Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Křídla - 5. kapitola

Alice and porsche by Horse

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Křídla - 5. kapitolaLidi, lidi... Přicházím s novou kapitolou... Není moc dlouhá a je to jenom jedna scéna, ale doufám, že si to užijete. Dále znovu opakuji, že se mi to nezdá úplně skvělý, takže uvítám připomínky!!!

15.10.2010 (21:15) • KristenCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1691×

Kapitola pátá

Vše proběhlo tak jak mělo. Tedy skoro. Když jsme s Edwardem byli v nejlepším, cítila jsem svědění v konečcích prstů. Nejdřív jsem si toho nevšímala, ale pak, když mi ruka začala svítit na Edwardově nahé hrudi, začala jsem panikařit.

„Edwarde, asi jsem se spletla,“ šeptala jsem mezi polibky, snažíc se ho zastavit, ačkoli se mi nechtělo přestat. „Něco se pokazilo… Volají mě zpět!“ To upoutalo jeho pozornost.

„Co se děje? Já myslel, že víš… nebo ne?“ podíval se na mě. Jeho výraz dosud ještě rozvášněný, rozněžněný, teď velice znejistěl. „Ty sis nebyla jistá, co?“ zeptal se. Neodsuzoval mě a za to jsem mu byla moc vděčná.

„O pádech andělů se toho obecně moc neví. Byla jsem si tím jistá, jenže…“ odmlčela jsem se a začala vzlykat.

„Bello, celá svítíš… neznamená to, že si tě berou nahoru, že ne?“ ptal se poplašeně Edward. Opravdu, uvnitř svého srdce jsem cítila zář, bílé světlo, které obklopovalo celou mou podstatu. Neskutečně jsem se bála, že mě z Edwardova lože zase vynese bílý prach na nebe. Bála jsem se, že už mě za ním nepustí. Zažehlo to v mém srdci žár, který nebyl sto uhasit ani příval slz. Nekonečný vodopád. A bolest v mém srdci zesílila natolik, že kdyby mi někdo prostrčil ruku skrz hruď a vyrval srdce, nebolelo by to víc ani míň. Bála jsem se, a to neskutečně! Edward a celá jeho rodina… opustit malou Alice, Esme. Všichni na mě byli milí. Uvnitř mého srdce naneštěstí nebyla prázdnota… jak moc bych ji teď chtěla. Necítit tu bolest, jež raní i Edwarda. Proklínal se, bylo to na něm vidět. Začínal panikařit.

Najednou, jako bych věděla, co se děje. Z křečí, ve kterých jsem se svíjela stále v Edwardově posteli, jsem se snažila ze všech sil usmát se na něj. Možná se mi to i povedlo, protože úsměv opětoval. Ovšem ne upřímný. Strachoval se a úsměv byl spíš grimasou hysterie.

„Edwarde, povedlo se! Měním se v člověka…“ zašeptala jsem roztřeseným hlasem a třaslavýma rukama jsem mu naznačila, aby se přitáhl blíž. Udělal, co jsem žádala, a já ho mohla políbit. Byla to neuvěřitelně bolestná a zároveň soukromá chvíle. Chvěla jsem se a on to viděl. Byla jsem vlastně neuvěřitelně ráda za tu bolest. Bolest je pouze lidská, pokud mluvíme o fyzické. Znamenalo to, že má podstata, má existence… za chvíli možná i život se upevňuje tady na Zemi.

Procitla jsem. Zjištění, že za bolest v mém stále netlukoucím srdci nemůže pocit z možné ztráty života, ale fakt, že přicházím o křídla, ve mně vyvolal pravý pocit štěstí. Možná se to rovnalo setkání s Edwardem… štěstí. Přes toto zjištění jsem se svíjela v křečích v Edwardově náruči. Koukala jsem do jeho polobožského obličeje svíjejícího se starostí. Za jeho lidského života musel být Bohem velice oblíbený. Bůh měl ve světě lidí své oblíbence. Stejně tak mezi anděly. A já se právě toho vzdávala.

„Bude to dobré, lásko…“ šeptla jsem mu. Ale dál se kroutila. Snažila jsem se to překonat, jenže to nešlo. Myslím ale, že si tohoto malého pozdvižení všimli i ostatní. Někdo zaklepal na dveře a Edward přese mě přehodil prostěradlo.

„Carlisle, pojď! Myslím… Můžu pro ni něco udělat? Říká, že se mění… Prosím, zbav ji té bolesti,“ žadonil Edward. Nemohla jsem myslet a povzbuzovat jak mého manžela, tak mého tchána. Bolesti sílily a trpělivost všech klesala. Chtěli s tím něco dělat. Já ne… já chtěla jen umřít. Byla jsem opravdu ráda, že Carlisle přišel a trochu Edwarda rozptýlil. Oba něco o přeměně věděli, jenže v upíra…

„Dáme jí morfium!“ napadlo Carlislea. Jistě, to byl dobrý nápad. Nějak jsem tušila, že to nebude na mě fungovat, ale na Edwarda ano. Uklidní se. Jenže než stačil blonďatý doktor přinést ampulku s morfinem, omdlela jsem. Nebylo nic, než černočerná tma.

 

4. kapitola ... 6.kapitola

Autor: KristenCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Křídla - 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře