Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jared Black Cullen - Nepříjemné překvapení

24.08.2009 (15:30) • EGO • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1398×

Nepříjemné překvapení

Reneesme si promluvila s Alicí a vyšla ven z vily,kde na ní čekal Jacob už zpátky proměněn do lidské podoby. Byl velmi zabrán do rozhovoru s Bellou, a tak je Nessie ještě chvilku nechala o samotě a sama zašla do garáže za další tetou Rose. Ta samozřejmě nic moc netušila, nebo spíš nic neřešila. Ráda si vylepšovala svoje autíčko.

„Ahoj teto Rose!“ pozdravila ji.

„Ahoj Ness,“ ozvalo se zpod červeného Mercedesu. „Slyšela jsem další novinku o tobě a tom vlkodlakovi.“

„Ano této, budeme se brát a já jsem hrozně moc šťastná.“

Rosalie se vysoukala zpod auta, postavila se, upravila si své nádherné zlatavé vlasy a až pak promluvila.

„Milá Ness, moc ti to přeju, opravdu. I když to malý psisko nemám moc v oblibě, vím, že když někdo k někomu něco cítí a navíc je to velká láska, vždy překonají všechny překážky a nakonec budou šťastní. Jen Ti chci říct jedno. I když táta říká všelijaký blbosti, myslí to dobře. Přece jenom je to tvůj táta..“ dořekla a pohladila jí po vlasech. „Miluje Tě stejně jako Bellu. Jste pro něj vším a nerad by se koukal na další utrpení jemu tak milované osoby.“ Podívala se na ní a dodala: „Chápeš mě, Ness?“

Nessie zakývala na souhlas, ani nechtěla nic dodávat. Tenhle problém nebude tak krátkodobý. Táta špatně snášel její vztah s Jacobem. A když se to vyhrotilo do takovéhle situace, bude těžké dát vše zase do starých kolejí.

V ten samý okamžik probíhal rozhovor mezi Bellou a Jacobem.

„Jaku, co jste to provedli?“ ptala se ho.

„Ale no tak Bello, Ness to řekla velmi výstižně. Nebudeme se celou dobu držet za ručičku. Miluju jí a nikdy to jiné nebude. A ublížit jí nikdy nemůžu.“ Věděl co říká. Nikdy by jí nedokázal skřivit ani vlásek. Pro něj je ta dokonalá, ta, se kterou se nikdy nemůže pohádat, ta bohyně, která mu pochmurný svět změnila a rozzářilo ho. Je pro něj sluncem, hvězdou, měsícem, vším, co mu svítí na jeho cestu a co ho nikdy neopustí.

„Já vím, Jaku. Je to na Vás hrozně poznat, že se milujete, ale vím co říkám. Hlavně se nesmí stát, že by otěhotněla. Sám Carlisle už dávno vyprávěl, a ty jsi u toho byl, že váš potomek by byl velmi nebezpečný jak pro samotnou Reneesme, tak i pro ostatní. Milujte se, ale dávejte si pozor, prosím. Přece jen Ti věřím jako svému nejlepšímu příteli, tak mě prosím nezklam.“ Dodala a objala ho. On jí objetí opětoval a dodal:

„Je stejná jako ty, má stejné oči, stejnou vůni, stejné nemotorné pohyby, ale přece jenom je jiná. Miluje mě a to je nejdůležitější. Věř, že pro ní udělám vše, co jí na očích uvidím.“

Akorát se vracela Nessie s hlavou stále hrdě vztyčenou. Přišla až k nim a objala je oba kolem ramen.

„Tak co podniknem rodino?“ řekla vesele. První promluvila Bella.

„Já jdu najít Edwarda a trošku ho uklidnit. Vy jděte dovnitř, Esme vám určitě dělá nějakou dobrotu.“ Oba políbila na čelo a odběhla do lesa za svým manželem.

„Pa mami,“ volala Ness ještě na Bellu, „ a dávej na tátu pozor.“ Nezapomněla dodat.

Když se tak ocitli sami před domem, napadl Bellu spásný nápad. Běžela do domu za Esme.

„Ahoj babi. Mmm tady to ale voní.“

„Ahoj Ness. Dělám vám dobrotu, ale neřeknu co, bude to překvapení.“ Mrkla na ní.

„a babi?“ začala nenápadně, „Myslíš, že by ta večeře chvíli počkala?“ zeptala se.

„Vy chcete ještě někam zajít, Ness?“

„Ano, nebylo to docela dobré přivítání a oba jsme z toho trošku vyděšení.“ Řekla jí narovinu a byla to pravda.

„Dobře, utíkej..“ Nessie se otočila ale Esme ještě dodala: „Počkej, Ness, vrať se a ukaž mi ten krásný šperk lásky.“ Nessie se ráda vrátila, když uviděla v Esmeiných očích štěstí..“Krásný, viď babi?“

„Je nádherný Ness, važ si toho chlapce.“ Dodala a dál se věnovala jídlu, Ness vytušila, že už by měla odejít, otočila se a vystřelila z kuchyně. Zastavila se přesně před Jakobem a vášnivě ho políbila.

„Miluju Tě.“ Jacob tam stál jako opařený, na ústech ten nekrásnější úsměv, oči plné překvapení.

„Co to mělo být?“

Ness okamžitě odpověděla. „Tohle měla být pozvánka k nám na louku.“ Vzala ho za ruku a utíkala s ním. Bohužel Jake neuměl běhat tak rychle, když nebyl přeměněn.

„Počkej chvilku,“ zakřičel na ní. Zašel za strom a zpoza něj se rozběhl a ve vzduchu přeměnil. Pak už závodili s větrem i proti sobě, až doběhli na svoje nové místo. Louka byla stejná jako před několika hodinami, jen byla noc.

Dívka s vlkem za zády došli na místo kousek od skály. Vlk začal jemně šťouchat do dívenky a ona jeho hru vzala s humorem.

„Tak dneska si budem hrát?“ zase. Tuhle hru měli oba nejraději. Ona se s vlkem mazlila a dorážela na něj, vlk jen jemně vrčel a lehce jí hryzal do paží.

„Tak to by stačilo,“ řekla dívenka a podívala se na vlka. Ten jen zakroutil hlavou na nesouhlas.

„NE? A co chceš víc?“ zeptala se ho. Vlk se na její otázku dotknul čumákem její knoflíkaté halenky, jemně vzal knoflíček do zubů a trhl. Dívka sebou jemně trhla.

„Ale no tak, Jakeu. Tohle byla moje oblíbená halenka.“ Vlk neposlouchal a pokračoval tak dál, dokud se celá halenka nerozhrnula a neodhalila tak tmavě červenou podprsenku, která kontrastovala se sněhobílou hrudí. Vlk se přesunul za záda dívky a jemně roztrhl zapínání od podprsenky. Dívka tiše zasténala. Potom ucítila jemný tlak na svých ramenou, to už ale nebyly tlapy toho krásného zvířete, ale velké ruce jejího snoubence. Ucítila dech na šíji a lehce se otřásla.

„Chci tě!“ zašeptal jí do ucha a jeho ruce se pomalu přesouvali přes šíji, klíční kosti až k jejím malým ňadrům. Tam se na chviličku zastavili, pomazlily se s nimi a putovali dál, dolů. Už to nemohla dál vydržet a pomaličku se k němu otočila. Teď hleděla do jeho nádherných tmavohnědých očí, plných touhy a vášně. Jeho dech jí očaroval, kdyby byla člověkem určitě by omdlela, ale ona ne. Její rty začaly bloudit po jeho krku a šeptaly ty nejkrásnější slova lásky. Její ruce se posouvaly nahoru a dolů po jeho svalnatých, snědých zádech.

„A DOST!“ ozvalo se zpoza stromu. Oba se lekli a podívali se tím směrem. NEssie opět instinktivně zakryla svoji hruď a Jacob odběhl někam do lesa.

„Tati? Co tady k sakru děláš?“ na její otázku však nedostala odpověď.

„Tak on si nedá pokoj? Reneesme, jdeš se mnou domů a hned. Obleč se a jdeme.“ Zuřivě jí popadl za ruku a začal s ní lomcovat. Ona se mu však silou vytrhla, vzala si zbytky oblečení a jen si je dala před nahou hruď.

„Nikam nejdu.“ Řekla rozhodně. Už to nebyla ta malá Reneesme. Už byla velká a ráda vzdorovala.

„Okamžitě…“ opět jí zatřásl, ona už se však ze sevření vytrhnout nemohla. Táhl jí pomalu směrem k domu. V ten samý okamžik se staly další dvě věci. V lese, kousek od nich se ozval matčin hlas. Pořád hledala Edwarda a nemohla ho najít.. Oba se otočili po hlase a najednou uslyšeli hluboké zavrčení. Kousek opodál se hrbil vlk, celý vzteky bez sebe. Už se nedalo nic zastavit. Vlk skočil a celou vahou povalil Edwarda na zem. Nessie se lekla, nejdříve chtěla nechat Jakoba aby dal Edwardovi co proto, ale láska k otci jí přiměla Jakea zastavit.

„Nedělej to, Jakeu.“ Řekla, a vlk jí okamžitě poslechl, se špičáky stále vyceněnými stál nad Edwardem a zuřivě na něj vrčel. Jen aby ho zastrašil. Předával mu své myšlenky, hlavně to, jak ho Bella chce. Přehrával si zase zpět jejich první milování. Pro Edwarda to byla jako dýka do zad. Vlna zlosti v něm stoupla a překulil se na vlka. Vlk jen zakníkal.

„Tati?“ vyděšeně se Nessie rozběhla k nim, ale bylo pozdě. Edward trhal zuby kůži vlka, krev zabarvila svojí červení zem a vlk pomalu strácel vědomí. Už kňučel jen tiše a trhavě dýchal.

„Tati ne!!!“ Edward ale Nessie vůbec neposlouchal, zakousl se vlkovi do krku a začal sát. Ty dvě čokoládové oči se na Reneesme podívali s nadějí, ale ona vůbec netušila jak ho od něj odtrhnout. Bušila do Edwarda vší silou, vzlykala a slzy se jí koulely po tváři. Pak si rychle sedla k hlavě vlka a šeptala mu do ucha.. „Vydrž, lásko, vydrž to.“

Tělo se začalo pomalu měnit z vlka na člověka. Síla kouzla přestávala působit. Tenhle tvor umíral..

Autor: EGO (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jared Black Cullen - Nepříjemné překvapení: