Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Lilith 2

22.08.2010 (07:30) • piromaan23 • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 3487×

2. kapitola – Pohled Belly

Potom co mi Eva zavolala, jsem si uvědomila, že jsem stále v těch divných šatech. Proto jsem zastavila u první obchodu s oblečením, který jsem po cestě viděla. Převlékla jsem se do trika, kalhot, bundy a do bílých balerínek a vydala jsem se směr Port Angeles. Za pár minut jsem byla ve Forks před policejní stanicí. Vzala jsem telefon a vytočila číslo Esmé. Po druhém vyzvonění to někdo vzal.
„Prosím, Cullenovi,“ ozval se z telefonu překrásný, mužský hlas. Díky kterému jsem málem nabourala do stromu, který se objevil v cestě. Rychle jsem se vzpamatovala.
„Dobrý den, mohl byste, prosím, zavolat Esmé?“ zeptala jsem se muže na druhém konci telefonu. 
„Jistě. Hned to bude, paní,“ řekl.
„Jsem slečna, pane,“ řekla jsem a pro sebe se usmála.
„Omlouvám se, netušil jsem,“ řekl. Musela jsem svůj úsměv rozšířit. Připadalo mi to velmi vtipné. 
„To je v pořádku,“ řekla jsem mu a posadila jsem se na lavičku.
„Esmé, telefon musím jít do práce,“ zakřičel ten hlas a já jsem se usmála ještě víc. 
„Už běžím, Carlisle,“ řekla Esmé. Carlisle. Krásné jméno. 
„Prosím?“ ozvalo se z telefonu.
„Dobrý den, Esmé. Už jsem tady,“ řekla jsem jí.
„Isabello, hned jsem tam,“ řekla a ukončila hovor. Seděla jsem tam jenom chvíli. V zatáčce se objevil černý mercedes. Z něho vystoupila Esmé a někdo další odjel. Esme na sobě měla kostýmek. Vítr ke mně přinesl úžasnou vůni. Vůni ráje. Takhle voní ráj. Jsem si jistá. Esmé se blížila ke mně a s ní podobná vůně toho neznámého člověka. 
„Dobrý den,“ řekla jsem a podala Esmé ruku. 
„Dobrý den, Isabello“ oplatila mi pozdrav.
„Esmé, říkej mi Bello, “ řekla jsem a usmála jsem se.
„Dobře, Bello,“ řekla a pousmála se. 
„Tak pojedeme?“ zeptala jsem se jí a ukázala jsem ke svému autu. Nastoupila na sedadlo spolujezdce a společně jsme se vydaly k mému rekonstruovanému domu. Esmé mě celou dobu navigovala a já se smála, jak mi vysvětlovala, co všechno dělají její děti. Bylo to úžasné. Krásně se mi s ní bavilo. Po chvilce jsem dojela domů.  
„Tak jsme tady,“ řekla mi Esmé a já společně s ní vystoupila z auta. 
„Páni. To snad ani není můj dům. Já nemám slov. Díky, Esmé,“ řekla jsem Esmé a objala jsem ji. Vešly jsme do domu a já oněměla úžasem. Všechno jsme to prošly a nakonec jsem si s Esmé sedla do obýváku. Společně jsme se bavily jako nejlepší kamarádky. Ozval se zvonek u dveří. Esmé a já jsme vstaly a šly jsme ke dveřím. Otevřela jsem dveře a podívala na návštěvu. Na moc hezkou návštěvu. Krasavec.
„Ahoj Carlisle,“ řekla Esmé a objala ho.
„Esmé, představíš nás?“ zeptá se anděl. Ano. Je to anděl. Možná archanděl. Ten hlas je z toho telefonu a ta vůně z toho auta. Archanděl.
„Carlisle, to je Bella. Bello, to je Carlisle, můj bratr,“ řekla Esmé.
„Těší mě, Bello,“ řekl a políbil mi ruku.
„Mě také, Carlisle,“ řekla jsem a Esmé se divně usmála.
„Tak mi jedeme, Bello,“ řekla a objala mě.
„Ahoj Esmé, Carlisle,“ rozloučila jsem se.
„Nashledanou, Bello,“ řekl Carlisle a zamával mi. Nasedl do auta a odjel společně s Esme. Ve dveřích jsem stála ještě dlouho. Vyrušil mě mobil v autě, který zvonil a zvonil. Rozeběhla jsem se nadlidskou rychlostí do auta a zvedla jsem ho.
„Bello, nechceš se vrátit?“ řekla Eva.

Autor: piromaan23 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Lilith 2: