Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Knihovnice - 9. kapitola


Knihovnice - 9. kapitolaKonečně jsme došli k prvnímu zápisu. Jak to bude probíhat? Do jaké situace zasáhne?

Seděla jsem na své posteli a nepřítomně hleděla na protější stěnu. Celé tělo se mi třáslo nervozitou a má hlava nebyla schopna rozumně myslet. Vůbec jsem netušila, co budu dělat, co mám dělat! Mám jít do knihovny? Ne… Vždyť je ještě moc brzy. Možná bych se mohla převléknout z pyžama. Ale vždyť jsou teprve čtyři ráno. Proklínala jsem tuto noc. Měla jsem se prospat, odpočnout, abych byla schopná rozumně uvažovat.

Z mého nic nedělání mě vyrušilo zaklepání na dveře. Neodpověděla jsem, ani jsem se nezvedla, abych otevřela dveře. Neměla jsem náladu na nějaký důležitý rozhovor, takže jsem doufala, že sem nikdo nevejde.

„Já vím, že nespíš, takže otevři!“ ozvalo se za dveřmi a já se tiše zasmála. Mohlo mi dojít, že mě Nancy bude hlídat pomocí knihy.

„Pojď dovnitř,“ zahulákala jsem nazpět. Nejdřív se ve dveřích objevila její hlava a až poté vešla. Nechápala jsem, proč rovnou nevešla, ale přešla jsem to.

„Nervózní?“ usmála se a posadila se vedle mě.

„Já? Nikdy… Proč myslíš?“ Měla jsem ji opravdu ráda, ale začala mi vadit ta její přehnaná starost. Snažila se mi nahradit mámu, ale to ona nemůže. Nemůže to po mně chtít, já svou mám.

„Nemáš se čeho bát, Bello. O nic nejde, bude to jen maličkost.“ Její ruka se vyzdvihla do výše a po pár vteřinách mě pohladila po vlasech. Jí se to řekne, ona má několikaletou zkušenost!

„Mmm,“ zamumlala jsem.

„Nechceš jít už teď?“ zeptala se mě.

„Co?!“ vykřikla jsem vyděšeně. Ještě jsem se nesrovnala s tím, že to bude už za pár hodin, a ona mi ten čas chce zkrátit?!

„Převlíkni se, počkám v knihovně,“ zašeptala a bez jediného pohledu se vypařila z místnosti.

A byla jsem nahraná. Co ji k tomu vedlo? Ať to bylo cokoli, naštvalo mě to.

Celá rozklepaná jsem se vydala ke skříni, otevřela ji a zírala dovnitř. Něco obyčejného, co nosím vždy, nebo něco slavnostního? Je to jedinečná chvíle, ale přeci jenom…

Nakonec jsem si vzala světle modré šaty a pomalu se vydala do místnosti plné knih. Kdo všechno bude u mého prvního zápisu? Nancy určitě a myslím, že si to nenechá ujít ani Agnes. Jenže nejsou jenom ony dvě. První zápis je něco jedinečného, něco, u kterého může být, kdo chce, a to mě znervózňovalo. Představa, že kolem mě bude snad milion lidí a koukat se na mé činy – hrůza!

„Dobré ráno!“ zavolala jsem do místnosti a snažila se znít uvolněně. Nechtěla jsem, aby každý věděl, jak moc jsem nervózní a jak moc se bojím.

„Koukám, že v dobré náladě. To je fajn,“ usmála se Agnes. Kdyby jen věděla…

„Fajn… Takže pokud vím, tak ti zbývají posledních pár řádků. Dej se do čtení a až to budeš mít, tak dej vědět, ano?“ Nancy mi dávala pokyny. Němě jsem přikývla a dala se do čtení.

Kniha – Edward Anthony Masen Cullen

Edward po dlouhé době poznával pocit zklamání. Připadal si ve své rodině, dokonce i na světě jako naprosto zbytečný. K čemu mu je nesmrtelnost, když nemá někoho, komu by ji mohl věnovat? Proč má dar čtení myšlenek, když v nich čte jen to, co ho zraňuje? Proč si z něj každý utahuje, když je stále a dokola prosí, aby to nedělali? To si opravdu nikdo nevšímá, jak moc ho to zraňuje? Asi ne…

Opět stál před rozhodnutím, které ovlivní nejen jeho, ale i celou jeho rodinu, ba i dokonce celý upíří svět. Pro Ara bylo Edwardovo vstoupení do jeho gardy nepředstavitelné. Hodně o něj stál, ale už nevěřil, že by se mu to podařilo. Jenže teď… Raději se vydá na cestu krvežíznivosti a zabíjení, než aby stále dokola poslouchal narážky na jeho sexuální orientaci nebo život. Už ho nebavil stereotyp v jeho životě – chtěl změnu.

„Nenechám tě jít samotného,“ šeptala Alice. Společně se vydali na lov, ale to byla jen záminka. Ona jediná věděla o jeho rozvaze a snažila se mu to rozmluvit.

„A co uděláš… Zabiješ mě? To bys nedokázala. Nebo bys snad chtěla jít se mnou? Za to by mě zabil Jasper a ostatní mě do konce jejich života nenáviděli. To je přesně to, co chceš? Není, Alice. Ty máš spokojený život po boku svého muže a tak to taky zůstane. Nedovolím, aby ses stala otrokem svého démona v sobě. Aby ses řídila podle krve, která koluje v lidech. Na to je máš až moc ráda.“ Bylo velice dlouho, co vyšlo z Edwardových úst tolik slov najednou. Nebyl moc komunikativní, věděl, že je to zbytečné. Nikdo ho neposlouchal, a když už, byl v tom jiný záměr. Až příliš rychle si zvykl a už neměl chuť to změnit.

„Ano, půjdu s tebou. Jaspera miluji, ale vím,“ poklepala si prstem na spánek, „že pokud půjdeš sám, stane se něco zlého. Opravdu si to nechceš rozmyslet? My tě máme rádi…“ šeptala a držela své vzlyky z plných sil pod kontrolou.

„Já nevím,“ zašeptal. Svou hlavu si schoval do dlaní a přemýšlel. Nechtěl ji brát sebou. Proč musí být tak paličatá? Proč nechce zůstat šťastná? Co by on za to dal a ona se ho tak snadno vzdává. Jak jen se rozhodnout.

„Mám,“ zašeptala jsem a litovala, že jsem kdy na Edwardovu knihu sáhla. Tohle nezvládnu! Říkaly, že připíšu maličkost! Jenže tady je jeho životní rozhodnutí. Buď půjde do Volterry, nebo ne…

„S tímto ti pomůže Agnes. Já o tom všem vím jen okrajově, přes Carlislea, ale to má od Alice…“

„Já myslela, že mají pomáhat učitelky,“ přerušila jsem ji.

„Ano, při prvním zápisu je tomu zvykem, jenže toto je zvláštní situace, Bello. Jestli se Edward rozhodne pro Volterru, Aro se může pokusit o ovládnutí světa – i toho lidského. Je velice důležité, aby se rozhodl zůstat,“ dokončila. Na souhlas jsem němě přikývla a i s knihou se otočila k Agnes. Do ruky jsem uchopila velice drahé pero, které jsem dostala loni k Vánocům od mamky a čekala na pokyny.

„Tak co teď?“ nevydržela jsem to a po pár vteřinách se zeptala.

„Napadá tě nějaký důvod, proč by měl Edward zůstat? Teď ho znáš nejlíp.“

„Já… Nic mě nenapadá,“ odpověděla jsem a zoufalost se jasně odrážela v mém hlase.

„Zavři oči, Bello, a představ si Edwarda. Vybav si jeho nejšťastnější chvíle. Teď jsi jeho mysl, ty jsi on.“

Snažila jsem se. V hlavě mi létaly vzpomínky na jeho vtípky s Emmettem, hodinové debaty s Carlislem, hrané hádky s Rosalie nebo tolik nenáviděné nákupy s Alice. Pokaždé, když s někým byl, byl to zážitek. Mezi sebou měli takové pouto, které se dnes jen tak nevidí. Je to vzácnost, kterou měl možnost ochutit.

„Tak co?“ zeptala se Agnes s nadějí.

„Možná?“ váhala jsem.

„Nevadí. Neříkej mi, co chceš napsat, prostě to napiš, ano? Kdyby to bylo něco špatného, což si nemyslím, ještě se to dá změnit dalším přepsáním,“ usmála se.

Kniha – Edward Anthony Masen Cullen

Současnost

Možná pár vteřin, možná pár minut, dokonce i hodiny tu společně mohou sedět. Ani jeden z nich nevnímal čas, jen se snažil přemýšlet o nějakém východisku. Alice chtěla Edwarda přesvědčit, aby zůstal, a on, aby mu dovolila odejít a zůstala s rodinou. Pro oba to byla neskutečná chvíle.

„Přišla jsi na něco?“ zeptal se jí.

„Mám tě ráda,“ odpověděla mu.

Edwardův překvapený obličej jí dával jasně najevo, že nechápe, proč mu to teď říká.

„Vzpomínáš?“ zašeptala a z kapsy vytáhla náhrdelník z kůže, na kterém se houpalo obyčejné stříbrné srdíčko.

„Kde…“ vydechl Edward. Na to se nedalo zapomenout. Alice s Jasperem u nich byli rok a půl a při jedné ze rvaček s Emmettem jí rozbili šperk, který si koupila pro radost. Přestože na ně křičela a nadávala jim do různých stvoření, uvnitř ji to neskutečně zasáhlo. Oba dva se to snažili nějak odčinit, ale nevěděli jak. Edward ve své šperkovnici našel toto srdíčko, které si odnesl z domu jeho rodičů, když tam naposledy byl. Dal jí ho jako omluvu za sebe a Emmetta a to je velice sblížilo. Tenkrát se z nich stali nejlepší přátelé. „Myslel jsem, že se ztratil.“

„Nikdy, Edwarde. Je to to nejkrásnější, co mi kdo dal. Byl to dárek od srdce, víš?“

„Vím, ale očka ti svítila jako dvě pouliční lampy,“ zasmál se a ona se k němu přidala.

„Nebo pamatuješ, jak jsme jeli nakupovat, ale nedosáhla jsem na boty, které byly až těsně u stropu?“

„Vzpomínám. Vysadil jsem si tě na krk a chodil sem a tam, protože se ti nakonec nelíbily, ale chtěla jsi prozkoumat ty ostatní.“

„Jenže na tebe skočil Emmett a ty jsi se mnou spadnul na jiný regál, který po naší „akci“ byl totálně zdemolovaný,“ dokončila za něj a oba pokračovali ve svém předchozím smíchu.

„Jo, ta prodavačka nevěřila vlastním očím a zavolala majitele, který nám zakázal přístup do toho krámu.“

Oba dva se náramně bavili. Vyprávěli si společné historky, které společně zažili nebo s někým jiným z rodiny. Kdyby kolem nich prošel neznámý člověk, připadalo by mu to jako setkání dvou nejlepších kamarádů, kteří se velice dlouho neviděli. Ano, tak šťastně vypadali.

Edwardovi s každou historkou docházelo, jak moc pozapomněl na jejich šťastné chvíle. Vždy si vybavoval jen to špatné, protože to se pamatuje lépe.

„Asi jsem hlupák, co?“ zeptal se.

„Tak trošku, bráško,“ usmála se na něj a objala ho. „Jsem ráda, že zůstaneš.“

 

„Jsi opravdu dobrá, Bello.“ Pochvala od Agnes mě velice potěšila. Nečekala jsem, že bych ji mohla dostat, natož od ní.

„Opravdu?“ potřebovala jsem se ujistit, že se mi to jen nezdálo.

„Opravdu. Nenápadně jsi ho popostrčila, aby si uvědomil, jak moc je má všechny rád. Bylo to nenásilné a krásné. Edward má štěstí, že sis ho vybrala.“

Do tváří se mi s každou lichotkou hrnulo víc a víc červeně, až jsem byla snad úplně celá rudá – až na zadku. Nenáviděla jsem tuto vlastnost.

„Jak vám to jde? Už?“ Přišla k nám Nancy.

„Bella to krásně vyřešila.“

„Opravdu?“ Nancy to prožívala snad víc než já. „Gratuluji k tvému prvnímu zápisu!“

 


 

Další kapitola bude podle komentářů. Záleží to jen na vás...



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Knihovnice - 9. kapitola:

27.01.2012 [18:27]

vilinkaTo bylo úžasný, Kiki. Nevím, co víc napsat... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11. DAlice
27.01.2012 [18:26]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27.01.2012 [18:23]

teresaterka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27.01.2012 [18:21]

mima19974Jééé...To bolo nádherné!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. plysnik
27.01.2012 [18:15]

nádherná povídka Emoticon Emoticon,pokračuj prosím Emoticon Emoticon

7. Nikky's13
27.01.2012 [18:04]

Miluju tuhle povídku. Pokračuj, prosím! Emoticon Emoticon Emoticon

6. Ella
27.01.2012 [18:00]

pokračuj!!!! Prosíííím rychle! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27.01.2012 [17:56]

SummerLiliNaozaj krásna časť - bála som sa, že s prvým zápisom sa hneď objaví zaľúbený Edward, ale ty si to vyriešila krásne, prirodzene, nádherne Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27.01.2012 [17:51]

N1I1K1O1LPrvní zápis máme konečně za sebou. Emoticon Emoticon Emoticon Bella se toho zbytečně bála, ale zvládla to na jedničku. Emoticon Emoticon Ještěže tu Alici máme. Emoticon Emoticon Emoticon A teď by tam mohla připisovat častěji. Emoticon Emoticon Emoticon Kikuško, tohle se ti povedlo. Emoticon Emoticon A doufám, že brzo přidáš další kapitolu. Jinak víš co. Emoticon Emoticon Emoticon

3.
Smazat | Upravit | 27.01.2012 [17:47]

Krásné... Konečně první zápis... jsem moc zvědavá co se bude dít dál. I když mám maličko tušení, že Bella něco poplete. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!