Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Live and never look back - 12. kapitola

Live and never look back - 12. kapitolaMusím se nějak posunout, doufám, že tydle "nedějový" dílky přežijete ve zdraví.:D:)Pár let jsem se posunula, pravda, ale pořád nemám chuť se smilovat, a dát je konečně dohromady.:) Promiňte mi, za tuhle nezáživnou kapitolku.:)Vaše Danca95:)

Rok 1970, Francie - Edward

Voda narážela o skály a tříštila se, až mi kapky zasahovaly na obličej. Voda je přírodní živel, mocný a nespoutaný, stejně tak jako vítr či bouře. Uhodily si, kdy chtěly, neřešily, jaké následky nechají za sebou a šly dále svou cestou. Nabíraly na síle a opět slábly. Proletěly vaším životem, někdy uhodily na citlivé místo, někdy jsme si je ani neuvědomovali. A kdo tomuhle všemu vládne? Ještě před několika desítkami let bych řekl, že Bůh. Byl jsem vychován, že Bůh je strůjce všeho. V naší době tomu věřil každý. Nikdo patrně netušil o existenci nadpřirozených bytostí. Ani já sám jsem nevěřil. A teď? Jsem součástí magického světa. Člověk by si řekl, že v magickém světě je vše dokonalé, všichni jsou nesmrtelní, žijí navěky. Zatím, co jsem potkal ostatní mé společníky v této nové dimenzi, kterou člověk nikdy nepochopí, byl každý šťastný, protože našel svoji cestu. Našel cíl, našel to, co věděl, že má najít. Já hledal taky. Neúspěšně.

Moje cesta se rozbíhala na miliony směrů a vždycky našla stejný konec. Prázdnotu, bolest, zklamání... Docházely mi síly, jak psychicky, tak fyzicky. Přál jsem si být také tak nespoutaný, nemít žádné starosti, žít si spokojeně ve světě. Mou nespoutanost mi sebrala jedna osoba, kterou já beznadějně miloval.

 

Rok 1970 Severní Amerika, Aljaška - Alice

Tanyo, on se vrátí. Sice nevím kdy, ale neměj strach,“ utěšovala jsem Tanyu a Jasper mi pomáhal. Ta jeho schopnost byla velmi nápomocná, protože posledních 10 let tady měl každý velmi pochmurnou náladu. Vím, že Edward se trápil, cítila jsem jeho bolest ve svém mrtvém srdci, ale my jsme mu pomoct nemohli. I Esme, která ho viděla v životě jen jednou, se pro něho trápila, jako pro svého syna. Brala ho tak. Stejně tak brala mě a Jasper. Nikdy nepochopím, kde se vzala ta naše rodinná spojitost, ale všichni jsme cítili, že musíme být spolu. Když jsem před patnácti lety narazila konečně na Jaspera, okamžitě jsem věděla, že bez něho můj věčný život nemá význam.

Ten den nikdy nezapomenu. S vlky jsme se museli rozejít, i když si s nimi Edward udělal jakési pouto. Bylo to pro něj těžké, oni odejít z Ruska nemohli a my potřebovali jinam. Přes dvacet let to byli jeho jediní přátelé, kteří mu pomáhali a v podstatě ho drželi na živu. Měli jsme v plánu jet sem na Aljašku, Edward říkal jen na pár dní. Po cestě, v Portugalsku na břehu moře, jsem ho zahlédla. Seděl na molu, byla noc a hlavu měl sklesle položenou na kolenou. Když ucítil náš pach, okamžitě se zvedl a zaujal bojovný postoj. Při druhém pohledu do mé tváře mu krvavě červené oči zjihly a opět se skácel na molo. Přistoupila jsem k němu a se smíchem v hlase tiše promluvila.

Konečně spolu.“ On pomalu zvedl hlavu a zmateně mi upíral své červené oči do těch mých, zlatých. Jeho výraz se naprosto změnil, z utrápeného a bolestného výrazu, byl najednou šťastný a spokojený.

Jsem ta, co tě neskutečně dlouho hledá. Alice,“ představila jsem se mu stále se usmívajíc. Podle vizí, jsem tohoto neskutečně roztomilého upíra milovala. Celým svým studeným srdcem. Po dlouhém a hlubokém pohledu do mých očí, konečně promluvil.

Že ti to trvalo,“ pousmál se. Pomalu se zvedl. Jen jsme tam stáli a upřeně se dívali do očí, slova byla přebytečná, oba jsme si vše řekli očima. Nějaký těžký balvan z mého srdce, jako by se uvolnil a já se cítila volná, šťastná, úplná.

Vzala jsem Jaspera za ruku a vedla ho k Edwardovi. Ten tam, ale nebyl.

Jak mi sám později vysvětlil, nesnesl pohled na naše štěstí. Ne že by nám ho nepřál, ale tak moc mu to připomínalo jeho lásku k Belle, že musel utéct. Neobjevil se přesně dva roky. Nikdy mi neřekl, co v té době dělal. Ani ve vizích jsem nic neviděla.

Žít tady s námi vydržel měsíc. Carlisle nás s Jasperem vzal mezi sebe naprosto samozřejmě, Esme si nás zamilovala hned na první pohled. Carlisla velmi zasáhlo, když jsem mu převyprávěla, jak se Edwarda trápí. Snažila jsem se mu pomoct. Nešlo to, nic, vážně nic jsme neobjevili. A pak se tady najednou objevil, skleslý snad ještě víc, než jsme ho našla já v Rusku, a s očima černýma jak úhel. Byl slabý, i skok přes řeku mu dělal velký problém. Esme se rozplakala okamžitě, jakmile ho uviděla a Jasperovi se podlomily kolena pod tíhou jeho emocí. Všechny nás zasáhla jeho bolest.

Nenáviděla jsem pocit bezmoci. Tak strašně jsem mu chtěla pomoct a nedokázala jsem to. Ten měsíc, co tu s námi byl, se zdál, že mu naše přítomnost pomáhala. Jenže to byl přesný opak. Naše myšlenky ho ubíjely, jako kousky žhavých uhlíků. Možná proto s námi trávil čím dál míň času. Snažil se smát, v přítomnosti Jaspera to občas vypadalo i opravdově. Nevím, jestli mu pomáhalo i to, že Tanya se na něj naprosto nalepila a nedávala mu volnou chvilku. Možná to byl jeho důvod k útěku, možná to byly naše myšlenky. Sama nevím.

 

Rok 1978 Itálie – Edward

Dnes slaví šedesáté narozeniny. Jak asi vypadá? Jak se má? Má rodinu? Myslí na mě někdy? Nebo na mě zcela zapomněla?

Byl jsem tak zesláblý, že Bella byla jediná věc, na kterou jsem dokázal myslet. Nelovil jsem přesně 8 let. Cesta sem do Itálie z Francie, byla pro mě tou největší zkouškou vytrvalosti, jako jsem kdy zažil. Neměl jsem chuť lovit, i když mě žízeň nap11.kapitolarosto spalovala. Ignoroval jsem to. Při životě mě držely jen myšlenky a vzpomínky na Bellu, a to mi stačilo. Přestal sem doufat, že ji někdy ještě spatřím. Přesto jsem to nevzdával a kdykoli jsem nabral maličko síly, šel jsem dál a prozkoumával každičký centimetr zeměkoule.

Den jejích narozenin byl pro mě jako svátek. Celý den jsem vzpomínal a přál si, aby měla šťastný život. Myšlenky na to, že důvod proč ji nemohu najít, je její smrt, jsem strkal do nejtemnějšího koutu v mé hlavě. Jako člověk jsem věděl, že ji budu milovat, dokud budu žít. Dokud bude mé srdce bít, bude bít jen pro ni. Teď mé srdce nebilo, a přesto kdyby moho, bušilo by jako o závod, jen aby dalo najevo, že je mou jedinou láskou.

Z mé nové rodiny jsem měl radost. Alice našla konečně svého vyvolené, Jaspera. A Carlisle už taky nebyl sám a mě konečně opustily výčitky svědomí z toho, že jsem ho nechal samotného. Esme jsem bral jako svou matku. Miloval jsem je. Přesto jsem s nimi nemohl žít. Nedokázal jsem to, sotva jsem dokázal žít sám se sebou.

Na bolest jsme si téměř zvykl. Byla otupující, takže i myšlenky ostatních lidí, které jsem občas potkal, mě míjely jako cizího. Spalovalo mě to v mysli, na těle, prostě na celé mé existenci. Začínal jsem chápat Carlisla, proč se snažil zabít. I já nad tím začal uvažovat.

 

11. kapitola  Shrnutí povídek  13. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Live and never look back - 12. kapitola:

 1
2. kikuska
10.06.2011 [19:58]

nech už je chudák s Bellou prosím Emoticon Emoticon Emoticon

03.06.2011 [6:52]

MatikEsmeCullenJe to krásne a chápem že ich ešte nechceš dať dokopy, ale takto by si nás trápiť nemusela. Dúfam že spolu budú už za chvíľku. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!