Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj osud - 1. díl

06.04.2009 (09:40) • Jitulka963 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 7594×

MŮJ OSUD

Popi s postav:

Isabella Swan

-dívka, 17 let, tichá, uzavřená a samotářská povahy

-žije se svou matkou, setrou a otčínem v Denveru

Claudie Swan

-dívka, 20 let, veselá, otevřená a společenská povaha

žije se svou matkou, setrou a otčínem v Denveru

Renné Swan Dwier

-matka Belly a Claudie, 38let a pořád se o někoho strachuje

-žije se svými dcerami a novým manželem Philem v Denveru

Charlie Swan

-pravý otec belly a Claudie, bývalý manžel Renné, 40 let, samotářské povahy

-žije sám ve svém domě ve Forks

Phil Dwier

-nový manžel Renné, nevlastní otec Belly a Claudie

- je velice známý realitní makléř, žije se svojí novou „rodinou" v Ddenveru

----------------------------------------------------------------------

Carlisle Cullen

-upír, 35 let (napořád)

-„otec" rodiny Cullenů, ve skutečnosti děti nemá

Esme Cullen

-upírka, 32 let (napořád)

-„máma" rodiny Cullenů, ve skutečnosti děti nemá

Edward Cullen

-upír, 18 let (napořád)

-patří do rodiny Cullenů, může číst myšlenky

Matt Hale Cullen

-upír, 21 let (napořád)

-bratr Jaspera, patří do rodiny Cullenů, vypadají společně s Rossaline jako sourozenci, proto si vzali její příjmení, může ovládat mysl

Jasper Hale Cullen

-upír, 19 let (napořád)

-bratr Matta, patří do rodiny Cullenů, vypadájí společně s Rossaline jako sourozenci, proto si vzali její příjmení, může ovládat pocity, druh Alice

Alice Cullen

-upírka, 18 let (napořád)

-družka Jaspera, patří do rodiny Cullenů, vidí do budoucnosti

Rossaline Hale Cullen

-upírka, 18 let (napořád)

Družka Emmetta, patří do rodiny Cullenů, ráda zpravuje auta

Emmett Cullen

-upír, 20 let (napořád)

-druh Rossaline, patří do rodiny Cullenů, má neuvěřitelnou sílu

----------------------------------------------------------------------

Thomas Bennel

-kluk, momentálně chodí s Claudií, 21let

Jessica a Angela

-ve Forks jsou to kamarádky Belly

Tanya Denali

-upírka, 19 let (napořád), miluje Edwarda a udělá cokoliv, aby ho získala pro sebe, klidně zabije i toho, koho Edward miluje

Demetrei a Felix

-upíři, 34 a 40 let (napořád), členové gardy Volturiů, často vysíláni zabíjet nepohodlné svědky

Volturiovy

-upíři(Marcus, Aurelius, Caus, + asi 50 dalších upírů), vládnoucí rod upírů, sídlí v Itálii, zabijí každého, kdo je jim nepohodlný

----------------------------------------------------------------------

Děj: Příběh se odehrává v Denveru. Žije tam Isabella a její sestra Claudie, jejich rozvedená a nyní už znovu vdané matka René a její nový manžel Phil. Ten je velice úspěšný realitní makléř. Edward žije se svojí upíří vegetariánskou rodinkou ve Forks. Všichni žijí šťastně, ale jen do doby než se stane nehoda.....

1.Prodej

Bella Swan

Byl pátek večer, seděla jsem s Claudií a René v obýváku, sledovaly nějaký nudný pořad. Spíš jen poslouchaly, protože René si jako obvykle četla a s Claudií jsme si povídaly o škole a naší nechtěné popularitě, kterou jsme získaly díky Philovi. Claudii to vyhovovalo, ráda byla středem pozornosti, na rozdíl ode mě. Ale naše povídání přerušil Phil, který rozrazil dveře.Tak šťastného jsem ho viděla naposledy, když si říkal s mou matkou u oltáře své „Ano". „Prodal jsem tu nemocnici!" řekl, jakmile popadl dech. „Ale to je výborné" pronesla máma. „Skvělá zpráva" přitakaly jsme s Claudií. Vlastně to byla výborná zpráva. Už mě totiž unavovalo věčně u večeře poslouchat, kolik by vydělal, kdyby si ji koupil ten nebo ten a jak by to bylo pro všechny výhodné.

„A komu?" vyjekla jsem. Tázavě se na mě podíval, zřejmě ho moje otázka zaskočila. „No.....ehm....Carlislovi" odpověděl jako by váhal. Všechny jsme se na něho podívaly.

„Cullenovi" vyhrkl, když viděl naše zmatené obličeje. Vlastně ani nevím, proč jsem se ho na to ptala.

"Jdu se nahoru učit, zítra píšeme písemku" pronesla jsem a už jsem byla ve svém pokoji. I když jsme nic nepsali, potřebovala jsem se uklidnit. Sedla jsem si na postel, pustila hudbu a snažila se na nic namyslet. „Můžu?" vyrušila mě Claudie. Jen jsem kývla hlavou ale ona si to už mířila ke mně. Jako vždy i dnes u mě hledala útěchu, protože se rozešla se svým klukem Thomasem. „Thomas je stejně vůl." pronesla jsem. Tázavě se na mě podívala a já pochopila že to jsem neměla říkat, asi ho ještě milovala. Nikdy jsem ten jejich vztah stejně nechápala, byli spolu měsíc, pak se přes půl roku neviděli a pak spolu zase začali chodit. „Asi máš pravdu, tentokrát se na něj opravdu vykašlu."odpověděla smutně.

„Holky pojďte na večeři" zvolala zdola máma.

Večeře probíhala jako obvykle, zase jsme se bavili jen o domech. „Co by jste říkaly tomu,kdybych vás seznámil s Cullenovými?" pronesl najednou Phil. "Pozval nás Carlisle, chce se s vámi setkat." Protočila jsem oči. Takovéhle akce přímo nasnáším, usmívat se, mít na sobě šaty a hrát si na hodnou dcerušku. „Jo jasně!" vypískla Claudie a už začala plánovat, kdy kam vyrazíme, abychom si vybraly šaty. Bylo mi jasné, že neuniknu. Nikdy jsem nechápala, ji to může bavit. Dokázala v obchodech strávit hodiny. Radši jsem odešla do pokoje, než si začne plánovat nejen to, co si koupí na sebe, ale i to co koupí mě a toho jsem se začínala děsit. Po chvíli za mnou přišla do pokoje. „Máš zítra něco v plánu?" zeptala se. Nerada lžu, proto jsem jí řekla pravdu. „Ne, proč?". Bylo zbytečné si jí ptát proč, už dopředu mi bylo jasné, co odpoví. „Super, pojedeme nakupovat" slyšela jsem, když už zavírala dveře.

Druhý den ráno jsme vyrazily a k mému údivu jsem jí ani nic nenamítala, i když mi už zkoušela asi desáté šaty. Už jsem si představovala, jak se na návštěvě u Cullenů budu muset smát - ne moc vyzývavě, ale ne moc znuděně. „Tyhle!" vypískla Claudie a já myslela že omdlím když jsem je spatřila, šaty toho víc odhalovaly než zakrývaly. „Claudy, my jsme dostali pozvání, nemusíme vypadat, jako bychom měly někoho přesvědčit, že se tam chceme za každou cenu dostat a použít při tom všech možných prostředků." Smutně svěsila hlavu a nebyla šťastná, že jsem jí je rozmluvila. Později mě ukecala na tmavě modré šaty s uzoučkými ramínky. Ani tyhle se mi moc nezamlouvaly,ale nechtěla jsem ji zklamat, proto jsem si je vzala.

Edward Cullen

Jelikož dnes svítilo slunce, nebyli jsme ve škole. S Alicí jsem se vydal na lov. Chvíli to vypadalo, že nic neulovíme, protože poblíž nebylo cítit žádné zvíře. Nakonec se přece jen objevilo. Byl to statný medvěd. Pomalu jsem ho obešel, aby mě neucítil a pak jsem mu už vysel zakousnutý v hrdle. Chvíli se vzpínal, pak ale stejně svůj boj prohrál a padl vyčerpaný k zemi.

Cestou zpět domů jsme si jen tak povídali o minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Když jsme se zrovna bavili o budoucnosti, Alice jen tak pronesla větu, kterou jsem zprvu nechápal, pak mi dala význam."Carlisle má pro nás překvapení."

„Co by jsi řekl tomu, kdybychom si udělali výlet. Třeba do Denveru? "ptala se, jako odpověď jí muselo stačit pouhé zakývání hlavou vyjadřující nesouhlas. „Jak myslíš, já jsem se ale neptala, já jsem ti to oznámila."podotkla.

Celou cestu domů jsem nad tím přemýšlel a znovu a znovu si přehrával v hlavě to, co jsem viděl v jejich myšlenkách. Na schodišti stála dívka, na sobě měla modré šaty a usmívala se. Jediné co jsem poznal bylo to schodiště, nachází se v jednom z našich dalších sídel - to v Denveru.

Po příchodu domů jsem zaslechl Carlise, jak nás žádá, abychom se sešli v jídelně. Vyběhl jsem schody a usadil se na svém místě. Bylo zajímavé poslouchat, co si ostatní myslí.

Rosaline:

„Co zase chce, zrovna jsem si lakovala nehty a musela jsem to kvůli němu přerušit,doufám že je to alespoň důležité."

Emmett:

„No super teď nevím,jak skončíte vrestlingoves zápas, pokusím se alespoň poslouchat, ale sázím na toho v červeným, vypadá statečně."

Alice:

„Super, doufám že se to vyplní, přála bych mu to."

Jasper:

„Myslím, že budu muset jít zase na lov, ti lidi jsou čím dál voňavější."

Matt:

„Hmm, myslím že bych mu měl jeho nápad nenápadně vymluvit."

Esme:

„Snad se nebudou zlobit, ale myslím si, že to dobrý nápad."

Carlise:

„Edwarde, už zase posloucháš?"

Tázavě jsem se na Carlise podíval. „Ne" odpověděl jsem, „to se ti jenom zdá". Pousmál se.

„Takže rodinko, koupil jsem další nemovitost."začal

„No to se mi snad zdá, kvůli tomuhle mě tahal od lakování nehtů" zasyčela si sama pro sebe zuřivě Rossaline. Neudržel jsem se a začal se smát, všichni se na mě podívali, Carlise pokračoval „No, to ale není důvod, proč jsem chtěl, abychom se tu sešli, myslím,

že by byl dobrý nápad udělat si výlet do Denveru. Máme tam přece další sídlo a myslím si že bychom měly vyrazit na čerstvý vzduch. Navíc mám v plánu vás představit mému známénu a jeho rodině, jmenuje se Phil Dwier a od něho mám tu novou nemocnici."

„Jo, musím na lov."zamyslel se Jasper. Zase jsem se pousmál.

„A kdy odjíždíme?" tázala se Esme. „Dnes večer" odvětil jí Carlise s jemným úsměvem. A mě došlo, na co narážela dnes odpoledne Alice.

Následující >>>

Shrnutí povídek

Autor: Jitulka963 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Můj osud - 1. díl: