Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Minulost a budoucnost se jednou potkají...sbohem domove

Volturi


stěhování a loučení se starým domovem. to je obsah tohohle dílku... tak si to užijte. p.s.: moc díky za komentáře, to dokáže potěšit :-)

Pohled Isabelly:

Seděli jsme v autě mezi stromy a dívali se na jeho bývalý dům. Vypadal opuštěně. Edward vedle mě jen tiše koukal před sebe. Vůbec se nehýbal a to jsme tu stáli už přes půl hodiny.

,,Ehm Edwarde, budeme muset zmizet, než nás někdo uvidí, takže pokud tam mám jít s tebou tak jdeme.´´ pokud nás tu někdo uvidí, budemem mít problém. Hlavně já, protože jsem to vymyslela.

,,No...víš...já...nejsem si jistý jestli je to dobrý nápad.´´ vykoktal ze sebe a při tom se pořád díval před sebe.

Překvapeně jsem se na něj otočila. Všiml si toho a tak mě napodobil. Nechápavě jsem se na něj podívala. ,,Není lepší nechat minulost za sebou? Když mám teď možnost žít nový život...´´ zaptal se mě. ,,Ale co tvoje věci?´´ On to asi vážně chce vzdát a odejít.

,,Ty máš nějaký věci, ze svého lidského života?´´ vypálil najednou. ,,Ne nemám, všechny svoje věci jsem získala jako upír...´´ zašeptala jsem do ticha auta a uvědomila si, že tímhle jsem ho utvrdila v jeho názoru.

,,No tak vidíš. Prosím, vraťme se domů.´´ otočil se a upřel pohled před sebe. Chytila jsem volant, nastartovala a rozjela se zpátky domů.

,,Omlouvám se, byl to blbej nápad.´´ omlouvala jsem se mu, když jsme se blížili k domu. ,,To je v pořádku. Víš pomohlo mi to obpoutat se od mojí lidské rodiny.´´ řekl a smutně se usmál. Jen jsem přikývla a zaparkovala před domem.

Všude bylo hrobové ticho. Jako by tu nikdo nebyl, což je zvláštní. S Edwardem jsme si sedli na sedačku v obývacím pokoji a pustili televizi. ,,Promluvíme si o tom ráno.´´ ozval se Carlislův hlas z vrchní části domu.

,,Jasně tati.´´ uchechtla jsem se. Mohlo mě napadnout, že Alice o našem výletu řekne všem. Ta aby si něco nechala pro sebe.

Jakmile se začalo rozednívat, všichni jsme se shromáždili v kuchyni.

,,Bylo to nezodpovědné Isabello.´´ vyčítal mi Carlisle. ,,Mohlo se vám něco stát. Edward se sice umí ovládat, ale co kdyby. Mohl vás někdo vidět a co potom? Jak by jste to vysvětlili?´´ Koukala jsem do země. ,,Omouvám se, jen jsem mu chtěla pomoct.´´ pípla jsem a doufala, že mi to projde. Prošlo.

,,Příště to ale už nedělejte.´´ usmála se na mě shovívavě Esme a objala mě kolem ramen.

,,Jasně mami.´´ řekli jsme s Edwardem společně a vyměnili si úsměvy.

,,Takže nábytek tady zůstává a auta, kterými nepojedeme taky.´´ oznámil nám Carlisle. A tím začalo nošení věcí do aut.

Alice s Jasperem jedou na tu jejich dovolenou. Jak sami řekli, potřebují chvíli o samotě. Takže za námi dorazí později.

Kolem poledne bylo vše naloženo a auta připravena k odjetí. Nastal čas loučení. Všichni jsme se vrhli na Alici s Jasperem a horlivě je objímali. Pak ještě každý zvlášť.

,,Budeš mi chybět sestřičko.´´ pošeptala jsem Alici do ucha, aby to slyšela jen ona. ,,Ty mě taky.´´ Pustila jsem ji, abych udělala místo pro další. Stejně jsem se rozloučila i s Jasperem.

Esme tiše vzlykala. Vždycky to z nás brala nejhůř. My ostatní to brali, tak nějak jako samozřejmost. Nejen stěhování ale i loučení se členy rodiny.

,,Jakmile se nám začne stýskat, hned za vámi přijedeme.´´ slíbil Jasper a obejmul Alici kolem pasu a políbil ji do vlasů. ,,A jak ji znám, bude to za chvilku.´´ usmál se na svoji ženušku. Ta ho dloubla loktem do žeber.

Poté nastoupili do auta a odjeli kdoví kam. Vážně mi budou strašně chybět, ale Alice to bez nás taky dlouho nevydrží, za měsíc budou zpátky. Hlavně, aby nás nechtěl někdo napadnout. Bez Alice to jen těžko zjistíme včas...

My se naposledy podívali na dům. Tak tady začal můj život konečně dávat smysl. Tím ,,smyslem´´ byl samozřejmě Edward. Podívala jsem se na něj a všimla si, že on mě pozoruje celou dobu. Nesměle jsem se na něj usmála a šla k autu.

Já pojedu s Carlisem a Esme. Rose, Emmett a Edward jedou v druhém autě. Myslím, že celou tu douhou cestu bych vedle Edwarda nezvládla.

A tak jsme vyjeli vstříct novému domovu.

 

 

Shrnutí povídek

 

Předchozí

Následující

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Minulost a budoucnost se jednou potkají...sbohem domove:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!