Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Miluj mě, jestli to dokážeš - 5. kapitola - Tajnosti

BD


Miluj mě, jestli to dokážeš - 5. kapitola - TajnostiTrochu kratší, ale snad dobrá. Bella odchází domů. Edward něco plánuje. Vyjde mu jeho plán, až nastane čas?

5. kapitola - Tajnosti

Z kapsy vytahaných džínů jsem vytáhla bělostný a neposkvrněný kapesník. Chystala jsem se jím očistit pošpiněnou skříňku, na pošpiněnou duši jsem jich neměla dostatek. Cítila jsem se totiž pošpiněná jako tričko, na které někdo ukápl pálivou omáčku. Drhla jsem nápis a Jacob mne jen soustředěně pozoroval, z jeho zavřených úst nevyšla ani hláska, žádná uklidňující slova typu „všechno bude dobrý“. Ale vlastně jsem si ani nepřála, aby něco takového říkal, protože přesně taková slova k smrti nenávidím. Jsou optimistická - až mě z toho pálí moje pesimistická mysl. Zdálo se mi, že se každou chvílí měním. Jen nebylo nikoho, kdo by určil, zda k lepšímu či k horšímu. Jakmile se mi podařilo skříňku očistit alespoň do té podoby, že tam zbyla jen vybledlá červenající se šmouha, zahodila jsem kapesník do koše, jenž stál opodál a šíleně se na mě šklebil tak, jak to umí jen odpadkové koše, co jsou z půlky plné všelijakého nepořádku – od pomačkaných papírů až po těhotenské testy či cigaretové nedopalky. Jacob mne jemně pobídl, abychom opustili školní budovu, a já se jen pousmála a následovala jeho kroky, které vedly pryč.

***

„Edwarde, tohle bychom neměli. Co když nás někdo uvidí?“

„Ale já tě miluju. Nezáleží mi na ostatních.“

„Jsi tak roztomilý.“

V normální situaci, když učitelka řekne něco takového, každý běžně zčervená – nebo lépe – obrátí oči v sloup. Ale Edward se zatvářil jako šťastné dítě pod vánočním stromečkem, které právě dostalo svou vysněnou hračku. Okamžik si ještě užíval chuť jejích rtů. Chutnaly po jahodách, představil si přitom ty červené – sladké a šťavnaté – plody, které dokážou svádět už jen svou lákavou vůní. Vnímal ji a cítil, jak jí buší její srdce pod obdivuhodnou tělesnou schránkou. A znovu se zamyslel nad svým plánem, do kterého ji brzy taky zatáhne, mělo to být pro ni překvapení. Dělal to přece jen kvůli nim, kvůli jejich společnému štěstí.

Najednou ruka učitelky sjela poněkud níž – tam, kam by normálně sjet neměla. Obratně rozepnula Edwardovy kalhoty a stáhla mu je až ke kolenům, která se mu lehce roztřásla vzrušením. Ačkoli to nebylo jediné znamení toho, že je z celé situace vzrušený. Jeho mohutná šikmá věž o sobě dávala vcelku dostatečně vědět. Učitelka mu stáhla i poslední kousek oděvu, který jí bránil v tom, aby provedla to, co chtěla právě udělat. Popadla jeho úd do úst a jednou rukou si ho přidržela. Měla zavřené oči, ale Edward ji přitom procesu, který mu přinášel potěšení, upřeně pozoroval. Stěží ovládal svůj hlas, aby z jeho úst nevyšlo sténání, které by je mohlo prozradit. Učitelka zrychlovala a Edward se pevně zachytil stolu, aby vydržel tu závratnou sílu vzrušení a vášnivosti. A po několika žhavých minutách Edward uspokojivě vystříkl bílý vodopád. Byl to proud jeho pocitů, které prožíval při tomto příjemném činu. Učitelka k němu vzhlédla.

***

„Tušíš aspoň, kdo by to mohl být?“

„Nevím, ale momentálně bych se radši zabývala něčím jiným.“

„To chápu.“

Svěsila jsem trochu směšně hlavu a loudala se sklesle dál vedle Jacoba. Bylo fajn jen tak si s ním povídat a nemít z něj hrůzu - nebo k němu cítit odpor. Držel se blízko mě, což jsem v tu chvíli naopak uvítala. Protože moje zlomené srdce stále volalo po Edwardovi, který se už ovšem dvořil jiné.

„Nechceš zajít někam někdy?“

Vyslovil ta slova poněkud neohrabaně a já si pomyslela, že trapnější chvíle snad ani nastat nemohla. Přesto jsem v tu chvíli byla tak vyvedená z míry, že jsem jen kývla a zamávala mu na rozloučenou. Oba jsme se vzápětí otočili a odcházeli do svých světů, v nichž jsme přebývali spousty let. A v nichž ještě spousty let se budeme snažit přežívat. Po cestě jsem kopala do kamínků a ony se lehce kutálely přede mnou. Když najednou někdo na mne zakřičel. Pokoušela jsem se to ignorovat a jít zpříma dál. Ale hlas někoho neznámého se ozval znovu. Ohlédla jsem se a spatřila v dálce postavu. Nešlo mi určit, zda se jedná o kluka či o holku. A tak jsem se rozběhla dál od vidiny možných potíží.


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Miluj mě, jestli to dokážeš - 5. kapitola - Tajnosti:

 1
1.
Smazat | Upravit | 22.08.2014 [18:42]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!