Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Letní škola - 8. kapitola

a hOp!xD


Oslava narozenin u Cullenových a Edwardova návštěva knihovny.

Pěkné čtení! BellaNess

Kapitola osmá:

Rockford, dům Cullenových

 

Přípravy na narozeniny nejmladší členky rodiny byly v plném proudu. Esmé oslavenkyni chystala snídani, Emmett s Jasperem vytvářeli nějakou výzdobu a Carlisle jel vyzvednout dort. Sice byla neděle, ale byl domluvený s výrobcem tak, aby byl právě na dnešní den.

Isabella ještě spala ve svém pokoji, protože byla dlouho do noci vzhůru a povídala si se svými rodiči. Dozvěděla se o rozdílném vývoji Charlieho a Renée. Renée se vyvíjela po fyzické stránce jako ostatní děti v jejím věku, za což byla nesmírně ráda, ale starosti jí dělal Charlie. Ten si z upíří podstaty vzal přece jen daleko větší množství informací než jeho mladší sestřička. Jeho vývoj byl daleko rychlejší.

Ale na druhou stranu se bála o Renée. Zjištění, že stárne stejně jako ostatní ratolesti, bylo znepokojující. Pomalu ale jistě Isabelle docházelo, že o Renée může přijít víc jak o Charlieho. A to nechtěla. Bála se toho dne, kdy zjistí, že se její vývoj nezastavil a že stárne dál. Díky tomuto zjištění toho moc nenaspala. Vždy, když se jí podařilo na chvíli usnout, její mysl jí poskytovala sny toho nejhoršího kalibru, které mohla.

Dveře do jejího pokoje se tiše otevíraly za pomoci drobné ručky. Poté dovnitř nakoukla culící se Renée. Byla ráda, že může maminku vzbudit.

„Mamí!“ vypískla a skočila k ní na postel. Začala ji lechtat a smála se jako protrhnutá. Zato Isabelle do smíchu moc nebylo.

„Renée?“ zasípala Isabella, hned se snažila si odkašlat, moc jí to nepomohlo.

„Ahoj,“ zašvitořila se širokým úsměvem a rozzářenýma očima Renée. Isabella se usmála a pohladila ji po zčervenalé tvářičce. Issie si znovu odkašlala a tentokrát to bylo mnohem lepší.

„Jak pak ses vyspala, zlatíčko?“ zeptala se své dcerky Issie.

„Dobře,“ zašvitořila znovu a lehla si vedle své mamky pod peřinu. Přitulila se k ní a zavřela oči a usmívala se.

„Dobré ráno, ospalci,“ řekla se smíchem Esmé, která vešla do pokoje s obrovským tácem plným jídla.

„Dobré,“ zamumlaly obě dvě a usmály se na ni.

„Snídaně do postele pro oslavenkyni a pro mou holčičku,“ řekla Esmé a dala tác vedle nich na postel.

„Jůůů,“ vykulila oči Renée a mlsně se olízla. Posadila se a pohledem doslova hltala tu kopu dobrot.

„Dobrou chuť, Renée,“ popřála Issie a Esmé přikyvovala na souhlas. Issie si vzala svou snídani a sem tam sledovala Renée, jak snídá. Esmé po malé chvilince odešla, šla zkontrolovat, jak probíhají přípravy na oslavu.

„Až se najíš, vybereme ti krásné šatičky,“ řekla Issie a pohladila Renée po vláskách. Zvedla k ní své čokoládové oči, ve kterých jí jiskřilo. Přikývla a usmála se. Issie jí ze rtíků palcem utřela šlehačku.

„Já se tak těším,“ řekla nadšeně Renée a lívanečky se šlehačkou do sebe cpala hodně rychle.

„Renée, bude ti špatně,“ pokárala ji Issie a shlížela na ni přísným pohledem. Renée se snažila požvýkat tu spoustu jídla, co si nacpala do úst, a upírala na svou mamku omluvný pohled.

Mezitím už přijel domů Carlisle i s dortem. Schovali ho do lednice a dodělávali výzdobu. Přípravy se blížily ke konci a Isabella s Renée už byly po snídani.

Charlie, který před malou chvílí vstal, sešel dolů ze schodů a usmál se na svou babičku, která ho přivítala.

„Na stole máš snídani,“ řekla a mrkla na něj. Přikývl a prošel skrz obývák, kde se konalo několik drobných úprav výzdoby a přeorganizování nábytku, do kuchyně. Usedl za stůl a pustil se do lívanečků.

Po snídani šel do obývacího pokoje. Všichni už v klidu seděli na pohovce a vyčkávali příchodu oslavenkyně s mamkou.

Esmé, Carlisle a Emmett slyšeli dohadování Isabelly a Renée o šatičkách. Renée tamty nechtěla, tyhle taky nechce a tohle si prostě na sebe nevezme. Emmett se držel zuby nehty, aby se nesmál jako pominutý. Poslouchat svou sestru a neteř při výběru oblečení bylo pro něj něco netradičního a moc vtipného.

„A co tedy tyhle?“ zeptala se Issie své dcerky už bezradně a ze skříně vytáhla červené šatičky s krátkým rukávkem. Renée se rozzářily oči a začala horlivě přikyvovat. To jsem si mohla myslet, proběhlo jí myslí, a vůbec jsem nemusela tahat ty ostatní. Oblékla jí je a učesala ji. Zapletla jí cop a dala na něj červenou mašli. Renée se usmívala jako sluníčko. Issie si pochvalovala svou práci a těšila se z toho, že Renée ta červená opravdu moc sluší. Věděla, že už na ně čekají, ale nemohla s tím nic udělat. A také tušila, že se na jejich rozhovoru pěkně pobavili, vzala to však s nadsázkou a nechala to poté plavat. Hlavní je, aby proběhla oslava bez úrazu a aby byla Renée spokojená.

„A co si vezmeš ty?“ pípla Renée a prohlédla si svou maminku ze shora dolů. Isabella napodobila svou dceru, poté se podívala zpět na ni a skousla si spodní ret.

„Nevím,“ pípla pro změnu Isabella a zamyšleně se zahleděla z okna, které nabízelo výhled na Rockfordský les.

„Tak pojď, pomůžu ti,“ zašvitořila Renée téměř neslyšně a tahala svou mamku za ruku ke dveřím. Nechala se vést až do svého pokoje a vyčkávala, co Renée vykoumá za oblečení. René stála před otevřenou skříní a ručičky měla založené na hrudi. Sem tam si podupkávala drobnou a bosou nožkou do měkkého koberce a něco zamručela. Isabella se pousmála a přemýšlela, po kom toto chování Renée má.

„Co tyhle?“ zeptala se Renée a ukázala na modré šaty na ramínka. Issie se zamyslela a nakonec pokývala hlavou na souhlas. Šaty si oblékla, rozčesala si vlasy a obula si modré baleríny. Renée také podala baleríny, ale červené. Byly nachystané. Issie zavřela skříň a následně i dveře pokoje a scházela s Renée po schodech dolů.

„Všechno nejlepší, Renée!“ zvolali všichni a od stropu začaly padat barevné a lesklé papírky. Renée se rozbouchalo srdíčko a rozzářila očka. Jiskřičky v nich pobíhaly jedna přes druhou. Prohlédla si všechny tváře v místnosti, nikdo nechyběl…

Na stole byl dort a velká hromada dárků. Sen každého dítěte. Renée však zajímali členové rodiny.

S radostí si vyslechla přání od svých strýčků a prarodičů, taktéž i od své mamky i od bratra. Teprve potom se vrhla spolu s Charliem po dortu, který byl ve tvaru srdce. Korpus byl potažen červenou modelkou, zdobily ho drobné a barevné kytičky z modelky a na vrchu bylo napsané Všechno nejlepší, Renée a u toho bylo několik malých srdíček z čokoládových bonbónů.

„Je nádherný!“ vypískla a s rozzářeným úsměvem si dort prohlížela. Emmett se pobaveně zasmál a přemýšlel, co by mohl vyvést za vylomeniny. Samozřejmě že Carlisle, jako jeho otec, jeho plány prohlédl dříve, než je stačil realizovat.

Isabella se usmívala a užívala si rodinnou pohodu, ale také si posteskla po Jonathanovi, tak jako pokaždé za těch pět let. Chybělo tak málo… a mohl poznat svou dceru…

Z úvah ji vyrušila Esméina ruka na jejím rameni. Ohlédla se na ni a zadívala se do jejích zlatých očí. Viděla v nich porozumění a velké množství lásky, které mohla tato milující upírka rozdělit pro své nejbližší.

„Dej si dort, zlato,“ řekla směrem k Isabelle Esmé a podávala jí talířek s kusem dortu. Převzala si talířek a znovu se zahleděla na Renée a Charlieho. Smáli se, povídali si a jedli dort.

 

Chicago, knihovna v univerzitě

Vešel na pánské toalety a postavil se před umyvadlo. Zahleděl se do zrcadla a povzdechl si. Pod očima se mu rýsovaly tmavé kruhy. Však toho od pátku moc nenaspal. Jeho mysl byla moc unavená na to, aby dokázal vzpomínat na poslední události. Přistihl se, jak se mu zavírají oči únavou, ale nebyl na sebe naštvaný, věděl, kam sahají jeho hranice. Ta hranice únosnosti veškerých událostí byla právě tady. S námahou oční víčka opět otevřel a pustil do umyvadla studenou vodu. Opláchl si obličej v domnění, že mu to pomůže. Nepomohlo. Chtělo se mu snad spát ještě víc než předtím.

Povzdechl si a utřel si obličej, vydal se zpět do knihovny a sbalil si své věci, aby mohl odejít. Chtěl se projít po městě, jen doufal, že ho jeho nohy nedonesou opět na hřbitov. To by si šel zrovna nafackovat. Vzal si knihy, které si chtěl vypůjčit, nachystal si studentskou kartičku a přešel ke knihovnici.

„Chtěl bych si vypůjčit tyto knihy,“ řekl a podával je knihovnici, která si je převzala. Vyčkal, až si knížky zadá do počítače k jeho jménu, a poté si knížky sklidil do batohu. Poděkoval a batoh si nasadil na záda a vyrazil pryč. Nikde se nezdržoval, šel rovnou cestou domů.

Doma si vybalil knížky, pustil si k tomu hudbu a potom ulehl do postele. Zavřel oči a přemýšlel. Chtěl vidět její čokoládové oči a cítit její rty na svých. Marně si snažil vybavit jejich chuť, kterou si při každém polibku snažil vrýt do paměti. Povzdechl si a zaposlouchal se do hudby, která ho nakonec ukolébala.

 

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Letní škola - 8. kapitola :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!