Co dokáže bolest vyvést naší Belle? Je to možná smutná kapitola a bude se Vám zdát, že už je jisté, s kým bude, ale nenechte se ukolébat. Pro Isabellu není nic jisté... ani zítřejší den.
09.04.2011 (22:00) • Naomi • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2049×
EDIT: Článek neprošel korekcí.
Za Leah mě pustily teprve, když mě Carlisle vyšetřil. Leah byla v pokoji hned vedle toho mého. Měla kolem sebe taky mnoho přístrojů a byla tu cítit desinfekce. Carlisle mi řekl, kde je Leah pořezaná a tak jsem odkryla deku. Leah měla dlouhý škrábanec přes břícho,ale nebyl hluboký, jako ty mé. Pak měla ještě jeden od levé strany krku k levému ňadru. Jinak byla v pořádku. Oddychla jsem si, ale zároveň mě přemohly slzy beznaděje.
„Jak se jí budu líbít takhle znetvořená?“
„Nemám raději odejít?“
Mnoho podobných myšlenek se mi vkrádaly na mysl, ale já je zahnala. Emily si tím musela taky projít a vstah to nezničilo. Teprve teď jsem věděla, co to pro Emily muselo být. Teď vypadám hůř, než ona. Určitě budu muset seknout s modelingem, ale to mě až tak netížilo.
„Bell?“ ozval se za mnou hlas Emily. Otočila jsem tedy hlavu ke dveřím. Emily tam stála a čekala, zda může vejít. Byla si nejistá, ale nedivím se jí. Byla v domě upírů.
„Co je Emily?“ zeptala jsem se mile.
„Chci si s tebou promluvit. Vím, jak se teď cítíš.“ Došla ke mně a sedla si naproti mně do křesla, které tu bylo. „Vím, jaké to je. Když mi Sam udělal tyhle jizvy, chtěla jsem z nemocnice utéct. Nedovolovala jsem mu za mnou chodit, a když i přes zákaz přišel, schovávala jsem se pod dekou. Myslela jsem si, že mě už takhle poznamenanou nebude chtít. Jednou, ale za mnou přišla Leah a i když mě neměla v lásce, vysvětlila mi, že Sam mě bude milovat i s jizvami. Dost mi pomohla, a to i přes to, že jsem jí vzala její lásku. V té době nevěděla o otisku. Teď ti stejnou radu dávám i já. Leah tě opravdu miluje a na jizvách jí nebude záležet.“ Pohladila mě po té nejošklivější jizvě a pak odešla. Než ale odešla, stačila jsem jí ještě poděkovat.
„Děkuju, Emily. Tohle jsem opravdu potřebovala. Vždycky víš, jak mi pomoct.“ Usmála jsem se na ní a ona mi úsměv oplatila. Její slova mě zahřála u srdce. Teď mě čekala největší zkouška ze všech. Jít dolů a ukázat se otci. Nadechla jsem se a odhodlala jsem se. Šla jsem pomalu a nikam nespěchala. Cesta, ale netrvá věčně.
Už jsem stála v obýváku, ale táta byl naštěstí otočen zády, ale Edward ne. Jeho oči se rozšířily, když mě spatřil a zalapal po dechu. Asi mě od té nehody viděl poprvé. Jeho reakce, ale upozornila i mého otce a ten se otočil. S ním i Sue, která stále vedle něj. Ta hned jak mě spatřila, tak se jí podlomily nohy a táta ji musel zachytit. Sám, ale koukal ohromeně.
„Bello?“ Vykročil ke mně. Nedokázala jsem tomu čelit a utekla jsem do lesa.
Utíkala jsem dál a dál. Cítila jsem jak se mi láme srdce a s ním i otisk. Zlomila jsem ho svojí bolestí. Stala se ze mě ještě větší troska, než po odchodu Edwarda. Běžela jsem dnem i nocí a zastavila se až nadcházejícího se odpoledne u nějaké skály, kam jsem zalezla a schoulila se do klubíčka. Plakala jsem a snažila jsem se pažemi udržet hrudník, aby se mi nerozpadl.
Tolik mi to připomínalo odchod Edwarda, ale tohle bolelo ještě víc. Věděla jsem, že se nemůžu vrátit a napravit to. Dokázala jsem to, co nikdo jiný nedokázal, zlomit nejpevnější pouto, otisk. Nemohla jsem tomu uvěřit, že to šlo, ale moje bolest to nejspíš dokázala. Trpěla jsem potichu, ale slzy jsem nezastavovala.
Usnula jsem během pláče, a když jsem se probrala, plakala jsem stále. Někdo mě však pozoroval. Otočila jsem se za tím pohledem a málem to se mnou seklo, když jsem onu osobu spatřila. Byl to Edward.
„Už jsem se o tebe bál!“ šeptl ke mně, ale nehnul se ani o píď.
„Jak jsi mě našel?“ To jediné mě zajímalo.
„Podle pachu. Nejde zapomenou, stejně jako na naši lásku láska.“ Hleděl neznámo kam, ale ta bolest v očích byla nepřehlédnutelná, avšak byla v nich i láska.
„Proč jsi mě opustil?“ Věděla jsem, komu ta láska patří.
„Chtěl jsem, abys vedla normální lidský život. Nechtěl jsem být sobec.“ Stále se však díval do neznáma.
„Víš, že jsi mě tím zničil? Ublížil jsi mi tolik, že to snad ani nepůjde napravit. Nejspíš jsem stejně ublížila i já Leah.“ Jsem ještě větší sobec než Edward. On to chtěl alespoň z lásky, ale já jen ze sobeckosti.
„Moc ne. Otiskla se do Embryho, který vtrhnul do pokoje když vyjekla bolestí.“ To mě ohromilo, ale byla jsem i docela ráda. Nikomu jsem neublížila a svou bolest budu snášet jen já.
„Vrať se k nám, Bells. Prosím.“ Viděla jsem tu prosbu v jeho očích. Stále mě miloval, ale dokážu já milovat jeho?
„Jsem zrůda, Edwarde. Nejsem už hezká ani lidská. Proč se teda vracet?“ Opět mi začali stékat po tvářích slzy, ale tentokrát mi je Edward setřel. Opatrně si mě vzal do náručí a začal chovat jako malé dítě. Nechala jsem se jím konejšit a vdechovala jsem jeho vůni. Chyběl mi tolik, že mě až překvapovalo, že jsem se dokázala otisknout do Leah. On byl, je a i bude pro mě ten pravý. Leah byla nejspíš pouhou náplastí.
„Vrátím se pod jednou podmínkou.“ Začala jsem smlouvat. Edward se zamračil, ale přikývl.
„Slib mi, že už mě nikdy neopustíš. Ani pro moje dobro.“ Zahleděla jsem se do jeho jantarových očí a čekala.
„Slibuju.“ Slíbil mi. Pak se ke mně pomalu naklonil a otřel se svými rty o moje. Bylo to vášnivé, ale tak něžné. Tohle mi tolik chybělo. S Leah to bylo také nádherné, ale teď už vím, že v tom nebyla láska. Co to, ale bylo?
Iziáš:
Byl jsem dříve pánem světa, ale pak mě svrhli bratři Volturiovi a teď i oni upadají v zapomění. Oni však nevědí to, co vím já. Já vím kdo má moc dát nadvládu nad světem. Je to dívka, která musela snést bolest, krutost, ale i lásku a zlomené srdce. Ona sama to však není. Tu moc má jen láska, kterou cítí k jednomu upírovi. Díky mojí moci jsem jí vnukl otisk do jedné indiánky,co se mění ve vlka. Přece jen jsem nejstarším vlkodlakem, tak to bylo takové osobní. Ona však otisk zlomila a opět je s tím upírem. Tím se mi mnoho věcí komplikuje. Ano, mám své stoupence, ale je nás stále málo. Teď ke všemu hrozí, že ve světě převládne dobro a zlo opět upadne do zapomění.
Tolik jsem se snažil zlo udržet a pomáhali mi i ti zatracení upíří, ale i těm teď zvoní umíráček. Pokud ta dívka zjistí, co je a čím je pro svět, je se zlem ámen. To znamená i s pravými vlkodlaky a sadistickými upíry.
Předchozí - Shrnutí - Následující
Autor: Naomi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Modelka bez minulosti 6:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!