Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Mrtvé srdce stále tluče - 2. kapitola

newmoonset9


Mrtvé srdce stále tluče - 2. kapitola„Kdyby nebylo jí, jsem už mrtvý,“ šeptl Emmett a já ztuhla. Že by mu to nakonec nezpůsobila Skřetice? Pomalu jsem se otočila na svého muže. „Co se teda stalo?“ zeptala jsem se. „Máš deset vteřin, jinak bude tady z ní hromada popelu,“ kývla jsem hlavu k Alice. „Zachránila mi život, Rose.“

Rosalie

Teprve teď jsem pochopila, jak moc je situace vážná. Alice měla neustále nějaké vztahy, románky nebo úlety.

Psal se rok 1902 a já žila se svými adoptivními rodiči na Sibiři. Byla jsem „jedináček“, což mi naprosto vyhovovalo, protože jako člověk jsem měla pět sourozenců. Pak jsem zachránila Emmetta ze spárů ledního medvěda, a když ho Carlisle proměnil, stal se můj život naprosto dokonalým a bezchybným. Protože co víc si žena může přát než krásu, moc, milující rodinu a úžasného manžela? Snad už jen dítě, ale na to jsem se snažila nemyslet.

Ale pak se jednoho dne život naší čtyřčlenné rodiny obrátil vzhůru nohama, když nás potkalo tornádo v podobě jednoho malého skřeta. A protože upíří vzpomínky nikdy neblednou, pamatuji si to naprosto do detailů.

Právě jsme se všichni vrátili z lovu. Emmett sebou hodil k televizi, já si šla lakovat nehty, Carlisle zase něco studoval ve své knihovně a Esmé byla venku, kde měla nádhernou zahrádku z mechů, lišejníků a jiných severských rostlin.

O vteřinu později jsme všichni stáli nahrbení před domem. Se zkoumavým pohledem si nás měřila malá dívka. Řekla bych, že vypadá jako elf, nebýt těch červených očí. S nima vypadala jako skřet. Nezaujala žádnou obrannou pozici a jen si nás dál měřila. Emmetta s ovladačem v ruce, mě s napůl nalakovanými nehty, Esmé držící lišejník a Carlislea s encyklopedií lidského těla.

Už mě to přestávalo bavit a zrovna jsem se po ní chtěla vrhnout, když vtom promluvila. Na Emmetta.

„Vyhrálo Chicago,“ oznámila zpěvavým hlasem a usmála se. Chlapům musela připadat nádherná, já bych ji na místě roztrhala.

A pak Emm udělal něco, co bych čekala od Esmé, ale od mého manžela, který se tak rád pere, rozhodně ne. Narovnal se, nasadil úsměv a poplácal toho skřeta po rameni.

„Můžeme si ji nechat? Aspoň budu mít někoho, kdo se zajímá o baseball!“ prohlásil Emmet se širokým úsměvem. To už jsem nevydržela, zavrčela jsem a vrhla se po skřetovi.

Ani jsem se nenadála a seděla jsem na střeše naší vily. Skřet stál dole s tím svým pitomým úsměvem a založil si ruce na prsou. Emmett na ni obdivně zíral. To si ještě vyžere!

„Poslouchejte mě, prosím, chvilku,“ zatrylkovala a k mému obrovskému překvapení se rodiče narovnali z útočného postoje. Rozhodla jsem se využít chvíle, kdy se na mě nově příchozí nesoustředí, a skočit na ni ze shora.

„Ani to nezkoušej,“ řekla tím svým hláskem a zvedla ke mně oči. Čte snad myšlenky?!

„Takže,“ začala znovu. „Jmenuji se Alice a -“

„Opravdu? Myslela jsem že se jmenuješ skřet-co-přebírá-chlapy!“ zaječela jsem na ni.

„Rose, přeháníš. Uklidni se, prosím tě, a nechej Alice domluvit!“

Fajn, takže Carlisle je taky na její straně... Dobrá, vyslechnu si, co má na srdci, a pak jí utrhnu všechny končetiny. Alice na mě po této myšlence zakoulela očima. Co to má jako znamenat?

„Jmenuji se Alice.“ Skřet mě probodl červenýma očima. „A viděla jsem vás ve svých vizích jako moji novou rodinu. Ano, mám vize do budoucnosti,“ dodala, když jsme se na sebe všichni překvapeně zadívali.

„To zní velmi zajímavě, Alice. Tys nás viděla jako svou budoucí rodinu? Proto jsi přišla, protože s námi chceš bydlet?“ Carlisle očividně začala tahle holka velmi zajímat. Mrskla jsem pohledem po Esmé, protože jsem doufala, že ji bude taky nenávidět, když jí oblbla manžela. Ale Esmé se (jak jinak) usmívala a pokyvovala hlavou. Grrr!

A tak se stalo, že se u nás Skřetice zabydlela. Já byla samozřejmě proti, ale co mi to bylo platné, když z ní byl zbytek rodiny hotový? Nejhorší bylo, že když se člověk, tedy vlastně upír, pro něco rozhodl, ona to okamžitě věděla. Nenáviděla jsem ji. Emmett se do ní téměř zamiloval a já odmítala věřit tvrzení, že je to jen sourozenecká láska. Byla jsem naštvaná jak na Emma, tak na rodiče, a zdálo se, že v naší rodině už nikdy nezavládne klid.

 

Moje nenávist trvala přes padesát let a Alice už vzdala jakékoli pokusy o spřátelení se se mnou. Jednoho dne nám (k mé velké radosti) oznámila, že odchází. Zbytek rodiny z toho byl zničený, já byla šťastná. Emmett bude zase jen můj!

Stejně mi ta malá mrcha ještě neopomněla při odchodu zas o něco víc znepříjemnit život. Nejdřív se objala s Carlislem a Esmé („Nemusíš odcházet, Alice. Máme tě rádi!“) a pak se otočila na Emmeta. Přikrčila jsem se a zavrčela, ale jí to bylo uplně jedno.

„Bude se mi stýskat,“ šeptla a pak mého manžela políbila na tvář. A ten zmetek jí polibek ještě opětoval!

Pak se otočila na mě: „Rose, mrzí mě, že mě nemáš ráda. Doufám, že jednou změníš svůj názor.“ Nečekala na mou odpověď a vylétla z domu.

Začala jsem se nadechovat k proslovu, který jsem si připravila pro Emmettka. Ten ale jen zavrčel a vystřelil z domu, nejspíš na lov.

„To je teda báječné,“ zavrčela jsem a zmizela ve svém pokoji.

 

Utápěla jsem se v sebelítosti asi čtyři hodiny, když jsem zaslechla čísi kroky přibližně dva kilometry odtud. Naši je nejspíš uslyšeli taky, protože si přestali povídat. Nebyly to Emmovy kroky. Že by se vrátila Skřetice???

Vylítla jsem z domu, abych se ujistila, že se k nám nevrací, a málem jsem se na místě zhroutila. Alice podpírala Emmetta, který měl kousance po celém těle a kvůli bolesti se téměř neudržel na nohou.

„Ty zrůdo!!!“ Vrhla jsem se na Alice, protože kdo jiný mu to asi mohl způsobit? Ve svém vzteku jsem si ani nevšimla, že ona taktéž sotva stojí a má stejné kousance, jako Emm. Překvapila jsem ji a nikdo mě nezastavil, když jsem ji začala trhat na kusy, protože naši se starali o Emmetta.

Ve chvíli, kdy jsem vytáhla zapalovač a chtěla toho skřeta zprovodit ze světa jednou provždy, vrhl se po mně Emmett a strhl mě na zem.

„Ty ji bráníš i po tom všem, co ti provedla?“ zavrčela jsem a snažila se mu vytrhnout.

„Rose! Poslouchej mě! To mi neprovedla Alice!“ křičel Emm, ale já ho nevnímala. Konečně jsem se mu vytrhla a chystala se zapálit tu hromadu končetin a kusů těla.

„Kdyby nebylo jí, jsem už mrtvý,“ šeptl Emmett a já ztuhla. Že by mu to nakonec nezpůsobila Skřetice? Pomalu jsem se otočila na svého muže.

„Co se teda stalo?“ zeptala jsem se. „Máš deset vteřin, jinak bude tady z ní hromada popelu,“ kývla jsem hlavu k Alice.

„Napadla mě skupina novorozených. Nevím, kde se vzali. Bylo jich opravdu hodně, a i když se mi podařilo asi polovinu roztrhat, začali nade mnou vítězit. Alice se tam zjevila na poslední chvíli a pomohla mi se zbytkem. Sama u toho přišla o obě ruce, ale stejně měla ještě tu sílu mě odtahnout domů. Zachránila mi život, Rose.“


 

Tak a na konci druhého dílu vám přikládám trailer. Bavte se! :)



« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Mrtvé srdce stále tluče - 2. kapitola:

 1
27.09.2012 [18:22]

Loliana Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. UV
27.09.2012 [17:23]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27.09.2012 [13:04]

SiReeNAhoj, článek jsem ti opravila, ale měla jsi v něm spoustu chyb. Příště se jim zkus vyvarovat. Díky. Emoticon
- Čárky (!),
- Dělení slov (!),
- Ji/jí (!) - krátce ve 4. pádě, jinak dlouze,
- Počáteční uvozovky, které musí být vždy dole,
- Velikost písma,
- Chybějící/nadbytečné mezery,
- Vynechaná písmena,
- Skloňování jmen,
- Přivlastňování,
- Shoda podmětu s přísudkem.

Tvůj perex obrázek byl příliš velký, upravila jsem ti jej. Příště používej tento odkaz: www.stmivani.eu/gallery/u77951.jpg

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!