Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jsem tu! 6. kapitola


Jsem tu! 6. kapitolaV téhle kapitolce pojede Bella na Floridu. Jenže... Renée nejspíš přibalí někoho navíc. Kdo to bude?

(Pozn.: Písnička mi pasuje jen na chvíli a to u Bellina snu, takže je to na vás.)

„Nejspíš si půjdu lehnout,“ řekla jsem mámě a Jacobovi, kteří byli ze sebe nadšení.

Na mámě jsem viděla, že kdyby jí Jacob oznámil, že se budeme brát, tak by nic nenamítala – a to je co říct. Naopak, nejspíš by nám ještě požehnala hodně štěstí v manželství. Máma jenom přikývla a dál tahala z Jacoba informace.

On se na mě podíval stylem: „Pomoc!“, ale já jsem mu jenom zamávala, vyplázla na něj jazyk a šla si do pokoje pro taštičku s hygienou. Rychle jsem si všechno vzala a už si to kráčela do koupelny. Osprchovala jsem se kupodivu rychle. Potom jsem se navlékla do pyžama a šla zpátky do pokoje.

Lehla jsem si, přikryla se a doufala, že už nebudou žádné zlé sny. Nejméně hodinu jsem se převalovala a až potom se teprve propadla do říše snů. Snů. Pro mě už to dávno sny nebyly. Byly to minimálně noční můry.

Stála jsem opět na té louce. On byl na druhé straně a zasněně mě pozoroval. Pomalu šel ke mně a potom si lehl do trávy. Louka byla zaplněná květinami. Také jsem si lehla vedle něj a zmateně ho pozorovala.

Najednou vstal a šel do lesa. Chtěla jsem běžet za ním, ale nemohla jsem se hýbat. Postupně okolo mě rozprostřel kameny a potom mi zamával. Nedokázala jsem nic jiného než zírat. Z kapsy vytáhl zapalovač a hodil ho po mně. Já jsem vzplála jako pochodeň a pak už jsem slyšela jen svůj křik… svůj křik.

Se zrychleným dechem jsem se probudila. Nejspíš jsem nekřičela, protože máma za mnou nepřiběhla mě utišit… Zvláštní. Vždycky jsem křičela. Mrkla jsem na budík a zjistila, že je půl šesté ráno. V šest se mělo vstávat.

Usoudila jsem, že toho stejně moc nenaspím, a tak jsem vstala a šla se osprchovat. Pečlivě jsem si umyla vlasy, protože jsem chtěla být na let upravená. Ať jednou taky zazářím. Usmála jsem se. Já a zazářit?

Zabalila jsem se do osušky a začala si čistit zuby. Vypadala jsem při tom legračně. Zajímalo by mě, proč se mi zdál zrovna takový sen. Měla jsem různé sny, ale tohle bylo více než divné. Opět mě popadla touha běžet na louku, ujistit se, že tam opravdu není, ale to už jsem jednou udělala. Mé podvědomí se nejspíš brání tomu, že mě opustil nadobro…

Otřela jsem si slzy a šla do svého pokoje. Oblékla jsem si přesně to, co jsem měla na sobě, když jsem přijížděla do Forks. Tenkrát gesto loučení a teď uvítání v Jacksonvillu. Vlasy jsem si svázala do culíku, protože bude velké horko.

Jakmile jsem sešla dolů, tak jsem viděla mámu v županu, s čajem v ruce. Usmála se na mě a už mi ho podávala. Jakmile jsme dopily, tak se máma šla obléknout a učesat. Nevěřím, že to říkám, ale bude se mi stýskat. Toužebně jsem vztáhla ruku k lesu.

„Ahoj! Tak co jak ses vyspala?“ zeptal se mě Charlie ve snaze navázat nějaký ten rozhovor. Otočila jsem se a smutně zívla.

„Jak myslíš?“ řekla jsem a dramaticky zavírala oči. Charlie se jenom zasmál a už to nekomentoval.

„Tak, zlato, já jsem hotová, teď už se jen nasnídáme a pak hurá na letiště!“

„Hip, hip, hurá!“ řekla jsem ospale a šla si sníst snídani. Jiný by myslel, že jsme šťastná a spokojená rodinka.

Po snídani jsme si všichni vzali bundy a já navíc i kufr. Charlie se mě ptal, jestli mi to nemá vzít, ale já jsem odmítla. Než jsem odešla, tak jsem řekla tiché sbohem. Jelo se Charlieho autem. Bylo ticho a já to ocenila. Vůbec se mi nechtělo pryč, ale máma si skoro vždycky prosadí svou, takže nemělo cenu jí odporovat. Na letišti mě čekalo překvapení v podobě Jacoba. Vyčníval z davu.

„Jacobe, co tady děláš s… kufrem?“ řekla jsem, ale u toho se dívala na mámu, která ve vzduchu kreslila slovo překvapení. Jacob mě chytil za ruku a táhl mě stranou.

„Tvá máma mi včera nabídla, že bych mohl jet s tebou a ty potřebuješ ochranu. Ty jsi na potíže expert, víš?“ řekl potichu.

„Takže jedeš služebně?“ řekla jsem pochybovačně se smíchem. Bylo snadné se smát v jeho přítomnosti (vím, už jsem to říkala nejspíš tisíckrát).

„Asi tak nějak,“ řekl a usmál se.

„Hele, vy dvě hrdličky! Už musíme nastoupit!“ zvolala máma. Ona není schopná pochopit, že je to jen můj kamarád. Obrátila jsem oči v sloup a šla za ní. Když jsem se s Charliem loučila, tak jsme byli oba rudí.

Je divné si vyznávat city navzájem. Chápejte, on je zamlklý, ja jsem zamlklá… No nic. Potom jsme už jen prošli kontrolou a čekali, až vzlétneme. Let trval dlouho, a tak jsem si povídala s Jacobem o různých věcech.

Co se komu líbí, jak krásné je zapadající slunce nad mořem a tak. On by se hodil do Jacksonvillu líp než já. Byl krásně opálený a já bledá jako mrtvola. Otřásla jsem se nad tím, jak jsem se přirovnala k mrtvole. Co mě už nenapadne…

Phil na nás už čekal a na Jacoba se díval takovým zvláštním pohledem. Pochopila jsem, až když dělal narážky na to, že máma je jeho. Musela jsem se tomu zasmát. Philovi jsem musela říct, že je tu se mnou, jinak by mámě asi nevěřil. Jacob vypadá na mladého muže, takže se ani nedivím.

Máma s tátou měli svou ložnici a my s Jacobem jsme měli vlastní pokoje. Já jsem dokonce měla i vlastní koupelnu, což bylo prima. Vybalila jsem si a pak jsem šla za Jacobem. Ten už měl také vybaleno a přemýšlel v tureckém sedu na posteli.

„Medituješ?“ zeptala jsem se se smíchem. On se jen zasmál.

„No jistě, vždyť je to mé náboženství. Ommm…“

Šťouchla jsem ho do ramene a on spadl z postele. Přišla jsem k němu a uviděla ho rozplácnutého jako žábu, která se opaluje. Najednou ale vyskočil a začal mě šimrat.

„Já ti ukážu, ty malá potvůrko!“ říkal mezi mým záchvatem hysterického smíchu. Až se mnou skončil, tak jsem lapala po dechu a ještě se pohihňávala.

„Po tomhle zážitku si z tebe srandu už asi neudělám,“ řekla jsem udýchaně. On se jen zasmál.

„S tím jsem počítal.“

Potom jsme se šli projít po pláži, zaplavat si… A v tomhle rytmu nakonec uplynuly všechny dny. Na letišti mě máma ještě chvíli přemlouvala, ale já si nedala říct. Smutně mě tedy objala na rozloučenou a poslala mě do letadla.

Hrozně moc jsem se těšila do Forks (pořád mi to je záhadou), ale to jsem ještě nevěděla co mě čeká…


Kapitola 5. x Kapitola 7.


Shrnutí


 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jsem tu! 6. kapitola:

 1
8. Kim
03.09.2011 [17:46]

KimTen Jake mě ale... Emoticon Emoticon Emoticon
My chceme Edwarda, my chceme Edwarda!!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

09.07.2011 [22:46]

zuzka88Nevěděla, co ji čeká. Snad to brzo zjistí a my s ní. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

26.06.2011 [20:38]

BellaSwan1992Hou, hou moc se omlouvám, vím, že se s mými komentáři počítá a já jsem za to ráda.
Ale byla jsem na týden v zahraničí, tak jsem nemohla na internet a tak. Tak, lae lepší pozdě, než nikdy, žejo.

Tahle kapitola se ti opakovaně moc povedla, Věru. No..... Tak já se vytasím s pravdou,
začátek mi přišel trochu nudný, ale pak se to rozjelo tvůj bezva, nadprůměrný, skvělý styl psaní se rozjel a já jsem si zase říkala "Tak co udělá?" Moc se mi kapitola líbila, ale hrozně se bojím, že to Edward někde sleduje a ten blbounek dojde k názoru, že je Bells s Jakem líp než s ním. A to by mě pak klepla pepka, páč už od prologu čekám až s Bellou shledají. Moc se mi tahle povídka líbí, ale to už víš. Spoustu lidí bysi asi mohlo říct, že je to ohrané téma, ale mě to nikdy připadat nebude, každý autor do toho přinese špetku orginality, a tak jsi učinila i ty, a né jen špetku. Vážně je to originální, hezké, melancholické, skvělé, úžasné. Tak já si pádím přečíst další kapču, a díky za to, že kapitoly přidáváš tak rychle! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. viki
22.06.2011 [22:56]

Moc hezké !

19.06.2011 [20:28]

leacullenfunveľmi pekné. tentoraz buse pre bellu tažšie si vybrať medzi jacobom a edwardom...... strašne sa mi páči, že sú si takí blízky... Emoticon Emoticon Emoticon

3. Lexis
19.06.2011 [16:52]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. marcela
19.06.2011 [15:30]

Moc hezký. Emoticon Emoticon Emoticon

1. Niki
19.06.2011 [13:32]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!