Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Minulost a budoucnost se jednou potkají...a budeme balit

fa

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

dalsi dilecek :-)

21.08.2009 (07:00) • Martisek • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2315×


10. Minulost a budoucnost se jednou potkají... a budeme balit

Pohled Edwarda:

Po tom, co jsme si to s Isabellou vysvětlili, bylo všechno skvělé. Už nebyl problém sedět společně v jedné místnosti. Nastal čas stěhování a balení. V domě to vypadalo jako po výbuchu atomové bomby. Alice s Rose všude běhaly a balily oblečení. Elektroniku měli na starosti Jasper a Emmett. Já a Isabella jsme balili knížky a takové ty ,,přebytečné" věci, jak tomu říkali ostatní.

,,Hele, Isabello, kam se vlastně stěhujeme?" zeptal jsem se jí. Vážně doteď mi to nikdo neřekl.

,,Prosím tě, říkej mi Iss. Je to kratší," usmála se na mě. ,,A k tomu našemu novému domu, nevím toho o něm hodně. Jen to, že je někde u jezera v lesích, kde nikdo nežije. Takže nebudeme muset chodit do školy," odpověděla a zatleskala rukama jako malé dítě, kterému řekli, že pojede na výlet.

,,Copak, škola tě nebaví?"

,,Ale jo baví, ale když ji absolvuješ několikrát, tak to nadšení vyprchá." Zastavil jsem se uprostřed pohybu a nechápavě se na ni podíval.

,,My všichni už máme několikrát vystudovanou jak střední tak vysokou," řekla mi jako by nic a dál skládala knihy do krabic.

,,Kolik ti vlastně je?"

,,No, pro lidi sedmnáct, ale jinak mi je kolem čtyřiceti." Vykulil jsem oči.

,,No páni," byla jediná reakce, které jsem byl schopný. Iss se tomu jen zasmála.

,,Kdo je vlastně z vás dětí nejstarší? Myslím, jako kdo byl první přeměněný?"  

Povzdechla si a šla ke křeslům, které byly v knihovně. Napodobil jsem ji a sedl si do naproti ní. ,,První byla Rose, pak Jasper a Emmett, po nich přišla do rodiny Alice, já a teď ty," řekla a dívala se mi přitom do očí. Zase mě přepadla chuť jí políbil, ale pamatuji si, jak to dopadlo naposledy, takže jsem nad tím radši přestal přemýšlet.

,,A jak jsi se vlastně stala upírem?" zeptal jsem se ji po chvilce ticha.

,,To je na dlouho. Nech to na jindy ano?" Jen jsem přikývnul a doufal, že mi to brzy řekne. ,,Měli bychom to jít dodělat, než -´´ přerušil ji upištěný hlas Alice:

,,Issí, Ede?! Pojďte sem!´´ křikla na nás.

,,- než nás zavolá Alice," dořekla to a já se začal smát. Je vidět, jak svoji sestřičku zná.

,,Doděláme to potom. Pojď." Chytila mě za ruku a táhla ke schodišti. Když si všimla našich rukou, pustila se. Jako by si něco uvědomila. Mrzelo mě to. Chtěl jsem se jí dotýkat. A i když jsem si moc dobře uvědomoval, jak by to mohlo dopadnout, nedokázal jsem se přemluvit k tomu, aby se moje city k ní nějak změnily nebo zmenšily. Spíše naopak.

Když jsme došli do obýváku, stáli tam všichni postavení u sedačky a dívali se na nás. Opět jsme s Iss přišli jako poslední.

,,To vám to zase trvalo," pronesla otráveně Alice a prohlížela si nehty. Jen jsem se uchechtl a pohled nasměroval na Carlisla, jelikož to byl určitě on, kdo nás svolal.

,,Tak jsem si říkal, že když jsme tu poslední večer, chtělo by to uspořádat poslední společný lov tady. Alice s Jasperem nás opustí a tak by to bylo fajn. Co říkáte?" zeptal se a všechny nás přejel pohledem. Dočkal se nadšeného jásotu. A tak jsme vyrazili. Celá naše rodinka zaútočila na lesní zvěř.

Emmett, Jasper a já jsme šli na medvědy. Rose s Alicí a Iss šly na pumy. A naši rodiče na jeleny a taková ty bezbranná neškodná malá zvířátka.

Bylo super se svobodně pohybovat po lese, aniž by vás někdo hlídal, jestli náhodou někoho omylem nezabíjíte. Od toho večera, co jsme s Carlislem a ostatními probrali moji možnou schopnost, se všichni tak nějak uklidnili. Bylo na nich vidět, že mi věří a ten pocit byl k nezaplacení.

,,Hej Edwarde, nestůj tam jak solnej sloup a pojď lovit!" křikl na mě Jasper a já až teď si všiml, že jsem díky svým myšlenkám pozadu ve večeři. Rozběhl jsem se po stopě jednoho medvěda a nechal se ovládnout instinkty.


Po lovu jsme se všichni vrátili do domu, spokojení a nakrmení. Všichni se vytratili do svých pokojů, tedy až na mě a Iss. My dva jsme neměli s kým ležet v posteli v objetí.

,,Jdu dobalit ty knížky. Já mám už sbaleno. Zvládnu to tady sama, klidně běž balit svoje věci." Vypadala, že potřebuje být chvíli sama a tak jsem jen přikývl a šel k sobě do pokoje.

Já tady vlastně nic neměl, tedy až na nějaké oblečení. Žádné osobní věci. Bodlo mě u mého mrtvého srdce, když jsem si to uvědomil.



Pohled Isabelly:

Poslala jsem ho do pokoje, abych si pročistila hlavu. Řekla jsem mu, aby si sbalil věci. Ale až teď jsem si uvědomila, že on tady žádné osobní věci nemá. Naskládala jsem upíří rychlostí poslední knížky do krabic a rozhodla se jít za ním. Mám plán, snad s ním bude souhlasit.

Zaklepala jsem na dveře. Nikdo neodpověděl, a tak jsem otevřela a strčila hlavu dovnitř. ,,Edwarde?" zašeptala jsem do ticha pokoje. Ležel na sedačce, přes oči přehozenou jednu ruku. ,,Můžu dál?´´ Zase žádná odezva. Mlčení znamená souhlas, a tak jsem potichu vešla a zavřela za sebou dveře.

,,Nechceš se jít projít?" zeptala jsem se ho a tentokrát se dočkala odezvy.

,,Jasně." Smutně se na mě usmál. Nejspíš ho napadlo to samé co mě - žádné osobní věci.

Vyběhli jsme předními dveřmi a zastavili se před mým autem. Edward zdvihl jedno obočí.

,,Omlouvám se, myslela jsem spíš projet se," řekla jsem na vysvětlenou a sedla si za volant. Edward si sedl na místo spolujezdce a my mohli vyrazit.

,,Kam to vlastně jedeme?" zeptal se asi po deseti minutách.

,,No víš, uvědomila jsem si, že nemáš žádné osobní věci, a tak mě napadlo, že bychom se podívali k tobě domů a ty sis něco vzal. Abys měl vzpomínku.... ," odpověděla jsem mu, ale nedívala se na něj. Raději jsem sledovala cestu před sebou.

Periferním okem jsem však viděla, jak se na mě překvapeně dívá s pusou mírně otevřenou. Bylo to legrační.

Pak rty zkroutil do úsměvu. ,,Dobře," řekl a vypadal spokojeně. Tak to má být. Jsme šťastní. Tedy alespoň částečně...

 

 

Shrnutí povídek

 

Předchozí

Následující

Autor: Martisek (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Minulost a budoucnost se jednou potkají...a budeme balit:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře