Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » L'immortale 15. kapitola

Stephenie Meyer


L'immortale 15. kapitolaTakže… další kapča na světě! Moc se omlouvám, že tu nebyla dřív, ale jednoduše nestíhám... Asi bych měla prozradit, že v tomhle dílku se budeme spíše věnovat Kate a Cullenům, ovšem nebudete ochuzeni ani o Edwarda a Bellu, třebaže jejich část je poměrně krátká… A to z toho důvodu, že jsem potřebovala zakomponovat novou osůbku… No, tak snad se nebudete moc nudit. Kapitolka je asi o malinko kratší než obvykle, ale snad nebude vadit. Příjemné počtení přeje Kikky :-)

 

Bella stála pořád stejně a jen čekala, co se bude dít dál. Byla vzrušená na tu nejvyšší možnou míru. Neovladatelná smyslná žádostivost se jí tělem proháněla jak jarní přeháňky a její hrudník se zvedal tak rychle a trhaně, jak mu to jen bylo dovoleno. Edwardovy prsty jedné ruky jí jemně šimraly na stehně těsně pod lemem těch příliš krátkých šatů. Druhou měl opřenou u její hlavy a jeho rty slíbávaly cestičku k těm jejím. A ona si tak moc přála, aby ji už netrápil, a konečně ji opět políbil, když se najednou z ničeho nic odtáhnul…

 

 

 

 

„Vítej v mém království,“ šibalsky se pousmál a pozoroval těžce oddechující Bellu, která se snažila udržet na svých vzrušením ochablých nohou.

„Pojď, ukážu ti to tady,“ opatrně chytil její ruku do té svojí a propletl s ní prsty. A teprve až teď byla rozrušená Bella schopná probrat se ze své ustupující touhy. Párkrát překvapeně zamrkala… čímž Edwardovi jasně tiklo v koutku, protože mu přišla tak roztomilá.

Bellina tvář se měnila jako květnová obloha, když koukala nepřítomně za Edwardova záda. Překvapení následované nepochopením, nevěřícností a nakonec se jí v tváři mihl i stín vzteku. To už ale nevydržel a zasmál se nahlas.

„Co je tady k smíchu?“ obořila se na něj navztekaně.

„Nic,“ žertovně mrkl. „Říkal jsem ti přece, že tě potrestám,“ sladce se usmál, a i přes veškerou tu nezkrotnou touhu, která mu díky tomuhle stvoření proudila jeho neživým tělem, si prostě nemohl pomoct, aby ji malinko nepozlobil. I když pravda byla z části i taková, že se na ni jednoduše nechtěl vrhnout hned mezi dveřmi. Bylo to víceméně prověřování jeho chabého ovládání… A přece jen měl nutkání chovat se jako gentleman.

Bella mu těžce zakotvila na dně jeho černé upíří duše a on věděl jen to, že není ani trošku správné, že někdo tak čistý a křehký je s někým jako… on. Krve-sajícím monstrem… Ale stejně pořád nenacházel odvahu se jeho Belle svěřit.

Bože, zase ho tak silně zasáhl ten temný strach z toho, co se stane, až se jeho drobná, lidská Bella dozví… cože je vlastně zač!


 

 

 

Alice s Jasperem dorazili do LaPlaza chvilku po Kate a Tanye. Najít prázdné parkovací místo by bylo jistě velice složité, spíš nemožné, ale vytříbená smetánka s těmi nejdražšími auty a hodně naditým kontem měla vždycky ponechána některá místa, hned vedle vchodu do klubu volná.

Alice na jedno z nich zajela, společně s Jasperem vystoupili a vydali se směrem k muži, který postával u dveří a před ním ještě vchod tarasil dlouhý ocelový řetízek. Muzika bubnovala, rozléhala se po okolí a Alice hodila zběžný pohled na zástup lidí, který netrpělivě postával seřazený do skoro úhledné linie, ze které občas některý ten neukázněný člověk vykukoval v naději, že se dovnitř dostane co možná nejdřív. Plynulým krokem obešli ten provizorní zátaras a dostali se až před vyhazovače, který jim jedním naučeným pohybem otevřel prosklené dveře podniku. Alice mu do dlaně vtiskla úhledně smotanou ruličku bankovek. Tohle sice nebyl extra luxusní klub, ale třeba toho vyhazovače napadne koupit si za část té vysoké sumičky nějakou lepší košili. No, a když už v tom bude, mohl by to vzít opravdu poctivě a oháknout se nově od hlavy až k patě, protože jestli Alice něco nesnášela, tak špatně oblékané lidi…

Jasper chytil její ruku a snažil se ji držet dál od všech, kteří v té taneční horečce občas naráželi jeden do druhého. A i když to byl docela nadlidský úkol, on se ho zhostil skutečně jako hrdina. Jeho milované manželky se opravdu nikdo nedotkl. To však nemohl říct i o sobě. Bezpečně se prodral až ke stolečku, kde už seděla naštvaná Kate s tou její šílenou sestrou, a dokonce tu byl i Emmett s Rosalií.

„Kde je Edward?“ zeptal se zvědavě Emmett.

„Nevím, ale pochybuju, že se tady dneska ukáže,“ odfrkla Alice, ale jak její pohled, tak slova byla pro Tanyu, která si jen nespokojeně poposedla a podrážděně odfoukla.

„Copak nemáš žádné vize?“ nedával pokoj.

„Ne, momentálně ne,“ povzdechla si smutně Alice. Jasper ji okamžitě konejšivě pohladil po rameni a políbil do vlasů. Nesnášel, když svojí milované manželce nedokázal pomoct, a cokoliv tížilo ji, trápilo i jeho samotného. Takhle to ale měli i naopak…

„Ten Edward je vážně ale kanec!“ rozchechtal se na celé kolo Emm a jeho drahá polovička ho jen usměrnila mírným šťouchancem.

„Co je?“ otočil se na jeho Rózy. „Vždyť je to pravda,“ vyhrkl naprosto nekontrolovatelně a bezděčně zavzpomínal na jeho záletnického bratra. Vždyť Edward ještě nikdy žádnou holku neměl… teda pokud nepočítal ty jeho několikadenní sexuální hrátky s nespočtem upírek. Jo, kolik už jich jejich domem prošlo? I Emmett začínal mít vážný problém si to všechno pamatovat. Jedno však věděl jistě, teď to byl teprve druhý nebo třetí den, co si jeho bratr našel jinou hračku než tu namyšlenou a divnou Tanyu, což ale bylo jedině dobře, protože tahle holka to na beton neměla v kebuli v pohodě. Každopádně mu dával tak den… maximálně dva.

 

 

*

 

Tanya seděla na první pohled docela v klidu po boku svojí sestry Kate, ale opak byl pravdou. Uvnitř jejího těla se zažehl mocný a divoký oheň, který ještě přiživovala nenávist k neznámé upírce, kvůli které ji její Edward opustil. Nedávala mu snad všechno, o co ji jen požádal? Nechovala se k němu, tedy až na poslední výbuch, dokonale?

Pokud se jednalo o ten zapadákov jménem Forks, tak tam si klidně mohl prozatím dělat to, co chtěl… no, snažila se moc nemyslet, nepředstavovat si, jak láska jejího nekonečného života střídá jednu poběhlici za druhou… ale tady? Zatraceně! Mohl snad mít drobet soudnosti a pochopení k ní a jejím citům, ne? Pokaždé když přijel, věnoval se jí s veškerou možnou péčí, kterou od něj očekávala. Jenomže teď?

Najednou to už nebyl ten samý Edward. Její čistou lásku k němu začala kalit černá a temná nenávist. Přistihla se, že začíná nesnášet jak jeho povahu, tak tělo, které s takovou oblibou používal na upírky všeho druhu… Ale přesto všechno to byla právě ona, se kterou se dokázal milovat víckrát jak jednu zpropadenou noc nebo v lepším případě i dva dny v kuse. A pokaždé, když je Cullenovi přijeli navštívit, tvořili oni dva takový nejmenovaný, neoficiální pár.

Taky už si párkrát dovolila přijet i k nim do Forks, jen aby jej překvapila a nikdy jí nedokázal odolat. Co se to teda najednou stalo? A proč je právě teď s někým jiným, a ne s ní? Měl by sedět pěkně vedle, tisknout si její dokonalé tělo k tomu svému a nasávat její božskou vůni. Proč mě neuctívá tak, jak si zasloužím?

Tohle asi v životě nepochopí…

Ještě chvilku bloumala nad Edwardem a jeho drzým a chladným chováním, když k ní přistoupil jeden velice atraktivní mladík… ne, upír. Byl to jejich druh, ale zároveň také malinko odlišný. Živil se totiž lidskou krví. A… nevypadal vůbec špatně. Tanya by si spokojeně mlaskla, když si všimla jeho sebevědomého pohledu, kterým si ji měřil, ale nebylo to hodné dámy. A tak si nechala zajít chuť.

Měl na sobě světlé seprané džíny s hodně nízkým pasem a tmavě modré tričko s potiskem jakési kapely, které mu neskutečně dokonale obepínalo jeho široká a svalnatá ramena. Okolo ostře řezaného obličeje se mu neposlušně kroutily havraně černé lesklé vlasy. Pár pramenů mu padlo do čela v momentě, kdy se na ni usmál těmi dokonale vykrojenými rty a odhalil přitom bílé zuby. A třebaže to nebyl ten, kterého by tady právě v tuto chvíli chtěla… tak rozhodně nebyl k zahození.

„Ahoj,“ pozdravil slušně a sjel očima z Tanyi po celém osazenstvu, až se zastavil na Kate, která se pod jeho intenzivním pohledem málem zachvěla.

 

 

*

 

 

Když Kate ucítila, že si to k nim míří cizí upír, a ještě ke všemu není vegetarián, okamžitě zpozorněla a ztuhla. Stejně tak všichni okolo. A ačkoli byl naprosto neznámý a představoval potencionální nebezpečí, musela si chtě nechtě přiznat, že byl i velmi atraktivní. Měla pocit, že jí mrtvé srdce v hrudníku doslova poskočilo. Byl dokonalý… téměř jako by právě vylezl z jejích nejtajnějších snů.

Kate si ale z ničeho nic smutně uvědomila, že pohádky se rozhodně neplní… A už vůbec ne, pokud byla někde poblíž Tanya. Tenhle dokonalý tvor se k její smůle, a snad aby tak potvrdil její domněnky, vrátil svým spalujícím pohledem na místo vedle ní. Jenomže to bylo celkem normální… Tanya v každé situaci vypadala naprosto dokonale, tedy až po Rosalii, ale dnes si na sobě dala zvlášť záležet. Doufala, že se tu během noci objeví Edward, ale kdyby jen věděla…

Bylo naprosto jasné a viditelné, že tenhle nový upír s rudýma očima o Kate nejevil zvláštní zájem, zato o její drahou sestru ano. A… kupodivu, soudě podle jejího pohledu, ona o něj taky. Kam se poděla ta její silná láska k Edwardovi? pomyslela si hořce Kate. A pak když je pozdravil, málem se jí z jeho melodického hlasu zatočila hlava. Měla by jím opovrhovat, protože se živil lidskou krví! Ano! Měla by… jenomže to nešlo.

Ten svůdný úsměv, kterým se na její sestru usmál, zamotal smysly i jí. A tak i ostatní, kromě Kate, která momentálně nebyla schopná mluvit, což bylo naprosto zvláštní, ho pozdravili.

 

 

*

 

 

„Jmenuju se Deimos,“ představil se a znovu všechny přejel pohledem. Ta barva očí… Hned mu bylo jasné, s kým má tu čest. Byli to upíři tak jako on, jen s jedním drobným rozdílem… oni byli vegetariáni.

Tihle tady ani zdaleka nebyli tak staří jak on, vlastně… to už nebyl asi nikdo, přesto v sobě našli dost sil na to, aby si vybrali tu horší cestu. Plnou překážek a pokušení… On ne. Hned od počátku si zvolil, pro něj tehdy jedinou možnou cestu… živit se lidmi. Po čase se i k němu donesly určité zvěsti o zvířecí krvi a o možnostech, které tahle alternativa nabízela, přesto to ještě nikdy nevyzkoušel. Neměl chuť… trpělivost… prostě nic.

Ale najednou změnil názor, když si všiml téhle rozrostlé upíří rodiny. A navíc by mohlo být zajímavé provětrat pro jednou jídelníček. Pousmál se.

 

 

 

*

 

 

Jasper se obezřetně postavil, došel až k novému, neznámému upírovi, aby se oficiálně představil a nabídl mu ruku. Deim ji bez okolků přijal. Jaspera malinko vyvedl z míry jeho silný stisk, ale to bylo dáno také tím, že se tenhle upír živil lidskou krví. A kdo mohl tušit, jestli svoje oběti nechával naživu, nebo prachsprostě vraždil…

Přikláněl se ale k té druhé variantě, protože bylo jen velmi málo těch, kteří dokázali manipulovat s lidskou myslí. Tyhle dary měli většinou úplně ti nejstarší upíři… i když jeho tělesná teplota byla stejná jako ta jejich, což zase poukazovalo na to, že svoje jídlo nechává naživu. Opravdu zvláštní…

Tak buď byl jemný vrah, nebo ovládal mysl… nebo bylo ještě možné, že měl svoje stoupence, kteří mu svoji krev za vidinu nesmrtelného života poskytovali dobrovolně. Ale v nynějším světě novodobých technologií si i upíří musí dávat zatracený pozor, a tak to většina řeší tak, že svoji kořist jednoduše zabije.

Největší zvláštnost upířího světa byla taková, že ti, kteří se živili zvířecí krví, nebo také lidskou, ale svého dárce nechali naživu, měli tělesnou teplotu o dost vyšší než ti, kteří při krmení bezostyšně vraždili. A ti nejhorší z nejhorších už si ani nenechávali zajíždět špičáky…

„Já jsem Jasper,“ slušně představil nejprve sebe a pak volnou rukou ukázal na jeho manželku. „A tohle je moje Alice,“ doplnil a zesílil svůj stisk. Deim se jen nad jeho chováním přihlouple ušklíbl, ale jinak to nijak nekomentoval. Bylo to myšleno jako jasné varování…

Jasper tedy pustil jeho ruku a jal se představování dalších členů téhle rodiny.

„Támhle ten svalovec je můj bratr Emmett a jeho manželka Rosalie,“ a oba se na něj odměřeně usmáli. „Pak je tu Tanya,“ střelil pohledem po té huse, která se culila jak měsíček na hnoji a pokoušela se házet nanejvýš sexy pohledy, „no a jako poslední je tady Kate, sestra Tanyi.“

„Zdravím,“ hlesla potichu a nesměle mu mávla na pozdrav.

 

 

*

 

 

Deim byl najednou úplně bez dechu. Ne, skutečně nedýchal, když zaslechl ten dokonale jemný a pro něj až příliš příjemný hlas. Nic melodičtějšího za svůj dlouhý, možná až extrémně dlouhý život neslyšel. Tahle drobná blondýnka jménem Kate vypadala tak na třiadvacet let a to maximálně…  Měla oválný obličej, kolem kterého se jí jemně vlnily vlasy a… dokonale plné rty. Výraz na rozdíl od její sestry měla vážný. Tanya naproti ní působila mírně dětsky a lehkovážně, třebaže byla o hlavu vyšší než Kate. Ovšem nejkrásnější mu na ní přišly její velké oči. Jako med smíchaný se zlatem… leskly se a přímo zářily, když se na ni podíval…

Otočil se na Tanyu.

„Zatancuješ si?“ mrkl na ni a ona v okamžiku nahodila ten nejsvůdnější úsměv, jakého snad byla schopná, a už se zvedala. Deim si ji ještě stačil rychle, přitom ale vcelku zálibně prohlédnout. Byla opravdu krásná, i když jen na určité použití. Tušil, že na víc jak sex by stejně užitečná nebyla. Chodil po tomhle světě už moc dlouho, než aby mohl tvrdit opak. A příliš mnoho partnerek, které za celou svoji existenci poznal a vlastně i svým způsobem vyzkoušel, z něj dělalo skoro neomylného predátora. Tahle atraktivní tmavá blondýnka bude jen dalším příjemným zpestřením jeho až moc nudného života.

Než se k němu Tanya přidala, znovu vrhl jeden rychlý pohled na Kate. Byla opravdu krásná, ale vyzařovalo z ní to, na co si po celý čas dával pozor… nebyla totiž typ upírky na pouhou jednu noc, tedy pro něj. Měla v sobě něco, co ho k ní táhlo jako magnet… inteligentní a hluboké oči. Moc dobře si byl vědom její krásy, možná se mu i líbila víc jak Tanya, ale neměl ani za mák chuti se k někomu vázat. Nikdy to nedělal a ani neudělá. Takže smůla… Ach, jak jen se mu líbily tyhle sluneční vlasy…

 

 

*

 

 

Bella si povzdechla a nechala se Edwardem odtáhnout až do obýváku. Všechno to tu vypadalo naprosto podobně… luxus a přepych kam jen se podívala. A pokaždé se jí tyhle viditelné rozdíly bolestivě zakously do srdce. Jak moc si přála, aby si byli alespoň trošku rovní. Ne jako princ a chuděra…

„Pojď,“ usmíval se na ni hřejivě Edward, když ji za sebou tahal do schodů. V jedné ruce svíral tašku a v druhé teplou ruku jeho Bell. „Ukážu ti, kde budeme spát,“ zvonivě se zasmál, když si všiml jejího zamračeného výrazu.

„Jak my?“ zeptala se nazlobeně, když už stála skoro uprostřed toho překrásného pokoje. Bylo tu několik polic v ořechové barvě s knihami a hudebními disky. Prostředek pokoje okupovala obrovská manželská postel a pak tu také byly další dvoje dveře. Bellina všetečná povaha se začínala probouzet. Nejraději by se okamžitě rozešla a pořádně to obhlédla… to jí ale nedovolil Edward, protože si Bell v jednom rychlém okamžiku přetočil k sobě a náruživě políbil.

Chvilku ji jen tak líbal a tiskl k sobě způsobem, jako by se mu snad měla ztratit, přesto se ale byl nucený odtáhnout a dát jí prostor, aby nabrala dech. Alespoň má možnost použít všechny svoje upírské přednosti k tomu, aby mu Bella odkývala jejich společný pokoj a… zvláště pak postel. Neměl v plánu nechat ji spát, teda alespoň v první polovině noci ne… Chtěl znova cítit její jemnou pokožku a delikátní vůni na sobě, uvnitř… prostě všude. Chtěl cítit, jak se kolem něj stahuje, jak v extázi křičí jeho jméno… Málem se mu zatmělo před očima, už jen z pouhé představy nahého těla jeho křehké lásky.

„Copak? Nerada se dělíš o postel?“ šibalsky se pousmál, když sledoval její tvář a stále běsnící srdce.

„No, možná že bych i zapomněla, že jsem slušně vychovaná a o tu postel se s tebou podělila, ale…“ postupně dostávala pod kontrolu ten zběsilý tlukot.

„Ale?“ zacukroval jí do ouška.

„Za to dole… no, řekla bych, že si to moc nezasloužíš,“ odhodlaně se pousmála, i když měla nutkavou potřebu chytit Edwarda za triko, odvést ho k posteli, hodit ho na ni a…  „Půjdu si dát sprchu?“ porozhlédla se ještě jednou okolo.

„Teď?“ Edward ji začal tlačit tam, kde si ho před chvilkou představovala ona, ale jen ve své fantazii.

„No… asi jo,“ namáhavě polkla, když se jí to snažily rozmluvit Edwardovy neodbytné rty na jejím krku.

„A názor nezměníš?“ pošeptal jí do kůže.

„Ne,“ vydechla tichounce.

„Ani když tě zkusím přemluvit?“ šibalsky se sám pro sebe uchechtnul a oči mu přitom doslova jiskřily.

„Jak?“ hlesla téměř neslyšně Bella, i když uvnitř její hlavy už měla nějakou určitou představu toho, jak to Edward myslel… a jak by to provedl…

„Myslím, že pokud bych musel spát jinde, nemohl bych dělat například tohle,“ a jeho ústa si to namířila cestou ke klíční kosti. Opatrně slíbával a vytvářel cestičku, na které Bell vyskakovala husí kůže. Vzrušení jí proudilo tělem, ale kumulovalo se hlavně v jednom jediném bodě… dole. „Nebo tohle,“ pokračoval a jeho ruka se najednou objevila na jejím zadku… a on si ji k sobě náruživě přimáčkl. Bože, jak moc se mu líbilo si ji takhle dobírat, jenomže sám už sotva odolával náporům představ, které se mu tak hojně proplétaly hlavou. A zrovna nijak cudné nebyly. Sakra, kašlu na to! zanadával si v duchu a rozhodl se je už netrápit… „Nebo,“ dodal a rychle se natáhl po zapínání těch minišatů, a v dalším momentě už pomalu klouzaly po jejím těle dolů. „Takhle,“ vydechl, když už před ním stála jen v kalhotkách a botách na hodně, ale hodně vysokém podpatku. Byla jeho bohyně… světlo jeho existence… i když právě teď toužil hlavně po tom, aby mohl sevřít její teplé tělo v náručí a pokračovat tam, kde přestali.

 

 

*

 

 

Kate si prohlížela Deima a Tanyu, kteří spolu velmi smyslně tancovali. A třebaže už svoji sestru mírně nesnášela za to, jak se chovala k Belle, najednou k ní pocítila odpor daleko silnější. Vždycky všechno zkazila, posteskla si Kate. Ale proč by jí to vlastně mělo vadit? Kvůli tomu novému? Ne! Ona už si vlastně dávno zvykla na to, že její krásnější sestra dostane každého… až na Edwarda, uchechtla se zlomyslně.

Najednou se Kate do mysli vloudila Bella. Co asi dělá? I když ona tušila… Na tváři se jí objevil téměř neznatelný úsměv. Vypadalo to, že Edward ji skutečně miluje, což bylo vlastně nakonec dobře, protože pokud k němu Bella bude cítit to samé, alespoň pro ni bude snazší přijmout její nabídku a veškerou pravdu…

Hrála už třetí písnička a Kate neustále pozorovala Tanyu, která se tak bezchybně a s jistým sexuálním nádechem svíjela kolem Deima. Ucítila nevysvětlitelné bodnutí žárlivosti a jak jí jen kypěla žluč… teda kypěla by, kdyby nějakou měla… Ale nezbývalo než suše sedět, závidět a potají pozorovat. Občas se jí zdálo, že i on se na ni podíval, ale bylo to pokaždé tak rychlé, že si nebyla tak úplně jistá. Dokonce s úspěchem odmítala všechny nájezdníky, kteří ji chtěli pozvat na tanec, pití, nebo i někam jinam… Jejím objektem byl momentálně jen a pouze Deim.

Vypadal opravdu skvěle a Kate se zdálo, že ani nezapadal do žádné doby, kterou prožila… což by znamenalo, že je rozhodně starší než ona. A byla tak zabraná do pozorování jeho tváře, že jí nemohlo uniknout, když se na ni podíval. Ha, taky mě pozoruje, potěšeně se usmála, teď to bylo jasně vidět! Jenomže hned nato se stalo něco, co Kate rozhodně spatřit nechtěla.

Tanya čapla Deimovu hlavu do dlaní a hladově se přisála na jeho rty…

 

 

14. kapitola X 16. kapitola

__________________________________________________________________________

Deimos - jméno řeckého původu, které znamená „obavy, strach, hrůzu, děs..."

Kapitolka je kratší, ale protože jsem ji slíbila už ve čtvrtek, tak jsem si musela pohnout zad...




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek L'immortale 15. kapitola:

 1
3. Danka2830
17.10.2011 [11:21]

Ach ako ja tú Tanyu v tejto poviedke nenávidíííím... to je teda mrcha..... Emoticon Emoticon Emoticon
Zato Edward a Bella... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon že woooow...

2. Wera
12.10.2011 [9:21]

Wera Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. kikuska
17.09.2011 [19:13]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!