Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láskou teprve vše začíná - 10. kapitola

03.01.2011 (21:30) • simi1918 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4278×

10. kapitola

Cr, cr, cr, cr, ach jo, zase škola. S nechutí jsem vstala z postele a zamířila si to do koupelny, kde jsem provedla svoji ranní hygienu. Z koupelny jsem vyšla už docela probuzená a v šatně si oblékla bílé šaty, obula si kotníčkové sandálky a vyšla z šatny. V pokoji jsem popadla kabelku s učením a seběhla dolů na snídani.

„Dobré,“ pozdravila jsem rodiče a sedla si ke stolu, kde na mě čekaly palačinky. Mňam. V rychlosti jsem je snědla, umyla talíř a šla si zkrátit čas čekáním na Edwarda koukáním na televizi. Dávali nějakou ranní telenovelu a docela jsem se zakoukala. Proto když zazvonil zvonek u dveří, tak jsem se strašně lekla.

„Jdu tam,“ zavolala jsem a otevřela.

„Ahoj, lásko,“ usmál se na mě Edward. Okouzleně jsem se na něj dívala a v mozku měla prázdno.

„Ahoj,“ dostala jsem po chvíli ze sebe.

„Můžeme jet?“ zeptal se mě. Já se zatím vzpamatovala a kývla na souhlas. Odběhla jsem si do obýváku pro kabelku, houkla na rodiče, že jedu do školy, a pak už následovala Edwarda k jeho autu.

„Prosím, madam,“ otevřel mi dveře u spolujezdce.

„Děkuji, pane,“ blýskla jsem po něm úsměvem a nastoupila. V rychlosti obešel auto a nasedl vedle mě. Nastartoval, zapnul rádio a společně jsme vyjeli do školy.

Edward doopravdy jezdil jako šílenec. Já mám sice rychlou jízdu ráda, ale na bezpečné silnici. Ale jemu to jaksi nevadilo a klidně si to po rozpadlé silnici mastil sto šedesátkou. Na parkoviště jsme se vyřítili plnou rychlostí a smykem zabrzdili. S úsměvem vypnul motor a mrkl na mě.

„Dobrý, ne?“ usmíval se jako sluníčko.

„Co?“ zeptala jsem se nevinně, ale s jiskřičkami v očích.

„Ten smyk,“ zamrkal na mě a pořád se usmíval. Já se jen ďábelsky usmála a naklonila se k jeho uchu.

„To na mě mělo udělat dojem?“ optala jsem se laškovně a zuby zkousla jeho ušní lalůček.

„Že váháš,“ zašeptal mi taktéž do ucha.

„Hmm,“ zavrněla jsem a políbila ho na rty. Rukama jsem ho objala kolem krku a Edward si mě rovnou vyhoupl na klín. Jeho ruce mi jezdily po zádech a já jsem okouzleně vzdychla. To ho ještě více popohnalo a jeho jazyk mi objel spodní ret. Páni, já se mohla zbláznit. Zopakovala jsem to, co udělal Edward a také jsem polaskala jeho ret. Teď mi naopak on zavzdychal do úst a já se odvážila využít jeho pootevřených úst. Svým jazykem jsem navštívila jeho ústa, a když jsem se dotkla jeho jazyka, vybuchl ohňostroj. Edward mi s nadšením vyšel vstříc a tak naše jazyky začaly tanec plný vášně a nekonečné lásky.

Líbali bychom se klidně celý den, ale bohužel sedíme v autě na parkovišti u školy a ani ne za minutu zvoní. Edward polibek ukončil a s naběhlými rty jsme vylezli z auta. Naše parta samozřejmě věděla, že spolu chodíme, ale zbytek školy si nás v sobotu na plese moc nevšímal, a tak teď kulili oči na naše propletené ruce. Ano, je sice pravda, že jsme byli jak siamská dvojčata, ale nikdy jsme se nedrželi za ruce.

Došli jsme k naší skupince a bez jediného slova jsme všichni společně vešli do školy. První hodinu jsem naštěstí měla s Edwardem, a tak jsme ruku v ruce vešli do třídy angličtiny. Sedli jsme si do poslední lavice a byli na sobě namáčklí, jak nejvíce jsme mohli. Vůbec jsme nevnímali běh kolem nás, vnímali jsme jen naši bublinu plnou lásky a pohody. Bohužel při druhém zvonění naše bublinka praskla a my se museli vrátit do reality.

Hodina utekla jako nic a my se vláčeli na další, kterou máme zase spolu, naštěstí. I tato utekla rychle a na další hodinu jsem už musela sama. Edward mě doprovodil ke dveřím učebny, políbil na rozloučenou a s úsměvem se vydal na svoji. Celá omámená Edwardem jsem si sedla do lavice, rukou si podepřela bradu a zasněně zavzdychala. Vedle mě se někdo dusil smíchem. Otočila jsem hlavu a uviděla Lily, jak má hlavu položenou na pažích a snaží se zadržovat smích. Jen jsem zakroutila hlavou a soustředila se na učitele vcházejícího do třídy.

Po zbytek dopoledne jsem se s Edwardem neviděla, a tak, když na mě čekal před třídou po poslední hodině před obědem, s úsměvem na rtech jsem se k němu rozběhla a vpadla mu do náruče. Zvedla jsem hlavu a políbila ho. Něžně jsme si polibky opláceli a poté se společně vydali do jídelny. Edward mi koupil oběd a sedli jsme si k naší skupince. U stolu panovala příjemná nálada a po zvonění jsme se všichni vydali na odpolední vyučování. Byl to naštěstí tělák a hráli jsme basketbal. Ten mě baví a tak jsem si to pořádně užila. Náš tým vyhrál deset čtyři. Rovnou jsem se v šatně oblékla do drezu na roztleskávačky a vyšla ven na hřiště. Holky už tam byly a kluci také. Zahlédla jsem i Edwarda a poslala jsem mu vzdušný polibek. Udělal gesto, jako že ho chytnul a připlácnul na srdce. Usmála jsem se a pak se začala rozcvičovat.

Trénink se dnes povedl bez sebemenší chybičky a tak jsem s dobrou náladou vycházela ze šatny k parkovišti. Můj osobní anděl už tam na mě čekal ležérně opřený o dveře spolujezdce u svého auta s okouzlujícím úsměvem. Došla jsem až k němu, tašku s věcmi na trénink jsem položila na zem a objala ho kolem krku.

„Jaký byl trénink?“ zeptala jsem se.

„Dobrej, s klukama si skvěle rozumím a právě trénujeme na zápas proti Kronvólu,“ rukama mě objal kolem pasu a přimáčkl na sebe.

„Jsem ráda, že si s nimi rozumíš.“

„Já taky.“ Edward se ke mně sklonil a zase políbil. Ach, jeho polibků se nikdy nenabažím. S chutí jsem mu je oplácela a po chvíli se jazykem dotkl toho mého. Slastně jsem zavzdychala a pořádně se do toho vžila. Vášnivě jsme se líbali, než mi došel kyslík a Edward se odtáhl.

„Pojedeme?“ zeptal se mě zvesela. Na souhlas jsem kývla a on mi otevřel dveře spolujezdce. Nasedla jsem, Edward také a spolu jsme vyjeli ke mně.

Doma nikdo nebyl a tak jsme měli klid. Pustili jsme si film a užívali si poklidné odpoledne. Když film skončil, přesunuli jsme se ke mně do pokoje a lehli si na postel. Přitulila jsem se k němu a vychutnávala si tu chvilku v jeho náručí. Přikryl nás peřinou a najednou se mi začaly zavírat oči. Až teď jsem si uvědomila, jak jsem unavená.

„Spinkej, lásko,“ zamumlal mi do ucha Edward a políbil na čelo. Usmála jsem se a po slepu vyhledala jeho rty. Lehce jsem je políbila a ony mi polibek oplatily. Něžně jsme se oťukávali, ale nakonec mě přemohla únava a naprosto spokojená, jsem usnula v Edwardově objetí.

Uprostřed noci jsem se začala probouzet. Se zavřenýma očima jsem se zavrtěla a pocítila něco tvrdého, ale příjemného, objímajícího můj pas. Rozlepila jsem oční víčka a chvíli mžourala do černočerné tmy. Když si mé oči přivykly tmě, rozhlédla jsem se a zjišťovala, kde jsem. A pak mi to došlo, já včera usnula. Proč mě Edward nevzbudil, když odcházel, chtěla jsem se s ním alespoň rozloučit. Znova jsem se zavrtěla a až teď mi došlo, že je má postel, na které ležím, nějaká tvrdá. Podívala jsem se pod sebe a vyjeveně koukala na mužské tělo pode mnou. Pohledem jsem jela až k hlavě a nevěřícně zírala na Edwardovu poklidnou tvář. My jsme museli usnout oba. Ach, vypadal tak krásně, když spal. I ze spánku mě objímal, což se mi až moc líbilo. Zrak mi spočinul na budíku a ten ukazoval tři čtvrtě na tři v noci.  A pak mi to došlo. Jestli je noc, rodiče musí být doma a museli nás spolu vidět. No, bezva. Ale proč nás nevzbudili? No radši jsem se tím nezabývala a snažila se vyprostit z Edwardova objetí. Přeci jen, pořád jsem měla na sobě šaty, ve kterých jsem byla ve škole a podprsenku, a v tom se mi doopravdy moc dobře nespalo. Znova jsem se zavrtěla, ale bohužel jsem při tom probudila Edwarda.

„Lásko?“ zeptal se mě překvapeně a mžoural do tmy.

„Promiň, Edwarde, usnuli jsme a mí rodiče nás nechali spát,“ vysvětlila jsem mu.

„Já usnul?“ ptal se zaskočeně a nevím, jestli ta otázka byla směrována mně, nebo si ji pokládal sám sobě.

„Ano, usnul, miláčku,“ zachichotala jsem se a Edward se také uchechtl.

„Půjdu se osprchovat a převléct, tak tu na mě počkej,“ pošeptala jsem mu do ouška a pak se odtáhla.

„Bell, myslíš, že bych se také mohl osprchovat?“ zeptal se mě ještě.

„Jistě,“ usmála jsem se na něj a pak odběhla do koupelny. V rychlosti jsem se osprchovala a z koupelny jsem zalezla rovnou do šatny. Oblékla jsem si pyžámko, což jsou kraťásky a tílko, a vydala se za Edwardem do pokoje.

„Máš volnou koupelnu,“ oznámila jsem mu a lehla si konečně v pohodlném oblečení do postele za Edwardem. Ještě mi věnoval jeden sladký polibek a poté se šel také osprchovat. Musím uznat, že byl hotový raz dva, a když se otevřely dveře od koupelny a Edward vešel do pokoje, zalapala jsem po dechu. Vypadal… nemám pro to to správné slovo. Jeho bronzové vlasy měl teď mokré a na koncích mu ještě pořád odkapávaly kapky vody. Tričko ani džíny na sobě neměl a byl oděn pouze v bílých boxerkách. Ach, ta jeho hruď. Hypnotizovala jsem ji pohledem a pozorně zkoumala šest bochánků plných svalů. Pohledem jsem sjela trochu níž a dychtivě pozorovala velikou, ale doopravdy velkou bílou bouli v jeho rozkroku. Najednou jsem uslyšela uchechtnutí, ale jakoby z dálky. A najednou cvak, došlo mi, co dělám a totálně jsem celá zrudla. Ježíšimarjá, vždyť já jsem právě Edwardovi pozorovala jeho… Pane bože. Tentokrát jsem musela být rudá až na zadku. Edward se znova uchechtl a poté si věci položil na židli a lehl si ke mně do postele. Celá červená jsem se k němu přitulila a hlavu si opřela o jeho rameno. Společně nás přikryl peřinou a já se pomalu ale jistě propadala do říše snů beze snů.

„Bello, Edwarde, vstávat. Musíte do školy. No tak, vstávejte,“ třásla se mnou mamka. Zmateně jsem rozevřela oči a zaskočeně se dívala do smaragdových očí. Nechápavě na mě zamrkaly a pak pohled stočily na moji mámu.

„No konečně, už jsem myslela, že vás neproudím, honem vstávat, jinak přijdete pozdě do školy,“ vychrlila na nás a pak odešla. Znovu jsem se podívala do Edwardových očí a rozesmála se. Edward se ke mně přidal a oba jsme se tam v tu chvíli smáli, jenže pak mi došlo, že ležím ve svém pyžamovém úborku na skoro nahém Edwardovi a smích mě okamžitě přešel. Dívala jsem se do těch smaragdů propletených zlatými nitkami a nemohla se odtrhnout. Navzájem jsme se dívali do očí a moje ruka naprosto automaticky přejela po Edwardově hrudi. Zachvěl se. Rukou jsem ho hladila po prsou a pořád se mu vpíjela pohledem do očí. Edwardova dlaň na mých zádech se začala pohybovat a lehce jako pírko mě hladila po linii páteře. Usmála jsem se a více se naklonila k Edwardovi. Úsměv mi opětoval a poté naše rty spojil. Nejdříve to byly jen lehké polibky, oťukávání, ale postupně sílily, až z toho bylo vášnivé líbání a nekonečná souhra našich jazyků.

Edward mě strhl pod sebe a uvěznil v pevném objetí. Sklonil se tak, že naše rty od sebe byly jen pár milimetrů, jenže místo toho, aby mě políbil, šibalsky mrkl a políbil mě na krk.

„Ach,“ vyšlo ze mě a více jsem hlavu zaklonila, aby měl lepší přístup. Jeho jazyk zanechával mokrou stopu na mém krku a pomaleji než želva, se sunul dolů. Zamířil si to až na hrudník k mému výstřihu, když najednou někdo zaťukal na dveře.

„Bello? Edwarde? Máte tam nějaké ticho, je všechno v pořádku?“ ozval se tátův hlas za dveřmi.

„Jo, vše je v pořádku, jen se rozkoukáváme,“ zavolala jsem a Edward se uchechtl a pustil mě. Za to jsem se na něj zamračila, ale sladký polibek to napravil.

„Doopravdy bychom měli vstát, jinak přijdeme pozdě,“ upozornil mě Edward. Jen jsem kývla a konečně se zvedla z postele. Zalezla jsem do koupelny a udělala ranní hygienu. Namalovala se, učesala a v šatně se oblékla do mini sukně a trička. Obula jsem si botky, popadla kabelku a šla do pokoje. Edward nikde nebyl, ale protože v koupelně byla slyšet téct voda, bude určitě tam. Do kabelky jsem si dala dnešní učení a mezi tím, co se Edward sprchoval, jsem si sedla k počítači a zkontrolovala e-maily. Schránka prázdná a tak jsem ještě mrkla na Facebook. Když jsem akorát vypínala počítač, vešel Edward. Už byl i oblečenej a tak jsem ho vzala za ruku, do druhé si vzala kabelku a spolu jsme se vydali na snídani.

„Dobré ráno,“ řekli jsme s Edwardem unisono.

„Dobré, děti. Když počkáte minutku, budete mít snídani,“ usmála se na nás mamka. S Edwardem jsme jen kývli a sedli si ke stolu.

„Reneé, omlouvám se za včerejšek. Byl jsem včera unavený a musel usnout. Měla jste mě vzbudit, nebo Charlie, nechci být na obtíž,“ omlouval se Edward, i když nevím proč, prý nechce být na obtíž. Pch.

„Prosím tě, jak na obtíž. My tě máme rádi a u nás budeš vždy vítaný. A navíc, když jsme vás včera viděli s Bellou, bylo nám líto vás budit, a tak jsme vás nechali spát a já si myslím, že vám to vůbec nevadilo,“ mrkla na nás šibalsky mamka a já totálně zrudla při vzpomínce na ráno. Edward skoro nahý a já natisklá na jeho hrudi a v jeho objetí. To musel být pohled za všechny prachy. Mamka dodělala snídani a na stůl nám postavila vafle s džemem. Mňam, další pochoutka.

„Páni, děkuji, Renée, to jste nemusela,“ podíval se na mamku.

„Jez a nepodlézej,“ zasmála jsem se a Edward konečně zmlkl. Snídani jsme v sobě měli dřív, než někdo řekl švec, a potom jsme se už jen rozloučili s rodiči a vyjeli do školy.

„Nazdar, lidi,“ pozdravili jsme naši partičku, když jsme dojeli ke škole.

„Nazdar, hrdličky,“ smál se Dany.

„Od tebe to fakt sedí, pane, udělám, co budeš chtít, Lily, miluji tě, jsem tvůj otrok,“ oplatila jsem mu. Teď jsme se naopak smáli my. Po zvonění jsme se vydali do tříd.

Den utekl jako voda a Edward mě už vezl domů. Dnes bohužel nezůstal, jelikož měl pořád oblečení ze včerejška a taťka byl doma. Rozloučili jsme se a Edward chtěl odjet, když v tom mě něco napadlo.

„Edwarde,“ zavolala jsem na něj ještě.

„Ano?“ otočil se na mě a já ho doběhla.

„V sobotu bude u nás v baru jako každý týden diskotéka. Tentokrát tam budu i já a byla bych moc ráda, kdybys přišel. Bude tam i parta ze školy,“ zeptala jsem se ho.

„Jasně a od kolika?“ objal mě kolem pasu a já jeho také.

„Od sedmi.“

„Dobře, budu tam.“ Zářivě jsem se na něj usmála, natáhla se na špičky a políbila ho. Polibek mi opětoval a pár minutek jsme se něžně líbali u nás před domem. Bohužel se na můj vkus až moc rychle odtáhnul, ale já si to u něj ještě vynahradím. Nasedl do auta, zamával mi a poté odjel. Zalezla jsem zpátky do domu a šla do svého pokoje.

Po zbytek dne jsem se koukala v posteli na televizi, a když přišel čas jít spát, osprchovala jsem se, oblékla si pyžámko podobné tomu ze včerejška, popřála rodičům dobou noc a konečně šla spát.

Kapitolka je za vámi. Ještě jednou bych chtěla poděkovat za předešlé komentáře, moc, moc mě potešily. A jako poděkování brzy, doopravdy brzy, :D přibude další dílek. Vaše simi 1918.

P.S.: V komentování můžete pokračovat a ve zvyšování počtů se zlobit nebudu. :D

Autor: simi1918 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Láskou teprve vše začíná - 10. kapitola: