Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Minulost a budoucnost se jednou potkají...a přijde konec


takže další pokračování :-)

5. Minulost a budoucnost se jednou potkají... a přijde konec

 

Pohled Edwarda:

V kuchyni jsme byly druzí. Myslel jsem že přijdeme jako poslední. Před námi tu byl jen Carlisle, který seděl v čele stolu a nad něčím uvažoval, takže ani nepostřehl, že jsme přišli.

Esme si sedla nalevo vedle Carlisla a chytila ho za ruku, Alice si sedla ob jednu židli vedle Esme. Isabella si sedla naproti tomu prázdnému místu a já zabral židli vedle ní.

Jak je možné, že Alice ví vždycky všechno jako první? Když si Iss všimla, jak si prohlížím její mladší sestřičku, naklonila se ke mně a pošeptala:

,,Pak ti to vysvětlím." Přikývl jsem a mezitím přišel Jasper. Políbil Alici a sedl si na to prázdné místo. Jako poslední přišla Rose a Emmett. Rose si upravovala vlasy, když si všimla, jak se na ni dívám, usmála se. Emmett se tvářil trochu samolibě, sedl si vedle mě a plácl do ramene.

,,Tak jak se daří, chlape? Nedáme si menší bitku?" zeptal se a na tváři se mu roztáhl obrovský úsměv.

,,Emmette!" křikla na něj Rose, když si sedala vedle Iss.

,,Hmm, tak asi ne..." zamumlal sklíčeně Emmett. Musel jsem se uchechtnout nad tím, jak ho má Rose v moci.

,,Takže máme pár věcí, které musíme vyřešit," promluvil Carlisle. ,,Začneme nejdřív tebou, Edwarde." Lekl jsem se. Co bude chtít? Vyženou mě za to, co jsem udělal?

,,Ke své rodině se už vrátit nemůžeš. Když začala přeměna, hledala tě policie, po třech dnech ukončili pátrání a prohlásili tě za nezvěstného." Sice jsem čekal, že to nějak takhle bude, ale i tak to byl zvláštní pocit. Být živý a přesto si o mě všichni musí myslet, že jsem umřel.

,,No a tak jsem se tě chtěl zeptat, jestli budeš chtít zůstat s mojí rodinou, nebo budeš chtít jít svojí cestou. Ale musím tě upozornit, že pokud budeš chtít žít s námi, nesmíš už nikdy zabít člověka." On mě chce přijmout do rodiny? Tak to je nejúžasnější zpráva dne.

,,Pokud mě chcete, budu rád žít s vámi," odpověděl jsem mu nadšeně.

,,Dobře v tom případě, vítej v rodině, synu." Usmál se na mě. Nikdo proti tomu, že budu žít s nimi nic neměl, ani Alice. Její chování se vůči mě změnilo, když jsem se stal upírem. Nechápu to.

,,Tak první věc máme za sebou. Ta další je, abychom se domluvili, co dál," pokračoval Carlisle a podíval se po nás. ,,Říkal jsem si, že bychom se mohli odstěhovat někam do Kanady nebo na Aljašku."

,,My s Jasperem bychom se chtěli na pár měsíců od vás odpojit. Nějaký to soukromí by nám bodlo," řekla Alice a přitom mrkla na Jaspera.

,,Dobře," řekl Carlisle a podíval se na ostatní. ,,A co vy? Jak ste na tom?"

,,My s Rose sme pro, viď zlato," řekl Emmett a naklonil se na stůl, aby na ni pořádně viděl.

,,Jasně, my jedeme s váma," souhlasila Rose.

,,A co vy? Iss? Edwarde?" Podíval se na nás.

Isabella střelila pohledem ke mně a pak zpátky na otce. ,,Já půjdu tam, kam Edward," řekla jistým hlasem. Překvapeně jsem se na ni podíval, ale ona si mě nevšímala.

,,V tom případě asi jedeme s váma," odpověděl jsem a viděl, jak se Iss usmála.

,,Skvěle. Takže můžete jít. A já s Esme jdeme hledat nový dům," řekl, chytil Esme kolem pasu a společně někam odešli. Emmett s Rose se zvedli taky s tím, že předtím nestihli probrat jednu důležitou věc. Všem nám bylo jasné, co to asi tak může být.  

,,Iss, pak s tebou chci mluvit," řekl Isabelle Jasper a už byli s Alicí taky pryč.

,,Tak a co my?" zeptal jsem se.

,,Pojď se mnou." Zvedla se a šla směrem do lesa. Chytila mě za ruku a rozběhla se. Když si všimla, jak se dívám na naše spojené ruce, zamumlala nepřítomně: ,,Bezpečnostní opatření." Mě se ten pocit ale líbil. Víc než by měl, protože to byla moje sestra a já navíc nechtěl rozbít naše přátelství.

Protože přátelství je nejcennější na věc na světě.

Pořád jsme běželi lesem, bylo na ní vidět, že si to nesmírně užívá. Vypadala jako anděl. Hned bych ji políbil... Sakra, musím se vzpamatovat a přestat na ni pořád myslet. V tom se zastavila. Byl jsem myšlenkama jinde, nečekal jsem tak rychlý zastavení, a tak jsem zakopl a spadl na zem. Isabella se začala strašně smát a já se k ní po vzpamatování přidal.

,,Jsi první upír, co zakopl," řekla, když se trošku uklidnila a hned na to se zase začala smát. ,,Až tě uvidí Rosalie, že sis zamazal oblečení, potáhnou tě hned s Alicí na nákupy," v tom se přestala smát. ,,Což ti nezávidím, protože ti zaručuji, že nic horšího jsi nezažil." Mluvila vážným tonem, ale koutky rtů jí cukaly.

Natáhl jsem se po jejích nohách, chytil je a škubl k sobě. Iss to nečekala a spadla vedle mě.

,,Promiň, ale nedalo se tomu odolat," řekl jsem ji se smíchem. Jen se na mě zašklebila, ale nezvedla se. Oba sme zůstali ležet na zemi a dívali se na nebe.


Slunce už bylo na západu a pomalu zapadalo. Leželi sme vedle sebe a dotýkali se pažemi. Snažil jsem se vnímat okolí, ale nešlo to. Když vedle sebe máte anděla, co je pro vás krása přírody? Nic.

,,Jak je to v rodině se vztahy?" Tahle otázka mě trápila už dlouhou dobu.

,,No Carlisle a Esme jsou našimi rodiči." Přikývl jsem, tohle jsem už pochopil. ,,Alice s Jasperem jsou manželé, už několikrát," uchechtla se a při tom se dívala do dálky. Na něco nejspíš vzpomínala. ,,Emmett a Rose jsou taky manželé, ale ne tolikrát." Usmála se na mě.

,,A ty jsi sama?" zeptal jsem se.

,,Jo." Na tváři se mi mihl malý úsměv, když jsem si nás představil bok po boku, jak stojíme u oltáře.

,,Pro všechny smrtelné máme určitou historku," pokračovala dál ve vysvětlování. ,,Do teď to bylo, že já, Emmett a Alice jsme jejich vlastní děti a Jasper s Rosalií jsou děti Esmeniny sestry, která umřela při nehodě i s manželem, a proto je Carlisle a Esme adoptovala."

,,A povíš mi někdy vaše příběhy?" zeptal jsem se.

,,Někdy," odpověděla mi a mezi námi zavládlo ticho.

,,Myslím, že bych ti měla vysvětlit, jak je možné, že Alice ví všechno jako první," řekla potichu, dívala se na nebe.

,,Pokračuj," zašeptal jsem.

,,Každý upír má určitou schopnost, dar, který získá při přeměně." na chvíli se odmlčela. Sedl jsem si, abych na ni lépe viděl a nohy si dal do kříže. Iss zůstala ležet.

,,Tak třeba Alice vidí budoucnost." Podívala se mi do očí a dala mi čas, abych to vstřebal.

,,Aha, už to všechno chápu," řekl jsem po chvilce a usmál se. Ona viděla všechno dřív, než se to stalo. ,,A ostatní mají jaké schopnosti?"

,,Mno...Rosalie ti dokáže vlézt do hlavy a přesvědčit tě o čemkoli, Jasper je z nás dětí ten rozumný, ví, jak se zachovat v dané situaci, Emmett je z nás nejsilnější, Esme v tobě dokáže vyvolat lásku a Carlisle necítí lidskou krev a díky tomu může být doktorem."



Pohled Isabelly:

Řekla jsem mu všechny naše schopnosti. Vypadal, že ho to ani moc nepřekvapilo.

,,A ty?" zeptal se po chvilce. Myslela jsem si, že moji schopnost si pamatuje, ale asi ne.

,,Já dokážu mazat paměť a když je potřeba, tak ji i vrátit zpátky," řekla jsem mu trochu neochotně. Pořád vypadal, že si o našich předešlích setkáních nic neví.

,,Myslíš, že i já budu mít nějakou schopnost?" zeptal se mě a v očích mu zajiskřilo.

,,Ano, ale nejspíš budeš muset pár dní počkat, než se u tebe projeví." Jen přikývl a natočil hlavu vzhůru. Díval se na hvězdy, které se pomalu začaly ukazovat. Já jsem sledovala jeho obličej. Na tváři měl malý úsměv a v očích se mu odrážely hvězdy. Vypadal tak nádherně.

,,Budeme muset jít. Jasper se mnou potřebuje mluvit," řekla jsem do ticha. Podíval se na mě, a když zjistil, že ho pozoruji, na tváři se mu objevil obrovský úsměv. Vyskočil na nohy a podal mi ruku, abych se zvedla. S radostí jsem ji přijala.

,,Veď mě," řekl a moji ruku pořád nepouštěl. Rozběhla jsem se k domu s Edwardem za zády.


,,Jaspere, jsme doma!" zavolala jsem do útrob domu a pustila Edwardovu ruku. Teď už jsem se nemusela bát, aby na někoho nezaútočil. Společně jsme vyšli schody a zastavili u dveří do jeho pokoje. Rozloučila jsem se s ním, protože můj pokoj byl dál, než ten jeho.

Vešla jsem k sobě a rozplácla se na posteli. Nemohla jsem sice jako upír spát, ale přece jen postel je pohodlnější než sedačka.

Moje myšlenky přerušilo tiché zaklepání na dveře.

,,Dále," řekla jsem a následně dovnitř vlezl Jasper.

,,Ahoj, neruším tě?"

,,Ne, pojď dál, Jaspere," odpověděla jsem mu. Zavřel dveře a sedl se na postel vedle mě.

,,Tak o čem se mnou potřebuješ mluvit?"

,,Víš, že Edward si nic o tom, že jsi ho kousla, nepamatuje?" zeptal se mě nejistě.

,,Jo, vím a nechápu, jak je to možný-"

Náš rozhovor přerušil zběsilý dusot nohou a hned se rozletěly dveře mého pokoje. Ani se neopovažoval zaklepat. Edward se zarazil pár metrů ode dveří a tvářil se jako bůh pomsty. V jeho očích plál hněv a celý se třásl zlostí.

,,Takže kvůli tobě je ze mně teď zabiják?!" křičel na celý pokoj. Během chviličky se za ním objevil zbytek rodiny. Já na něj dokázala jen zaraženě koukat...

 

 

Shrnutí povídek

 

Předchozí

Následující



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Minulost a budoucnost se jednou potkají...a přijde konec:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!