Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jen jedno objetí - 20. kapitola

elegant4


Jen jedno objetí - 20. kapitolaKulatiny! :)
„Kdo by si chtěl sáhnout na tvůj zadek? Vždyť je skoro celý z kamene!“ zavtipkovala Alice a chytila mě za něj. Zpražil jsem ji pohledem a zahnal chmury tak, že jsem ji plácl přes dlaň.
Hezké počtení přeje KQC. :)

Jen jedno objetí – 20. kapitola

Samota je horší než smrt, neboť samota smrt činí bolestivější

Dívala se mi do očí a přitom se jí zkracoval dech. Samovolně se mi zvedly koutky úst a já jen sledoval, jak moje tělo vysílá vibrace k Belle. Najednou jsem necítil prsty u nohou, kolena, ruce. Byl jsem celý otupělý. Ve stinném koutku u stolu vypadala tak nevinně, ale když jsem ji viděl zblízka, byla úplně jinou ženou.

Šaty, jež obepínaly její skvěle tvarovanou postavu, odkrývaly více, než bych čekal. Stál jsem nad ní, a ačkoli jsem se snažil nedívat se jí do výstřihu, moje oči si dělaly, co chtěly.

„Rád tě znovu vidím,“ vydal jsem ze sebe a natáhl před sebe ruku, abychom se přivítali. Bella na mě stále hleděla s překvapením v očích, až jsem zahlédl, jak v nich zaplály jiskřičky pobavenosti. Přepadlo mě velké nutkání pohladit ji po tváři a na vlastní dotek se přesvědčit, že je opravdu tady… přede mnou, ale neudělal jsem to.

„Kdo by si chtěl sáhnout na tvůj zadek? Vždyť je skoro celý z kamene!“ zavtipkovala Alice a chytila mě za něj. Zpražil jsem ji pohledem a zahnal chmury tak, že jsem ji plácl přes dlaň. Musela si dát opravdu hodně pití, když se tak šklebí, anebo s námi přítomnými hraje pěkné divadlo. Bella se jen usmála a sklopila pohled ke svému pití.

„Mohu si k vám přisednout, dámy?“ zeptal jsem se zdvořile a upíral pohled na Bellu.

„Myslela jsem, že budeš mít práci jinde,“ rýpnula si Rosalie a popotáhla z brčka. Vrhl jsem po ní zuřivým pohledem a čekal, jestli mě ještě někdo odmítne. Bella se po mně očkem podívala a poposedla si o místo dál, abych se mohl posadit. Moje srdce zaplesalo a já pocítil vlnu radosti, když jsem směl sedět vedle ní. Choval jsem se dětinsky a moc dobře jsem to věděl, jen jsem tomu nedokázal zabránit.

„Viděl jsem Jaspera a Simona, kam šli?“ vytáhl jsem téma, na které Bella zbystřila, a se smutkem v očích se na mě podívala. Nevím proč, ale cítil jsem to napětí. Jako by nemohla, nechtěla, debatovat o svém manželovi.

„S Eathenem šli řešit smlouvu o uzavření, však víš,“ odbyla mě Alice a dál se věnovala nové módě, která se měla následující týden dostat do kolekce Armani a Gucci. Myšlenky Cathlin byly tak hlasité a řekl bych i žárlivé, až jsem neodolala a podíval se jí do očí. Zářila v nich zlatá pláň a doslova mě pobízela, abych se jí věnoval. Moc dobře jsem věděl, že pro mě má slabost. Simon byl sice její životní láska, které by se nikdy nevzdala, ale ona byla typ ženy, která vyhledává vzrušení, dobrodružství a risk.

„Nečekala jsem tě tady,“ řekla mi Bella šeptem a já jsem v tu ránu Cathlin a její tělo vypudil z hlavy. Stačil mi pouze její hlas a měl jsem jasno, kdo se v tento večer stane mým cílem. Otočil jsem se na její stranu a usmál se. Její pohled utkvěl na límci mé košile. Podíval jsem se na ono místo koutkem oka a dostal na sebe vztek. Mohl jsem to tušit.

Odvrátila pohled. „Nechtěl jsem sem jít, ale nakonec jsem neodolal,“ přiznal jsem se a snažil se schovat rtěnku na košili, aby ji neviděla Alice. Nepochyboval jsem o tom, že by mě v každé maličké příležitosti poučovala o tom, jak zacházet s textilem, když už se nemůžu držet v sexuálním apetitu. Promnul jsem si krk a zadíval se na ni. Hrála si s brčkem a bylo vidět, že jí do řeči moc není. Vzpomněl jsem si na naši hádku a možná právě to bylo důvodem, proč se se mnou bavit nechtěla.

„Víš,“ začal jsem nervózně. Nikdy jsem na omluvy nebyl a teď jsem s tím začínat nehodlal, ale kvůli ní jsem byl ochoten se přemoci, „to ráno, kdy jsem tě vyhodil z domu, nemyslel jsem to vážně.“ Cítil jsem se provinile. Vlastně jsem tu noc ani nespal. Stále jsem se převracel v posteli z boku na bok, myslel jsem na to, jak se v jejích očích zaleskly slzy, jak je lítostivě polykala, a když už jsem byl v koncích, přičichl jsem k poduškám, které měla na sobě tu noc.

Byla tam. Se mnou.

„Nic se neděje.“ Snažila se rozechvělost ve svém hlase skrýt, ale zcela zbytečně. Nervozitou byla jako neviditelný obal kolem ní, obalila ji celou, Bella se v ní ztrácela a uzavírala se přede mnou. Nepatrně jsem přejel prsty po její paži a zbystřil jsem, že jí naskákala husina. Její srdce začalo splašeně bít a na tváři se jí objevila červeň. I přes clonu kouře, která se místností nesla, jsem viděl, jak se stydí a snaží se přede mnou schovat. Byla tak kouzelná.

„Vím, že jsem na tebe byl hrubý, rád bych to odčinil,“ řekl jsem jí pomalu, ale dost zřetelně na to, aby se zachvěla. Nemohl jsem to vzrušení ve svém hlase krotit. Představa, že byla celý týden jen s Eathenem, byla nesnesitelná. Chodíval jsem do školy jen kvůli ní, zda se tam objeví, a neobjevila. Nebyl jsem natolik naivní. Hravě jsem si představil, co spolu dělali. Jistě jen tak neleželi v posteli a nepovídali si o tom, jak se kdo měl.

Spali spolu, cítil jsem to, označil si ji!

Zatraceně! zaklel jsem v duchu. Nemělo by mi to vadit, ona není moje a nikdy být neměla, ale já ji chtěl. A byla to tak velká touha, že se ve mně probouzela žárlivost.

„Není potřeba. Za celý ten týden jsem na to zapomněla a ty bys měl taky,“ upozornila mě a odvrátila pohled. Chtěl jsem s ní mluvit, ale o samotě. Jelikož jsem měl celé obecenstvo, které i přestože hrálo divadlo, věděl jsem, že poslouchá. A když tu nebyl Eathen, měl jsem slušnou šanci vzít ji na parket.

„Smím alespoň poprosit o jeden tanec, když jsem to na uvítací party nestihl?“ zazubil jsem se na ni a zkusil nahodit přátelský úsměv. Křečovitě se usmála a málem se zadusila svým drinkem. Něžně jsem ji poplácal po zádech a přitom se držel, abych se jí nedotýkal víc, než je to nutné. Její pokožka pod mými prsty hořela, doslova jsem cítil tu krev, jak proudila jejím tělem. A byl jsem jen kousek od toho, abych rukou přejel jinam.

„Už jsem v pořádku,“ vydala ze sebe v záchvatu kašle a postavila se, aby měla volné dýchací cesty. V rychlosti se omluvila a já ji musel nechat projít. Sledoval jsem jen její mizející záda. Strnule jsem seděl a snažil se vzpamatovat z těch doteků. Nemohl jsem si to vysvětlit jinak, než že moje touha po ní je všemocná. Nikdy jsem za celou věčnost nemíval takové stavy a ona byla něčím, co jsem mít nemohl. Zatnul jsem ruce v pěst a křečovitě sevřel čelist, neměl jsem daleko od záchvatu, kdy bych začal křičet.

Alice se ke mně nahnula a chlácholivě mě pohladila po vlasech. Už jsem jí chtěl něco peprného odvětit, když jsem zvedl pohled k jejímu obličeji, a strnul jsem. Byla tak blízko mě a v jejích očích bylo znát pochopení. Nebyla to moje sestra, která lpí na zásady etikety, na vkusné oblečení a podobné manévry, byla to moje přiopilá sestřička, která si o mě dělala starosti.

„Jsi za ní, nenech ji samotnou, Edwarde,“ poradila mi tichým hlasem a přitom se tvářila vševědouce. „Vidím, že i ty máš nutkání promluvit si s ní, a věř mi, že Bella je na tom podobně, jen nemá tolika kuráže a odvahy, aby tě oslovila sama. Pochop, že je v těžkém psychickém rozpoložení.“ Její hlas i podtón na mě působil… divně. Jako kdyby tušila vše, co se mezi námi stalo, ale to nemohla být pravda.

„Jak to všechno v-“ Přerušila mě hbitým pohybem. Poklepala si na hlavu a ukázala mi svůj dokonalý, upíří chrup.

„Jdi!“ přikázala mi a pustila mě. Ještě než jsem vstal a poslechl ji, políbil jsem ji na ruku a tiše poděkoval. Pokud jsem někomu z naší rodiny věřil natolik, že bych mu svěřil do ruky i svůj bezvýznamný život, pak to byla právě Alice, která tu pro mě vždy byla. V mých dětských letech, když jsem ještě byl dítě a pobíhal jsem v plenách po domě, jsem ji vnímal jako matku. Rosalie byla velmi starostlivá a výjimečná, také jsem ji jako matku miloval, ale Alice byla ten typ, který tě vždy rozveselil, a když jsem provedl něco špatně, nekárala mě za každou prkotinu.

Seběhl jsem schody z VIP sekce a rozhlédl se po Havaně. Belly vůně se nesla po schodech směrem k záchodům. Samozřejmě že jsem nevtrhl na ženské záchody, ačkoli jsem od toho nebyl daleko, ale opřel jsem se o zeď vedle dveří a čekal, až vyjde. Něco se muselo stát, pomyslel jsem si zoufale, Bella by nebyla taková přešlá. Dokonce mi přišlo, že jakmile jsem se zmínil o Eathenovi, v očích jí probleskl záchvěv smutku a zuřivosti. Kdyby se rozhodla jej pořádně uhodit, já bych jí v tom rozhodně nebránil, ba naopak bych ji vesele podporoval.

Jako na mrchu ke mně kráčela kočičí chůzí vyvinutá slečna. V krku se mi utvořil velký knedlík a já měl co dělat, abych jej spolknul. Věděl jsem, že jde ke mně, po půlhodinovém přemýšlení dostala rozum-nerozum, sebrala veškerou odvahu a zašla za mnou, aby se mě zeptala, jestli bych s ní něco nevypil. Kdyby se objevila před Bellou, neváhal bych. Byla ztělesněním krásy a je taky možný, že svého odmítnutí budu později litovat. Zastavila se těsně přede mnou a mě ovanul sladký parfém.

Sakra!

„Přeji pěkný večer, krasavče,“ zapředla jako kočka a natáhl po mně ruku. Položila mi ji na rameno a svůdným pohledem mě sjela. Nepochybně na to reagoval můj spodek, na který jsem v duchu nadával, ale moje mužská podstata byla o kapánek napřed. Podíval jsem se na ni skrz dlouhé řasy a snažil se zmírnit její příval myšlenek.

„Víš, už dlouho na tebe koukám, nešel bys -“ Její slova byla přehlušena, jakmile se otevřely dveře a v nich se objevila Bella. Byla celá zelená a přecházela do modré barvy. Přísahal bych, že vypadá jak chameleon. Hodila po mně zklamaný pohled, její srdce jakoby vynechalo jeden úder a s pažemi kolem svého hrudníku se ztratila v davu. Nečekal jsem na nic. Shodil jsem ze sebe oblézající dívku a utíkal jsem za Bellou.

„Počkej!“ křičel jsem na ni přes dav, ale ona se ani neotočila. Doslova mě ignorovala. Chystala se vyjít schody, když jsem ji zachytil v polovině pohybu. Chytil jsem ji za pas a přilnu ji do své náruče. Nechtěla se mi podívat do obličeje. Sklopila pohled, jen se chytila mé košile a pevně ji sevřela v pěstičkách. Ruce mi začaly brnět, když jsem ji objímal, a moje tělo se náhle měnilo ve žhavou lávu. Blízkost, kterou jsem mezi námi vytvořil, byla vražedná. Neboť mě nutila k činům, kterým jsem se bránil.

„Nech mě,“ řekla zlomeně a schovala svůj obličej před mým zrakem. Bože, byl jsem v koncích. Měl jsem pocit, jako by přede mnou schovala slunce. Jako bych jej už nikdy neměl vidět. Netušil jsem, co se to se mnou děje, ale věděl jsem, že to není dobré. Není to dobré pro mě! Vzal jsem její obličej do svých rukou a natočil si ji tak, abych na ni viděl. Zahlédl jsem dvě velké slzy, které zrovna stekly po její krásné tváři. Plakala. Ronila slzy a já nevěděl proč. Cítil jsem se tak podle, možná to bylo kvůli mně… A možná taky ne.

„Bello, vidím, že ti není dobře, prosím, nech mě, abych ti alespoň pomohl sednout si,“ zaprosil jsem a doufal, že mi povolí, abych s ní chvíli pobyl. Byl jsem schopný ji dovést do křesla i přes její protesty. Chvíli mezi námi bylo ticho, až se zhluboka nadechla a její hrudník se zvednul dvakrát rychleji. Nenáviděl jsem, když dívka plakala. Silou vůle se snažila přestat, a přesto si její tělo dělalo, co chtělo. Viděl jsem, že je Bella zcela bezmocná, a tížilo mě to. A dával jsem si to za vinu.

Už jsem ani nečekal na její souhlas. Chytil ji pevněji za pas a pomalu jsem ji nesl k osamocenému stolu v koutě, kde by na nás nikdo neviděl. Posadil jsem se s ní a ihned k nám přiběhl číšník, který na Belle mohl oči nechat. Skrz stažené hrdlo jsem potlačil zavrčení a podíval se na něj s černýma očima plné zloby.

„Mohl byste nám přinést skleničku vody s ledem a nějakou utěrku?“ požádal jsem slušně a číšník mi vyšel velmi ochotně vstříc. Bella nevypadala opile, ani nijak zmoženě. Pouze jí po tváři tekly slzy a bělmo jejích krásných očí začínalo červenat.

„Všechno bude dobré,“ chlácholil jsem ji a objal ji kolem ramen. Čekal jsem nějakou negativní odezvu, a proto moje objetí nebylo tak silné, ale když ke mně ještě více přilnula, zesílil jsem. Byl to jako snesený dar z nebes. Hladil jsem ji po vlasech a pokradmu přičichal k loknám, jež vábily mou pozornost. Na stole se objevila sklenička s kýblem ledu a bílou utěrkou. Srdečně jsem číšníkovi poděkoval a do kapsy jsem mu strčil pár bankovek. Byl jsem rád, že pochopil intimnost mezi námi, dokonce i jeho myšlenky byly spíše vystrašené nežli přitažlivé.

Natáhl jsem se přes stůl a namočil jsem cíp utěrky do vody. Podíval jsem se jí do očí a zahlédl, jak se v nich zas zatřpytily slzy. Vzal jsem utěrku do ruky a pomalu jsem jí začal utírat nově příchozí slzy. Namokřil jsem jí rty a přitom se snažil, abych jí byl co nejblíže. Jako bych v té chvíli ohluchl. Prostě jsem vnímal jen ji a musel jsem přiznat, že mě to vyděsilo. Má reakce mě vyděsila.

Když jsem přejížděla mokrým cípem přes čelo, chytila mě za ruku a přiložila si ji ke rtům.

„Jsem ráda, že ses tu objevil,“ zašeptala vyrovnaným hlasem.


Příští kapitola bude stále z Edwardova pohledu. Ještě se ocitneme v baru, ale už se bude něco mezi hrdličkami dít. Je vidět, že si Edward uvědomuje jednu věc - jakou? A je pro něj těžké si to vůbec připustit?  Děkuju za komentáře. Snad se kapitola líbila, a pokud ano, uvítala bych byť smajlíka, jestli je zatěžko zmínit se slovíčkem. Já si to zřejmě nezasloužím, ale Bella by mohla za její utrpení, KQC. 

» 21. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jen jedno objetí - 20. kapitola:

 1 2 3   Další »
24. wera
04.05.2012 [14:04]

Emoticon

24.03.2012 [11:32]

kikuskaHmmm, nerozumiem Belle a ani tomu, čo sa v nej odohráva. Zo začiatku som to brala tak, že Bella proste miluje svojho manžela, ale ten jej venuje málo pozornosti, tak keď sa objaví dokonalý Edward, zaplaví ju vzrušenie. No teraz mala Eathana celý týždeň a aj napriek tomu je z Edwarda mimo. Emoticon Emoticon Myslím, že by si mala Bella mala vyjasniť, čo cíti a Edward takisto. Emoticon Emoticon

16.03.2012 [5:46]

WhiteTieNo, tak teď jsem fakt zvědavá. Bella by si měla ve svých citech udělat jasno. Na jednu stranu - je s Eathenem, ale na druhou - jakmile se objeví Edward, skočí po něm...

11.10.2011 [10:08]

ForevergirlHmmm, že by to Edward konečne myslel s Bellou vážne...?
Edwardov pohľad bol opäť perfektný, len keby sa naňho nelepili všetky ženy. :D
A posledná veta osvetlila celú kapitolu, konečne si aj Bella niečo priznala a dokázala mu to povedať.
Vidím, že toto bude ešte fakt zaujímavé, ale ako vždy úžasné.

09.10.2011 [18:36]

SummerLiliZaujímavé pokračovanie Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon .
Tak ma napadá, prečo bolo asi tak Belle zle ???? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19. Faire
09.10.2011 [11:54]

FaireUž se těším na pokračování. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18. Leni
08.10.2011 [23:14]

Emoticon Emoticon Emoticon

17. lucka2010
08.10.2011 [23:00]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

08.10.2011 [22:04]

BellaSwanCullen8 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15. alisson
08.10.2011 [21:08]

krása Emoticon Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!