Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Minulost a budoucnost se jednou potkají...a jsme znovu na začátku

vzal mi tě stín... navždy by patulka13


Dílek z pohledu Edwarda. Nejsem z něj moc nadšená, přijde mi to takové...mno nevím. posuďte sami...

Edwardův pohled:

Great Bear Lake. Největší jezero v Kanadě. A právě k němu jsme se přestěhovali.

Na východním břehu jezera Esme zrekonstruovala jeden vetší dům. No dům není to správné slovo, spíše srub. Nikdo tady nebydlel, bylo to vážně opuštěné místo. Nikomu z nás to však nevadilo. Mohli jsme se chovat přirozeně a na nic si nehrát. Takový malý velký útěk před okolním světem.

,,Edwarde vystupujem!´´ zakřičel na mě Emmett přes okýnko a já si teprve teď uvědomil, že jsem poslední, kdo nevystoupil z auta. ,,Já vím, že se ti z mého miláčka nechce vylézt, ale musíš.´´ rýpnul si do mě. Rose se na něj naštvaně podívala, otočila se a odešla k Iss, která vypadala nějak smutně.

Chtěl jsem jít za ní a zeptat se co se děje, ale Esme mě zastavila. ,,Edwarde?´´ zavolala na mě a já ji musel věnovat pozornost. ,,Jelikož se s námi poprvé stěhuješ, myslím, že by jsi měl první vstoupit do našeho domu.´´

Překvapeně jsem se podíval na ni, na dům a nakonec jsem přejel pohledem všechny ostatní. Vypadali, že s tím souhlasí. Iss se na mě povzbudivě usmála.

Nadechl jsem se čerstvého vzduchu, usmál se na Esme a přikývl. Podala mi klíč a rukou naznačila, abych odemčel.

Když jsem otevřel dveře, zůstal jsem stát s pusou otevřenou. Všichni jsme vstoupili společně dovnitř.

Ve vnitř to bylo jako v předchozím domě. Podobný nábytek a celkově bylo vidět, že se se starým domem nechtějí jen tak rozloučit.

,,Takže vítejte v našem novém domě.´´ řekl Carlisle, který držel Esme kolem pasu. Všichni se šťastně usmívali. Bylo na nich vidět jak jsou šťastní a já si jsem jistý, že na mé tváři bylo stejné nadšení.

,,V patře jsou pokoje pro vás. Kuchyně je támhle za těmi dveřmi.´´ ukázal na pravo. Schody do patra byly na levo. ,,My s Esme máme ložnici vedle kuchyně.´´ ukázal na další dveře. Pod schody byly prosklené dveře, kterými bylo vidět na jezero.

,,Alice chce jako pokoj ty poslední dveře na pravo.´´ řekla nám Esme a my to brali jako pokyn k rozebrání našich ložnic. Vystřelili jsme jako střely. Tedy až na Iss. Ta se se smíchem ploužila za námi.

Zasekl jsem se v pohybu a tím jsem umožnil Rose a Emmettovi, aby mě předběhli. Podíval jsem se na Iss se sdviženým obočím a čekal až mi to vysvětlí. ,,No víš s jejich schopnostmi nemáš nárok si vybrat. Pokud by jsi chtěl jejich pokoj, Emmett tě odtáhne pryč a jestli to nepomůže, tak tě Rose donutí, aby jsi jejich pokoj nechal být.´´

Začal jsem se smát. Došlo mi proč nespěchala. S jejich schopnostmi je těžké soutěžit. ,,A to tu ještě není Alice s Jasperem...´´ řekla a kroutila pobaveně hlavou.

Mezitím jsme vyšli schody a objevili se v dlouhé chodbě. Napočítal jsem tam šest dveří. ,,Kolik nás tu bude bydlet?´´ zeptal jsem se nechápavě. ,,Dvoje dveře jsou pro vás. Jedny čekají na Alici a Jaspera. Další budou pracovna a pokoj pro hosty. No a za těmi posledními jsou schody do podkroví.´´odpověděla mi klidným hlasem.

,,Ty poslední v pravo jsou pro Alici, tak se jim radši vyhni.´´ řekla to s vážnou tváří, ale koutky rtů ji zase cukaly. ,,Dobře.´´ odpověděl jsem ji stejně a zasalutoval při tom.

,,Pokoj vedle má Rose s Emmettem.´´ to mi ani nemusela říkat, podle zvuků vycházejících odtud se to dalo poznat. ,,Tady tyhle,´´ ukázala na dveře v pravo vedle nás ,,je Carlislova pracovna. Takže ty si můžeš vybrat mezi těmi pokoji na levo.´´

,,A ty budeš kde?´´ nechápavě jsem se na ni podíval. ,,Vždycky jsem chtěla pokoj v podkroví.´´ odpověděla mi zasněně. ,,A já ho v podkroví mít nemůžu?´´ zeptal jsem se smutným hlasem. ,,Zeptej se Esme.´´

Na nic jsem nečekal a zběhl schody. Za minutku jsem se objevil zpátky vedle Iss. Jen jsem přikývl na souhlas. Budu mít pokoj s Iss v podkroví. Budu ji moct být blíž.

Chytila mě za ruku a společně jsme vyběhli do posledních schodů v domě. ,,Nevadí když si vezmu tenhle pokoj?´´ zaptala se s nevinným úsměvem. ,,Janě že ne.´´ usmál jsem ji vrátil. Dnešek byl skvělý den. ,,Ale ty budeš muset mít pokoj naproti schodům. Naproti mě je totiž knihovna.´´ řekla mi a zmizela ve svém novém pokoji. Nejspíš se bála, abych si to nerozmyslel. Jen jsem se tomu potichu uchechtl a otevřel dveře. Nic tu nebylo. Zůstal jsem zaraženě stát ve dveřích.

,,Nevím co máš rád a tak jsem ho nechtěla vybavovat. U ostatních vím co mají rádi, ale u tebe ne. Tvůj předchozí pokoj nebyl tak osobní, jelikož sloužil jako pokoj pro hosty. Takže tenhle si uděláš podle sebe.´´ ozvala se za mnou Esme. Vděčně jsem se na ni usmál a obejmul ji. ,,Díky mami.´´ ,,Nemáš zač.´´ pošeptala mi dojatě do ucha.

Otočila se a šla po schodech dolů. Následoval jsem ji. ,,Tak kdo jede na nákupy?´´ zavolala. Ze dveří vylezla Rose a na hlavě měla účes podobný vrabčímu hnízdu. Když jsem ji viděl, nedokázal jsem se udržet a začal se šíleně smát. Za mnou se ozval taky smích. Ale bylo to jako tisíce zvonečků. Otočil jsem se, abych zjistil, kdo se tak krásně směje. Nejspíš mě mělo dojít, že to bude Iss.

,,No jasně jen se smějte.´´ brblala Rose a snažila se upravit. Za ní vyšel z pokoje Emmett, jak jinak než s úsměvem. Dole se k nám přidal ještě Carlisle a my mohli vyrazit.

Zase jsme se rozdělili do aut jako minule, ale tentokrát jsem nechtěl, aby Iss jela v jiném autě, než já a tak jsem ji stáhl na sedadlo do Emmettova auta. Leknutím vyjekla, ale jelikož jsem novorozený a tudíž silnější, podařilo se mi to. Iss se na mě rozpačitě podívala a já se na ni jen zářivě usmál. Zakroutila hlavou a dál to neřešila.

,,Jé Iss ty jedeš s náma? Nedivím se, moje autíčko je lepší než to Carlislovo.´´ řekl Em Iss a přitom nastartoval. Cesta netrvala dlouho.

Míjeli jsme ceduli s nápisem Echo Bay. Nejbližší město našemu novému domu. Zastavili jsme před nákupním střediskem a vystoupili.

 


Shrnutí povídek

 

Předchozí

Následující

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Minulost a budoucnost se jednou potkají...a jsme znovu na začátku:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!