Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Měsíc Rujány - 2. kapitola

100 Monkeys

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Měsíc Rujány - 2. kapitolaZajímavý kout světa tahle Rujána. U ledového moře na severu. A právě tam teď zavítáme trochu do minulosti, trochu do slov vyprávění. Do ticha, které není tichem. K nepřátelům, kteří jimi být nechtějí.

04.09.2015 (21:30) • Zuni • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1156×

Po pláži se potuloval osamělý muž. Z dálky byste ho viděli jako stín sebe sama. Tečku na krémové barvě písku vedle nekonečně modrého moře, které na mělčinkách občas dostalo smaragdově tyrkysovou barvu. 

Procházel se bez cíle a bez určitého směru a spíš se soustředil na vlastní myšlenky než na okolí. Soustředil se na otázky života a smrti, které už chtělo tolik filosofů vyřešit, tolik spisovatelů napsat a tolik lidí zavrhnout. 

Ticho a šelest vln. Ticho a vítr skučící ve skalnatých útesech. Ticho a ptáci létající mu nad hlavou. Slyšel ten nejnepatrnější zvuk. Tomuhle lidé říkají ticho? 

„Hej! Co tu děláš?“ Z vln se jako mořská panna vynořila dívka. Nebo žena? Vypadala mladě, kůže barvy medu, vlasy mokré a černé, oči přivřené a úsměv, který k očím ani napjatým svalům na těle neseděl. Byla nahá. Toho si muž všiml jako druhé věci. Jednak protože její úsměv předčil i záři slunce a druhak protože až do té chvíle byla po krk ve vodě. Pomalu vystupovala ven, jemně našlapovala a zůstala stát tři metry před ním. Muž se jmenoval Ricco. Stál tam bez výrazu, protože zachovat si chladnou hlavu i tvář měl tak trochu v povaze. Uvnitř něj se ale komíhaly myšlenky a navzájem se překřikovaly v ohlušujícím chaosu. Stála tři metry před ním bez jediného kusu oblečení a on si až po pár sekundách ticha uvědomil skutečnost zjevnou každému jeho druhu na první pohled. Proč si nevšiml dřív? Proč?

Ona stála dál. Věděla, kdo je. Nebyla hloupá. Nebyla ale ani neklidná. Skoro by mohla vidět jeho nejistotu, kdyby chtěla prohlédnout ještě hlouběji. Viděla skrze něj až do nekonečné budoucnosti i minulosti. Až do hloubek přítomnosti. Bylo to zvláštní. A děsivé. Tohle se jí ještě nikdy nestalo. Cítila, jak ji pomalu opouští klid. Stačilo pár sekund a ona měla pocit, že je ve středu všech linií osudu. Zoufale se snažila udržet na nohou, ale neposlouchaly ji. Podlomily se a ona se svalila do vlhkého písku. 

Ricco ji pozoroval, jak zvolna mizí v dálce. Oči se dívaly skrze něj, za něj. Oči barvy hnědého podzimního listí. Stihl ji chytit, když padala, ani nevěděl, která myšlenka ho k tomu dostrčila a hned ho druhá opět donutila ji v době kratší než mžik oka upustit a odskočit na své původní místo. Dokázal tam stát a dívat se na její tvář a sametovou kůži. Dokázal potlačit myšlenku, že ona je nepřítel. Nemusí být nepřítelem, nebo ano? Dokázal se ponořit do absolutního ticha bez myšlenek, vln, větru i vlaštovek hnízdících v pískovcových skalách. Pomalu se smrákalo. Ona dál ležela, jako by v okamžiku, kdy ho spatřila, vypustila duši. A on dál stál, jako by v okamžiku, kdy ji chytil, ztratil schopnost myslet na okolní svět. Viděl jen její vlasy černé jako nekonečná temnota mezi hvězdami na obloze. Její rty mírně narůžovělé a oči přikryté víčky. Nechtěl se jí dotknout, měl strach. Bál se, že nekonečně dlouhé nepřátelství mezi jejich druhy přebije vše, co říkaly city jeho mrtvého těla. 

A tak se otočil, když z dálky zaslechl zdlouhavé vytí a následně několik dalších jako odpovědi. Věděl, že je s nimi, stejně jako ona věděla, že Ricco je nepřítel. Nepřítel, který se rozběhl po pláži a vplul do vysokých nočních vln. 

 

…

 

„Tak jo, vážení, potřebuju pivo,“ protáhl se Ricco a rozhlédl se kolem sebe v tiché místnosti plné usměvavých tváří, zasněných mužů, trochu pohoršených žen a zvědavých dětí. Vlkodlaky u zadního stolu přelétl znuděným a pohrdavým pohledem. V očích se mu zablýskalo hněvem, hned ho ale zahnal a klepl na bar. Barman vyskočil z jedné židličky nedaleko od Ricca a spěchal mu načepovat pivo. 

„Na účet podniku,“ mrkl na něj barman. Ricco do sebe kopl pivo a potlačil znechucený výraz. Lidské pití nikdy moc nemusel, ale naučil se ho pít, protože mnohdy pomáhalo lépe zapadnout. 

„To je v pohodě,“ mávl na barmana rukou a podal mu bankovku. „Dejte mi ještě tři a drobné si nechte.“

Barman s vděkem kývl, vzal si bankovku a začal čepovat další tři půllitry. 

Declan na druhé straně místnosti, který Ricca pozoroval, se zašklebil: „Už nechci žádný pivo, dal bych si něco…“

„Tak vypadni ven a někoho si sežeň,“ houkl Este naštvaně a mrkl na pěknou brunetku s hlubokým výstřihem. Ta se usmála a odhalila všechny zuby.

„Ale Este, nemůžeme, až tady Ricco dokecá ty blbosti… ty víš co…“

„Co?“ pozdvihl Este obočí a s nevolí se odvrátil od flirtování.

„No, přeci…tady je přeci hodně lidí a někteří voní i tobě, jak koukám…“

„Ne! Zbláznil ses? Říkám: jdi ven a někoho si najdi! Co je na tom tak těžkýho k pochopení!?“ 

„Sakra, už mě nebaví tu chytat samý smradlavý pasáky koz a dědky na večerních procházkách!“ Declan se patřičně rozpálil, ale utichl, jakmile se k němu Este nahnul a naznačil mu, aby už konečně zmlknul:

„Tam v rohu sedí ti vlci a já nemám na nějaké boje dneska večer nejmenší náladu.“

„Srabe,“ prskl Declan, ale nikam nešel. Upřel ale své temně černé oči na vlkodlaky. 

Mezitím přišel Ricco s půllitry v ruce. „Tady máte, hoši, aby vám při tom napětí nevyhládlo,“ postavil před každého pití. Este, Declan ani Acey neprojevili o pití zájem. Este dál flirtoval, Declan se kysele mračil na vlkodlaky a celý svět a Acey si ustaraně prohlížel svého přítele. Proč vypráví ten příběh? Proč?!

„Můžeme pokračovat?!“ otočil se Ricco k místním a posadil se opět na svou židli. Udělal si pohodlí, ale doopravdy se neuvolnil. Viděl ty vlky. Vyvolávali v něm nebezpečné emoce. 

 

---

Děkuji všem za komentáře vzácné a hřejivé jako ranní sluníčko po dlouhé zimě! :) <3
Zuni

 


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Zuni, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Měsíc Rujány - 2. kapitola:

 1
2. Ceola
05.09.2015 [9:17]

Hezké :) Těším se na další :)) Emoticon Emoticon

1. BellaNess admin
04.09.2015 [21:29]

BellaNessNádhera!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Těším se na pokračování Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře