Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Let´s dance! - 2. kapitola

smilexD


Let´s dance! - 2. kapitolaBella, která není tak dobrou studentkou, nýbrž záškolačkou, Edward, který konečně pozná význam slova nadržený a školní chodba, která tomu všemu bude muset nečinně přihlížet. Přeji příjemné čtení - Arabia.

Isabella Marie Swanová:

Kráčela jsem si to tiše chodbou a mířila si to do učebny, která se - jako na potvoru - zřejmě někam odstěhovala a ztratila se mi z dohledu a z paměti. Takže dle všeho jsem první poloupír, co zapomněl na něco tak podstatného, jako je učebna angličtiny. Ne, že bych potřebovala nějak nutně studovat a poslouchat sáhodlouhé kecy některého z nudných profesorů, ale myslím, že by se mi to těžko omlouvalo, vzhledem ke včerejšímu incidentu s Andy a Mikem. Takže chtě nechtě jsem se musela ponížit a omluvit se za svou nedochvilnost, která zas tak neplánovaná nebyla, jelikož poklábosení nad šálkem černé kávy znělo o dost lépe než moření se nad salátem, který kdosi pojmenoval sešit.

„Ehm… Co ty tu děláš?“ ozval se za mnou hladký a jemný sametový hlas a o chvíli později mě udeřila do nosu přesládlá vůně připomínající nějaké květinářství, kde se nevětrá. Vyděšeně jsem poskočila a podezřívavě se otočila, jelikož jsem nebyla zvyklá na opožděné reflexy z mé strany. Jsem přece, sakra, z části upír! Byla jsem vytočená sama na sebe, že zase nedávám pozor, ale na druhou stranu jsem se příšerně lekla toho upířího pakoně, co se plíží a neozve. Je to jenom jeho vina!

„Co bys řekl, že tu dělám? Snažím se najít třídu,“ vyprskla jsem krapet útočněji, než zřejmě bylo společensky přijatelné, ale což. Teprve teď jsem si prohlédla toho nového spolužáka, který zjevně zapomněl, jak se otvírají ústa a vydávají zvuky. Bronzové vlasy měl rozházené okolo celého obličeje a chvilkami se mi zdálo, že za těch pár století, co už oxiduje v upíří podobě, se mu nedostala do ruky věc zvaná hřeben. Jinak ale po pravdě vypadal až hříšně dobře a na kráse mu dodala ještě krásná černá košile, za kterou bych byla schopná vraždit. (Nedivte se mé úchylce, ale přes uplé tílko není nic lepšího než nádherná košile upíra, který je k sežrání.) Ale pokud bych měla jeho vzhled ohodnotit na stupnici do deseti, tak je jednoznačně jedenáctka.

„Aha, promiň, zatím jsem si nestihl všimnout, že se učebny stěhují sami od sebe,“ zasyčel na mě jedovatě a pohrdavě si mě změřil, ačkoliv ten pohrdavý úsměv mu moc dlouho nevydržel. Věděla jsem, že zas takový tvrďák nebude, ale ta jeho síra, co tu plival, mě patrně mrzela. Nechtěla jsem to být já, kdo mu zkazí krásný pobyt na té nejnudnější střední. Od toho tu máme jiné exempláře. Oči mu v lehkém náznaku zčernaly a já se slabě kousla do rtu, abych nevyprskla smíchy. Provokativně jsem se zavrtěla v bocích a zamručela spokojeně jako kočka. Nemá co zírat, debil.

„Prošla jsem kontrolou?“ Uculil se a nepatrně vyplázl jazyk a skousl si ret v jakémsi pobaveném úšklebku, který mi na sebevědomí sice moc nepřidal, ale na druhou stranu vypadal, jak kdyby vypadl z nějakých špatných časopisů, co si kluci obvykle schovávají pod postelí, ti hloupější si je strkají do školních skříněk s domněním, že na to nikdo nepřijde. Jenže to by tu nesměla být moje milovaná sestra a jedna drbna, která roznese i to, co v životě neslyšela. Prostě vražedná střední, já to říkám pořád.

„Řekl bych, že na jedničku, ale to vrtění nebylo moc přesvědčivé. Myslím, že bys to zvládla lépe.“ Nepokrytě se mnou flirtoval. Dost skepticky jsem se na něj podívala a v duchu přemítala, jestli mě třeba nemá za šlapku, že bych se ovíjela okolo tyče, že? To by se mu tak líbilo, parchantovi nadrženýmu. Tohle setkání jednoduše budu dneska muset jít zapít něčím těžkým a omamným, ačkoliv že by mi to dělalo nějak dobře, se říct nedá. Pomalu jsem k němu přišla a dala si patřičně záležet na chůzi kočky, která loví myš, chytila rukou jeho košili a vydechla mu do tváře.

„Chceš vidět, co všechno umím? Tak přijď dneska s tou svojí partičkou k nám, tam teprve něco uvidíš,“ zašeptala jsem tajemně a poté se spokojeně odklonila, ačkoliv ke stavu klidnému jsem měla docela daleko. Srdce mi bilo jak na poplach a mozek nějak přestával racionálně uvažovat, což jsem za výhru také rozhodně nepovažovala…

 

Edward Anthony Masen Cullen:

Nádech, výdech, nádech… Snažil jsem se uklidnit alespoň do takové míry, abych mohl nějak slušně a zdvořile odpovědět. Ta holka prostě věděla jak na upíra, zvláště takového nehorázně… jak říct slušně nadrženého? No, prostě milujícího všechny ženy bez výjimky. Tušil jsem, že se určitě nehorázně baví pohledem na chudáčka malého upíra, kterému od klidu už i oči černají. Ačkoliv na druhou stranu je to jen obyčejný a nepotřebný člověk, který zřejmě nemá o existenci vyšší moci v podobě upírů ani páru.

„Kdy?“ vydechl jsem překvapeně a snažil se alespoň trochu ovládnout svůj mozek, který si momentálně dělal naprosto, co chtěl. Vysílal mi do těla elektrické výboje asi v domnění, že mi třeba zkratuje v hlavě a já popustím svůj chtíč do takové míry, že by si i malý Edík nepatrně zaskotačil. Ale já se v tuhle chvíli chtěl chovat alespoň nepatrně racionálně, protože ten anděl nevypadal, že by měl nějakou chuť do toho rovnou skočit po hlavě.

„Řekněme… ve čtyři,“ řekla spokojeně a začala se upravovat, snad aby vypadala líp. Během těch zkrášlujících úprav občas poskočil výstřih tílka neposedně dolů a málem mi pokaždé přivodil infarkt, mrtvici, a bůhví, co ještě. Nasucho jsem polknul a odkýval jí to s tím, že naprosto rozumím a určitě tam budu, protože takovou kočku si nenechám ujít. Ona se naposledy andělsky usmála, čímž jsem z nějakého děsivého důvodu dostal předtuchu, že z ní jednou normálně umřu, a utekla směrem, kde se zřejmě nacházela třída, kam původně tak pokojně mířila. Slyšel jsem tlukot jejího srdce, které občas něco vynechalo a občas bilo ještě hlasitěji a rychleji, než u mých lidských milenek… Počkat, snad si nechci tvrdit, že není člověk, ne?

Raději jsem rychle vstal, pokusil se upravit tak, abych nevypadal jak po nočním flámu, a začal se belhat směrem k učebně biologie, kterou jsem tak náhle opustil. Kupodivu mi nevolnost prošla, ačkoliv ono se není zas co divit, když i učitel po mně začal házet omluvné pohledy za všechny ty edíkachtivé dívčiny, které mi málem padaly k nohám. Ne, že by mi to vadilo, ale teď jsem měl mnohem nevinnější úmysly. Ta holka prostě bude moje!


Je tu další kapitola, ačkoliv ne moc povedená, to máte jistě pravdu. Snad se ta povídka alespoň nepatrně uchytí, dokud múza neutekla... Proto prosím, věnujte alespoň toho nicneříkajícího smajlíka.

Arabia


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Let´s dance! - 2. kapitola:

 1 2   Další »
11. kajuska
09.06.2012 [20:53]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

01.06.2012 [21:12]

Williem Emoticon

9. a jéje
30.05.2012 [21:21]

úžasný Emoticon Emoticon Emoticon honem dáál Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30.05.2012 [12:38]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.05.2012 [21:09]

marseilleMoc se mi to líbí, honem další!!! Emoticon

6. martty555
29.05.2012 [18:01]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Terry
29.05.2012 [17:27]

krása, krása, krása!!!!!! moc pěkné jen tak dál Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.05.2012 [16:12]

Irmicka1 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. ClaireStew
29.05.2012 [15:24]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.05.2012 [9:18]

Edo sa predčasne teší Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!