Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Manželství na druhou aneb Upírská telenovela 7

22.01.2011 (11:15) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 4415×

„Ahoj, Edwarde, co tady děláš?“ zeptala jsem se a snažila se znít bezstarostně.

„Chtěl jsem vědět, že jsi v pořádku. Do telefonu mi to tak nepřipadalo.“

„Nic mi není. Asi na mě jenom leze nějaká chřipka. Za pár dní už budu zase v kanceláři,“ snažila jsem se ho uklidnit, ale ty zrádné slzy mě prozradily.

„Bello, co se stalo?“ zeptal se zmateně a rychle šel za mnou dovnitř, aby mohl zavřít dveře.

„Nic se nestalo. Všechno je v nejlepším pořádku,“ vyštěkla jsem na něj naštvaně a rozbrečela jsem se úplně.

„Bello,“ povzdechnul si a opatrně mě objal. „Řekni mi, co se stalo.“

„Bu… budu se rozvádět. Viktor po… požádal o rozvod,“ vzlykala jsem mu do ramene a Edward mě jemně hladil po zádech. „A chce mi sebrat Kate.“

„Ššš, nebude to tak horké. Uvidíš. Ty jsi její matka, máš na ni větší právo než on. Obzvlášť, když často není doma,“ uklidňoval mě.

„Já vím,“ vzlykla jsem a objala ho co nejpevněji.

„Navíc tu vždycky budu pro tebe, ať se bude dít cokoliv.“

„Děkuju,“ zašeptala jsem a už celkem klidná jsem se začala stydět za svůj výstup. Odtáhla jsem se a rychle se začala dávat do pořádku. „Promiň. Nechtěla jsem, abys mě takhle viděl. Promiň,“ omlouvala jsem se.

„Bells, neomlouvej se. Naprosto tě chápu,“ usmál se Edward a pomalu mě pohladil po tváři. Ruku mi ale nechal na zátylku a přitáhl si mě k sobě. Zavřela jsem oči a nechala jsem se políbit.

Tolik jsem toužila po jeho přítomnosti. Přitáhla jsem si ho k sobě ještě blíž a nehodlala jsem ho v nejbližší době pustit.

Edward mi rukama bloudil po těle a navzájem jsme se začali vysvlékat. Když jsme oba byli bez trička, odtáhla jsem se a vedla jsem nás do ložnice. Na chodbě to bylo nevyhovující a s Viktorem tu spát už nebudu, takže bylo vlastně jedno, koho si sem vezmu.

Edward mě jemně položil na postel a klekl si nade mě. Pomalu mi vysvléknul kalhoty, a když se vracel nahoru, celé mé tělo zlíbal motýlími polibky. Vznášela jsem se na obláčku vzrušení a také netrpělivosti.

S kalhotami jsem mu pomohla a naše spodní prádlo zmizelo ve vteřině. Už nám nic nebránilo a my mohli splynout v jedno tělo. Prohnula jsem se v zádech a jenom se nechala vynést na vrchol.

Hladila jsem Edwardova záda a občas jsem ho políbila na krk. Nemohla jsem se ho nabažit a vyvrcholení přišlo až příliš brzy.

Leželi jsme vedle sebe a jemně se hladili po těle. „Je ti jasné, že se spolu nesmíme ukázat dřív, než budu oficiálně rozvedená? Viktor by to mohl použít proti mně,“ zašeptala jsem.

„Nevím, jestli to vydržím,“ odpověděl Edward a dal mi pusu.

„Budeš muset,“ usmála jsem se a koukla na hodiny. „A já budu muset pro Kate do školky.“

„Můžu jít s tebou?“ zeptal se až velmi živě a nadšeně Edward.

„Počkej po rozvodu. Nevím, jak bych to teď Kate vysvětlovala,“ vykroutila jsem se z toho a vstala jsem.

„Tak tě alespoň odvezu,“ oznámil mi a oba jsme se začali oblékat.

„Slibuju, že se ten rozvod pokusím co nejvíce uspěchat. Hned zítra začnu pracovat na papírech a na všem potřebném.“ Pouštěla jsem se na tenký led a snažila se odhadnout, kolik toho na tohle téma ještě vydržím.

„Mám tě rád, Bello, a nemůžu se dočkat, až budeš svobodná a já budu moct dobývat tvé srdce,“ zašeptal Edward zcela vážně a políbil mě.

„Tak to se pouštíš na dlouhou trať,“ usmála jsem se a vystoupila z auta, abych šla vyzvednout Kate.

Nebylo snad ani možné, jak se mi po Edwardově návštěvě zvedla nálada a já snad poprvé viděla na rozvodu něco pozitivního. Ale bylo jenom otázkou času, kdy ze mě tahle euforie vyprchá a já se budu zase utápět ve vlastním žalu.

„Dobrý den, paní Smithová, máme problém s vaší dcerou. Celý den si s nikým nehrála a u oběda skoro nic nesnědla. Máme pocit, že je nemocná nebo ji něco trápí,“ přišla za mnou učitelka, když jsem přišla do školky.

„Děkuji za vyřízení. Zkusím si s ní promluvit a nějak to vyřešit,“ slíbila jsem a Kate už za mnou přiběhla.

Nechtěla jsem problémy probírat ve školce, tak jsem Kate rychle oblékla a šly jsme ven. Abych alespoň trochu rozptýlila její smutek, vzala jsem ji do hračkářství.

„Kate, vyber si nějakou panenku,“ usmála jsem se na ni, ale moji pobídku nenásledoval žádný veselý výkřik a objímání jako obvykle.

„Kate, no tak. Podívej, co třeba tahle,“ ukázala jsem na nádhernou panenku Barbie.

„Hm,“ dostala se mi odpověď i s povzdechem.

„Kate, co se děje,“ sklonila jsem se k ní a zkoumala v její tváři.

„Půjdeme domů?“ zeptala se prosebně a mě přímo užíral pocit, že ji něco trápí, tak jsem ji vzala za ruku a šly jsme domů.

Hned, jakmile jsem zavřela dveře od bytu, jsem vzala Kate do náruče a nesla ji do obýváku. Posadila jsem se na pohovku a ji si posadila na klín. „Zlato, netrap mě a řekni mi, co tě trápí,“ zkoušela jsem to znovu.

„Mně se stýská po tatínkovi,“ zašeptala a sklopila hlavu, protože se jí po tváři rozutekly slzičky. „Chci, aby tu byl s námi.“

Zasekla jsem se v půlce nádechu, protože mi došlo, že teď je ta pravá chvíle na moje oznámení. Vůbec se mi do toho nechtělo, ale neměla jsem na výběr. Kdybych to totiž neřekla teď, neřekla bych to nejspíš nikdy.

„Víš, Kate, tatínek už s námi bydlet nebude.“

„On už nás nechce?“ rozplakala se úplně. „Už mě nemá rád?“

„Ale samozřejmě, že tě má rád, ale někdy se stane mezi dospělými takové nedorozumění. Už si nedokážou povídat, jako když spolu byli na začátku, a tak se jeden rodič odstěhuje.

Samozřejmě, že se s tatínkem můžeš vidět, kdy budeš chtít. Má tě pořád stejně rád, jen už tu nebude s námi,“ snažila jsem se jí to vysvětlit, aby to pochopila.

„Vážně za ním budu moct jít vždycky? Třeba i teď?“ usmála se najednou a já trochu posmutněla.

„Tak já mu zavolám,“ nemohla jsem jí zkazit radost.

„Ne, ne. Já mu zavolám,“ vyskočila a už natahovala ručku pro telefon. Vytočila jsem jí tedy číslo a telefon podala Kate.

„Nebere to,“ posmutněla, když telefon marně zvonil.

„Třeba má moc práce,“ pohladila jsem ji po vláskách a měla sto chutí zakroutit Viktorovi krkem.

„Mám hlad,“ zkonstatovala a nakoukla do ledničky.

„Uděláme si toasty?“ navrhla jsem a snažila se využít záminku ke zlepšení její nálady.

„Jo,“ kývla a společně jsme se pustily do práce.

Ani jsem se radši nezmiňovala, že přijde na návštěvu Teresa, protože bych ji do postele nikdy nenahnala. Takhle se mi to povedlo hned po večeři a bez přemlouvání.

Přesně v osm se ozval zvonek a moje návštěva byla na místě. Natěšeně jsem otevřela a přivítaly jsme se.

„Ahoj, Bello,“ pozdravila mě Teresa a na přivítanou jsme se políbily na tvář.

„Ahoj. Pojď dál. Kate se mi podařilo uspat, tak nás nebude otravovat,“ zasmála jsem se a už nám nalévala skleničky červeného vína. Posadily jsme se a pustily se do povídání.

„Tak co je u vás nového? Viktor je zase v práci? Povídej, přeháněj. Dlouho už jsme si takhle nesedly,“ vyzvídala Teresa a já zase posmutněla.

„Viktor už tu s námi nebydlí,“ oznámila jsem jí. „Požádal o rozvod.“

„Cože?“ zašeptala nevěřícně. „Vždyť jste se měli tak rádi,“ stále tomu nemohla uvěřit.

„Já vím,“ vydechla jsem a oči mě začaly pálit.

„A co mu to přelétlo přes nos?“

„Podváděl mě. Skoro celý náš vztah,“ vybuchla jsem a Teresa vyvalila oči. „Copak jsem tak hnusná nebo tlustá? Nebo jsem ho nepřetržitě pronásledovala jako domácí puťka, že to nemohl vydržet?“

„Bello, Bello, uklidni se. Viktor je blb, který neví, o co přišel,“ objala mě, abych se jí mohla vyplakat na rameno. „A Kate už to ví?“

„Jo, dneska jsem jí to řekla. Vzala to poměrně dobře, jestli myslíš tohle. Vysvětlila jsem, že se s tátou bude vidět pokaždé, když bude chtít. Samozřejmě, že mu hned volala, ale on jí to nezvedl.“ Byla jsem zase naštvaná.

Byly to dvě rozdílné věci. Jedna byla, že trápil mě, ale když trápil Kate, to byla věc druhá. To si prostě nemohl dovolovat, aby trpěla. Byla to i jeho milovaná dcera a on jí jenom zbytečně ubližoval.

„Taky ji chtěl do své léče, ale to jsem mu snad úspěšně vymluvila tím, že je moc zaměstnaný a že by na ni neměl čas. Taky jsme se dohodli, že se o papíry postarám já a to hned zítra na nich začnu pracovat. Chci už to mít z krku,“ povídala jsem a Teresa jako správná kamarádka poslouchala.

„Bello, kdybys potřebovala s něčím pomoct, tak jsem tady. Kate ti můžu samozřejmě kdykoliv pohlídat.“

„Neboj se, myslím, že mi Viktorova pomoc zase tak chybět nebude,“ usmála jsem se tajemně.

„Co? Okamžitě mi všechno vyklop. Takhle dělat tajnosti,“ ukázala na mě.

„No, trochu jsem se sblížila s jedním klientem,“ přiznala jsem se sklopenou hlavou, když jsem si vybavila naše sblížení.

„Já mrkám. Ještě ani nejsi rozvedená a už je na cestě Katein náhradní tatínek? Ty jsi vážně šikovná matka,“ smála se.

„Ale pšt. Nikdo o tom nesmí vědět. Kdyby na to přišel Viktor, ten rozvod by nezapomněl pořádně zkontrolovat a o to vážně nestojím,“ brzdila jsem ji.

„Neboj,“ usmála se na mě a mně se tak nesmírně ulevilo, když jsem to ze sebe všechno dostala, že se to ani popsat nedalo.

S Teresou jsme si povídaly až do půlnoci. Řešily jsme všechno možné, ale bylo to příjemné. Po dlouhé době jsme si tak skvěle popovídaly a i zasmály.

6. kapitola - 8. kapitola

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Manželství na druhou aneb Upírská telenovela 7: