Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jen jedno objetí - 5. kapitola

Edward+Bella


Jen jedno objetí - 5. kapitola Bella se rozhodne, že na party pojede. Vše vypadá dobře, alespoň do té doby, než před dveřmi spatří... jeho . Koho asi?
Přeji pěkné počtení, KQC. :)

Jen jedno objetí - 5. kapitola

Samota je horší než smrt, neboť samota smrt činí bolestivější

Třískla jsem mobilem o zem a s hlasitými zvuky jsem vylezla z vany. Všechno kolem mě padalo k zemi. Pociťovala jsem zvláštní pocit, v podbřišku mě šimralo a v krvi mi proudil adrenalin. Všechna jeho slova, která mi právě řekl, jako bych nebrala vážně. Byla pro mě jen vzduchem, či dovolením, abych si po dobu, co tady on není, dělala, co chci.

A já jsem se toho chystala využít!

Nevím, jak jsem mohla být takovou dobu bláhová. Čím jsem myslela? Kdo mě oslepil? ptala jsem se sama sebe, ale odpověď jsem neznala. On a jeho láska… Láska ke mně. Ale otázkou bylo, zda by některá žena chtěla žít takovýto život. Komu by vyhovovalo žít jako jeptiška a svého manžela nevidět skoro rok v kuse. Načež mu dělá společnost nějaká Jessica, která vám nešahá ani po kotníky.

Absurdní bylo, že jsem na ni žárlila. Každý den mě ubezpečoval, že s ní nic nemá, že jsem jediná žena jeho života, ale čím častěji to opakoval, tím více mi tloukl do hlavy domněnku, že se o svého manžela začínám dělit. Nejhorší na tom bylo, že jsem měla svázané ruce. Nemohla jsem nic dělat, nemohla jsem odjet ze Spojených států a navštívit jej. Musela jsem zůstat tu a hrát si na poslušnou ženušku, která je v manželství s velice dobrým podnikatelem šťastná. Avšak je čas, aby neviditelná, malá a přehlížená ženuška vystrčila růžky. Nenechám se stále utlačovat, co z toho mám já?

Omotala jsem si kolem těla ručník a zamířila před šatník. Cestou jsem se zastavila před zrcadlem a prohlédla jsem se.

Proč se nechce vracet domů? zeptala jsem se nahlas, odpovědí mi bylo hrobové ticho.

Nebyla jsem tak ošklivá, aby mnou opovrhoval. Nedělala jsem mu svým vzhledem ostudu. Chovala jsem se jako slušná manželka, jiná by v mém případě měla na každém prstě milence a její milý by se o tom ani nedozvěděl. Ale já naivní holčička k němu chovám úctu, vzhlížím k němu, jsem mu vděčná za jeho skutky a vše, co mi poskytuje. Stará se o mě, ale důvod, proč jsem se stala paní Huntovou, je, že jsem jej milovala.

Láska… celým svým srdcem. Věřila jsem, že bude po mém boku v dobrém i zlém, že mě bude ctít. Mým snem bylo vdát se za krásného muže, který by si rád založil rodinu, a žili bychom spořádaný život, počala bych děťátko jemu tak podobné, ale můj sen se rozplynul, když jsem pochopila, že jediným snem  - cílem – Eathena je, aby byl úspěšný i v zahraničí a na jeho kontě se čísla neustále zvyšovala.

Hřbetem ruky jsem si utřela osamocenou slzičku, která putovala po mém obličeji, a zakázala jsem si brečet. Zakázala jsem si ronit slzy pro někoho, kdo myslí jen a jen na sebe a svou kariéru. Musím se vzchopit, musím se probrat dřív, než bude pozdě. Přeci nebudu po zbytek života litovat, že jsem hrála slušnou manželku, ale mé mládí a vše, co k němu patří, uteklo jako voda. Je na čase, abych se začala bavit stejně tak jako můj milý Eathen.

 

Ve skříni jsem se přehrabovala asi půl hodiny. Neustále jsem hledala vhodné oblečení, kterým bych zapadala do teenagerovské společnosti. Moje ruce se proplétaly kostýmky, sukněmi a blůzami, ale já chtěla něco, co by ukázalo moje přednosti. V čem bych se cítila znovu živá. Pohled mi padl na tílko s odhaleným dekoltem a sukní s rozparkem. Sice to bylo na vdanou ženu trochu moc, ale kdo musí vědět, že tohle mladé maso je již zabrané? pomyslela jsem si a usmála se do zrcadla.

Dodávala jsem si sebevědomí a ještě více dobře jsem se cítila, když mě pochválil John. Scházela jsem schody dolů, v pravé ruce kabelku a v levé mobil. Chvílemi jsem koukala na displej a čekala nějakou odezvu, ale neozval se a ani se neměl k sms.

Dobře, jak chceš, nevolej, neomlouvej se, ale nebudu to já, kdo bude dolejzat a prosit se o trochu náklonnosti. Tuto štafetu naivního blázna přenechám s radostí tobě, drahý Eathene, pomyslela jsem si a odložila mobil na konferenční stolek. Přeci s sebou nebudu táhnout přebytečný krám.

„Teda Bello,“ zapískal obdivně John, „musím říct, že ti to neskutečně sluší,“ pochválil mě a já se mírně začervenala. Jeho oči spočinuly na mé kůži a doslova ji hltal pohledem. Nemůžu popřít, že mi to nedělalo dobře. Cítila jsme se opět taková, jaká kdysi, než jsem poznala Eathena.

Usmála jsem se na něj. „Díky. Musím přiznat, že se v tom po dlouhé době cítím nesvá, ale díky tobě alespoň vím, že takhle můžu mezi lidi,“ prozradila jsem své obavy a políbila jej na tvář. Chvíli to vypadalo, že upadá do mdlob, ale v pravou chvíli se probral, když se zachytil futra u dveří.

„Tohle, prosím, už nikdy nedělej. Nevím, co by se stalo, kdybych Eathenovi svedl ženu,“ řekl žertovně. Já jsem z toho měla obrovskou srandu, zatímco on se snažil opět nabrat bronz.

„Bells, sluší ti to,“ poznamenala Sarah, když vešla do předsíně. „Mimochodem, čeká na tebe před domem auto, asi ta dívka, která tady byla ráno,“ ujasnila mi, když jsem se začala mračit. Copak jsem si s Lucy domluvila nějakou schůzku? Měla jsem za to, že se setkáme až u ní doma.

„Aha,“ řekla jsem zamyšleně. „Asi jsem na to zapomněla, tak já přidám, aby na mě nemusela dlouho čekat,“ zamumlala jsem rychle a rozloučila se s nimi. John mě vyprovodil ke dveřím, kde mi ještě políbil ruku, a teprve potom mě pustil. S úsměvem na tváři jsem otevřela dveře a zastavila se pohledem na lakovaných lakýrkách. Pohledem jsem jela nahoru, až jsem se dostala k rozkroku, kde byla nepatrná boule.

Rychle jsem se podívala jinam a začervenala jsem se. Tohle Lucy zřejmě nebude, blesklo mi hlavou, když jsem se podívala dotyčnému do tváře. Ztuhla jsem na místě a cítila jsem, jak mi na týlu vyrašily kapky potu. Pevněji jsem sevřela kabelku v ruce a podívala se do tekutého zlata, jež mi bralo dech. Chvílemi se měnilo v zelenou spršku, která mi akorát tak dokázala vykouzlit husinu na těle.

Spolkla jsem ostrou poznámku a snažila se povytáhnout koutky. Nečekala jsem tady zrovna jeho, myslela jsem, že jsem mu na parkovišti dala jasně najevo, že si ode mě má držet odstup a k mému domu ani na krok nepáchnout. Což mě  přivádělo k myšlence – jak ví, kde bydlím?

„Jak ksakru víš, kde bydlím?“ vypadla ze mě hned první věc, která mi přišla na mysl. Zatvářil se jako neviňátko a pročísla si rukou vlasy. Bylo to mým viděním, nebo se pan s velkým egem styděl?

„Nechej mě hádat, Lucy?“ Zvedla jsem jedno obočí a povytáhla koutky. Edward se na mě podíval a po chvilce váhaní nakonec přikývl. Myslela jsem si to, ta mrška proradná si nedá pokoj, jen co tam dojedu, tak ať si mě nepřeje. Ale teď tu byl horší problém, který se musel vyřešit – jsem ochotná vstoupit do auta s tímto… mužem?

„Vím, že jsme ráno nezačali zrovna slušně, ale Lucy má pravdu, měli bychom spolu vycházet dobře alespoň na venek,“ navrhnul a podíval se na mě. Když na mě upíral ta svá zlatá kukadla, neměla jsem nikdy jistotu, zda to, co cítím v tu chvíli, je pravdivé, nebo jen vypuzené mou fantazií. Konkrétně to, co bych chtěla cítit. Našpulila jsem pusu a šlehla pohledem ke své garáži. Vně ní stálo mé zlatíčko a čekalo, až nastartuji, mám jej zradit?

„Víš, Edwarde, mně je jedno, co jak jsme ráno začali. Nemíním s tebou udržovat žádný vztah, ať už je přátelský či vážnější. Jestli sis nevšiml, já jsem vdaná žena a nemám zájem. A to, že tě poslala Lucy, neznamená, že bych tě měla přijmout, také ti můžu dát košem a nechat tě tu jako oschlý proutek,“ dobírala jsem si jej, ale musela jsem s tím přestat. Sice jsem mu podkopávala sebevědomí, ale také sobě jsem brala pevnou půdu pod nohama.

„Ale ano, půjdeš,“ namítl nevzrušeným tónem, „neboť svou kamarádku nechceš zranit. Poznám na tobě, že jsi z mé blízkosti na jehlách, ale řekni mi, kdo není.“ Uličnicky na mě mrkl a nabídl mi rámě. Na malou chvíli jsem si pomyslela, že by se mohl chovat slušně, ale to bych se šeredně mýlila. Cullen má svůj vzhled a své ego velice rád. On ani neví, co je to chvála druhého člověka, srdečně pochybuju, že někomu složil kompliment – výjimkou je jeho odraz v zrcadle.

„Ale já s tebou nechci jít,“ sykla jsem naštvaně a ohradila jsem se, když na mně sahal. „Dej ty tlapy pryč.“ Pobaveně se na mě usmál a přimhouřil oči.

„Jsi neskutečně nafoukaná, už ti to někdo řekl?“ zeptal se mě, opřel se o fasádu domu a přehodil si nohu přes nohu. Jeho hlava padla na pravou stranu a celý jeho postoj byl tak ležérní. Vypadal neodolatelně, ale ihned jsem si zakázala myslet mozkem pubertální slečny. Tohle už dávno není pro tebe, Bello, pomyslela jsem si a napřímila se, abych se mu mohla svou výškou rovnat. Alespoň do jisté míry.

„Tak jedeš se mnou, nebo ne?“ znovu mi nabízel svůj odvoz.

Ušklíbla jsem se. „Mám takový pocit, že by se moje nafoukanost a tvoje obrovské ego nevešlo do auta. Nemyslíš, že by každý měl jet sám?“ dráždila jsem jej. Chtěla jsem vidět, jak rudne vztekem a jak se poddá mně. Chci vidět, jak nad ním držím kontrolu. To já bych tu měla rozkazovat, ne on!

„Myslela jsem, že k tomuhle nedojde,“ zamumlal si spíše pro sebe a rychlostí, kterou jsem nestačila ani pozřít, se přemístil ke mně a svým svalnatým tělem mě přilepil ke zdi. Natiskla jsem se na dveře a zrychleně dýchala. Mezi námi panovalo ticho. Jeho údery srdce nebyly skoro slyšet, jeho dech byl zrychlený, ale stále jej držel pod kontrolou. Zatímco jeho stisk zesiloval a zesiloval. Snažila jsem se mu vykroutit, ale pramalou šanci jsem měla, že uspěju. Zatracení muži.

Moje tělo si také dělalo, co chtělo. Neměla jsem jej pod kontrolou. Zahlédla jsem, jak se podíval na můj dekolt, a moje prsa na to vzrušeně reagovala. Cítila jsem, jak se látka na prsou napíná a jak se mi kolena mírně třesou.

„Aby bylo jasno, nabídl jsem se Lucy, že tě přivezu, protože jsem chtěl mezi námi zakopat válečnou sekeru, kterou jsem ráno vytáhl, ale pokud si přeješ, aby to mezi námi vřelo, tak prosím. Já se s tím poperu, ale to ty tu budeš mít zničenou pověst, ne já,“ tiše mumlal, „a věř mi, Bello, že klepy se tady šíří neuvěřitelnou rychlostí.“ Moje jméno v jeho rtech znělo tak studeně a… vášnivě. Nemohla jsem myslet racionálně, když drtil mé tělo a měl mě pod kontrolou. Byla jsem ztracená a síla, kterou jsem vynaložila na osvobození, mě opouštěla.

O to víc mě vystrašila jeho slova o mojí pověsti. Co tím zatraceně myslel? Nestačila jsem se ho zeptat, pokračoval i nadále ve svém monologu. „Lucy chtěla mít jistotu, že se z toho nevyvlékneš. Jako pravý gentleman bych tě neměl nutit, ale pokud nepůjdeš po dobrém, tak to půjde po zlém. Máš na výběr, kočičko, já se podvolím se všemi variantami,“ zazubil se na mě a nehnul se ke mně, těsně k uchu. „Možná pro mě bude vzrušující ta druhá varianta.“ Načepýřila jsem se a vší silou se opřela do jeho hrudě. Nesnesla jsem, když se na mě tisknul, a tak mě měl pod kontrolou.

Čekala jsem větší odpor, ale byl klidný. Složil ruce k tělu, upravil si klopy saka a povytáhl si límeček. Až teď jsem si všimla, že jeho hruď je zas odhalená. Horní knoflíčky měl rozepnuté, jako by chtěl obdivovatelky škádlit. Nestačí mu, že jen jeho vzhled člověka tahá do kolen?

Ukázala jsem na něj výhružně prstem. „Ať už jsou tvé důvody jakékoli, nepřeju si, aby ses na mě lepil! Na tohle si dávej pořádný pozor, Cullene,“ zavrčela jsem, ale moje ostražitost v hlase jej spíše pobavila, než zastrašila.

„Zlatíčko, mám takový pocit, že jsem tady jediný, kdo tady má nějakou moc, viděl jsem, jak ses klepala, když jsem tě držel u zdi. A taky jsem viděl, jak na mě reagovalo tvoje tělo.“ Smyslně si olízl rty, až mi naskočila husí kůže. V podbřišku jsem cítila zvláštní pocit. Jemně šimrání, které z břicha vystřelilo do klína a rovnou do nohou. Zatnula jsem zuby, tohle jsem dlouho nepocítila, naposledy, když jsem byla s Eathen. Vůbec jsem se nedokázala ovládat, něco, nějaká živočišná aura v jeho těle, probouzela opět dlouho neukojený chtíč po něm.

„Tak to by stačilo!“ křikla jsem. „Nepojedu s tebou, jestli chce mít Lucy jistotu, že tam přijedu, ať si pro mě jede ona, s tebou nejedu, i kdybys byl poslední odvoz na světě.“ Zlaté oči si mě prohlížely a laškovně se v nich třpytilo, což nejevilo nic dobrého. Uchopil mé zápěstí a přiložil si jej na hruď – tam, kde tluče jeho srdce.

„Jak myslíš, dračice, tak to uděláme po zlém,“ zašeptal svůdně a uličnicky na mě mrkl. Dostala jsem strach.


V první řadě děkuju za komentáře. Velice mě potěšily, a proto jsem také psala jako divá. Viděla jsem, že někteří Eathena nemají ráda - já vám to vylučovat -, ale abyste neudělali kvapný závěr. Nemusí to být on, kdo ničí Belle štěstí.

Copak asi Edward provede, hm? Můžete si tipnout. Ten, kdo se trefí, tomu bude věnovaná příští kapitola. takže čekám na vaše názory a bujnou fantazii, KQC.

» 6. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jen jedno objetí - 5. kapitola :

 1 2 3   Další »
25. Kačka
14.05.2012 [8:25]

Takovej Edward se mi vůůůbec nelíbí!! Je to arogantní debiL Emoticon

24. Wera
04.05.2012 [10:00]

Wera Emoticon

21.03.2012 [21:39]

kikuskaNo tak Edwarda som v tejto chvíli naozaj nečakala. Emoticon Emoticon Ale bolo to milé prekvapenie. Emoticon No musím uznať, že aj keď mu palce teda rozhodne držím, tak ma to jeho arogantné správanie vážne štve. Emoticon Emoticon Verím, že Bells so sebou nenechá zametať a pekne mu ukáže. Emoticon Emoticon Krása. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14.03.2012 [12:53]

WhiteTieAch, Edward je pěknej nezbeda. Ten jí teda dává. Emoticon Moc hezké, Kači! Emoticon

13.12.2011 [13:35]

kachnullka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

20. AMO
31.07.2011 [20:29]

AMOAch jo, tak se omlouvám... ale jestli ten její manžel je hodné stvoření... tak já jsem panna Maria Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19. lucka2010
15.07.2011 [17:59]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18. Hanik
12.07.2011 [20:21]

Těším se na další ..vypadá to zajímavě Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12.07.2011 [20:00]

KacenQaCullenHolčičky moje, mocinky moc děkuju! Emoticon Jsem moc ráda, že se vám díleček líbil, a pokud nasbírám síly, abych něco kloudného vymyslela, mohly byste mít další kapitolku již zítra. Emoticon Ještě jednou bych chtěla poděkovat a reagovat na komentář od wik: Pohled Eathena zatím neplánuju, zatím, co to jde, se chci držet pohledu Belly, možná poté bych na přání mohla měnit pohledy, ale to se ještě uvidí. Ale samozřejmě mě těší váš zájem, toho si nesmírně cením. Emoticon Emoticon

A Edward jako sukničkář? Já jsem se o takové variantě nezmínila a vůbec o ní nevím. Emoticon Nechte se překvapit, ano? Emoticon Emoticon

12.07.2011 [14:00]

SummerLili Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!