Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Láska naruby - 20. kapitola

bjlk

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Láska naruby - 20. kapitolaTakže, co napsat? Rozhodování Edwarda. Co dodat? Nechte se překvapit. :)

20.10.2010 (12:45) • Samaneta • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1773×

20. kapitola

 

 


„To je dobře. Teď jsem ti ukázala, své pravé já. Teď víš, co doopravdy jsem, a můžeš se rozhodnout. Než se rozhodneš, nechám tě na pokoji.“

 

Bella vyskočila z okna a já tam zůstal jen tak sedět. To, co mi dnes ukázala, bylo neuvěřitelné. Věděl jsem, že mi něco tajila, ale tohle? Měl jsem z toho v hlavě ještě větší zmatek. Bella je upír. Nejde mi to dohromady, jak by mohl být někdo tak krásný a milý zabiják? Bella není zabiják. Sama mi dokázala, že se jí nemusím bát, ale také se mi přiznala, že ji moje krev láká. Jak se mám rozhodnout? Po tom všem nevěřím, že je zlá. To, co umí je neuvěřitelné. Teď to vše dává smysl. To její divné chování, když najednou zmizela, ty oči, jídlo, vše. Jak jsem mohl být tak nevšímavý, že mi to nedošlo. Byl jsem zaslepený její neodolatelností a jsem zaslepen i teď. Nedokážu se na ní zlobit.

Takhle jsem dumal celou noc. Nemohl jsem ani usnout. Jestli jsem spal hodinu, tak to je dlouho. Kouknul jsem na hodiny. Bylo půl šesté ráno. Stejně už neusnu, takže jsem vstal a šel do koupelny. Když jsem se podíval do zrcadla, měl jsem kruhy pod očima. Skvělé. Dneska budu jako chodící mrtvola. To slovo mi uvázlo v hlavě. Chodící mrtvola. Belle je 109 let. Už měla být dávno mrtvá. Kdyby se to stalo, nikdy bych ji nepotkal. Bodlo mě u srdce. Kde bych byl, kdybych jí nepotkal. Chodil bych tu sám a jediný můj přítel by byl Mike, který přátelství se mnou jen předstírá. Už si nedokážu život bez ní představit. Je mi jedno, co je Bella zač. I přes její temnou stránku jí budu milovat. Byla ke mně upřímná a dala mi na výběr. Rozhodl jsem se. Chci, aby se mnou zůstala. Miluji ji a už nedokážu žít bez ní. Na to je už moc pozdě.

Šel jsem se obléct a připravit do školy. Bylo teprve šest hodin. Táta bude za chvíli vstávat. Neměl jsem co dělat, tak jsem šel připravit míchaná vajíčka na snídani, alespoň přijdu na jiné myšlenky.

„Edwarde?“ oslovil mě udiveně táta, když mě uviděl.

„Ahoj tati,“ pozdravil jsem ho a začal jsem nandávat vajíčka na talíře. „Pojď si sednout. Udělal jsem snídani.“

„Co, že ještě nespíš?“ zeptal se.

„Nemohl jsem spát.“

„To vidím. Děje se něco?“

„Ne všechno je v pohodě,“ ujistil jsem ho. Nechtěl jsem, aby věděl, co se stalo na plese.

Sedl jsem si ke stolu a začal jsem jíst. Nemohl jsem přestat myslet na Bellu. Už jsem chtěl být ve škole a říct jí, jak jsem se rozhodl. Chtěl jsem, abychom mohli být konečně spolu.

Sedl jsem si v obýváku do křesla a vzal knížku, aby mi to čekání, než pojedu do školy, uteklo, ale nemohl jsem se pořádně začíst. Stále jsem musel sledovat hodiny. Počítal jsem každou minutu a zdálo se mi to jako věčnost.

Konečně bylo něco po půl osmé a já se vydal k autu. Venku byla docela zima na to, že je skoro duben, i když tady si zřejmě počasí dělá, co chce.

Zapnul jsem topení a rozjel se do školy. Bellino auto už stálo na svém místě, ale Bellu jsem nikde neviděl. Vždy na mě čekala, ale dnes po ní nebyly ani stopy. Nejistě jsem se vydal ke škole. Byl to nezvyk nevidět jí hned ráno. Doufám, že nikam neodjela. To mi nesmí udělat. Má tu přece auto.

První hodinu jsem měl s Mikem. Ten se hned vyptával, jaký jsem měl ples a vykládal mi o svých zážitcích a o tom jak se tam strhla rvačka, ani nevěděl proč. Já jsem ho stejně vůbec nevnímal. Přemýšlel jsem. Zdalipak mi přijde Bella o přestávce naproti, jako to dělala každý den.

Jakmile zazvonilo, popadl jsem knížky a vyšel ze třídy. Rozhlížel jsem se na všechny strany, natahoval krk, ale Bellu jsem nikde neviděl. Šel jsem smutně ke skříňce. Říkala, že mě nechá být. Nevěděl jsem co tím myslí, teď už to asi vím. Snad jí uvidím aspoň na obědě.

Vyměnil jsem si učebnice a šel do třídy. Po cestě jsem uviděl ji u její skříňky. Podívala se na mě s takovým strhaným pohledem, že mi to trhalo srdce a hned se zase odvrátila, ani mě nepozdravila. Chtěl jsem jít k ní a říct jí, že jsem se rozhodl, ale najednou zmizela v davu. Vyhýbá se mi? Myslí si, že mám strach?

Nějakým způsobem jsem přečkal vyučování až do oběda. Do jídelny jsem přišel akorát. Bella stála pár lidí přede mnou a zbytek její rodiny se právě usazoval k jejich stolu. Zase na mě pohlédla s tím smutným výrazem, vzala si tác s jídlem, kterého se samozřejmě ani nedotkne a šla si sednout ke stolu.

Jindy by na mě počkala, nebo by se na mě usmála a dnes? Nic. Chybělo mi to. Vážně je mi jedno, co je zač. Už teď mi vadí, že se mi vyhýbá, kdybych o ni měl dočista přijít, nepřežil bych to.

Nechtělo se mi poslouchat Mika s Jessikou, tak jsem si šel sednout na druhý konec jídelny k volnému stolu. Ani se mi moc nechtělo do jídla. Měl jsem na talíři jeden kus pizzy a limonádu. Nasoukal jsem do sebe jídlo a čekal jsem, až se Bella zvedne, abych jí dohnal.

Bella šla odnést nedotčené jídlo, zvedl jsem se a šel za ní. Dostihl jsem jí až na chodbě v půlce cesty ke skříňkám a chytl jí za její chladnou ruku.

„Bello, počkej,“ snažil jsem se jí zastavit.

„Nemusíš to dělat, Edwarde,“ řekla.

„Proč se mi celý den vyhýbáš?“

„Řekla jsem, že tě nechá být. Dávám ti prostor na rozmyšlenou,“ konstatovala a pohlédla mi do očí.

„Bello, já se nepotřebuji rozmýšlet. Já v tom mám dávno jasno. Už je pozdě na to, se mi vyhýbat. Já to nevzdám. Je mi fuk, jestli jsi člověk, nebo cokoliv jiného.“ Jen na mě nevěřícně koukala.

„Jak ti to může být jedno? Copak to nevidíš!“ vykřikla a rozeběhla se ke třídě. Jak jí mam dokázat, že to myslím vážně? Vzdychl jsem a pomalu jsem si pro učebnice a pak do třídy. Proč mi tohle dělá?

Když jsem vešel do třídy, pohlédl jsem na naší lavici očekávajíc, že tam bude Bella sedět, ale nebyla tam. Kam tedy šla? Za chvíli bude zvonit. Sedl jsem si a čekal. Už zvonilo na hodinu a ona pořád nikde. Už se mi to zdálo divné, když v tom vešla do dveří, ve tváři nečitelný výraz. Sedla si ke mně a hned na to vešel do třídy učitel.

Celou hodinu jsme neřekli ani slovo. Čekal jsem, až něco řekne ona, ale nic. Občas se naše pohledy střetly, ale to bylo vše.

Konečně zvonění oznámilo konec hodiny. Okamžitě jsem se otočil k Belle.

„Bello, prosím, promluvme si.“

„Dobře, ale ne tady,“ odpověděla.

„Tak kde?“ zeptal jsem se.

„V autě. Přijď tam.“ Zvedla se a odešla. Ani na mě nepočkala.

19. kapitola - 21. kapitola

 

Omlouvám se, že to zase tak trvalo. Čas na další kapitolu jsem si našla jen díky nemoci. Díky škole vůbec nestíhám. Doufám, že se kapitola líbila, i když to bylo trochu kratší.

Autor: Samaneta (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Láska naruby - 20. kapitola:

 1
1. Yriss
29.06.2011 [20:46]

YrissUž by sa hodilo pokračko .

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře