Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska, nenávist ne jen zlomené srdce prolog + 1.kapitola

natáčení


Láska, nenávist ne jen zlomené srdce prolog + 1.kapitolaTak a je tady moje další povídka. Doufám, že se bude líbit. Isabell vzpomíná na to jak se přestěhovala do Forks a snaží se přijít na to proč jí Edward před 26 lety opustil.

Láska, nenávist  ne jen zlomené srdce

Prolog

 

Přítomnost

 

Edward

 

Je to už 26 let co jsem opustil mého anděla, mou jedinou lásku, abych jí ochránil před svým světem. Dnes jsem se rozhodl jí znovu navštívit a podívat se jak žije a rodina jela se mnou. Carlaisle prohlásil, že bude nejlepší kdyby mluvil on a já mu dal za pravdu. Takže když jsme přijeli k domu kde má láska před 26 lety bydlela tak šel jako první a my poslušně za ním. Když zazvonil tak přišel otevřít Charlie  a Carlisle začal mluvit.

„Dobrý den Charlie je tady Bella?“

„Carlisle zdravím a musím vás zklamat před 26 lety odjela za svým pravým otcem, hned po tom co jste zmizeli i vy. Přijel si pro  ní její bratranec a sestřenice.“

„Charlie a nevíte jak se jmenovali.“

„Pamatuju si jen křestní a vím, že  byli dvojčata Alec a Jane, na příjmení si vzpomínám matně, ale myslím, že začínalo na V.“

„Charlie děkujeme za to, že jste nám to řekl.“

„Nemáte zač Carlisle a naschle.“

To snad nemyslí vážně, že odjela s Volturiovými, já se snad zblázním. Všichni měli stejné myšlenky. Jak mohla Bella odjet s Volturiovými.  Ale počkat  vždyť Charlie říkal, že odjela se sestřenicí a bratrancem a že odjela za svým biologickým otcem.  Bože teď už tady nic nechápu a u rodiny to bylo podobně jen Carlisle objednával letenky do Italie.

 

Bella

 

Je to už 27 let co jsem ve Volteře společně se svými dětmi, které jsou i jeho mého anděla, mého života, mé jediné lásky Edwarda.  Začala jsem vzpomínat na to jak jsem přijela do Forks.

 

1.kapitola

Přesně před 26 lety

 

Jsem se dozvěděla, že můj pravý otec není Charlie, ale že je to všemi obávaný Aro Volturi. Tehdy jsem ještě žila u své matky, když mi přišel dopis ve kterém byla nabídka jestli se chci setkat se svým pravým otcem a tím ho také poznat. Samozřejmě jsem v té době byla vyvedená z míry a proto jsem souhlasila, že svého pravého otce poznám a pokusím se sním sblížit. O týden později k našemu domu přijela limuzína ve které seděl můj otec v té domě byla moje matka s Philem v Miami a zařizovali tam nové bydlení takže jsem otce mohla poznat v klidu doma. Naši sousede se na auto před naším domem dívali nedůvěřivě ale když zněj vystoupil on věděla jsem, že i když ho neznám mám ho ráda. Pomalu přišel až ke mně a objal mě kolem ramen a podíval se mi do očí a usmál se na mě, já mu pokynula rukou, aby šel za mnou do domu což udělal a z jeho ochranky sem šli jen dva a zbytek zůstal venku. Otec se na mě usmál a začal mluvit.

„Isabell vím, že se ti může zdát, že o tebe nestojím, když jsem tě nechal vyrůstat ve lži, ale opak je pravdou chtěl jsem tě ochránit, i když teď tě vlastně jistému nebezpečí vystavuju, ale chci tě mít u sebe dokážeš mi odpustit?“ zeptal se kajícným hlasem a já na nic nečekala a šla jsem ho obejmout. Viděla jsem na jeho tváři překvapení, ale potom i radost s toho, že jsem ho neomítla, proto jsem k němu byla upřímná a řekla jsem mu vše co jsem měla na srdci a potom ještě víc protože se mi nezdáli jeho oči a jeho pokožka musela jsem se ho zeptat.

„Tati ty nejsi člověk, že? Vím že to zní bláznivě, ale nepřipadáš mi jako normální člověk.“

On se na mě překvapeně podívá a potom se usměje a řekne.

„Ne zlatíčko nejsem a když ti řeknu co jsem tak se s tebe bude muset stát to co jsem já.“

„Řekni mi to mě to nevadí, stejně nejsem ráda, že jsem člověk.“

„Překvapuješ mě, ale dobře řeknu ti to. Já, mí bratři a všichni kdo se mnou přijeli jsme upíři.“ Když to dořekl koukl se na mě a já jen kývla hlavou, že rozumím a on začal mluvit dál.

„Nechápu, že jsi se nelekla Isabell takhle by si reagovat neměla.“

„Stejně by mi to nebylo na nic tuším, že musíte být silnější. Nemám pravdu.“usmál se a začal mi vše vysvětlovat a na konci mi řekl, že mě teď bude muset přeměnit, protože vím o jejich světě.

„Tati chci tě o něco požádat? Jestli tedy smím.“

„Jistě holčičko a o co.“zeptal se. Se zájmem mě potom pozoroval a já mu odpověděla.

„Chci abys mě přeměnil, ale až mi bude 18 do té doby bych chtěla strávit ještě nějaký čas se svým adoptivním otcem pokud to nevadí.“ On se jen usmál a kývnul mi na souhlas. Potom jsme si povídali ještě dost dlouho dokud mi neřekl, že bude muset jít a před odchodem mi nedal mobilní telefon kde prý najdu číslo na něj, na recepci do Voltery a na Jane, která měla být mojí ochrankou. Poděkovala jsem mu a znovu ho na rozloučenou objala.

 

O týden později

 

Sedím právě v letadle a letím ze svým adoptivním otcem Charliem do Forks, malého městečka ve státě Washington, abych si užila poslední rok lidství než odletím za svým otcem do Itálie tam by mě měl podle dohody přeměnit. Když otec odjel zůstala se mnou jenom Jane, která má na mě dávat pozor. Koupili jí dům ve Forks kousek od toho mého, aby byla prý nablízku a měla tam i auto takže se nemusela s ničím párat kdyby mi něco hrozilo, dokonce kvůli mně přešla na Vegetariánskou stravu a říkala, že jí to teď i víc vyhovuje, ale že to mému otci oznámí až pojedeme obě do Voltery. Jane letěla samozřejmě se mnou a tak jsme si celý let povídali za ten týden jsme se obě docela hodně spřátelili a když mi oznámila, že mi bude muset udělat tetování aby na mě žádný upír nemohl tak jsem s tím souhlasila, pro něco to bylo dobré aspoň jsem si mohla být jistá, že v upířím světě jsme nedotknutelná a že jsem tak nějak pod ochranou. Let nám při povídání rychle utekl a už jsme přistávali na letišti v Port Angeles, kde na mě podle dohody měl čekat Charlie.

Jane samozřejmě pojede do Forks sama a ve škole do které také nastoupí si mě nebude všímat a bude mě jen z dálky pozorovat. Aro prý také jedné upírce řekl aby zaštítila Janeniny myšlenky kdyby narazila na nějakého upíra s talentem, tak prý ať nic nezjístí.

V letištní hale na mě už čekal Charlie ve své policejní uniformě a vyhlížel mě v davu, s Jane jsme se rozloučili už v letadle a tak jsem v klidu mohla dojít k Charliemu a přivítat se s ním a jet domů.

„Holčičko jsem rád, že jsi tady.“

„To já taky Charlie.“ Nikdy jsem mu neříkala tati, protože jsem tak nějak cítila, že není , ale taky mi ne mého otce připadal trochu mladý. Pomalu jsme dojeli do Forks a já konečně viděla svůj nový domov, Charlie stále bydlel ve stejném domě od té doby co od něj má matka odešla. Když jsme byli vevnitř tak mi Charlie řekl kde mám pokoj.

„Bell pokoj máš stále stejný.“  Já na souhlas přikyvla a odešla do svého staronového pokoje kde jsem si položila tašku a sešla jsem zpátky dolů a šla jsem do kuchyně, kde už na mě čekal Charlie.

„Bell nebude ti vadit, že do školy půjdeš už zítra.“ Zeptal se a já na souhlas zase kyvla a šla jsem si nalít vodu a odešla si vybalit věci a nachystat si věci do školy, když mi zazvonil mobil co mi dal otec tak jsem to vzala a v telefonu se ozvala Jane.

„Bell kdy jdeš do školy?“ zeptala se, musela jsem se usmát a tak jsem jí odpověděla.

„Jane už zítra, Charlie nechce abych toho hodně zameškala.“

„Fajn, ale oblečení ti vyberu za chvíli sem u tebe tak otevři okno u svého pokoje a já tam proklouznu a něco ti vyberu.“ Nečekala ani na odpověď a položila to takže jsem přešla k oknu a otevřela ho, aby sem mohla vejít . Nemusela jsem čekat dlouho a v okně se objevila Janenina hlava.

„Ahoj, hezký pokoj.“

„Dík a kdy jdeš do školy ty.“řekla jsem jí a usmála se.

„Zítra tak jako ty,  jo a dej si ve škole pozor budou tam naši, ale nemusíš mít strach. Jsou to vegetariáni.“ Oddechla jsem si a Jane se zasmála.

„Tak jdeme na to, ať ti to zítra sluší.“ Trochu jsem se ušklíbla, ale kývla jsem ke skříni a Jane už tam stála.Chvíli se v ní přehrabovala a něco si pro sebe mumlala. Nakonec mi nachystala rifle, modré tričko s dlouhým rukávem.

„V brzké době budeme muset jít na nákupy nic tady nemáš.“

„Mě to ale vyhovuje.“řekla jsem jí s úsměvem a ona jen nechápavě zakroutila hlavou.

„Tak jo dobrou a uvidíme se zítra ve škole. Víš že se mnou nesmíš mluvit.“

„Jo vím to a pro příště si oblečení nachystám sama, ale děkuju.“

„Nemáš zač je to moje práce a kdyby něco tak volej máš mě v předvolbě pod 1.“

„V pořádku a ještě jednou dík. Měj se a uvidíme se zítra.“potom vyskočila s okna a já se šla osprchovat a spát.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Láska, nenávist ne jen zlomené srdce prolog + 1.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!