Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jen jedno objetí - 19. kapitola

02.10.2011 (08:15) • KacenQaCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 19× • zobrazeno 2926×

Jen jedno objetí – 19. kapitola

Samota je horší než smrt, neboť samota smrt činí bolestivější

Zastavil jsem se před ochrankou a pokýval jí na pozdrav. Jack mě ihned poznal a pustil mě přes celou frontu dopředu, přesněji do VIP sekce. Jen co jsem překročil práh dveří, udeřila mě do nosu její vůně. Zastavil jsem se v polovině pohybu a nechal vůni ovládnout mou mysl. Pomalu, ale jistě se mi vpíjela do kůže a mně černaly zorničky. Krk se mi začal stahovat a tělem mi projela vlna křečovité bolesti. Takové bolesti, která dává jasně najevo, že je čas na krmení. A to bylo i na mé poměry velmi brzy.

Zatnul jsem zuby a porozhlédl jsem po klubu. Všude bylo plno nadržených lidí, opary kouře, nechutné chutě alkoholu a také vtíravý odér zpocených těl, jež se o sebe otírají. Bylo to šikovně dělené. Od veřejné sekce, parketu, hříšného koutku a VIP místnosti, až po dlouhý bar, na jehož pravém křídle tančily barové dámy. Ušklíbl jsem se, když na mě jedna z tanečnic mrkla a smyslně si olízla rty.

Byla velmi pohledná. Plavé dlouhé vlasy měla stočené po loknám až k zadečku. Pevná ňadra byla schovaná za třpytivou látkou a krásné dlouhé nohy prosvítaly pod minisukní. Točila se kolem železné tyče na podpatcích a vypadala při tom tak sebejistě. Už jsem se v mysli odhodlával, že bych k ní došel a slušně ji pořádal o společnost na jednu noc, když jsem zahlédl ji i s…

Z hrdla se mi vydralo samovolné vrčení. Postávali spolu u baru a zrovna si bral kartu k VIP sekci. Byl velmi elegantně oblečen, ale můj pohled spadl ihned na Bellu. I skrz krátký kabátek jsem viděl její nohy, které ve mně probudily tak vášnivou představu, až jsem se musel krotit a trochu přitisknout k chladnému zábradlí. Má touha byla tak velká, že jsem na zátylku cítil krůpěje potu. Zatraceně, pomyslel jsem si.

Bill vypadal velmi spokojeně, když spolu mluvili u baru, zatímco Bella po Eathenovi házela nechápavým a dosti ublíženým pohledem. Byl to již týden, co jsem ji neviděl. A musel jsem si přiznat, že mi i chyběla. Její naivita, blízkost a ta ztřeštěnost, která se v jistých intervalech měnila na nepříčetnost. Vybavil jsem si svoje pocity po tom, co jsem ji odvezl domů. Měl jsem takové nutkání přivinout si ji u auta do náruče a omluvit se jí za tak hrubé chování, které jsem předvedl doma, ale ona mi nedala šanci.

Byla, je a zřejmě i bude zaslepená do Eathena, který jí svou lásku nemůže oplatit. Alespoň jí nemůže dát takový pocit krásy a hříšnosti, jako bych to dokázala já. Tím jsem si byl jistý. Ačkoli jsem celý týden neotálel a stýkal jsem se se ženami, spal jsem s nimi a šeptal jim do ucha falešná slova o tom, že je miluju, v mysli jsem stále myslel na ni.

Její lačné rty, které se s takovou grácií pohybovaly na mých, její letmé doteky, jež ve mně vzbuzovaly vzrušení a touhu, a v neposlední řadě to byla její neobyčejná krása. Už v té chvíli, kdy jsem ji spatřil za volantem, jsem věděl, že v ní je něco výjimečného. A právě to mě nutilo ji mít. Chtěl jsem, toužil jsem po tom, abych ji měl vedle sebe. A už jsem toho skoro dosáhl.

Zpozorněl jsem, když se oba rozešli ke schodům. Bella krapet svižnějším tempem. Kráčela po schodech, v ruce drtila kartičku a s našpulenými rty se blížila už k vrcholu. Kapičky potu se jí třpytily na čele, ale ona sprintovala dál. Když zvedla pohled k vrcholu schodiště, kde postával Jasper, její srdce se na moment zastavilo a ona špatně našlápla.

Noha jí podjela a Bella padal přímo na obličej. Nesnesl jsem představu, že by si rozbila krásný nosánek, nebo, nedej Bůh, natrhla ret. Moc dobře jsem si pamatoval, jak vypadala, když ji ten neřád trápil v pokoji.

Už jsem se chystal, že bych vyběhl ze stinného koutku a chytil ji, ale Jasper se té role ujal a jako hrdina ji objal kolem pasu. Bylo zvláštní, když jsem pocítil nával žárlivosti. Byl jsem schopná za to Jasperovi rozervat hrdlo, ale v duchu jsem se klidnil, neboť jsem věděl, že ve vedlejší místnosti je Alice, a ta by nikdy nedovolila, aby se mezi Jasperem a Bellou něco stalo.

Zatímco Jasper objal Bellu kolem pasu, Eathen postával o pár schodů dál a tvářil se klidně. Měl jsem chuť sejít k němu a jednu ránu mu uštědřit za to, že si nedělá ani starost o svou ženu, ale kupodivu jsem byl rozumný a stále jsem postával opodál a jen se na to díval. Bella napolovic ležela v Jasperově náruči a třásla se. Oči měla křečovitě sevřené a rty semknuté k sobě. Zvedla pohled a podívala se do Jasperových očí.

Dal bych cokoli, abych jí mohl číst myšlenky. Drtil jsem zábradlí a přemáhal se, abych se nerozběhl k ní. Náhle jsem pocítil takovou nutkavost obejmout ji, sevřít ji ve své náruči a dokázat jejímu manželovi, že mám také právo ji držet. Nemohl jsem, a to ze dvou důvodů. Ačkoli se Bella vetřela do mého života tak zajímavým způsobem a způsobila to, že jsem na ni po celý týden myslel, ptal se sám sebe, proč není ve škole a vyhledával její společnost, stále ve mně čpěla ta špetka mé mužské pýchy.

Nedovedl jsem si představit, že bych se před ni postavil, omluvil se jí a požádal ji o odpuštění. Věděl jsem, že je čistě jen má chyba, jak jsme se rozešli v to ráno. Byl jsem nevrlý, podrážděný a také na mě doléhala deprese všech ostatních doma.

Dalším důvodem byla ona… samotná Bella a její šťastný život. Mohlo se mi zdát, že je v manželství nešťastná, ale ona i přes všechnu bolest a ztrátu byla Eathenovi věrná. Polibek, ke kterému mě přinutila, byl z pouhého omámení alkoholu a pochybuju, že by si pamatovala na ten moment, kdy jsem ji choval ve své náruči, motýlími polibky ji líbal na spánku a konejšivě hladil po zádech. Zato já si to pamatoval velmi dobře.

„Měla byste dávat pozor, slečno,“ pronesl Jasper s úsměvem. Moc dobře věděl, kdo ta žena, jejíž váha spočívala na jeho rukách, je. Na rtech mu pohrával lehký úsměv, zatímco očima hledal Eathena, který se hned objevil vedle nich.

„Vidím, že si padáte do náruče i beze mě.“ Ten jeho vypočítavý výraz mi do těla vnesl další dávku hněvu. Zatnul jsem čelist a odvrátil pohled od nejzajímavější trojky v klubu. Kdybych neměl tolika ovládání, zřejmě bych se tma mezi ně vetřel, Bellu bych Jasperovi vyrval z náruče, Eathenovi bych uštědřil pár ran a zmizel i s ní. Utekli bychom spolu hodně daleko, někam, kde by nás nikdo nenašel. Nikdo!

Zatímco si šuškali, Eathen Bellu objal kolem pasu. I z dálky bylo vidět, že jí jeho dotek nepřišel moc příjemný. Našpulila své rty a přemáhala se, aby se od něj neodstrčila. Políbil ji na čelo a společně se vydali k VIP sekci, ve které jsem měl údajně sedět i já. Věděl jsem, že má mít naše rodina dnes obchodní setkání, ale nepadla zmínka o tom, s kým se bude setkání konat. Kdybych věděl, že s Huntem, ani bych se v klubu neukázal. Avšak na druhou stranu… Bella by vzbudila moji pozornost.

Stál jsem stále na svém místě, jen jsem přešlápl z nohy na nohu, abych viděl lépe skrz kalné sklo. Alice, Rosalie, Cathlin a dokonce i Simon. Ušklíbl jsem se. Před ním bych se jen tak ukázat nemohl. Nebylo to dávno, co jsme se málem porvali. Vlastně to byla stará záležitost asi deseti let, ale stále v našich myslí živá. Cathlin byla jako vždy i dnes neobyčejná krásná a Simon si ji hlídal jako svůj klenot.

Měl taky proč. Naposledy mi nepodlehla, svým šarmem a elegancí, kterou skrývám, jsem ji odzbrojil natolik, že nakonec skončila jako další kus na mém potencionálním seznamu. Vybavil jsem si chvilky, kdy jsem s ní sdílel jednu postel, a zašimralo mě v podbřišku. Cathlin byla vášnivá, smyslná a velmi náruživá milenka. A byly doby, kdy jsem pochyboval, zda Simon oplývá takovou vášní, jako já. Nemohl ji uspokojit tak, jak jsem to udělal já.

Mé myšlenky na Cathlin byly rázem ta tam, když jsem spatřil Bellin dnešní výběr šatů. Když jsem ji viděl ve dveřích jejího domu, v ten den, kdy jsem měl za úkol dovést ji na párty, nemohl jsem z ní strhnout pohled. Byla překrásná. Měla na sobě obyčejné věci, které dokonale podtrhly její krásu. Nevypadala nijak lacině ani namyšleně, byla přirozená a zároveň dravá, což v muži vzbudí největší zájem.

Ale to, co měla na sobě dnes, se nedalo ani rovnat s předešlým modelem. Sklopil jsem pohled na vybouleninu mezi nohama a zahanbeně jsem koukal na špičky svých bot. Jemnou kůži holých zad jsem viděl i na dálku, a když se otočila, při představování, viděl jsem její plný dekolt. Polkl jsem tlustý knedlík, který se mi usadil v hrdle, a modlil se, aby mi neruply švy v rozkroku. Látka byla k prasknutí.

Sledoval jsem jejich přivítání a nakonec jsem usoudil, že mezi nimi nemám co dělat. Pohled na Hunta mi stačil z pouhé dálky a jeho myšlenky k mé osobě, které nebyly obzvlášť pozitivní, mě utvrdily v tom, že netouží po mé přítomnosti. Mně se jejich obchod vůbec nelíbil a vždy jsem si neodpustil nejapnou poznámku na Eathenovu adresu. Vztah mezi námi se nezměnil a dospěl k horší fázi, když jsme oba začali bojovat o stejnou ženu.

Rozdíl byl jen v jedné věci. On už ji měl, já o ni pouze usiloval.

Snažil jsem se zapomenout na pohled Bellina smyslného těla a drtil sklenku s čirou tekutinou v ruce. Bill na mě koukal starostlivým pohledem, ale vždy, když jsem jej požádal o přídavek, nic nenamítal. Věděl, že za svou velkorysost dostane vždy zaplaceno. Kopl jsem do sebe dalšího panáka a můj pohled se samovolně stočil ke schodišti.

Stále jsem naivně čekal, že by mohla ze dveří vyjít. Byla tu možnost, že by si mě všimla, ale byl jsem bláhový, když jsem v to věřil. Ovšem… snít se může, a to i stvůry s poloviční duší, pomyslel jsem si zklamaně.

„Copak tady takový krasavec dělá sám?“ Do mého zorného pole se mi vetřela blondýnka s bujnými vnadami a pohledným obličejem. Chvíli jsem pátral v mysli a nakonec jsem přišel na to, kdo ta hříšná žena je. Byla to barová tanečnice, kterou jsem zmerčil přibližně před půlhodinou na baru. Pouze byla převlečená v přiléhavějším oblečení.

„Utápím smutek v alkoholu,“ prohodil jsem do prázdna a poručil si další skleničku. Takové barové tanečnice byly velmi vtíravé a ona nebyla výjimkou. Přitáhla si židli až těsně ke mně, sedla si na ni obkročmo, neboť věděla, že na mém klíně by místo nenašla, a opřela se o pult tak, abych měl přímý výhled na její prsa. Pěkná, připustil jsem v duchu a cítil, jak se mi alkohol vlévá do krevního oběhu.

„Mohla bych vědět, která neposednice by takového samečka pustila?“ zeptala se se zájmem a já měl sto chutí jí hned odpovědět, vše jí říct, ale dřív, než jsem stačil něco říct, jako bych se vzpamatoval a jen jsem prohodil hlavou. Spolkl jsem tvrdou whisky a přitom jsem se zašklebil.

„Nechci se o tom bavit. Spokojím se i s tebou,“ zašeptal jsem jí do ucha a ona, jak překvapivě, pod tíhou mého pohledu začala tát. Nechala se obejmout kolem pasu a já si ji mile rád přirazil až ke svému boku. Ani nevypískla, nevydala žádný zvuk, nic. Pouze držela a nechala se pevně tisknout k mužskému tělu.

„Copak tady zastáváš za práci?“ vypadlo ze mě. Myšlenky na Bellu a jejího povedeného manžela jsem nedokázal vypudit, ale čím více alkoholu jsem v sobě měl, tím více se moje vzrušení zvětšovalo. Stačil jediný pohled na sekci nad námi a už jsem cítil, jak mi jsou těsné kalhoty. K čertu s tebou, Bello! zaklel jsem v duchu.

„Vlastně všechno možné,“ mrkla na mě, „od tanečnice, společnice, až po náruživou milenku v posteli.“ Přejela mi rukou po vnější straně stehna a více se naklonila ke mně, až se její prsa tiskla na mou hruď. „Nahoře mám jeden velmi luxusní pokoj, a protože jsi to ty,“ podívala se na můj napnutý rozkrok, „a on,“ ukázala na něj, „tak bys to měl zadarmo. Dneska bych potřebovala nějaké to odreagování se.“ Abych pravdu řekl, začal jsem nad tím přemýšlet. Zamlouvala se mi myšlenka na to, že bych ji sevřel v náruči a jen tak nezávazně si ji vzal. Vlastně jsem to dělal stále. A potřeboval jsem zaplašit myšlenky na Bellu.

„Bille, dej mi klíče,“ zaskuhral jsem a táhl blonďatou dívku za ruku do poschodí s pokoji. Už cestou jsem ji začal osahávat a trhat z ní oblečení. Ona mě naopak hladila na hrudi a rozepínala knoflíčky. Rozrazil jsem dveře a jedním mrštným kopem za námi zavřel.

„Kdo vlastně jsi?“ zeptal jsem se přerývaným hlasem a poručil jí, aby vyhrnula ruce, když jsem jí stahoval tričko. Napřímila se a povolila. Nedivil jsem se, když jsem viděl rovnou její nahou postavu. Neměla na sobě ani spodní prádlo a musel jsem uznat, že vypadala velmi dobře. Na kratičký moment jsem si místo jejího obličeje představil Belly a v druhé chvíli jsem na sebe řval. Zapomeň na ni! radil mi hlásek v mysli a já jej poslechl.

„Cindy,“ zaúpěla, když jsem rukama přejel mezi jejími stehny. Prohnula se v pase a objala mě kolem nahého pasu. Poklekla na kolena a začala se prát s přezkou kalhot, když jsem ji zastavil, chytil jsem ji za ramena a zvedl ji do stoje. V očích jí plála divoká touha. Stejná jako ta má. Přiblížila se ke mně a dožadovala se polibků.

Striktně jsem ji odmítl. „Ze zásady nelíbám,“ zavrčel jsem na ni. Jen pokrčila rameny a nechala se tvrdým nárazem přilepit na dveře pokoje. Pevně jsem ji chytil za paže a přitiskl ji k sobě. Její tělo bylo jiné. Nebylo tak teplé jako Bellino, neproudila v něm vařící krev, nebilo jí srdce splašeným tempem, které mě vždy přineslo k té pomyslné extázi.

„Zapomeň!“ zavrčel jsem nahlas a pak jsem se nechal pohltit vášní a surovým chtíčem.

Zapnul jsem si kalhoty, dopnul knoflíčky košile a upravil si límeček košile. Musel jsem jej zvednout. Cindy jsem sice zakázal, aby se hrnula na mé rty, ale když jsem ji přivedl do nebes rozkoše, zakousla se mi do krku a zařvala. Skousnul jsem to, ale měl jsem jen takhle málo k tomu, abych ji neshodil na zem a nevynadal jí za to.

„Zas někdy jindy,“ slyšel jsem poslední zaskuhrání, než jsem se ztratil za dveřmi pokoje. Protože jsem během té půlhodiny vystřízlivěl a cítil jsem se zas tak prázdný a zahanbený, chytila mě další vlna chutě po alkoholu. Ovšem jakmile jsem zahlédl Jaspera, Simona a Eathena, jak spolu scházejí po točivém schodišti a odebrali se na druhý konec klubu, kde jim byla poskytnuta jen jedna soukromá místnosti pro hosty jejich charakteru, nedokázal jsem v sobě udržet touhu vidět ji, být jí nablízku.

Naposledy jsem se podíval do skleněného okna a zamířil jsem rovnou ke dveřím VIP sekce. Z kapsy jsem vytáhl kartičku a přejel jsem jí přes čip. Dveře cvakly a já vešel dovnitř. V tom průvanu jsem ucítil, jak ze mě jde pach sexu, ale doufal jsem, že se ztratí v zápachu vanilkového kouře. Ihned jsem zbystřil a podíval se jejím směrem. Seděla samotná v křesle a smála se s holkami.

Všechny vypadaly skvěle, bavily se a vypadalo to, že i Bella se v jejich společnosti cítí dobře. Pomalými krůčky jsem se plížil k nim a snažil jsem se zaznamenat kousek jejich rozhovoru. Ignoroval jsem otravné myšlenky zdejších dam a kráčel rovnou k Belle.

„… bys nějakého sexy chlapa nechytila za zadek,“ řekla Alice laškovně a pomyslela na Jaspera. Už jsem stál za nimi a sledoval jsem, co Bella odpoví. Najednou zčervenala a já bych vsadil svoje spodní prádlo, že pomyšlení na Huntův zadek to nebyl.

„Co třeba ten můj? Nelíbil by se vám, slečno?“ zažertoval jsem. Všechny pozornost se zaměřila na mou osobu a stejně tak i pohled zdejších dam. Rosalie se usmívala, Cathlin jen nepatrně povytáhla koutky, neboť jí tato situace byla trapná, a Alice se usmívala. Ale jediná reakce, která mě zajímala, byla jen její. A ten pohled od jejích očí se mi vyplatil.

Chci ji! křičel můj vnitřní hlásek chtivě.

Po týdnu tu máme další kapitolu. Edward se nám ukázal a stejně tak i jeho boj se situací. Snad se vám kapitola aspoň trochu líbila a za komentář děkuju. A příště můžeme čekat kulatiny. 

» 20. kapitola

Autor: KacenQaCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jen jedno objetí - 19. kapitola: