Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já nejsem bezbrannej! 14. kapitola

09.07.2010 (09:00) • Darkness • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 2772×

Tam vydržela dlouho, přesto si vybrala jen nějaké autolaky a pár novějších součástek. Se slibem, že se tam vrátíme, až jim přijde zboží, jsme se vydali k autu, kde jsme všechno naskládali do kufru, nasedli a vraceli se domů.

Když jsme vystoupili z auta, vynosili jsme moje tašky do domu, domluvili se na zítřek, rozloučili a Bella odjela domů. Stál jsem na příjezdové cestě, dokud neodezněl zvuk motoru Bellina auta.  Teprve v tom okamžiku jsem začal vnímat, že Brill celou dobu, co nasedla do auta, kňučí a hlavně vyje. Uvědomil jsem si, že psi vyjí, když k sobě chtějí zavolat smečku. Skrčil jsem se k němu, ale on se mi nacpal do náručí, takže jsem si pod jeho vahou musel sednou na zem. Nevadilo mi to, nepršelo a ani nebylo mokro.

„Máš ji fakt rád, co?“ zamumlal mu do ucha a on v odpověď potichoučku kňuknul a natlačil se ještě víc ke mně.

„Neboj, vona se zejtra vrátí, mně přece můžeš věřit. Vona tě má taky ráda, tak by tě tu přeci nenechala. Půjdem dovnitř, dáme si něco dobrýho, vyklidíme ty tvoje tašky, něco si pustíme a pak půjdeme spát a než se nadějeme, Bella bude tady, ano?“ utěšoval jsem ho a on se ke mně čím dál tím víc tisknul. Měl jsem pocit, že mě za chvíli skolí.

„Tak pojď, půjdeme,“ zvedl jsem se a došli jsme až k domu.

„Bráško!“ zakřičela Špunt.

„Edwarde!“ zařval Lukas ve stejném okamžiku a oba po mně skočili.

„Dost! Dobrý, žiju, jsem v pořádku, neumírám a nic mi není! Ale jsem unavenej, takže du nahoru!“ čapl jsem ty tašky a chtěl vydupat do schodů.

„Nechceš si pustit nějakej film?“ zarazila mě Špunt.

„Fajn, ale nahoře,“ smlouval jsem a Špunt kolem mě proletěla.

„Jasně!“ křikla ještě a zapadla do mého pokoje. Vyběhl jsem za ní, položil tašky na postel, vletěl se rychle osprchovat a vyčistit si zuby a když jsem dorazil, bylo všechno z nákupů uklizeno a Špunt připravovala film. Pustila tam nějakou komedii a já zapojil svou fantazii, abych se v ději neztrácel. Ani jsem netušil jak, ale usnul jsem.

„Edwarde?“ budila mě ráno Špunt. „Prosím, pojď do tělocvičny!“

„Běž tam připravit muziku, ano?“ zamumlal jsem a ona radostně zavýskla a odběhla.

„Takovýho pohybu takhle po ránu,“ zabručel jsem, přesto jsem na sebe hodil ponožky a botasky a ve spacích teplácích a tričku, po kterém jsem hmátnul za běhu, jsem seběhl dolů. V dveřích mě uvítala puštěná muzika. Špunt ke mně doběhla, dotáhla mě doprostřed tělocvičny a muziku pustila od začátku. Začli jsme tancovat a oba se naprosto uvolnili. Cítil jsem, jak okolo mě Špunt baletí a začal jsem do celého tance zapojovat prvky street dancu. Lítal jsem kolem ní po rukách, hlavě, zádech, těle a občas i po nohách, dokud neskončila hudba. Za námi se ozvalo několikeré tleskání. Reflexivně jsem se otočil a udělal jsem dobře, protože mi během okamžiku někdo vletěl do náruče. Bella.

„To bylo naprosto neuvěřitelný! Dokonalý!“ vřískala nadšeně.

„Ne, nebylo, Bells. Kur… kazil jsem to. Hlavně ty breakový pasáže,“ povzdechl jsem si.

„Co kecáš?! Nic si nekazil!“

„Kazil, jenom sis toho nevšimla. Kdyby ses pozorně dívala, všimla by sis, že sem polovinu z těch figur, triků, řikej tomu jak chceš, polovinu z nich jsem nedotáhnul. Podlamovala se mi ruka. Ten zmetek mi zřejmě přefik i nějaký šlachy. Pojď se mnou nahoru. Brill se na tebe těší a já potřebuju sprchu. Pak něco vymyslíme,“ ukončil jsem tu hádku a za ruku ji táhnul k sobě do pokoje.

„Čaute, lidi!“ křikl jsem ještě dodatečně přes rameno. V pokoji se Brill vrhl na Bellu, tak jsem je tam nechal a zapadl do koupelny. Hodil jsem svoje tepláky a tričko do jednoho kouta, na poličku hned vedle dveří do sprchového koutu jsem položil čisté boxerky a ručník a zapadl jsem pod sprchu. Zapnul jsem vodu a vzápětí pustil své myšlenky na špacír.

Z mého relaxu mě vyrušila rána kliky, narážející zřejmě do zdi a následně něčí dopad na zem.

„Jau, to byla ale sakra řacha!“ zamručela Bella. Hrozně jsem se vyděsil, protože jsem nevěděl, co se jí stalo, proto jsem okamžitě vypl vodu, hrábl po boxerkách, hodil je na sebe a přiskočil k ní.

„Bello! Jseš v pořádku? Vnímáš?“ plašil jsem.

„Jo, nic mi není!“ uklidňovala mě. „Jenom tě vidim dvakrát!“

„Fajn, tak pojď,“ povzdechl jsem si, vzal ji do náručí, donesl ji k sobě do pokoje a položil ji na mou postel.

„Lež. Chceš něco? Jídlo, něco k pití…“

„Ne, jenom tu zůstaň,“ broukla a já ji poslechl.

„Proč to Brill udělal?“ šeptla.

„Co?“

„Proč mě shodil k tobě do koupelny?“ vysvětlovala a já pochopil, na co se ptala, tak jeho důvody.

„Protože se nás ten trouba snaží dát dohromady.“

„Tomu nerozumim.“

„No, on tě úplně zbožňuje, jestli to tak můžu říct. Včera jsem ho z té příjezdové cesty do domu dostal až pod podmínkou, že se dneska vrátíš. Takže se nás snaží dát dohromady, abys moc neodcházela, měl nás oba pohromadě a mohl s námi být. Proto mi tě hodil do koupelny. Zřejmě někdy viděl Lukase s nějakou tu jeho, jak…“ nedokončil jsem, přesto jsem věděl, že pochopila.

Bella zůstala ještě pár hodin v posteli a poté jsme se vydali projít do lesa.

Sobota

Zrovna jsme seděli v Bellině autě a byli na cestě do Seattlu.

„Bello, děkuju za ty lístky. Já…“ říkala zrovna Špunt.

„Přestaň! Nic mě to nestálo a byla to maličkost, tak pořád neděkuj. Já ty kluky znám, takže stačilo zvednout telefon, říct chci 4 lísky a cvak, máme VIP,“ zarazila ji s úsměvem. Moje inteligentní sestra totiž chce na koncert známé skupiny, nekoupí si lístky v předprodeji a doufá, že budou k dispozici na místě! Naštěstí máme Bellu.

„Sme na místě. Půjdem zadem, Saki vás pustí do první řady,“ oznámila Bells.

„Nás?“ vyhrkly překvapeně Ang se Špuntem.

„Vás,“ souhlasila Bella.

„A co vy?“

„My půjdem támhle na ten kopec. Jsou tam bedny, takže slyšet tam bude dokonale, Ed by stejně nic neviděl a já tu partu znám, nic novýho by mě na nich opravdu nepřekvapilo,“ rozhodla Bella a my se podle toho řídili.

Bella mě dovedla na místo, o kterém mluvila. Došli jsme až k zábranám, o které jsem se opřel rukama. Pod jednou mi však proklouzla Bella, opřela se o mě zády a moje ruce si obmotala kolem těla. Poslouchali jsme ty písničky a já ucítil, jak Bella sebou každou chvíli trhne do rytmu. S úsměvem jsem jí pustil a ustoupil o pár kroků dál.

„Kam deš?“ zakňourala okamžitě.

„Překážím ti v tanci,“ usmíval jsem se.

„Ne!“ řekla rázně a přitáhla si mě stejně, jako před tím. Vydrželi jsme tak, dokud ta kapela neohlásila nějakou absolutní novinku.

„Keep holding on!“ zašeptala Bella a já se zamračil.

„Ty ji znáš?“

„Jo,“ řekla s úsměvem. „Napsala jsem ji.“

„Cože?“

„Jo. Díky tobě o tobě.“

„Nerozumim.“

„Měla jsem noční můru a než jsem se stihla vzbudit, vzpoměla jsem si na tebe, a tak nějak mě to uklidnilo. Ráno jsem začala přemejšlet a napadla mě tahle píseň,“ vysvětlila, a protože dole odeznívaly první tóny, otočila se mi v náručí směrem ke mně a začala zpívat.

You're not alone (Nejsi sám)
together we stand (Spolu to zvládneme)
i'll be by your side (Budu po tvém boku)
you know i'll take your hand (Víš, že tě vezmu za ruku)
when it gets cold (Když se ochladí)
and it feels like the end (A bude se zdát, že je konec)
theres no place to go(A nebude kam jít)

you know i wont give in (Víš, že se nevzdám)
no i wont give in. (Ne, nevzdám se)

Keep holding on (Vytrvej)
'cause you know we'll make it through (Víš, že to zvládneme)

we'll make it through (Zvládneme to)
just stay strong (Jenom zůstaň silný)
cause you know i'm here for you (Víš, že jsem tu pro tebe)

i'm here for you (Jsem tu pro tebe)
theres nothing you could say, (Není nic, co bys mohl říct)

nothing you could do (Nic co bys mohl říct)
theres no other way when it comes to the truth (Není jiný způsob, když přijde pravda)
so keep holding on (Tak vytrvej)
cause you know we'll make it through (Protože víš, že to překonáme)

we'll make it through. (Překonáme to)

So far away i wish you were here (Tak daleko, přeji si, abys byl tady)
before it's too late (Předtím, než bude moc pozdě)

this could all disapear (Vše může zmizet)
before the doors close, and it comes to an end (Předtím než se zavřou dveře a přijde konec)
with you by my side i will fight and defend (S tebou po mém boku budu bojovat a bránit)

i'll fight and defend yeah yeah. (Budu bojovat)

Keep holding on (Vytrvej)
'cause you know we'll make it through (Víš, že to zvládneme)

we'll make it through (Zvládneme to)
just stay strong (Jenom zůstaň silný)
cause you know i'm here for you (Víš, že jsem tu pro tebe)

i'm here for you (Jsem tu pro tebe)
theres nothing you could say, (Není nic, co bys mohl říct)

nothing you could do (Nic co bys mohl říct)
theres no other way when it comes to the truth (Není jiný způsob, když přijde pravda)
so keep holding on (Tak vytrvej)
cause you know we'll make it through (Protože víš, že to překonáme)

we'll make it through. (Překonáme to)

Hear me when i say (Poslouchej mě, když říkám)

when i say (Když říkám)
i believe nothings gonna change (Že věřím, nic se nezmění)

nothings gonna change destiny (Nic nezmění osud)
what ever is ment to be (To znamená)
will work out perfectly yeah yeah yeah yeah (Dokonale to vyřešit)
ladadaladada...

Keep holding on (Vytrvej)
'cause you know we'll make it through (Víš, že to zvládneme)

we'll make it through (Zvládneme to)
just stay strong (Jenom zůstaň silný)
cause you know i'm here for you (Víš, že jsem tu pro tebe)

i'm here for you (Jsem tu pro tebe)
theres nothing you could say, (Není nic, co bys mohl říct)

nothing you could do (Nic co bys mohl říct)
theres no other way when it comes to the truth (Není jiný způsob, když přijde pravda)
so keep holding on (Tak vytrvej)
cause you know we'll make it through (Protože víš, že to překonáme)

we'll make it through. (Překonáme to)

Keep holding on (Vytrvej)
'cause you know we'll make it through (Víš, že to zvládneme)

we'll make it through (Zvládneme to)
just stay strong (Jenom zůstaň silný)
cause you know i'm here for you (Víš, že jsem tu pro tebe)

i'm here for you (Jsem tu pro tebe)
theres nothing you could say, (Není nic, co bys mohl říct)

nothing you could do (Nic co bys mohl říct)
theres no other way when it comes to the truth (Není jiný způsob, když přijde pravda)
so keep holding on (Tak vytrvej)
cause you know we'll make it through (Protože víš, že to překonáme)

we'll make it through. (Překonáme to)

Dozpívala poslední slova, dozněly poslední tóny.

„Děkuju,“ zašeptal jsem, „nádherná pís…“ Bella mě umlčela svými rty, přitisknutými na ty mé. Přitáhl jsem si ji blíž a ona mi zamotala prsty do vlasů. Přejel jsem jazykem po jejím dolním rtu a v tu chvíli ode mě poplašeně uskočila.

„Edwarde, promiň, já… nevim, co to do mě vjelo… já nechtěla… teda chtěla, ale…“ zamotala se do svých omluv.

„To je škoda.“

„Co?“

„Že se omlouváš, protože já bych si to strašně rád zopakoval,“ usmíval jsem se se sklopenou hlavou.

„To jako vážně?“ zeptala se nadějně a já přikývl. Skočila po mně, a protože neodhadla svou sílu, skončili jsme oba v trávě. Respektive já v trávě, ona na mně. Pozvedl jsem hlavu, abych ji mohl políbit, ale v mé snaze mě zarazil její plačtivý smích

„Tam mám nos, slepýšku,“ pronesla a opět spojila naše rty sama. Na tvář mi zničehonic něco káplo a já se od ní se strachem rychle odtrhl.

„Co se stalo? Ublížil jsem ti nějak?“

„Ne!“ ozvalo se plačtivé ujištění.

„Takže, to vážně líbám tak špatně, že tě to dohnalo k slzičkám?“ nadzvedl jsem se trošku a dostalo se mi kýžené odměny. Jejího smíchu.

„Já pláču štěstím. A važ si toho. Si první, kdo mě dokázal rozbrečet za posledních minimálně sedm let…“

Takže další kapitola a navíc trošku mezník je tu, přestože se mi do ní moc nechtělo, zkrs tak malý ohlas. A proto se musím zeptat, má to vůbec ještě cenu? Baví vás to?

A navíc chtěla bych se omluvit za ten konec. Romantický scény mi vážně nejdou přes klávesnici.

13. kapitola Shrnutí 15. kapitola

Autor: Darkness (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Já nejsem bezbrannej! 14. kapitola: