Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jen jedno objetí - 16. kapitola

09.09.2011 (17:15) • KacenQaCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 20× • zobrazeno 2967×

Jen jedno objetí – 16. kapitola

Samota je horší než smrt, neboť samota smrt činí bolestivější

O týden později

Celičký dlouhý týden jsem se jen povalovala v posteli. Ráno jsem se probouzela v teplém objetí, odpoledne jsme se ruku v ruce procházeli po městě, chodili na lesní procházky, v přírodě se milovali a večer jsme se kochali krásným pohledem na nebesa s hvězdami a jejich neobyčejnou krásu. Samozřejmě jsem neodolala jeho sladkým slovíčkům a skončili jsme spolu v manželské posteli, propleteni jeden do druhého.

A přesně tam jsme patřili. Za celou tu dobu našeho manželství jsem se právě tenhle týden cítila nejšťastněji. Konečně jsem poznala, co je to láska a jaký je to pocit sdílet manželskou loži s tím, jehož pohled vás lapil a nechce pustit. Byli jsme jen v našem malém ráji, kam se nikdo nemohl vloupat, a to dokonce ani Edward. Vůbec jsem na něj nepomyslela, až do teď.

Otočila jsem se na boku a unaveně si zívla. Podívala jsem se na displej mobilu a vykulila oči. Dvacet zmeškaných hovorů od neznámého čísla a deset SMS od Lucy. Ty jsem jen očkem projela a řekla si, že se jí později ozvu. Teď jsem neměla náladu na to, abych si kazila tak krásné slunečné ráno.

Posadila jsem se na postel a úsměvem od ucha k uchu se podívala na místo vedle mě. Neležel tam, ale neposmutněla jsem. Věděla jsem, že je tady stále se mnou, protože jsem se cítila nabitá zvláštní energií, kterou mi mohl dopřát jen on. Hbitě jsem vyskočila na nohy a jako malá holčička, co se těší na dění dnešního dne, jsem utíkala do koupelny.

Zastavila jsem se ale před zrcadlem. Nedívala se na mě žena, co postrádá manžela a co každé ráno čeká na telefonát, aby mohla slyšet jeho hlas. Viděla jsem šťastně vdanou ženu, která září štěstím a také to jde poznat na jejím obličeji. Měla jsem baculatější tváře a dokonce mi připadalo, že jsem přibrala. Sáhla jsem si na bříško a postavila se k zrcadlu bokem. Neměla jsem jej vyboulené, ale cítila jsem se nějak divně.

Jako bych v něm měla tisíce motýlích křidélek, jež sebou v neustálém rytmu křepelí. Usmála jsem se tak, až se mi ukázaly ďolíčky. Okolo pasu se mi omotaly něčí ruce a já zasněně vydechla. Jeho rty se mi objevily na šíji a putovaly od krční tepny až po holá ramena, kde se zastavily a obdařily mě třemi vášnivými polibky. Jeho jemné a přesto ohromné ruce se přemístily na moje bříško a něžně jej pohladily.

„Moje krasavice si prohlíží postavu modelky?“ zeptal se laškovně a skousl mi ušní lalůček. Zamručela jsem a plácla jej přes ruce. Otočila jsem se k němu čelem, povytáhla se a políbila ho na rty. I ten maličký a dosti nevýznamný polibek pro mě znamenal hodně a způsobil to, že jsem se zas cítila na obláčků lásky.

„Ne,“ zamumlala jsem v polovině polibku, „ale prohlížím si to, jak jsem díky tobě vykrmená. Bude jen otázkou času, kdy mě položíš na stůl, a necháš připravit na zabíjačku,“ zavtipkovala jsem. Eathen se na oko zhrozil a přitáhl si mě blíže k sobě, až jsem cítila, jak je ze mě zase úplně vedle. I to mě činilo šťastnou, protože jsem věděla, že jej vzrušuji, což je pro každou ženu důležité, obzvlášť v manželství.

„Mou chybou?“ zhrozil se. „To není možné,“ odporoval mi a hladil mě po holých zádech. Šťastně jsem se usmála a zabořila mu obličej do hrudě. Opět jsem nasála tu omamnou vůni, které jsem se nemohla do teď nabažit, a zaryla mu nehty do zad.

„Ano, každé ráno mě necháváš vstávat ve dvanáct, nosíš mi snídaně do postele, poté se se mnou mazlíš a stejně zas do tří hodin skončíme v posteli. Někdy mám i problém tě přemluvit, abys se mnou šel na procházku. A to nemluvím o tom, že mě věčně něčím krmíš,“ vyčetla jsem mu na oko uraženě a stále jsem líbala jeho hruď, na níž jsem měla položenou hlavou. Eathenova ruka si moji bradu zvedla do takové polohy, ve které jsem se střetla s jeho pohledem, a mírně se začervenala.

„Zapomněla jsi jednu důležitou věc, lásko,“ podíval se na mé odhalené poprsí a políbila jej s takovou něhou, až se mi zamotala hlava a podlomila kolena, Eathen mě musel zachytit v pase, jinak bych mu padla k nohám, „že se neustále milujeme a tím spaluješ více kalorií, než kdybys běhala celý den po lese a dávala po nocích liškám dobrou noc,“ poučil mě. Musela jsem zamručet na souhlas. Za poslední týden mi ukázal tolika vášně a touhy, že jsem se vždy těšila na naši obvyklou dávku. Stávala se ze mě začátečnická nymfomanka, ale měla jsem i chvíle, kdy jsem myslela na to, jak odjede, a já tu bude zas sama.

Tyto myšlenky jsem vůbec nechtěla pouštět dopředu, nakázala jsem si myslet na přítomnost, a tou byl právě Eathen, nikdo jiný.

„To sice ano, ale co škola?“ vyhrkla jsem ze sebe a v duchu si zanadávala, jak jsem tuto chvíli pokazila. Cítila jsem, jak Eateh ztuhl. Od té doby, co se vrátil, mi dal prostor a nenaléhal na mě, abych se mu svěřovala s tím, co se mi stalo, ale vždy, jakmile jsem se zmínila slůvkem o škole, se zamračil a snažil se mou mysl odvést někam jinam, za což jsem mu byla vděčná. Byl tak ohleduplný a vstřícný. Neptal se mě na nic z toho večera, kdy jsem se vracela celá polámaná domů, ačkoli najednou s tímto vyrukoval.

Vždy se mi oči zalily slzami a on vyptávání nechal. Sice jsem měla potřebu svěřit se mu se vším a nechtěla jsem, aby si o mně myslel bůhví co, ale nenašla jsem v sobě tolik síly, abych vše vyklopila na stůl. Chtělo to ještě chvíli, abych mu tolik důvěřovala. Stále jsem měla pochybnosti, že jeho návrat není čistě jen z manželských důvodů, ale že se za nimi skrývá i obchod. Bohužel jsem zatím nic nezjistila, ale to byl také jeden pozitivní bod pro mě.

„Co by s ní bylo?“ zeptal se neutrálním hlasem, ale já jsem cítila, jak to v něm vře. Na spáncích mu zběsile tepala žilka a zatínal křečovitě čelisti. Zvedla jsem ruku a putovala bříšky od neoholené čelisti, až po zkrabatělé čelo. Něžně jsem jej hladila a přitom jsem se snažila působit klidně, aby se i on mohl uvolnit. Nechtěla jsem, aby se naše chvilky kazily něčím nepodstatným, jako byl Luise nebo dokonce Edward.

„Nebyla jsem tam už týden, žádnou přednášku jen tak nedohoním. A za vše můžeš ty, lásko,“ obvinila jsem jej něžně a s úsměvem, aby poznal, že to není doopravdy. Zamyšleně si prohrábl vlasy a zahleděl se na mě. Vydechla jsem překvapením, když jsem jej spatřila v takovém světle. Nevím, jak je to možné, ale moje láska k němu byla čím dál tím silnější, milovala jsem ho víc a víc a jeho přítomnost mi to jen dokazovala. I své sny jsem měla plné jen jeho, nikoho jiného.

Jeho krásné pomněnkové oči mě zavřely ve svém vězení a neměly v úmyslu mě pustit.

„Nemusíš chodit na žádné přednášky, postarám se o to,“ zašeptal tajemným hlasem a já tušila, že má něco za lubem. Taky že jo. Pomalu se začal blížit ke mně, a jelikož věděl, že já neodolám a neucuknu, tak se zmocnil mých rtů. Natočil hlavu na pravou stranu a tím mě donutil spolupracovat. Pomaličku se dobýval k mému jazyku, až jej vítězně našel a já mu zasténala do úst. Eathen si mě ještě více přitáhl za zadeček a přilnul do své hrudě. V takové poloze jsme se přesunuli k posteli, kde mě položil do zmuchlaných polštářů, a nalehnul na mě.

Ruce mi uvěznil nad hlavou a nohy zaklínil svými mohutnými stehny. Bylo to utrpení, dívat se na něj zpoza dlouhé řasy a sledovat jeho hříšný vzhled, zatímco tušíte, jaké má s vámi úmyslu. Zakňučela jsem jako malé štěně a doufala jsem, že se nade mnou slituje. Neslitoval. Místo toho, aby mě líbal na rtech, přemístil se na ucho a hrál si s ním. Začala jsem házet hlavou, aby toho nechal, protože jsem jeho rty chtěla cítit úplně jinde.

Eathen to vyřešil tak, že se přemístil na krku a začalo trápení nanovo. Rezignovaně jsem si povzdychla a uvolnila se, načež on reagoval vševědoucím úsměvem. To je ale hajzlík, pomyslela jsem si, on věděl, že to vzdám, a proto se tak usilovně snažil, aby mě dovedl k šílenství? A musel se vůbec snažit?

„Ty jsi ale podlý,“ řekla jsem mu přerývaným hlasem a sledovala trajektorii jeho rukou.

„O tom už jsem něco slyšel,“ utrousil a pokračoval dál. „Jsi Huntová, a proto si můžeš dělat, co chceš. Na to máš právo, a pokud nebudeš chtít chodit do školy, najmu ti soukromého učitele,“ nabídl mi. Jak jsem byla v té smyslné extázi, kdy jsem si užívala jeho blízkost, najednou jsem ztuhla a dívala se na něj překvapeně. Dokořán otevřené oči a pootevřená pusa. Musela jsem vypadat komicky.

„To bys jako doopravdy udělal?“

Pokrčil rameny a nahrbil se tak, že jsem viděla jen jeho obličej a pár pramenů, jež mu spadaly do čela. „Pro tebe všechno, beruško.“ Po těchto slovech už se nezabíral okolnostmi, rovnou se na mě vrhl a snažil se o to, co dělal celý týden – upoutat mou pozornost natolik, abych zapomněla na vše kolem a vnímala jen jeho.

Nebudeme si lhát. Dokázal to. Chtěla jsem být jen s ním a byl to můj tajný sen, celý týden ležet v posteli a jen se milovat, alespoň do té doby, dokud nepadneme únavou, ale nikdy by mě nenapadlo, že to bude tak krásné a vzrušující. Jakmile se přemístil na má ňadra, jako by má mysl potemněla, smysly byly zabarikádovány neviditelnou zdí a zbyl mi jen zběsilý chtíč a nekontrolovatelná touha, která se v tuto chvíli výjimečně hodila.

„Měla bych se konečně vymotat z toho prostěradla, až se nevejdu do šatů, zabiju tě,“ vyhrožovala jsem mu šeptem do hrudi a drtila jeho ruky, zatímco jsem cítila jeho rty ve vlasech.

„Jestli by to byla tvá ručka, kterou bych skonal, byl bych poctěn,“ zamumlal a ještě více zesílil svůj stisk. Zhluboka se nadechnul a jeho tělo se napjalo. Jelikož jsme u sebe leželi blízko, cítila jsem každý jeho záškub, a tak jsem se na něj podívala s pozdviženým obočím.

„Když už si tak stěžuješ, byl jsem ráno koupit něco k snídani a -“

„Eathene, nebudu zas jíst nějaké tvé speciality, koukej, jak vypadám.“ Máchla jsem rukou ke svému břichu a zamračila se. Potutelně se usmál a zvedl deku. Podíval se na mé bříško a zamračil se.

„No, máš pravdu,“ přitakal, „chtělo by to ještě pár kil navíc.“ To, že jsem na něj vyplázla jazyk, ignoroval a pokračoval dál. „A nepřerušuj mě. Nechtěl jsem tě zas něčím vykrmit, ale na dnešní večer jsem nám rezervoval dvě VIP místa v klubu Havana. Dlouho jsme si nikam nevyšli, a tak je čas to napravit.“ Překvapeně jsem na něj hleděla. Do toho klubu jsem chtěla jít už dlouho, ale bála jsem se jedné reakce – jak by reagovali ostatní, kdyby tam přišla vdaná žena bez manžela?

„Dovol, abych se usmála,“ podotkla jsem ironicky, „vždyť jsem ti jasně řekla, že nemám nic na sebe, pochybuju, že bych na sebe něco oblékla.“ Eathen si jen povzdychl a s posledním polibkem se ode mě odtáhnul. Postavil se a já tak měla pěkný výhled na jeho mužná, vypracovaná stehna, zpevněný zadek a krásná opálená záda. V kontrastu s jeho pokožkou jsem vypadala jak mrtvá. Přes rameno na mě mrknul, přehodil přes sebe župan a vytratil se za dveřmi.

Napjatě jsem čekala v posteli, obalená prostěradlem, a čekala jsem, co si zas pro mě připravil. On byl samé překvapení a já se nechala jen rozmazlovat. Bez klepání vešel dovnitř, v jedné ruce držel černý vak a v druhé zlatou krabici. Zavřel za sebou dveře a odložil si na postel. Nelíbilo se mi, že mu v očích planou jiskřičky. Jestli jsem se měla někdy v blízkosti Eathena obávat, pak právě tehdy, když mu svítily oči.

„Co to je?“ vypadlo ze mě, když jsem zahlédla značku. Všiml si mého zrychleného dechu, a tak se přemístil ke mně a políbil mě na čelo, čímž situaci zhoršil. Moje srdce uhánělo jako o závod.

„Říkal jsem ti, že jsem na vše myslel. Když jsem byl v Paříži, nemohl jsem si odpustit, abych ti je nekoupil,“ řekl nevinně a začal rozepínat zip od vaku. Posadila jsem se a přidržovala si deku těsně nad prsy. Během chvíle z nich Eathen vyndal překrásné černé šaty, jejíž délka nebyla hodna pro vdanou ženu, ale střih byl dokonalý. Plna překvapení jsem si sáhla na šaty a překvapeně vydechla.

„Myslíš to vážně?“ vypadlo ze mě po minutě ticha. Eathen přikývla, podívala jsem se do jeho tváře, ale nenašla jsem žádnou zmínku o tom, že by si ze mě dělal legraci. Opravdu mi chtěl povolit šaty, které více odkrývají, než zakrývají. Bez dalších námitek otevřel krabici s botami a ukázal mi je. Byly překrásné, ale…

„Počítal jsi s tím, že mě budeš muset vodit za ručičku, abych si někde nezlomila nohu?“ zavrněla jsem na něj a chytila jej za lem županu. Pustil boty na zem, šaty nechal šaty a schoval se ke mně pod peřinu. Vášnivě mě objal a žádostivě si ráčil ukrást mé rty, ale já jej zastavila.

Povzdychl si. „Samozřejmě že ano, já tě budu na rukou nosit, i kdybys ty boty neměla.“ Usmála jsem se a nechala se políbit. Když se ale zas dožadoval něčeho víc, už jsem v sobě našla kousek vůle a odtáhla se od něj. Vyskočila jsem z postele a přemístila se ke dveřím koupelny. Ublíženě se na mě podíval a ohrnul spodní ret.

„Takhle na mě nekoukej,“ upozornila jsem ho přísnějším hlasem, „chceš, abych šla s tebou večer do Havany? Dobře, tak mi dej ale hodinku, abych se trochu upravila, vypadám jak vrabčí hnízdo s pomilovaným tělem.“ Rychle jsem si od něj ukradla ještě jeden polibek, po kterém bylo velmi těžké se odtrhnout, a zmizela jsem za dveřmi koupelny.

„A mně se to líbí,“ dodal, když jsem za sebou zavřela. Rychle jsem začala napouštět vodu na koupání a pro jistotu jsem zamkla, kdyby Eathena přepadly choutky. Podívala jsem se do zrcadla a nemohla se ubránit úsměvu. Byla jsem šťastná, byla jsem ráda, že ho mám doma. Byla jsem cítit odérem sexu, ale kupodivu jsem se cítila skvěle. Tohle je ta Bella, po které se mi stýskalo, pomyslela jsem si a vlezla do vany.

Koukám, že Eathen se vám stále moc nezamlouvá. Mně naopak ano, někdy i víc jak Edward. Ale samozřejmě nebojte se, romantika ohledně E&B rozhodně ještě bude, té jsme tu moc zatím neměli. Děkuju za komentáře k minulé kapitole. Ano, Eathen nepřijel jen kvůli Belle, ale proč vlastně? To se dozvíte až v 18. kapitole, kdy to mezi hrdličkami zavře. Ale to vlastně už v příští kapitole. Další kapitola plánovaná opět na pátek, KQC. 

» 17. kapitola

Autor: KacenQaCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jen jedno objetí - 16. kapitola :