Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Místo pěstounů teta? To bude ráj! Anebo ne? - prolog

Quil


Místo pěstounů teta? To bude ráj! Anebo ne? - prologMoje nová povídka. Je o dívce, která putovala od jedné pěstounské rodiny k druhé. Po šesti letech konečně úřady našly její příbuznou, Emily Uleyovou. Emily okamžitě, co se o Alex dozvěděla, chtěla, aby ji k ní okamžitě přivezli. Alex tedy sedá do letadla a letí přes celé státy do Seattlu, kde už na ni čeká Emily i se svým snoubencem. Bude Alex dál šedá myška nebo si najde kamarády? Bude s nimi podnikat různé akce a výlety? A co když její otec byl náčelník kmene Quiletů? A má Alex taky geny na to, aby mohla vést novou smečku? Nebo už starou? Dočtete se níže... Sundance

Ve třídě bylo ticho jako v hrobě. Slyšeli jste jen škrábání tužky o papír, nebo šustění stránek testu. Otočila jsem na předposlední stránku testu. Seděla jsem úplně vzadu vlevo u okna, kde jsem nebyla moc nápadná, takže se skoro nikdo neotočil.

Tady na škole nemám přátele, ale ani mi to nevadí. Učitelé ani neví, že někdo jménem Alexandra Ravenwoodová existuje, o to bylo snazší se odstěhovat.

Teď žiju u pěstounů, kteří mě adoptovali jen proto, aby za mě měli více peněz. Protože mi bylo teprve třináct, tak jsem nemohla žít na vlastní pěst. Za šest let jsem vystřídala čtyři pěstounské rodiny. Ale od každé mě musela sociálka odebrat, protože mě buď týrali, nebo vůbec nevěděli, že existuju. Mám toho za sebou víc, než je zdrávo. Ale lidé mě soudí, i když neví vůbec nic o tom, čím jsem si prošla.

Celých šest let se všechny možné úřady snaží najít nějakého mého příbuzného, ale nedaří se. Dnes odpoledne má přijít sociální pracovnice, která by mi měla říct prý dobrou zprávu. No, uvidíme.

Napsala jsem poslední slovo a otočila na poslední stránku, kde na mě vykoukly vzorečky. Pustila jsem se do nich a po pěti minutách jsem odevzdávala test na učitelský stůl, za kterým se krčila moje učitelka matematiky. Posadila jsem se zpět na své místo, sbalila si věci a čekala, až zazvoní. Po pěti dlouhých minutách přece jen zazvonilo a já se zvedla k odchodu. Protože tohle byla moje poslední hodina, a na oběd nechodím, tak jsem šla rovnou k pěstounům. Domov se tomu říkat nedalo.

Když jsem přišla k "náhražce rodičů", jak jsem jim říkala, uviděla jsem před domem bílé auto.

Vešla jsem do domu a rovnou zamířila do obýváku. Na pohovce tam seděla postarší dáma. Prošedivělé vlasy měla svázané na temeni hlavy do uzlu. Hluboce posazené oči, které se na mě lítostivě dívaly, byli zakryté tlustými dioptrickými brýlemi, které měla posazené na nose. Na sobě měla černý kostým a k tomu černé lodičky.

Vedle ní seděli moji pěstouni.

„Ahoj, Alex, já jsem paní Brownová a jsem ze sociální péče," představila se jemným hlasem.

„Dobrý den."

„Přišla jsem, abych ti řekla, že jsme našli tvoji příbuznou. Jmenuje se Emily Uleyová. Už jsme ji kontaktovali a ona chce, abychom tě k ní okamžitě převezli," zasmála se, ale mně neuniklo, jak se zamračila na pěstouny, kteří si teď něco šeptali. „Je to sestra tvé maminky. Když jsme se jí zeptali, jestli si tě vezme do péče, okamžitě souhlasila," usmála se na mě, ale já to nevnímala.

Takže já mám tetu? A co když to bude nějaká stará ženská, která bude chtít, abych dělala Bůh ví co? Co když nebude hodná? A kolik jí vlastně je? Tolik otázek se mi honilo hlavou, ale žádná odpověď.

„A kolik jí je?" ptala jsem se opatrně.

„Jednadvacet. Ptali jsme se jí, jestli bude schopna se o tebe postarat a jestli má nějaký příjem peněz. Odpověděla, že má práci ona i její snoubenec. A mám ti od ní vyřídit, že jí půjdeš za družičku," zasmála se a já musela taky, i když vím, že si na sebe růžové šaty nikdy nevezmu. Po tváři se mi pomalu rozlil úsměv, kterým jsem ozářila paní, která mi řekla nejlepší zprávu mého dosavadního života.

Podle toho, jak zareagovala moje teta, jsem si dokázala živě představit, že je to milá a mladá ještě-slečna, která o mě bude mít starost, když se do večerky nevrátím domů.

„A kdy k ní pojedu?" vyhrkla jsem.

„No, je to celkem na tobě, kdy k ní chceš?"

„Hned!" Paní Brownová se zasmála, vylovila mobil z kapsy a někomu zavolala. Když asi po pěti minutách dotelefonovala, tak se na mě podívala a zavelela:

„Tak se jdi honem sbalit," hnala mě se smíchem, „protože za půl hodiny ti tady zastaví auto, které tě odveze na letiště."

A to mě zastavilo v půli kroku. Na letiště? To bydlí tak daleko? „A kde vlastně bydlí?"

„V rezervaci La Push, asi dvě hodiny od Seattlu."

No, tak blízko to není. Je to skoro přes celé státy, protože teď se nacházíme v Louisianě.

„A teď honem nahoru. Jsem ti v závěsu a pomůžu ti zabalit si všechno, co potřebuješ,“ popohnala mě.

Asi po dvaceti minutách jsem měla všechny své věci v jednom velkém loďáku, třech cestovních taškách a jedné tašce přes rameno. Všechny tašky jsme snesly dolů, kde jsme také narazily na mé ex-pěstouny. Seděli na pohovce stejně, jako než jsme odešli nahoru. Teď, když jsme sešli dolů, se na nás oba podívali.

"Alex, my se ti nechceme a ani nebudeme omlouvat za to, že jsme si tě nevšímali. A jsme dokonce rádi za to, že konečně jedeš k jiným lidem, kteří se o tebe budou starat. My jsme si tě vzali jen kvůli tomu, abychom měli dost peněz na splácení splátek a nájmu, ale myslím, že to už jsi pochopila sama," řekla mi moje macecha. Ale nebyla jsem to já, kdo na ni vyjel.

„A dost! Teď nejsem žádná paní ze sociálky, ale normální dáma, která má tři děti, a zrovna teď vidí, jak se chováte k děvčeti, které toho prožilo víc, než je zdrávo. Nemáte tušení, kolik to stojí úsilí nepřijít přímo před vás a nedat vám ránu. Nevíte, jak jsem šťastná, že to děvče už jde k někomu, u koho máme jistotu, že se o ni postará," prskla jejich směrem paní Brownová a nasměrovala mě ke dveřím, kterými jsme následně vyšly před dům, kde za necelých pět minut zastavilo černé Audi.

Dala jsem si všechny tašky a loďák do kufru auta. Když jsem ho zabouchla, tak jsem se otočila na paní, která se mě jako jediná zastala.

„Děkuju Vám za všechno," usmála jsem se na ni a šla ji obejmout. Sice to nečekala, ale mateřsky si mě k sobě přivinula.

„Ale, holčičko, vůbec nemáš za co," usmála se, naposledy mě objala a už mě hnala se smíchem do auta. Nastoupila jsem na přední sedadlo a naposledy zamávala paní, která mi dala, snad už normální život.

Později jsem zjistila, že celých těch šest let na mně zanechalo následky. Ale to sem teď nepatří.


Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Místo pěstounů teta? To bude ráj! Anebo ne? - prolog:

 1 2   Další »
19.
Smazat | Upravit | 02.02.2012 [19:46]

Hádej, kdo jsem! Mno, tak hádej! Hádej! Ale nedívej se mi na přezdívku, to by už nebylo fér!:D
Víš, kdo jsem? Ano, já jsem Ciel a teď už i věrná čtenářka tvojí krásné povídky. Moc se mi líbilo chování té "ženy ne ženy" ze sociálky. Tak hezky se zachovala...

Trochu mě zaráží chování macechy Alex. Neřekla bych, že by se normální žena takto projevila před paní ze sociálky, na drouhou stranu - ona asi nebyla normální, když takhle využívala děvčátko, které si toho za svůj krátký život prožilo víc, jak jiná holka za celou pubertu...
Taky se mi líbilo to, že jsi to všechno měla nějakým způsobem promyšlené.
Ti řeknu, psát komentář k této povídce mi jde jedna radost! :D
P.S.: Štěstí, že komentáře nemusejí procházet korekcí... :D
P.P.S.: To jméno je fakt hezký! : )

05.01.2012 [19:40]

SundanceMoc se omlouvám, ale nějak jsme se nedohodli s korektorkou, takže se stala nějaká chyba, tak mi to opravuje znova, ale slibuju, že další díl bude napínaví.. :) A jsem ráda, že to čteš.. :)

05.01.2012 [19:36]

WolfPrincessTeď jsem to dočetla a vydala se hledat další kapitolku jaktože tu ještě žádná není? Emoticon Emoticon Emoticon Už se moc těším až tu bude!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25.12.2011 [14:08]

mollynkaskaTerýsku, terýsku.. Ty mě vždy dostaneš!! Sakra holka, jsi pořád lepší a lepší! Honem ať je ta další kapča tady jinak za sebe neručím! Emoticon Emoticon
K zhodnocení prologu.. Dostal mě do děje, vím o co go, máš velkou slovní zásobu, slovosled ve větách. No musím tě velice pochválit spisovatelko moje! Emoticon Emoticon

15. Ceola
22.12.2011 [22:04]

Juuj těším se až si přečtu další kapču...opravdu se nemůžu dočkat Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

04.12.2011 [19:35]

SundanceSamozřejmě, že co nejdřív. Emoticon Už ji má korektorka, takže stačí, aby mi to poslala opravené a můžu to dát schváli. Do deseti dnů by to mohlo být. Emoticon Emoticon

04.12.2011 [0:39]

AliceKateCullenkdy bude další kapitolka ???? Emoticon Emoticon

12. ella
22.11.2011 [15:15]

honem další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.11.2011 [10:02]

zuzinecckaaJo tak to se těším na další kapitolu... Je to originální

21.11.2011 [18:43]

nesinkaProsím,prosím rychle další. Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!