Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Každý může milovat 31. kapitola

Viktorie

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Každý může milovat 31. kapitolaTak je tu po dlouhé době zase další dílek. Prosím o komenty, i když vím, že se jich dočkám málo, jako obvykle, ae věřte, že se snažím psát rychleji! Vaše ZabZa

15.02.2010 (10:15) • ZabZa • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2206×

31. kapitola – Máme dobrovolníky!

Bella


 

Díval se na mě podezíravě, až moc podezíravě. Jakoby mě nepoznával, kdežto já ho poznávala stoprocentně, ovšem až po pár minutách jsem si uvědomila, že nekouká na mě, ale na Edwarda, který stál vyrovnaně vedle mě a čelil jeho pohledu s naprostým klidem.

„Charlie,“ řekla jsem a pustila Edwardovi ruku, i když nerada a udělala pár váhavých kroků k němu. Odtrhnul svůj ohled od Edwarda a zaměřil se na mě. Pod jeho šedými vousy se začal rýsovat úsměv.

„Jsi to vážně ty?“ zeptal se překvapeně a když jsem přikývla roztáhl svou náruč a já mu do ní vběhla. Vím, nikdy bych se takhle před ostatními upíry nezachovala, jelikož jsem zlá, hnusná upírka Isabella prahnoucí po pomstě, ovšem tedy byl jen Charlie a Edward. Dva upíři, kteří znali moji lepší stránku a nenechali se zastrašit těmi historkami. A navíc, před  Charliem se nedalo chovat se přísně. Charlie byl takový upír, který vás vždy za každé situace uvolní a rozesměje a možná tohle jsem i potřebovala.

„Co taky ksakru děláš?“ zeptal se, když jsem se dostatečně poobjímali a pak kývl k Edwardovi stojícímu opodál. „A kdo je ten upír až moc dobře podobný Lucasovi?“ zeptal se podezřele a hodil jeden pochybný pohled směrem k němu. Usmála jsem se.

„Máš pro nás čas?“ zeptala jsem se.

„Že váháš,“ opáčil, „na tebe mám čas vždycky.“
P řikývla jsem. „No, tak pokud máš čas, ráda bych ti to všechno vysvětlila a tím se vlastně i dozvíš, proč jsem tady, ale Charlie, musíme si pospíšit,“ řekla jsem rychle. „Nemáme moc času...“

***

„No, tak tohle je rozhodně zajímavá záležitost. Skoro bych řekl, že ta nejzajímavější,“ řekla ležérně Charlie a přívětivě se na nás usmál. „Je to zaručeně úplně něco jiného než jsem čekal, ovšem...,“ pohlédl na Edwarda. „... všechno má svůj důvod, ne?“ zeptal se a nečekal na odpověď. Zvedl se, já i Edward s ním.

„Takže pokud máš pravdu,“ pokračoval. „Nemáme čas a proto by bylo vhodné začít hledat ty odvážlivce, co říkáš?“ zeptal se a zase se usmál. Charlie byl dokonalý!

„Nevím, čím se ti pak odvděčím,“ řekla jsem nesměle. Jestli nějaké ,pak‘ bude...
Zasmál se. Hlasitým, hrdelním smíchem. Ozvalo se pár nesouhlasných zabručení od Charlieho ‚spolubydlících‘.

„Děvče,“ začal. „Jak se mi asi tak můžeš odvděčit?“ přemítal a pak se usmál. „Bylo na čase, aby se někdo vzepřel, a proto mi bude ctí, když budu stát proti Arovi v první linii. Tohle byl vždycky můj sen...,“ posteskl si a zase se usmál. Než jsem stačila něco namítnout otočil se a zamířil ven. Hledat nám ty dobrovolníky. Svěsila jsem ramena. Když se Charlie něco umane, těžko mu to pak někdo rozmluví. Pokrčila jsem rameny a společně s Edwardem vyrazila hledat ty, kteří nám pomohou.

Byla pravda, když jsem říkala, že v L.A. najdeme nejvíce těch upírů, kteří se k nám přidají. Ani ne po dvou hodinách chození  po různých zákoutí jsem nabrali přesně pět upírů, kteří se k nám přidali. Nebylo jich hodně, ale byl to začátek. Byl to úspěch. Bylo to něco nového.

Když jsme jim řekli, proti komu jdeme, hlásili se. Když uviděli s kým půjdou do toho boje jásali ještě víc. Nechápala jsem jejich vnitř pochody myšlenek, ovšem  byla jsem za ně vděčná. Hodil se nám každý upír schopný bojovat, a když ne, nevadilo to. Potřebovali jsme je, potřebovali jsme prostě někoho, kdo by nás podpořil. Kohokoliv.
A tak po dvou hodinách strávených v L.A. jsme naverbovali tři upíry a dvě upírky.
Jako první nás Charlie zavedl do kanálu, nebylo to právě to co jsem čekala, ale Charliemu jsem věřila. Byl to typ člověka, kterému jste chtěli věřit, prostě... byla to velice důvěryhodná osoba, které jsem já věřila. A taky jsem měla proč.

Dovedl nás až na konec, kamsi... nevím byl tam otevřený prostor a v něm jsme narazili na takovou menší skupinku - komunitu upírů. Když jsme tam vešli, všechny oči se na nás upřeli. Ozvalo se šeptání, smích a taky ticho, pak Charlie promluvil.

„Stefane!“ zakřičel do hloučku upírů a po pár dalších šeptacích etapách z chumlu upírů vylezl svalný, opravdu urostlý upír. Podlouhlé hnědé vlasy  přes ramena, hodně vypracovaná ramena. Na sobě měl rifle, triko a jeho červené oči si nás podezíravě měřili. Pak se zaměřili na Charlieho.

„Charlie,“ pokynul. „Co potřebuješ?“

„Víš jak si mi kdysi říkal o Arovi?“ začal Charlie a bylo to. Měli jsme v kapse Stefana, plus jeho družku a jejího bratra. To byli tři upíři. Měli jsme neskonalé štěstí, vážně!
Jako čtvrtého jsem nebrali Ivana, upíra s ruským přízvukem, který se dobrovolně nabídl hned jak nás uviděl. Věděl přesně kvůli čemu tady jsem. Zprávy se v L.A. říší opravdu rychle, pomyslela jsem, ale byla za to ráda. Čím dřív a víc jich nabereme, tím líp...

A jako poslední se k nám přidala Emi, podivuhodná upírka s ještě podivuhodnější schopností. Viděla chtíč onoho upíra, viděla ho a dokázala ho posílit. Tak, že se pak upír nedokázal soustředit na nic jiného, než jen na svůj chtíč. Právě tato schopnost by nám mohla hodně pomoc. Byla jsem vděčná, šťastná, ovšem taky vyčerpaná - po té psychické stránce samozřejmě.

Nikdo

Je zajímavé co člověk, nebo upír dokáže obětovat pro pomstu, nemyslíte? Kolik upírů by šlo dobrovolně do boje proti italské rodině jen kvůli pomstě, jen proto, že si to zasloužili. Jen proto, že... se chtěli pomstít.
Pomsta je silný nástroj. Nebezpečný, opravdu hodně nebezpečný. Pomsta, nenávist, hněv, to jsou emoce, které dokáži v člověku udělat pořádný nepořádek, pocuchat mu život, navést ho na špatnou cestu... a pak ten, kdo cítí hněv a chce se pomstít může přestat být i člověk. Stane se temnotou. Temnotou prahnoucí po pomstě. Nic víc, nic míň...

Je dobře, že se z Belly nestalo to temno. Tedy, vlastně ano. Prahla po pomstě, prahla po Arově smrti, ovšem přesto... přesto v ní zůstávalo něco dobrého, něco... milého. A možná o byl právě Edward, který ji nenechal spadnout až na dno té pochybné jámy.

U Cullenů to taky žilo, o tom nebylo pochyb. Alice s Jasperem právě teď objížděli Evropu a vždy se po určité době ozvali, aby dali vědět co a jak. Díky Aličiné schopnosti měli další bodík k dobru. Můžeme jen doufat, že to pomůže.
Rose s Emmem seděli nad telefony a obvolávali každého upíra – známého, na kterého si vzpomněli. A nebylo jich málo, to mi věřte.

Esme si dělala starost o všechny okolo sebe. Lítala sem a tam a snažila se je povzbudit, i když v mysli měla zmatek. Bylo zoufalá, nevěděla co má dělat, jelikož jediné co uměla bylo... být hodná.

Carlisle komunikoval jako jediný s vlky. Nebylo mu to po chuti, vlkodlakům samozřejmě taky ne, ovšem on byl jediný, který zůstal v klidu při jejich setkání a prostě... měl určité schopnosti, věci, vědomosti, které mu v tom pomáhala on se právě na tuto práci hodil nejlépe.

A dny ubývaly. Domluvy postupovali dál a dál až pak... dva týdny byly pryč. Utekly jako voda - rychle. Protekly jim mezi prsty, lhůta vypršela. Jenom, než se tohle všechno stalo, událo se ještě pár nepatrných, přesto důležitých věcí. A né všechny patřily mezi ty nejlepší...

Autor: ZabZa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Každý může milovat 31. kapitola:

 1
1. galka301
18.12.2011 [22:36]

krasny pribeh Emoticon Emoticon,skoda,ze v nom nepokracujes Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře