Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jít dál - 9.kapitola

Bella


Edward se seznámí s Bellinou mamkou. uznávám že zatím se tam nic neděje, ale brzy se dostanu k tomu, co mám v plánu už od začátku a pak se to snad rozjede, ovšem záleží na tom jestli mám pokračovat že... :-) příjemné počtení a pls komentujte

9. Seznamování

Ještě že je dneska sobota. Můžu se pořádně prospat. Edward jen dneska na rodinný výlet do nějaké rezervace a má se vrátit až pozdě odpoledne.

Před polednem jsem vstala a šla do kuchyně za mámou. ,,Nechceš s něčím pomoct?´´ zeptala jsem se jí jakmile jsem se objevila vedle ní. Jen nadskočila úlekem. ,,Bello tohle mi už nedělej!´´ ,,Promiň.´´ omluvila jsem se jí. ,,Co to kutíš? Nechceš nějak pomoct?´´ zeptám se jí znovu, když se trošku vzpamatuje.

,,No pokud bys mi chtěla nějak pomoct můžeš jít poklidit pokoje v patře.´´ ,,Jasně mami.´´ řeknu ji s úsměvem, jsem ráda že můžu jít něco dělat. Alespoň nebudu muset přemýšlet nad tím jak mi chybí můj anděl. Vděčně se na mě usměje. Jdu na to.

,,Ahoj Chrisi,´´ nakouknu k bratrovi do pokoje kde zrovna hraje nějakou ,úžasnou´ hru na počítači. ,,máš si tady poklidit.´´ ,,Čekáme nějakou návštěvu nebo co?´´ zeptá se mě s panickou hrůzou a já se začnu strašně smát. ,,Ne ale nemusíš tu mít jako v nějakým chlívě.´´ viditelně si oddychne. ,,Jasně jasně. Jen co to tu dodělám.´´ a podívá se na mě pohledem říkající: Už můžeš vypadnout.

Než je oběd stihnu poklidit celou koupelnu. Po obědě přijde na řadu nejhorší část tohohle úklidu, můj pokoj. Nechala jsem si ho záměrně nakonec, uznávám že poklízení mého království mě strašně baví a navíc i uklidňuje.

S úklidem jsem hotová kolem druhé hodiny. Co teď? Myslím že si půjdu sednout na terasu, třeba přijede Ed, říkal že to bude odpoledne. Už to bez něj nevydržím.

Seděla jsem na verandě na schodech, když před naším domem zastavilo stříbrné volvo. Po tváři se mi roztáhl úsměv. Z auta vystoupil Edward. Vypadal jako anděl. Měl na sobě černé ryfle, bílé tričko a tmavě zelenou mikinu. Děsně mu to slušelo. Přišel ke mně a políbil mě. ,,Ahoj strašně jsi mi chyběl.´´ řeknu mu stále se usmívající hned jak se odemně odtáhne a sedne si vedle mě. ,,myslel jsem že to bez tebe nevydržím.´´ odpověděl mi a já se mu schoulila v náruči.

Po chvíli se ale odtáhl a já nesouhlasně zabručela. ,,Jde sem tvá máma. Chce mě poznat.´´ řekne mi na vysvětlenou. Šok a později i vyděšenost v mé tváři ho rozesměje. ,,Neboj se, nebude to tak strašný.´´

Po chvíli se otevřely dveře od domu a v nich stála moje máma. ,,Nechtěli by ste jít radši dovnitř, aby jste nenastydli.´´ usmála se na nás. Jen jsem si povzdechla. Ta starost je vážně skvělá. Stoupli jsme si a šli dovnitř. Edwardova levá ruka mě objala kolem pasu.

Mamka nám dala jasně najevo abychom šli za ní do obývacího pokoje. Když došla k sedačce otočila se čelem k nám a pořád se přiblble usmívala. Trapnou chvilku jsem přerušila já.

,,Mami, tohle je Edward Cullen. Edwarde tohle je moje mamka.´´ Edward se na ni mile usmál a podal ji ruku. Divila jsem se, že mu nevadí se jí dotknout. ,,Těší mě paní Swanová.´´ ,,Taky mě těší Edwarde a prosím říkej mi René, připadám si jinak moc stará.´´ odpověděla mu. Jen kdyby věděla, kdo z nich je starší.

,,Nevadilo by vám kdybych si Bellu na zbytek odpoledne vypůjčil?´´ Nechápavě jsem se na něj podívala. Proč mi neřekl, že se mě chystá ,unést´? ,,Nevadilo ale vrať ji za včas.´´ zasmála se máma. Edward se na ni jen usmál a přikývl.

,,Musím se jít trochu upravit, počkáš na mě?´´ usmála jsem se. ,,Jasně.´´ A už jsem utíkala po schodech k sobě do pokoje. Staré tepláky jsem vyměnila za plátěné zelené kalhoty, k tomu si vzala černé tričko s dlouhým rukávem a červený svetr sahající pod zadek.

,,Můžeme.´´ řekla jsem svému andělovi. Asi jsem je vyrušila při rozhovoru. ,,Dobře, tak jdeme. Rád jsem vás poznal René.´´ ,,Nápodobně Edwarde. Dej mi na ni pozor.´´ usmála se mamka. ,,Nebojte se. Se mnou je v bezpečí.´´ Ušklíbla jsem se. V bezpečí asi jako myš před orlem.

Chytla jsem Edwarda za ruku a táhla ho ven z domu. Máma nás naštěstí nenásledovala. ,,Tak jaký je první dojem?´´ zeptala jsem se ho, když jsme seděli v autě. ,,No lepší tchýni si nedokážu představit.´´ Překvapeně jsem zvedla jedno obočí. Začal se strašně smát. ,,No jo jako budoucí tchýně to myslím jde. Čistě teoreticky samozřejmě.´´ ,,Aha.´´

,,Kam to vlastně jedeme?´´ zeptala jsem se ho po chvilce ticha. ,,K nám. Esme tě už dlouho neviděla a taky ostatním se stýská.´´ vysvětlil mi.

 

 

 

Shrnutí povídek

 

Předchozí díl

Další díl

 

 




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jít dál - 9.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!