Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ledové srdce 6. kapitola

Tie jeho oči <3

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Ledové srdce 6. kapitolaDlouho se schylovalo k bouři, která teď propukla na plno, ovšem s koncem, který nikdo z nich nečekal.

14.11.2009 (16:30) • Texie • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6821×

6. kapitola

 

 Běžel jsem za Carlislem. Musel jsem ho zastavit. Nemohl jsem odjet a znovu ji opustit. Ačkoliv o mě už nestála, já ji potřeboval mít alespoň na blízku.

Nestihl jsem ho ani doběhnout, když se ze sálu před námi ozval vyděšený křik. Vyrazili jsme oba dovnitř. Šlo to dost obtížně, protože se odtud valily vystrašené davy upírů. Ovládaní strachem jsme je hrubě odstrkovali o prodírali se dovnitř. Konečně se nám to podařilo a naše nejhorší obavy se naplnily. Viktor stál nepříčetný vzteky proti Emmettovi, který couval ostražitě od něj aniž by z něj spustil pohled.

Zbytek rodiny stál zděšeně kus za ním. Jasper stál v bojovné pozici chráníc Esme, Alici a Rosalii. Vrhli jsme se tedy přímo k Emmettovi.

„Co se tu děje?“ zachoval si Carlisle alespoň trochu klidu.

Z jeho myšlenek jsem mi bylo jasné, že je však stejně vyděšený jako mi.

„Jak jsem měl vědět, že nemá smysl pro humor a nesnáší upírský vtipy,“ hájil se okamžitě Emmett se zoufalým výrazem.

Viktor se vůbec neovládal. Sledoval celou naši rodinu vražedným pohledem a teprve když narazil očima na mě protáhly se mu rty do zlověstného úsměvu.

Bezmocně jsem proklínal, že mu nemůžu číst myšlenky a těkal pohledem po sále. Všichni vyděšeně utekli, jen Volturiovi zde zůstali a sledovali se zaujetím co se tu dělo. Na jejich tvářích se neobjevoval ani stín strachu, ale přesto odmítali nějak zasahovat. Jen tam tak stáli a pozorovali nás.

Viktor s potěšením, že mu nikdo nestojí v cestě, pomalu kráčel k nám. Před očima se mi vynořilo Marinovo tělo, jak se roztříštilo na kousky aniž by se ho dotkl. Nevěděl jsem co má za dar a rozhodně jsem to nechtěl zjišťovat.

„Viktore.“

Prázdným sálem se rozlehlo varovné zavrčení a odráželo se od stěn. Zděšeně jsem pohlédl na Bellu kráčejícího k jeho zádům. Nebýt toho vzteklého pohledu rudých očí, vypadala by jako anděl. Podpatky jí cvakaly o parkety podlahy do napjatého ticha.

Viktor ji ignoroval.

„Nech Cullenovi na pokoji.“

„Nepleť se do toho,“ zaprskal vztekle aniž by z nás odtrhl vražedný pohled. Jak jsme ustupovali, dostali jsme se až k Jasperovi. Zůstali jsme stát vedle něj chráníc Rosalii a Esme, která v náručí držela Alici.

Alice sice nic neřekla nahlas, ale neviděla budoucnost žádného z nás. Svým vnitřním zrakem zírala jen do neproniknutelné tmy.

Viktorův ledový úsměv se rozšířil, když nás měl teď tak hezky pohromadě. V následujícím okamžiku jsem poznal jeho dar na vlastní oči.

Jeho tělo s napjalo a náhle se před jeho tělem objevila tlaková vlna valící se přímo na nás. Kusy dřevěné podlahy vylétávaly do vzduchu a my se nezmohli na nic, jen zírat. Alice se vytrhla Esme a vrhla se k Jasperovi. Pevně ji chytil, víc jsme nestihli než se k nám vlna dostala.

Zmateně jsem sledoval co se stalo pak. Těsně před námi se vlna zarazila jako by vrazila do neviditelné stěny. Šokovaně jsme se probouzeli z transu. Ještě metr od nás z podlahy nezbylo téměř nic, ale my stáli naprosto nedotčení.

Neschopni ještě pohybu jsme sledovali Viktora, jak vztekle zařval a otočil se k Belle. Chladně ho sledovala téměř tak zlověstným pohledem jako on ji. Vztekem se od něj rozšířila neskutečně silná tlaková vlna a ničila celý sál. Okna i dveře roztříštily a všude létaly střepy z lustrů a kusy dřeva.

Cítil jsem jak se vzpínám v Emmettově a Carlislově pevném stisku. Teprve když se prach a pozůstatky ze slavnostně vyzdobeného sálu usadily a já zahlédl Bellu nedotčeně stát, konečně jsem se uklidnil. Celá místnost byla zničená a jen okolí nás, Volturiů a Belly jako by sem vůbec nepatřilo.

Konečně mi došlo, že nás chránil její štít. Viktor se vztekle rozběhl k Belle. Stisk paží kolem mě znovu zesílil a já se s nimi začal bezmocně rvát. Přesto jsem věděl, že všichni z děsem zírají na ty dva. Alice vedle mě vzlykla.

„Dělejte něco!“ zařval jsem k Volturiům.

Věnovali mi jen krátký pohled. Jako sochy sledovali vývoj situace před sebou.

Místností se rozšířila nová vlna destrukce, která mi přeťala pohled na Bellu.

„Ne.“

Můj křik se nesl místností. Přes rozvířenou suť k nám náhle pronikl žár a z mračna se vyvalily plameny. Vyděšeně jsem ztuhl a cítil jak mě pevné paže strhly vzad. Naprosto zbytečně. Stejně jako předtím se zastavily o neviditelnou stěnu. Opřely se o ni svými jazyky a k nám pronikl jen jejich žár.

Nevím jak dlouho jsem nehnutě do plamenů zíral, než začaly konečně ustupovat. Jako by je zatlačovala nějaká neviditelná ruka stahovaly se k druhé straně místnosti. Nechápavě jsem sledoval, jak plameny ustoupily až k Belle. Jako by vystupovaly přímo z jejího těla a nyní se zpět vracely.

Zavládlo ticho. Zírali jsme nevěřícně na Bellu a ona tam jen tak stála a s nepřítomným pohledem zírala do prachu. V její tváři se zračilo zděšení a bolest. Odstrčil jsem ruce, které jako by na mě jen zapomněli, jak tam tak zírali. Ten její výraz mě nutil obejmout ji a držet. Udělat cokoliv aby se usmála, nebo alespoň měla opět ten nedotknutelný ledový pohled. Jen ať se netváří takhle.

Stihl jsem však udělat sotva krok, když se otočila a bez jediného slova se vyřítila z místnosti. Zůstal jsem tam sám stát a zírat za ní. Dlaně mě pálily touhou ji sevřít, ale zůstaly prázdné.

„Taková podívaná se poštěstí jen párkrát v životě,“ mlaskl spokojeně Aro a konečně se pohli.

Nevěřícně jsem na něj stočil pohled. Tvář mu pokrýval spokojený úsměv, jako by šel z vydařeného divadelního kusu. Z hrdla se mi ozvalo tiché vrčení.

„Klid Edwarde, všichni jsme očekávali kdy k tomu dojde, jen Viktorovi to došlo až před oltářem.“ uchechtl se jako při opravdu zábavné vzpomínce. „Měli jste vidět ten jeho výraz, když prohlásila Beru si tě až do tvé smrti.“

Ještě s pobaveným výrazem prošli přes trosky sálu až ke dveřím.

Kašlal jsem na ně, ať jdou třeba k čertu. Aniž bych dal šanci komukoliv mě zastavit, vyběhl jsem na chodbu. Po její vůni jsem běžel tichými chodbami Voltery. Její omamná vůně byla stále silnější, až jsem zahnul za roh a zůstal na ni zírat.

Stála opřená zády o zeď se zavřenýma očima. Sledoval jsem její profil a zapomněl co jsem vlastně chtěl. V tváři se jí zračil smutek a bezmoc. Rvalo mi to srdce.

„Bello?“ zašeptal jsem váhavě.

Prudce stočila hlavu ke mě. Sledovala mě zmateným pohledem jako by mě neviděla roky, ačkoliv to bylo pouhých pár minut. Ruce mě stále svědily touhou se jí dotknout, ale netroufal jsem si. Stál jsem tam a nevěděl co dělat.

Stále se opírala tělem o zeď jako by sama neměla dostatek sil. Pohledem vysel na její tváři a jen s největším vypětím sil držel své ruce svěšené podél těla.

Její oči se náhle přivřely a ona se začala bezvládně sunout podél zdi k zemi. Šokem jsem ztrnul na setinu vteřiny, ale v následujícím okamžiku jsem překonal vzdálenost, která nás dělila a zachytil ji než stihla spadnout na zem.

Zůstal jsem tam stát s jejím tělem v náručí a zmohl se jen sledovat její uvolněnou tvář a zavřené oči.

 

<<          >>

 

Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ledové srdce 6. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře