterých jsem se tajně účastnila, ale zároveň mě fascinovaly.

 

Přes mysl mi prolétl obrázek chvil, kdy jsem byla nucená být v poušti. V neprostupném, nebezpečném, ale přesto úchvatném místě… Písek se tam s každým poryvem větru lehce zdvihl, posunul o kousek dál a pak zase klesl na jiné místo. Na zvuk, který jsem vydávala každým krokem, který jsem učinila…jako kdyby člověk šlapal po křupkách a když se zastavil…

 

Ticho… to ticho, které mi umožňovalo myslet a zároveň zapomenout… tam na tom místě, kde člověk vidí jen žlutou a oranžovou s lehkými nahnědlými kousíčky kamenů jsem si myslela, že jsem bůh.

 

Kdo by se tam sám vydal? Kdo by se dobrovolně vydal na smrt? Smrt, která si pro mě přišla v tak útlém věku. No… beru v potaz to, že teď mám úplně jiné podmínky než tehdy. Že okolo mě je opak pouště. Všude plíseň, vlhkost, odporní tvorečkové, kteří mě přesvědčují o tom, že je tu život…

 

,,Hlavně nezapomeň, že nesmíš nepříteli ukázat tvé slabosti, rozumíš?‘‘ Táta mě držel za ramena a jeho pohled byl prosebný. Byla jsem až moc malá, ale tón, kterým mi to říkal se mi hluboce zaryl do paměti.

 

Tehdy jsem se spíš soustředila na to, že nejsme sami. Za jeho zády stáli muž a žena s prsty, které klepaly nervózně o pistoli a za mnou dva muži, kteří nebyli až tak moc nervózní, ale propalovali mě ochranitelskými pohledy. Už v té době jsem byla zvyklá na asi pět jmen, která jsem si s každým stěhováním musela přisvojit. Diana, Mariana, Angela, Helen, Melisa… ale pravé jméno jsem používala jen občas… Bella…

 

Bylo to maskování… když jsem se narodila, bylo tohle jméno poslední slovo, které vyšlo z matčiných rtů.

 

Nemůžu být tím, kým bych chtěla být, nemohla jsem být vzduchem… něčím, co se mermomocí snažíte chytit do zkřehlých rukou a stejně víte, že je to marné. To je to, po čem jsem chvíli toužila… prostě… být někdo, něco…jiného…

 

Jak já nechci být monstrum….nechci být jako můj otec… ten, který vládne podsvětí lidstva… nechci být…dcera mafiána…

 

 

PROSÍM VŠECHNY O KOMENTY, KRITIKU A PŘIPOMÍNKY....

Vaše Niki311

>

Autor: Niki311 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Můj vrah:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře