Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Málokdo mě viděl 2. kapitola

Málokdo mě viděl 2. kapitolaJe tady 2. kapitolka spoluatorské povídky mě a SuzySue. Doufáme, že se vám bude líbit, a že zanecháte podle zájmu komentáře. Budeme za ně opravdu vděčné. (Za vaše názory.)
Přeje hezké počtení SuzySue a blotik

2. kapitola

Nikdo:

Proto teď stál před skoro nejhlavnějšími upíry. Proto mu teď Aro nahlížel do mysli. Proto čekal na smrt a vzpomínal na všechny prožité chvíle s tou dívkou. S Isis.

Díval se na Ara, jak reaguje na jeho minulost a vzpomínky. Aro najednou ztuhnul. Ben netušil, co se děje. Jestli náhodou Aro neviděl něco rozhodujícího, co ho usvědčí k zabití. K zabití, nebo pronásledování jeho rodiny. Naštěstí, když o tomhle přemýšlel, Aro už z jeho ruky tu svou sundal.

Aro neviděl nic moc, co by proti němu měl použít, ale to, co ho zarazilo, bylo zase rozkazování.

*Nech ho jít. Nech ho jít pod podmínkou, že už to nikomu jinému nesmí říct ani on, ani ti lidé, co to vědí. Později se nám bude hodit. Uvidíš* ozvalo se v jeho hlavě lísavý hlas. Už zase si něco usmyslela a on to musel splnit. Nemohl odporovat. Nemohl, protože nevěděl komu a jak.

„Už je rozhodnuto,“ řekl Aro. Řekl to s respektem. Víc už říct ale nestihl. Slyšel rychlé kroky. Několik párů rychlých nohou. Jenom se letmo podíval na stráže. Zjistil, že to taky slyší. Byli připraveni. Vždy byli připraveni. Vždyť od čeho by jinak tady byli. Od čeho by Aro sbíral nejnadanější upíry. Kvůli čemu? Aby ho chránili. Měli mu chránit zadek. Aby si ho nespálil. A jeho druhé využití bylo, že si chtěl dostatek dokonalých darů nashromáždit, aby mohl svou trýznitelku porazit.

Za 3 sekundy do sálu vtrhla Tanya. Vtrhla tam a za ní stáli všichni lidé z Denali. Stáli tam všichni a vražedně propalovali Ara a jeho společníky. Chtěli zachránit Bena. Vždyť to byla jeho rodina. Ben byl součástí rodiny. Bez něho by to jinak nešlo. Moc si na sebe zvykli. Hlavně Tanya na Bena.

„Chceme Bena zachránit,“ křikla Tanya za všechny.

„Ale já…“ nestihl doříct Aro. Upírka ho v myšlenkách přerušila. Poslouchal. Musel se nějak dostat z toho omylu.

*Nech je jít. Řekni, že když jsou tak ochotni riskovat za vlastní rodinu, můžou jít. Nesmí to ale nikomu říct* poručila mu zase upírka. Aro musel splnit.

„Propustím ho, ale jestli to někomu dalšímu řeknete, už nebudu takto shovívavý. Nenechám vás riskovat naše odhalení. Lidé se nesmí dozvědět o našem druhu. Takže vyřiďte té vaší svačince, ať raději nikde neříká, co ví,“ domluvil Aro.

Potom je propustil. Nechtěl se dál setkat s nadřízenou. Chtěl ji mít už na chvilku z hlavy. Tanya, Ben a zbytek Denalijských, byli šťastni. Měli zpátky svou rodinu. Měli zpátky člena rodiny, bez kterého by to už nebyla rodina. Nebyla by to rodina bez jakéhokoli jednoho z nich. Doma ale na Bena čekalo překvápko. Překvapení, které nečekal. Myslel, že když přijde domů, bude tam všechno. Všechno tam bude na stejném místě. Všechno i všichni. Hlavně jedna osoba.

Pohled Tany:

Nemohla jsem uvěřit, že by jen tak odešel bez rozloučení, bez jediného slova, a jen tak se vypařil. To by mi neudělal, dobře věděl, jak ho miluju a já dobře věděla, že on miluje mě. Tolikrát mi ty slůvka říkal do ouška. Sakra, kde může být. Nestalo se mu něco? Nevěřím, že by jen tak odešel bez rozloučení, bez jediného slova po tom všem, co jsme spolu zažili a prožili, tomu nevěřím.

Pomalu jsem sjela na zem a rozvzlykala se bez slz, co bych dala za to, kdybych teďka byla člověk aspoň tu ubohou slzu, která je obrazem neštěstí mohla bych teď vyjádřit nad ztrátou, nad ztrátou své jediné lásky.

 

Přece by ode mě neodešel, zachrání si tady jednu holku a prozradí ji a jejich rodině naše tajemství, a pak si odejde. To nejde. Doma se musí pár věcí změnit. Já musím pár věcí změnit. Takhle to dál nepůjde. Je mi jedno, komu to bude vadit, ale hlavní je, že to bude správné. Počkat, on prozradil tajemství. Třeba Volturiovi… V tu ránu jsem byla na nohou a mířila na školní parkoviště, kde jsem ho na posledy viděla.

Vydala jsem se teda ke střední, na kterou teďka chodíme. Jelikož už byl večer, a byla tma, nebyly tady ani noha, proto jsem se mohla pohybovat naší rychlosti, a nemusela jsem se bát dalšího prozrazení. Stačí Isis a její rodina.

V tu chvíli se mi rozsvítilo. Vždyť Ben prozradil naše tajemství. Co když si pro něj přišli Volturiovi. Zpanikařila jsem, bála jsem se, že bych o něj mohla přijít. To bych asi nepřežila. Ben je moje druhá polovina. Miluju ho víc, než cokoliv na světě. Od té doby, co s námi žije, se můj život změnil, a to od základů. Už bych se ho nemohla vzdát.

Nabrala jsem vzduch do plic, které to ani nepotřebovali, a pomalu začínala rozpoznávat jednotlivé pachy. Už jsem si myslela, že nic nenajdu, když mě udeřila ta nasládlá vůně, vůně našeho druhu. A to by ještě nebylo tak zlé, kdybych nepoznala, že to je Demetri. Moje obavy se tedy potvrdily. Volturiovi si pro něj přišli. Ale já to tak nenechám a myslím, že rodina mi pomůže. A tak jsem se rozeběhla zpátky do domu.

Ani jsem je nemusela svolávat. Všichni seděli na pohovkách a o něčem se bavili. Rychle jsem na ně vychrlila všechny informace. Ani jsme si nebavili, zbytečně by to zdržovalo, a hned jsme se vydali na cestu, ale po svých. Letadlem by to trvalo dlouho, kdo ví, jestli i tam nepřijdeme pozdě. Ale to já nedopustím. Už jen při téhle představě mě bolí u mého mrtvého srdce. Radši jsem zrychlila, myslím, že ani Edward by mě nedohnal. J

 

Ani jsme se nenadály a už jsme vbíhali do Volttery. Nedbaly jsme na stráže a zamířili jsme rovnou do hlavního sálu. Nikdo totiž z nás nechtěl přijít pozdě. Ben k nám prostě patřil. Byli jsme ochotni za něj položit i život, pokud se to tak dá nazývat.

V trhli jsme do sálu, ale než stačil Aro něco říct, radši jsem ho předběhla. Chtěla jsem ho seznámit se situací.

„Chceme Bena zachránit,“ křikla jsem na něj a bylo mi jedno, jestli se mu to líbí, nebo ne

„Ale já…“ snažil se něco říct. Ale pak najednou zmlkl. Vypadalo to, že nad něčím přemýšlí.

„Propustím ho, ale jestli to někomu dalšímu řeknete, už nebudu takto shovívavý. Nenechám vás riskovat naše odhalení. Lidé se nesmí dozvědět o našem druhu. Takže vyřiďte té vaší svačince, ať raději nikde neříká, co ví,“ domluvil Aro,  a já se nestačila divit, od kdy uděluje milost, ale to je jedno. Hlavní je, že zase budeme všichni spolu. Byla jsem tak šťastná. Málem jsem skákala do stropu. Určitě bych ho rozbila a to bych nechtěla nevím, jestli by si to Aro s tou milostí nerozmyslel, ale to může i bez rozbitého stropu. A tak jsem všechny čapla a mohli jsme se vrátit domů.

Pohled neznámé upírky:

Nařídila jsem to Arovi, ale když jsem ho viděla, nejraději bych si nafackovala. To by mi ale nic neudělalo. Raději bych si podpálila zadek.

Moje moc byla bohužel jenom pocitová. Nebylo vidět, kdo to byl. Jenom jsem cítila, kde se to přibližně stalo, co se stalo a tak trochu jsem vycítila jméno.

Sakra. Měla jsem vědět, že takové krásné jméno nemůže patřit nikomu šerednému.

Ale já přece city nemám, tak proč mě zajímá? Proč mě tak moc zajímá, co se s ním stane. Musela jsem j¨ho nějak zachránit, když mojí vinou byl doveden tady k soudu. Aro by ho určitě neušetřil. Nechal by ho popravit.

*Nech ho jít. Nech ho jít pod podmínkou, že už to nikomu jinému nesmí říct ani on, ani ti lidé, co to vědí. Později se nám bude hodit. Uvidíš* rozkázala jsem mu. Už jsem párkrát zaslechla jeho myšlenky o mě. Ale to jenom na začátku. Pak si pro jistotu začal dávat pozor. Bál se mě. Myslím, že když jsem mu řekla, že se nám jednou bude hodit, tak trochu myslel i na sebe. Ne nám, ale jemu se bude hodit. Pokud má zvláštní dar. A to on mě

Ale poslední dobou už ho jenom tak kontroluju. Tak, aby nevěděl, že ho poslouchám. Slyšela jsem, že kuje pikle. Proti mně. Chce mě svrhnout. Chtěl by vládnout. Ale já mám na něho vymyšlený plán. S mými schopnostmi to hravě zvládnu.

Aro si nebyl jistý, ale už měl myšlenku, že něco řekne, ale…v tom přišli ti z Denali. Celá jejich rodina stála. Všichni Bena milovali. Opravdu všichni. Bohužel i ta Tanya. Celá rodina se za něho postavila. Chtěli ho chránit i za cenu svých životů.

„Chceme Bena zachránit,“ rozkřikla se na Ara Tanya.

„Ale já…“ bránil se Aro. Nestihl toho však moc říct. Tanya ho zase přerušila. Takové odhodlání, postavit se „královské rodině“, jsem tedy ještě neviděla. Věděla, že ji může zabít. Věděla, že za tohle by mohla pikat nejen ona, ale i celá její rodina, včetně Bena. I celá její rodina byla odhodlaná. Všichni mysleli na jedno. Buď vše, nebo nic.

„Propustím ho, ale jestli to někomu dalšímu řeknete, už nebudu takto shovívavý. Nenechám vás riskovat naše odhalení. Lidé se nesmí dozvědět o našem druhu. Takže vyřiďte té vaší svačince, ať raději nikde neříká, co ví,“ domluvil Aro. Tedy spíš přetlumočil moje rozhodnutí.

Tanya i ostatní byli překvapení. Překvapení z toho, jak rychle je pouští. Rychle a taky jen s menší podmínkou, která už vlastně podmínkou pro přežití byla. Už to byl zákon. Čekali nějaký podraz, proto raději rychle vzali Bena a pelášili zpátky domů. Chtěli být co nejdříve v bezpečí. Co nejdříve na známém místě. Co nejdříve pryč od Itálie, konkrétně od Ara.

 


 

Shrnutí(SuzySue)

Shrnutí(blotik)

Předchozí

Další

 


Prosíme o komentáře, jak se vám nová povídka líbí. Byly bychom moc rády.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Málokdo mě viděl 2. kapitola:

 1
05.07.2011 [18:12]

dcvstwilight Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Už jdu dál! jen mě občas dostávají některé věty... Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!