Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » La Push a její tajnosti 2. kapitola

01.10.2011 (08:00) • mokasina • FanFiction na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1785×

2. kapitola- Táborák

Pohled Mon

Po naší dohodě se hned Jake a Embry vypařili neznámo kam. Byla jsem zklamaná, že zrovna oni odešli, protože je mám nejradši. S nimi jsou ty nejlepší lumpárny. Ale zůstal mi tu Seth.

„Lidi, co budeme dělat, než bude večer? Já se totiž nudím. Co třeba koupel?“ navrhla jsem, a jelikož bylo po dlouhé době krásně, tak všichni souhlasili. Vydali jsme se na pláž. Když jsme tam dorazili, tak jsem si sundala boty a hned jsem vyrazila do vody následovaná Sethem a Paulem. Během chvíle jsme byli mokří jako myši. Smáli jsme se, blbli, plavali i závody jsme si dali a já vyhrála. Sice jsem je podezírala, že mě nechali vyhrát, jen abych měla dobrou náladu, ale to je fuk. Vylezla jsem z vody a začala říkat:

„Já jsem vyhrála zase, ale kluci, co to s vámi je?“ vypadali zadumaně.

„Ale nic, Mon, si prostě nejlepší,“ zazubil se na mě Seth s Paulem zároveň. Něco se tu děje a já nevím co. Hned mi to tak trochu zkazilo náladu. Sedla jsem si na kládu a dala se do mě zima, jak mě ovíval studený větřík. Začala jsem se klepat a Seth si ke mně sednul a objal mě. Sálalo z něj teplo, byl úplně vařící, až mě to skoro pálilo do ramen. Koukla jsem se na něj s obavou, že je nemocný, ale pak jsem si uvědomila, že kluci jsou horcí všichni, a dokonce i Leah. Seth na mně viděl, že se něco děje. Věděl, že mě trápí to, že se mnou už tak moc nejsou a že mi neříkají pravdu. Usmála jsem se na něj.

„No nic, půjdu domů. Ještě zajedu do Forks pro nějaké buřty a jídlo s pitím na ten táborák,“ řekla jsem a odešla domů.

Pohled Setha

Je strašné tajit něco někomu, koho máte moc rádi. To prožíváme všichni s Mon. Jediná Mon není vlkodlak jako my a nesmíme jí to říct. Nevíme, jak by reagovala, ale já stále říkám, že by to rozdýchala, je to naše nejlepší kamarádka, ale oni furt, že ne.

Byli jsme na schůzi party, sešli jsme se tam všichni, aby to v Mon nevzbudilo dojem, že se jí vyhýbáme. Museli jsme se dohodnout rychle, aby mohli kluci na hlídku. Nakonec jsme se dohodli, že večer uděláme táborák. Mezitím Mon navrhla, že se půjdeme vykoupat, a tak jsme šli. Jakmile jsme tam dorazili, Mon se řítila do vody. Koukli jsme s Paulem na sebe a šli za ní. Dobře jsme se bavili a taky si zazávodili. Mon samozřejmě vyhrála, byla v plavání nejlepší. Jediný, kdo ji kdy porazil, byl Jake. A ten tu nebyl. Zamyslel jsem se a Paul asi taky, protože se Mon na nás podívala.

„Já jsem vyhrála zase, ale kluci, co to s vámi je?“ zeptala a já jí musel pohotově zalhat.

„Ale nic Mon, jsi prostě nejlepší,“ zazubili jsme se s Paulem najednou. Viděl jsem, jak ji to trápí a že ji to bolí. Nejsem nejlepší lhář. Sedla si na kládu zády k nám. Začala se klepat, asi zimou. Šel jsem k ní a objal ji kolem ramen. Po chvíli na mě koukla s takovou obavou v očích, ale pak polevila a koukla jinam. Nakonec se na mě usmála a vstala a řekla.

„No nic, půjdu domů. Ještě zajedu do Forks pro nějaké buřty a jídlo s pitím na ten táborák.“ A rychle odešla. Koukal jsem za ní, dokud mi nezmizela z dohledu. Otočil jsem se na ostatní.

„Lidi, já už jí nemůžu takhle lhát. Ji to trápí, ví, že jí neříkáme pravdu,“ povzdychl jsem si.

„Sethe, kolikrát ti mám ještě říkat, že jí to říct nemůžeme. Byl by to pro ni šok a bůhví, jestli by s námi pak ještě mluvila,“ řekl Sam a Paul jen přikyvoval.

„Ale, Same! Ty jsi to neviděl? Je to na ní vidět čím dál víc,“ řekl jsem a oni radši nic neřekli.

Pohled Mon

Musela jsem odejít. Bolelo mě to, jak mi lžou. Došla jsem domů, převlíkla jsem se do suchého oblečení, vzala klíče od mého náklaďáčku, co jsem dostala od kluků k narozkám, a vyrazila do Forks. Ke krámku jsem dorazila asi do půl hodiny od odjezdu z La Push. Vystoupila jsem a šla do obchodu. Peněz jsme měla dost z brigád. Zašla jsem dovnitř a začala vybírat. Vzala jsem asi čtyři balíky buřtů, pár pytlíku chipsů a dva kartony koly. Šoupala jsem to po zemi, protože jsem to už neunesla a najednou mě na ramenu něco zastudilo. Rychle jsem se otočila a za mnou stál Emmett s Alicí.

„Ahoj lidi,“ usmála jsem se na ně.

„Nazdááár Mon. Ty máš ale apetit,“ začal se Emm řehtat na celý krám.

„Ehm, to není jen pro mě,“ usmála jsem se, „je to i pro mou partu, dnes pořádáme táborák,“ uvedla jsem je do obrazu.

„Jé, táborák,“ vypískla ta střapatice, „můžeme taky dorazit, bude švanda. A kde to bude?“ vyptávala se.

„No, v La Push to bude a klidně přijďte, aspoň bude větší zábava,“ řekla jsem a strkala náklad k pokladně. Když to Emm viděl, vzal mi celý můj náklad a dones to k pokladně, kde to i zaplatil, a odnesl do náklaďáčku. Koukala jsem na něj.

„Kolik jsem dlužna?“ zeptala jsem se.

„Ale, to nic není a nech to být. To je za to, že jsi nás pozvala a aspoň ušetříš,“ řekl.

„No, dobře, tak se teda uvidíme večer na pláži? Budete tam všichni, nebo jen vy dva?“ zeptala jsem se.

„No, nejspíš všichni s psíky vycházíme…“ pak se zasekla a odešla do auta.

„Tak ahoj,“ řekl Emm a odešel za Alicí. Vyrazila jsem domů a ještě nevěděla, co způsobím. Když sem dojela, bylo už skoro sedm večer. Sedla jsem si, ale ani chvíli jsem neměla a už se ozval zvonek.

„Už jdu,“ zaječela jsem a za dveřmi jsem slyšela smích.

Otevřela jsem dveře a za nimi byli všichni kluci, teda skoro všichni. Nebyli tu Sam a Jared. A Paul se sápal na buřty.

„Hej, nenažranče, nech buřty na večer,“ řekla jsem rázně. A všichni se začali smát a Paul do sebe ládoval buřta, div se neudusil.

Pak kluci vzali věci a vyrazili. Řekla jsem jim, že tam dorazím později. Potřebovala jsem se ještě převléct. Zalezla jsem do šatny a vzala si na sebe modré letní šaty a přes ně bílé bolerko. K tomu sandále. Oblečení ušlo, a tak ještě lehce se namalovat a mohla jsem vyrazit. Shlédla jsem se v zrcadle a musela jsem uznat, že mi to i slušelo. Po čtvrt hodině jsem dorazila na místo. Chvíli jsem váhala, jestli tam mám vůbec jít, a pak jsem se teda rozhodla, že ano. Šla jsem potichu, ale jim to asi neuniklo a všichni se na mě otočili. Vysloužila jsem si pár obdivných zapískání. Hned jsem zčervenala, nebyla jsem na to zvyklá.

Sedla jsem si mezi Setha a Embryho. Vedle Jacoba bych byla asi hodně nervózní. Ale i tak jsem byla nervózní a vyhlížela Cullenovy. Kluci si všimli, jak se rozhlížím, a začali se vyptávat.

„Co je, Mon, jsi nějaká nervní,“ zubil se Seth a Embry se přidal.

„Ale nic, jen koukám kolem, vadí to snad?“ Jakmile jsem to dořekla, ozvalo se skřípání brzd a na parkoviště se přiřítila dvě auta. Stříbrné Volvo a žluté Ferrari. Z nich vylezli Cullenovi.

„Co tu dělaj ty pij… Cullenovi?“ vyhrkl Jacob a já na něj jen koukla.

„No, víš, já, no, já je pozvala. Pomohli mi s nákupem, a tak jsem myslela, že by to mohlo být dobrý,“ řekla jsem přiškrceně. Hnusně na mě koukl a dodal:

„Bezva, příště se aspoň zeptej, než někoho pozveš!“ vyjel na mě. A to už na mě bylo moc. Rozeběhla jsem se pryč. Jediný, co jsem ještě slyšela, bylo:

„Jakeu, jak si mohl, je to kamarádka, nevěděla to!“ řval na něj Seth, „Mon, zastav, on to tak nemyslel!“ vykřikl za mnou, ale mě to nezajímalo. Chtěla jsem být rychle pryč.

Pohled Emmetta

Odpoledne jsem byl s Alicí v obchodě ve Forks a uviděli jsme tam Monicu, co bydlí v La Push. Chvíli jsme s ní povídali a pak jsem jí odnesl její nehorázně velký nákup do auta. Ona nás pozvala na táborák, co pořádá s její partou na pláži v La Push. Samozřejmě že Alice na to hned kývla, pak jsme jeli domů. Když jsme dorazili, Alice vyrazila jak střela a už jsem jen slyšel, jak ječí, že jedem na táborák do La push.

„Alice, nevím, zda je to nejlepší nápad,“ říkal Ed.

„Taky si myslím,“ přidala se moje láska Rose.

„Bude to zábava, pojeďte, prosím,“ žadonila Alice a samozřejmě si vydobyla své.

Kolem osmé jsme nasedli do Edwardova a Alicina auta a vyrazili do La Push.

Se skřípáním brzd jsme zastavili na parkovišti u pláže. Jediný, kdo měl radost, byla asi Monica. Vylezli jsme a jen jsem zaslechl, jak se Mon hádá s jedním psiskem.

„Co tu dělaj ty pij… Cullenovi!“ řekl jeden největší.

„No, víš, já, no, já je pozvala. Pomohli mi s nákupem, a tak jsem myslela, že by to mohlo být dobrý,“ řekla Monica a on na ni hned vyjel.

„Bezva, příště se aspoň zeptej, než někoho pozveš!“ zaječel na ni a ona chudinka utekla. Měl jsem sto chutí se na toho čokla vrhnout. Pak se do toho vložil další pes.

„Jakeu, jak si mohl, je to kamarádka, nevěděla to.“ Že by nevěděla, že jsou to smrdutý čoklové? pomyslel jsem si a Ed jen kývnul. A tím jsem to pochopil.

Vyrazili jsme k nim. A když jsme došli, už na nás čekali.

„Museli jste na ni bejt tak hnusný? Ona neví, že jste psiska, co?“ vyjel jsem na ně. Slova se ujal ten nejmenší.

„Ne, neví to, nechtěj jí to říct,“ řekl a kouknul na mě.

„Aha, tak myslím, že tady někdo někomu dluží omluvu, ne?“ procedil jsem skrz zuby. Jen kývli hlavou, až na toho, co na ni vyjel. Měl jsem co dělat, abych se na něj nevrhl.

No tak co řikáte? Líbilo? Jak bude probíhat zbytek večera a co Mon jak moc jí vzalo to, že její nej kamarádi jsou na ní jako na cizí.

Autor: mokasina (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek La Push a její tajnosti 2. kapitola: