Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska si svou cestu najde - 8. kapitola

Šaty


Láska si svou cestu najde - 8. kapitolaA je to tady, konečně se dočkáme Edwarda! Jak budou jejich opětovná setkání probíhat? Vjedou si do vlasů? Na konci se posuneme v čase, protože toho přešlapování na jednom místě bylo až, až. Nemyslíte?

Kapitola 8.

Další školní den, ale tento byl výjimečný, byl pátek, což znamenalo jediné. Večer bude párty. Nesmírně jsem se na večer těšila. Taky jsem byla zvědavá na Alici a Jaspera, mohla bych se něco dozvědět. Cestou do školy jsem o všem přemýšlela, ale pořád jsem se soustředila na jízdu. Byla jsem na hlavní, když se ze zatáčky vyřítilo stříbrné Volvo. Dupla jsem na brzdy a začala troubit. Ten idiot za volantem jen přidal plyn a zmizel jak žíznivá čára. Dost mě to naštvalo.

 

Na školním parkovišti jsem chtěla zaparkovat vedle Alicina Porsche, stejně jako předešlý den, ale zase se z ničeho nic objevilo stříbrné Volvo a vecpalo se tam. Začala jsem pěnit, rychle jsem našla volné místo a chtěla si to s řidičem osobně vyřídit.  Než stačil vystoupit, už jsem u něj stála a křičela na jeho záda:

„Kdo ti dal řidičák, ty kreténe?“ chtěla jsem vědět.

„Bello, rád tě vidím,“ tvářil se překvapeně.

„Edwarde,“ hlesla jsem taky překvapeně. Po pár vteřinách jsem se vzpamatovala a to, co jsem mu řekla, si za rámeček nedal, hoch. Pěkně od plic jsem mu řekla, co si o jeho řízení myslím. Ani na odpověď se nezmohl, jen se na mě zaraženě díval, když mi musely i z očí metat blesky. Vlastně jsem ani na jeho reakce nečekala a po svém monologu jsem zamířila do třídy. Jestli na parkovišti někdo krom nás dvou byl ani nevím, a v tu chvíli mi to bylo vlastně fuk.

 

Pořád jsem se tvářila naštvaně, i Alice s Jasperem si toho všimli, sice se snažili skrýt svůj smích, ale moc jim to nešlo. Alice určitě o tom parkovišti měla vizi a náramně se u toho bavila.

„Bello.“ Snad mě chtěla pozdravit, ale já se jen kysele usmála a sedla si za ně.

„Ale, ale, kohopak to tu máme?“ ptal se někdo udiveně. Když jsem vzhlédla, spatřila jsem opět Edwarda, který se pokřiveně usmíval. „Slečna slušná!“

„Tsss, jedna lekce ti nestačila?“ ptala jsem se.

„Sice mi paměť ještě slouží, ale rád si tě poslechnu znova.“ Když si sedal vedle mě, dodal:

„Vidím, že po dobu své nepřítomnosti jsem získal společnost do lavice. Jen doufám, že nebudeš opisovat.“

„Víš co…“ Chtěla jsem něco říct, ale předběhl mě.

„To teda nevím, u tebe ne,“ povzdechl si.

„..radši se vrať tam, odkud jsi přišel. Za tu chvíli, co jsi tady, jsi mě dost naštval,“ odsekla jsem mu.

„Jsem rád, že se mnou mluvíš takhle na rovinu, ale takovou radost ti opravdu neudělám!“ Myslím, že můj hněvivý pohled, který jsem mu v danou chvíli věnovala, hovořil za vše, protože zvedl své ruce do omluvného gesta. Dál jsem se s ním nehodlala vybavovat, a ani on se netvářil, že by o konverzaci se mnou ještě stál.

 

Určitě o té písemce, se kterou se vytasil Thami, musel něco vědět. Měla jsem nutkání požádat o pomoc, ale když jsem periferně zahlédla jeho samolibý pohled, rychle mě to přešlo. Desetkrát radši se spokojím s horší známkou, a budu doufat, že si ji co nejdříve opravím.

 

Nakonec mi ani písemka dobrou náladu nezkazila, pořád jsem se těšila na večer. Po škole mě na parkovišti odchytila Alice, chtěla se mi omluvit za Edwarda, ale trochu jsem ji odbyla, ať si s tím nedělá starosti. Alice využila příležitosti mluvit se mnou a snažila se mi navrhnout, co si večer vzít na sebe. Když viděla mé protáčení očí, trochu se mírnila. Popřála mi pěknou zábavu a odtančila ke svému autu. Také jsem mohla vyrazit domů.

 

Kupodivu máma s Philem byli doma. Na nic jsem nečekala a začala se připravovat na večer. Máma s Philem se ani nestačili divit, jak vířím po domě. Když jsem odcházela, křičeli na mě něco ve smyslu, ať se chovám jako spořádaná dceruška a ne jako dračice z New Yorku. Jo, kde jsou ty časy, New York, velkoměsto… Radši jsem nechala snění a vydala se do klubu. Abigail i Clare mi vysvětlily cestu, měla bych to najít hned.

 

V klubu to žilo, ani bych nevěřila, že tu bude tolik lidí. Svou partu jsem našla hned. Všichni byli nadšení, že jsem opravdu dorazila. Dobře jsme se bavili, nadávali na školu, trochu popíjeli, tančili na parketu, dokud si Leo někoho nevšiml.

„Co ten tady dělá?“ zeptal se nás všech.

„Koho máš na mysli?“ ptala se Cheyenne.

„Edwarda.“ Taylor pohodil bradou nalevo od našeho stolu.

„To by mě taky zajímalo,“ řekla jsem trochu ostře. Všichni se na mě v tu chvíli otočili. „Znám ho míň než vy, ale i za tu krátkou dobu, mě štve a vytáčí. Asi ho to baví…“

„Možná se mu líbíš,“ přisadila si Abigail. Tím mě rozzuřila ještě víc. „Uklidni se Bello, možná to tak není, ale on je k holkám netečný, třeba je to jeho způsob, jak tě zaujmout.“

„Já za ním půjdu a…“ Nestihla jsem to ani doříct.

„To ať tě ani nenapadne, určitě na to čeká,“ ozvala se Clare.

„Bello, nevšímej si ho, nedávej mu žádné záminky, a třeba ti dá pokoj,“ pokračoval Henry.

„Že to říkáš zrovna ty,“ začala se smát Clare. „Pořád jsi mě uháněl, dokud jsem nesouhlasila alespoň s kinem.“

„A je nám spolu dobře, ne?“ Ti dva spolu začali cukrovat, radši jsem odvrátila svůj pohled na bar. No samozřejmě, že tam Edward seděl. Otočila jsem svou hlavu na taneční parket, zase tam byl. Začalo mě to štvát, u stolu jsem se vymluvila, že si musím odskočit, ale Cheyenne šla se mnou. Na toaletách jsem zůstala stát před zrcadlem, zatímco ona zapadla do kabinky, toho jsem využila a vyšla ven. K mému překvapení Edward byl nedaleko.

„Baví tě to?“ vyzvídala jsem.

„Představ si, že ano.“

„Můžeš si mě nevšímat?“

„Myslím, že ne, cítím vůči tobě jistou povinnost.“

„Já nejsem malé dítě,“ křičela jsem. „Přestaň si mě všímat, ano?“

„Myslíš to opravdu vážně? Alice, mi říkala, že sem nemám chodit,“ povzdechl si.

„Příště ji poslechni,“ zasyčela jsem.

„Tady jsi, Bello, jdeme?“ vysvobodila mě Cheyenne.

„Díky,“ špitla jsem jí při odchodu od něj. Musel se vypařit, protože pak už jsem jej nezahlédla.

 

Večer se vydařil skvěle, domů jsem přišla až se svítáním. Renée s Philem měli řeči, ale šlo to mimo mě. Byla jsem na konfrontaci s nimi moc unavená. Zapadla jsem do svého pokoje a ztratila pojem o světě kolem mě, neboť jsem se odebrala do říše snů.

 

♥ ♥ ♥

 

Další dny a týdny byly celkem klidné, tedy alespoň co se týkalo Edwarda, nijak mě neprovokoval, vládl mezi námi poměrně klid. Sice se mi z nikoho nepodařilo vypáčit, kde byl a po čase mě to přestalo zajímat. Stačilo, že Alice a Jasper byli veselejší.

 

Kdykoli se naskytla možnost nějaké párty nemohla jsem tam chybět. Nuda tohoto maloměsta byla nesnesitelná, proto jsem se ji snažila jakkoli zahnat. Ve škole jsem možná trochu polevila, ale nebylo to tak strašné, nikdy jsem nebyla premiantka, možná kdysi, ale to už je dávno…

Teď mě čeká rozhovor s Philem, asi je na mě naštvaný, popravdě, nedivím se mu. S mámou si mysleli, že budu jiná. No, spletli se. Byli to oni, kteří mě postavili před hotovou věc, teď jsem byla na tahu já a dávala jsem jim to patřičně najevo. Udivilo mě, že vydrželi tak dlouho mlčet a mé eskapády přecházet. Policie mě nepřivedla ani jednou, ale Alice párkrát ano. Snažila se mě přesvědčit, ať se trochu zklidním, ale jako by mluvila do dubu…

Ale teď pohár jejich trpělivosti přetekl, hlavně tedy Philův.

 

 


Doufám, že Vás Edwardův návrat nezklamal. Možná, že jsem to trochu natahovala, ale snad mi prominete. A co příště? Příště začneme rozhovorem Belly a Phila, který ztratil trpělivost. A co z toho vzejde? Myslím, že se budete divit! A pokud se pokusíte tipnout si, co se může stát, budu velmi ráda.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Láska si svou cestu najde - 8. kapitola:

 1
6. martty555
16.03.2012 [11:25]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. summer
02.11.2011 [20:06]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. marcela
01.11.2011 [19:42]

No ta tomu Edwardovi dává.Paráda. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

01.11.2011 [17:03]

Funny1 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

01.11.2011 [15:26]

FaireV téhle situaci a s tvojí nezřetelnou nápovědou se necítím na tipování. Emoticon
Takže doufám, že brzy přidáš pokračování, jelikož se nechám podat. Nemohu se dočkat až se dozvím co se chystá. Emoticon Emoticon

1. marcelle
01.11.2011 [12:57]

Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!