Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jít dál - 4.kapitola

ll


další kapitolka. chci se zeptat jestli mám psát dál nebo se na to radši vykašlat tak mi pls dejte vedet. diky moc :-)

4.Odpovědi

Když jsem se ráno vzbudila už vedle mě neležel. Vedle mojí hlavy na polštáři byl napsaný vzkaz: ,,Bellinko spinkala jsi a já tě nechtěl budit. Musel jsem jít domů. Uvidíme se ve škole. Mám tě rád.´´ On mi napsal že mě má rád! Kdybych mohla tak skáču dva metry vysoko. Ale je tu jeden malinkatý problém, myslím že mám horečku. Po dlouhé a namáhavé cestě dorazím do kuchyně. Jakmile mě uvidí máma zhrozí se. ,, Panebože ty vypadáš!´´ ,,dobré ráno mami taky tě ráda vidím.´´ odvětím kysele. ,,Není mi nějak dobře asi mám teplotu.´´ ,,Tak si běž lehnout do postele, já ti uvařím čaj. Dneska nikam nepůjdeš!´´ ,,Néé mami je mi dobře. Je mi přímo skvěle!´´ Nechci zůstat doma to by znamenalo být bez Edwarda, svého anděla. V kuchyni se objeví Chris. ,,Teda ségra, seš kočka!´´ řekne mi a má záchvat smíchu. Hodím po něm pohled tipu: Nech toho nebo uvidíš a tím ho částečně uklidním. ,,Jak jsem řekla. Běž do postele. Dneska nikam nejdeš. To máš z toho že sedáváš v noci na balkoně!´´ dokončí máma proslov a mě nezbývá než ji poslechnout.

Bratr odešel do školy a máma do práce a tak mám celý dům pro sebe. Je to super ale po nějaké době se začnu nudit. Začnu přemýšlet o Edwardovi. Něco s ním není v pořádku. Je tak bílý a pořád tak studený. Ještě přede mnou nikdy nejedl. Pokud vím tak ani moc nepotřebuje spát, protože když jsem byla v nemocnici byl se mnou i přes noc. Taky má zvláštní barvu očí. Všichni jsou neuvěřitelně krásní. Celá jeho rodina.

V tom mě napadlo jak bych se mohla zabavit. Ve svém pokoji si vezmu notebook a lehnu si do postele. Od té doby co jsme se přistěhovali jsem ho ještě moc nepotřebovala.

Je to sice divné a asi jsem vážně blázen, ale na internetu zadám zvláštních znaků celé rodiny Cullenů. Nevím co vlastně hledám a ani proč to hledám. Chci vůbec vědět kdo je? Dlouho nad tím nepřemýšlím a zmáčknu Vyhledat. Objeví se mi spousta nesmyslných odkazů až na jednu stránku o upírech. Začnu se strašně smát. Kdyby mě ted někdo viděl určitě by si myslel že jsem blázen. No nic bude legrace. I když mi je jasný že tam nebude nic zajímavého najedu na to.

Pročetla jsem celou stránku. Šok. Je možné aby Cullenovi byli upíři? Vždyt upíři neexistují. Jsou to jen vymyšlené mytické postavy. Ale všechno to sedí. Musím mluvit s Edwardem. Jenže ten si bude myslet že jsem blázen. Ten názor ted ale zastávám i já. Sem blázen. On ví že jsem duševně chorá takže by to neměl být takový problém. Třeba se za mnou večer zase staví a tak se ho na to zeptám.

Potřebuju na vzduch a tak se zabalím do peřiny a jdu si sednout na balkon. Vzpomenu si na mámina slova ráno: , To máš z toho že sedáváš v noci na balkoně!´ jen se ušklíbnu.

Potřebuju přemýšlet. Co když je vážně upír? Upíři se jak známo živí krví. Ale kdyby chtěl mohl mi už tolikrát ulížit. Myslím že tohle bude ještě zajímavý rozhovor.

Z mého ,koma´ mě vyruší příjezd auta před náš dům. Hned na to se ozve zvonek. Chris to nebude ten má klíče. At je to kdokoliv je mi to jedno. ,,Ahoj krásko, pročpak jsi nebyla ve škole? Chyběla jsi mi.´´ řekne mi Edward, stojící pod mým balkonem a usměje se na mě tím neodolatelným úsměvem. ,,Ahoj mohl by jsi vylézt sem za mnou? Potřebovala bych s tebou mluvit.´´ Úsměv je pryč. ,,Nemohla bys mi jít otevřít? Nechce se mi šplhat po stromě.´´ ,,Včera ti to nevadilo.´´ jen si povzdechne a už leze za mnou.

,,Děje se něco?´´ ptá se mě hned jak vyleze za mnou. Je na něm vidět, že mu to nedělalo sebemenší problém. Co mu na to mám proboha odpovědět? ,Jo děje. Ty jsi upír že?´ to asi těžko.

Cítím jak rudnu. Vůbec netuším jak mám začít. ,,Notak lásko, netrap mě. Co se děje? Proč se tváříš jako hromádka neštěstí? Mluv se mnou, prosím.´´ Konečně si uvědomím že bych mu měla odpovědět. ,,Nejspíš bude nejlepší když si na to sedneš.´´ řeknu mu a poklepu rukou na místo vedle sebe. Ve tváři se mu mihne zděšení, ale poslechne mě. ,,Mno nevím jak začít, ale už bych to chtěla mít rychle za sebou. Jen mi slib že mi odpovíš po pravdě a nebudeš si myslet že jsem blázen.´´ Přikývne.

,,Dobře. Takže, jsi upír?´´ Nejspíš to nečekal protože najednou stuhl a vypadal jako socha. Po tváři se mu mihlo překvapení. ,,Věděl jsem že se mě jednou zeptáš jen jsem si nemyslel že to bude tak brzy.´´ povzdechl si. ,,Bojíš se mě?´´ ,,Měla bych?´´ ,,Ano! Vždyt sedíš vedle nejnebezpečnější bytosti na světě.´´ ,,Miluju tě. Je mi jedno kdo nebo co jsi.´´ řekla jsem mu po pravdě a mu spadla brada. Vypadal vážně komicky. Po chvilce pusu zavřel. ,,Taky tě miluju Bells.´´ V jeho očích je videt spousta něhy a lásky. Skočím mu kolem krku a on si mě přitiskne k sobě a obejme mě pažemi. Tolik mi chyběl. A to jsem bez něj byla jen jedno dopoledne. Na to jak jsem se bála, jak vezme fakt že vím kdo je, se to vyvrbilo celkem dobře. Vlastně ještě líp.

Začíná mi být zima. Celá se klepu. ,,Měla bys´ zalézt do postele.´´ ,,Já ale nechci.´´ jsem jako umíněné dítě. Jen si povzdechne a zvedne mě do náruče. ,,Edwarde Cullene, okamžitě mě postav na zem!´´ Křičím na něj se smíchem. ,,Ani mě nenapadne!´´ Odpoví mi s jiskřičkami v očích a nese mě do pokoje. Položí mě na postel, přikryje peřinou a chce odejít. ,,Kam si jako myslíš že jdeš?´´ ,,Domů. A navíc tvůj bratr tu za chvilku bude.´´ když vidí můj smutný obličej jen se začne smát. ,,Měla by ses prospat. Třeba ti to pomůže, aby sis uvědomila že jsem pro tebe nebezpečný.´´ Ted na mě pro změnu kouká smutnýma očima a já bych ho strašně moc chtěla utěšit. Nechci aby byl smutný. ,,Pokud budeš chtít ještě za tebou dneska přijdu.´´ ,,Chci´´ Úsměv se mu vrátil. ,,Pak mě tu večer budeš mít.´´ ,,Slibuješ?´´ ,,Slibuju.´´ Super!

Nakloní se ke mně a dá mi pusu na čelo. ,,Pche. Takhle mě odbít.´´ hraju si na uraženou a přitáhnu si ho k sobě. Přiložím svoje rty na ty jeho a moje srdce zase párkrát vynechá. V nejlepším se odtáhne. ,,Večer se uvidíme.´´ mrkne na mě. ,,Miluju tě.´´ ,,Já tebe.´´ a je pryč.

O chvilku později přijede domů Chris. Nejdřív se jde podívat jak jsem na tom. Já ale dělám že spím a tak se odebere k sobě do pokoje. Už se nemůžu dočkat večera. Jsem bez něj jen pár minut, ale připadá mi to jako věčnost.

 

 

 

Shrnutí povídek

 

Předchozí díl

Další díl

 

 




Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jít dál - 4.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!