Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jen upír miluje navždy-2.

2.JessicaBrikker-Zasnoubená


Jen upír miluje navždy-2.2. kapitolka s názvem "Překážka" :-) Snad se bude líbit a komentíky potěší, což určitě víte :-)

2. KAPITOLA - Překážka

Slyšela jsem divoce tlouct své srdce, jakmile jsem kolem něj procházela. Po pravdě řečeno, všechny holky ze školy se do toho nového kluka zbláznily. Mohly se o něj skoro přetrhnout, až mě to strašně štvalo. Ale přitom jsem byla ráda - představa volné cesty k němu se zdála býti bolestivá. A přitom krásná...

"...jaký je tedy součet?" slyšela jsem hlas profesora u svého ucha.

Leknutím jsem nadskočila. Jaký součet? Čeho součet proboha? Nakrčila jsem se na židli a dělala, že počítám.

Zezadu jsem slyšela zašeptat odpověď: "Jedna osmina z druhé odmocniny."

Bez přemýšlení jsem odpověď nahlas zopakovala, profesor mě pochválil a pokračoval ve výkladu. Oddychla jsem si a otočila se na svého zachránce. Byl to on. Ani mi nedošlo, že za mnou celou dobu sedí. To snad bdím?! "Díky." zamumlala jsem a zrudla překvapením. Jen se usmál. "Jen"... to byl teda úsměv! Málem se mi rozskočilo srdce.

Když otravná hodina skončila, byl přede mnou oběd. Sedla jsem si na volné místo vedle Angely a pověděla jí svou příhodu v předchozí hodině. Rozebíraly jsme tisíckrát dokola každý detail. A po očku se na něj neustále dívaly. Seděl na stejném místě jako včera vedle té dívky. Dozvěděla jsem se, že je to jeho sestra.

"Jmenuje se Edward." informovala mě Jessica. Ani jsem si nevšimla, že si k nám přisedla. "A jeho sestra Alice. Jsou Cullenovi." sršila informacemi dál.

Se zájmem jsem ji poslouchala a hltala každé její slovo o nich. Když obědová přestávka skončila, odpadlo mi odpolední vyučování, takže jsem mohla ihned jet domů. V duchu jsem odpočítávala - ještě tři školní dny. Poslední. A u srdce mi hrklo - že by smutkem...?

* * *

A byl tady poslední školní den. Jak jen to říct? Holky se na Edwarda nepřestaly lepit a já vzdala veškeré šance. Stejně už na mě čeká New York. To krásné velké jablko Ameriky.

"Bude se mi stýskat." zamračila se na mě Angela u našeho posledního společného oběda.

"Mně taky." zamumlala jsem po pravdě a směřovala tuhle odpověď i ke stolu, kde seděli sourozenci Cullenovi.

Dokonalí a uzavření jako posledních pár dnů. Užívala jsem si poslední pohled do krásné tváře Edwarda Cullena a v mysli si přála, abych mohla tenhle okamžik prodloužit. Nejlépe do konce mého života.

Když jsem se tak právě zamyslela, nikdy jsem necítila takový cit k někomu neznámému. Kromě těch dětských lásek - když jsem dostala svou první pusu při nějaké hře a myslela si, že si dotyčného vezmu za muže a budeme spolu navěky věků. Ale to už je za mnou. Naštěstí.

Náhle jsem zaregistrovala, že Edward zvedl hlavu a hluboce se mi zaryl do očí. Jemně jsem se otočila. Opravdu civěl na mě! Zrudla jsem a uhnula pohledem. Trapas. Co více jsem mohla udělat, než vstát od stolu a namířit si to rovnou na parkoviště?

"Za chvíli na bilogii." zamumlala jsem na Angelu a už byla venku.

Zhluboka jsem se nadechla čerstvého vzduchu. Co to bylo za pohled? Nemůže na mě jen tak zírat ... Dělá mi to ještě horší. Jakoby toho nebylo málo, stalo se něco neuvěřitelného - ve vteřině stál vedle mě. Vytřeštila jsem na něj oči a snažile se souvisle dýchat. Nedařilo se mi to. Cítila jsem, jak se mi do hlavy hrne krev.

"Po cestě ti něco spadlo." odkašlal si a já si všimla, že mi podává sluchátka.

"Ehm, díky." zamumlala jsem a vzala si je, aniž bych mu věnovala jediný pohled.

Snad si to vysvětlí jako hluboký nezájem a hned odejde. Ráda bych se totiž zase normálně nadechla. A to zběsilé bušení srdce už mě také štve...

"Slyšel jsem, že se stěhuješ." pokračoval.

Takže o to mu jde? Aby se přesvědčil, že už mě tady opravdy vícekrát neuvidí?

"Jo." vydechla jsem a zjistila, že zase můžu normálně dýchat.

To bude asi tím, že Edwardovi zřejmě dělá radost můj odchod z Forks.

"A kam?" ptal se dál. Takže ho i zajímá, kolik kilometrů nás od sebe bude dělit?

"Do New Yorku." zašeptala jsem. Stekla mi po tváři slza. Setřela jsem ji dříve, než by si jí Edward všiml.

"Wow... to je dálka." hvízdnul.

Jen jsem přikývla a chtěla už jít dovnitř. Přece jen za deset minut už by měla biologie začít. Raději budu čekat v učebně než tady.

"Už půjdu ..." zamumlala jsem a otočila se, abych mohla odejít. Ale náhle jsem ucítila, že mě chytil za paži. Zastavila jsem se a otočila se na něj.

"Co to děláš?" vydechla jsem zděšeně.

"Málem jsi šlápla do psího výkalu." uchechtl a zabloudil očima na místo, kam jsem se právě chystala šlápnout, kdyby mě nezadržel.

Byl tam opravdu psí výkal! Fuj! Čí pes by tohle udělal tady?! Zčervenala jsem. Co kdyby mě nezadržel? Udělala bych si před ním pořádný trapas...

"Dík." zamumlala jsem v rozpacích a utíkala dovnitř. Neohlédla jsem se, ale cítila jsem jeho pohled, který mi provrtával záda.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jen upír miluje navždy-2.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!