Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jediné přání - 3. kapitola

mafinky/malé tortičky twilight


Jediné přání - 3. kapitolaDalší kapitola. Edward Belle vyznává city. Bella se o Edwardovi dozví jeho druhou tvář. Jak asi zareaguje?

… život má plno nástrah a jedna z nich je láska…

„Nebuď smutná,“ zašeptal mi do ucha a následně ho políbil. S tím jsem naprosto nepočítala, ale abych nebyla nic dlužná, začala jsem hledat jeho tvář. Políbila jsem ho a na tváři se mi objevil úsměv.

Přemýšlela jsem, jak zareaguje a dost mě to překvapilo.

„Tohle jsem teda vážně nečekal,“ řekl klidným hlasem.

„To ani já ne,“ zasmála jsem se.

„Kde to vůbec jsme?“ zeptala jsem se.

„V parku, kousek od Seattlu. Nevadí ti, že zrovna tady?“

„Ne nevadí. Je tu nádherný vzduch a krásný ticho.“ I když jenom tichem a vzduchem to nebude.

„Víš já ti vlastně chci něco říct, a proto jsem vybral tohle místo,“ řekl a zdál se být trošičku nervózní. Co mi asi chce říct?

„Bello, od prvního okamžiku, co jsem tě viděl, nemyslím na nikoho jiného.V mém životě se ještě tento cit nevyskytl, a tak je to pro mě obtížné. Je mi jedno, že máš zdravotní důvody, kvůli kterým nevidíš. Chci ti pomáhat, protože já jsem se do tebe zamiloval,“ dořekl a já jsem byla mírně v šoku. Opětovala jsem jeho city nebo ne?

Nakonec ze mě vypadlo.

„Edwarde, dej mi chviličku.“

Začala jsem přemýšlet o posledních dnech strávený s ním, po tvářích se mi začaly kutálet slzy. Edward si toho všiml a ledovým prstem se je snažil chytit.

„Bello, nechtěl jsem aby jsi se rozbrečela. Ničíš mě tím, když vidím jak trpíš.“

„Edwarde,“ přinutila jsem se něco říct, „Ty jsi mě nepochopil. Brečím, protože jsem šťastná. Brečím, protože tě miluji!“

Neuplynula ani minuta a Edward přitiskl svoje rty na moje. Políbil mě něžně, procítěně, dával do toho polibku všechnu svoji lásku. A já byla šťastná, jak nikdy v životě. Potom se odtáhnul, nastala minuta ticha, kterou jsem prolomila já.

„Miluji tě a je mi jedno jak vypadáš. Nezáleží na kráse, ale na duši.“ Když jsem to dořekla, Edward se vedle mě napnul.

„Bello, o tom jsem s tebou chtěl taky mluvit.“

„O čem?“ zeptala jsem se nechápavě.

„Víš já nevypadám, tak jak se zdám. Moje rodina má jedno velké tajemství a já ti ho prozradím, protože ti důvěřuji. Možná se stane, že utečeš nebo se naskytnou jiné problémy, ale prosím, vyslyš mě,“ prosil mě a já neodolala tomu sametovému hlasu.

„Dobře tedy, já poslouchám,“ řekla jsem.

„No, víš mě není osmnáct jako tobě.“

„A kolik?“

„Je mi sedmnáct.“

„A to má být to, o čem jsi chtěl mluvit? Tak je ti sedmnáct, mě to nevadí,“ řekla jsem jednoduše.

„No vlastně mě je víc, jak sedmnáct.“ Teď jsem ho zase nepochopila.

„Tak já ti to řeknu na rovinu. Bello, já jsem upír,“ řekl a já jsem naprosto ztuhla. Druhý šok za dnešní den. Nedokázala jsem se pohnout, ani něco říct. Byla jsem jako socha.

Edward nejspíš čekal co ze mě vyleze a já jsem zase prožívala každý okamžik s ním v mé mysli.

„On je upír,“ říkala jsem si stále dokola. Když mi neublížil do teď, tak už mi neublíží. Nebo ano? Nakonec jsem se rozhodla promluvit a dost ho to překvapilo.

„Ty nejsi normální upír, že?“

„Ne nejsem, myslím tím svou potravu. Naše rodina se živí výhradně zvířecí krví. Takže se mě bát nemusíš,“ řekl a já ještě chvíli přemýšlela.

„Řekneš mi o vás všechno?“ zeptala jsem se a vykouzlila jsem úsměv.

„Když si to přeješ,“ řekl a políbil mě.

Poté jsme se vydali zpět domů.

„Takže vy nespíte?“ zeptala jsem se.

„Ne, my nepotřebujeme spát,“ řekl, když jsme vcházeli ke mně domů.

„A co děláš, když nespíš?“

„No poslední dobou chodím za tebou.“

„Co? Ale proč?“ zeptala jsem se.

„No zkrátka fascinuje mě, když spíš,“ řekl a otřel se mi rty o ucho.

„Aha. Zůstaneš tu i dneska?“ zeptala jsem se s nadějí, že řekne ano.

„Když si to přeješ,“ řekl a políbil mě.

Byla jsem strašně šťastná, v životě jsem se takhle necítila.

 

<-/->

 


Moc děkuju za komentáře, které mi tu necháváte. Moc mě potěšilo, když u prvního dílu jsem našla okolo 18-ti komentářů a u druhého dílu okolo 11-ti komentářů. Opravdu vám moc děkuji, potěšili jste mě! <3 :))

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jediné přání - 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!