Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Isabella a E. A. Cullen 12. kapitola - Probuzení do snu

Isabella a E. A. Cullen 12. kapitola - Probuzení do snu

Už se vám někdy stalo, že slyšíte, jak vás někdo budí, ale mysleli jste si, že je to součástí snu?
Chudák Isaballa má po dlouhé době volno a stejně jí práce doma zastihne a zrovna v tu nejméně vhodnou chvíli.

Příjemné čtení další kapči IaEAC. Astefany


12. kapitola - Probuzení do snu

 

Sandstone Island byl jeden z těch malých bariérových ostrůvků u východního pobřeží Floridy. Byly zde celkem dvě benzinové pumpy, jedna samoobsluha s potravinami, tři stánky se suvenýry a hotel Bohéme. Většina jeho zaměstnanců bydlela v Santee, středně velké vesnici asi dvacet minut od hotelu. Isabella a několik jejích dalších kolegů, kteří tu pracovali už déle, měli to štěstí anebo smůlu – jak se to vezme –, že si mohli ve vnitrozemí ostrova pronajmout malé domky.

Území, na kterém měla domek Isabella, bylo původně součástí rozsáhlého projektu zástavby, který měl urychlit rozvoj ostrova. Záměr nevyšel a postaveny byly jen některé jeho části.

K přednostem této situace patřilo, že domky měly kolem sebe dostatek prostoru a byly příjemně zastíněny bujnou vegetací z nezastavěných pozemků. Člověk si tu spíše než v obytné čtvrti přidal jako někde na plantáži v džungli. Méně příjemné bylo, že se už nedostalo na vydláždění ulic. Také vodovod a kanalizace byly rozvedeny nerovnoměrně, takže když hodně pršelo, trávník o velikosti kapesníku, který měla Isabella před domem, se proměnil v bažinu.

Teď však bylo období dešťů daleko, potíže s potrubím neměla Isabella už alespoň měsíc a první volný den po třech týdnech oslavila tak, že si pořádně přispala. V dokonale blažené polodřímotě ji trochu rušil jen vzdálený hlas zvonu.

Zatímco v každodenním životě byla Isabella velmi praktická a výkonná, její sny byly plné fantazie a výstředností. Dnes se jí zdálo o džungli plné svěžích bílých květů utopených v černozeleném listoví a o vodopádu s jezírkem tak modrým, jako by ho namaloval surrealista. Po břehu jezírka se procházela černo-oranžová divoká kočka. Když rozhrnula listí nad jezírkem, uviděla těsně pod hladinou plavat nějakého člověka. Byl to štíhlý nahý muž a právě, když se chystal vystoupit z vody, začalo se jí do snu vnucovat jakési vzdálené zvonění.

Rozmrzele nechala odplynout poslední zbytky snu, protáhla se a obrátila se na druhý bok. Na tváři ji zašimralo dopolední slunce.

Mírné, příjemné teplo a světlo, které sem zvenku pronikalo hustým listovím a třemi okny bez záclon, se lámalo do krajkových stínů a měkkých barevných tónů. Odhodila pastelově barevnou deku, znovu se protáhla, pak skrčila kolena a slastně zavrtala obličej ještě hlouběji do polštáře. Teď se příjemně, zvolna probudí. Zkusmo pootevřela oči a vzápětí je otevřela úplně.

U postele stála štíhlá mužská postava.

Putovala očima vzhůru po štíhlých nohou v pískově žlutých kalhotách, po stehnech zdůrazněných velkými módními kapsami, dál ke štíhlému pasu a klenuté mužné hrudi, k pevnému mramorově bílému krku a dokonale oholené bradě. Když se setkala s jeho očima, nebyla už Isabella ani trochu překvapená.

Nevzrušeně, jen maličko podrážděně se zeptala: „Co tady děláte?“

„Zvonil jsem,“ odpověděl na vysvětlenou. „Myslel jsem, že mě neslyšíte.“

„Většina lidí,“ řekla Isabella, aniž se pohnula, „by si řekla, že nejsem doma. Anebo že právě teď nechci nikomu otvírat. Většina lidí by možná dokonce odešla.“

„Asi ano,“ připustil skromně, „ale já měl vždycky mimořádný smysl pro odpovědnost. Nepřipadalo mi správné odejít, aniž bych zkontroloval situaci.“

„Jak jste se sem dostal?“

„Jak víte, náhlé vstupy jsou moje specialita,“ připomněl jí.

„No jo,“ zamumlala a znovu zavřela oči. Snad ji napadlo, že se jí to všechno přece jen ještě zdá.

Vlastně by se měla rozzlobit, ale vůbec se jí to nedařilo. V takovém krásném ránu to prostě nedokázala. Upřímně řečeno, hlavně díky Cullenovi přítomnosti a práci za těch pár dnů se situace v hotelu poměrně uklidnila a jedině proto si Isabella mohla vzít den volna. Vlastně především díky jemu teď mohla takhle vyspávat, takže pokud se rozhodl, že ji vyruší, má na to dokonce jisté právo.

Měla velkou chuť ještě se chvíli ponořit do spánku a možná by to udělala, ale stále palčivěji si začínala uvědomovat jeho pohled. Měla zavřené oči a odvrácenou tvář, takže vůbec nemohla poznat, jestli se na ni dívá nebo ne, ale cítila, jak jí povrchu kůže probíhá drobné chvění. Aniž otevřela oči, přesně cítila, kam se dívá právě teď.

Ležela na břiše a oběma rukama objímala polštář. Jedno koleno měla pokrčené víc, takže se jí noční košile vyhrnula po stehně až ke kalhotkám. Přesně v těch místech cítila Cullenovi oči, jak zálibně sledují všechny linie a záhyby její obnažené nohy.

Záměrně odvrátil pohled a začal si prohlížet pokoj. Ložnici měla Isabella vymalovanou žlutě. Zlatavá převládala i na ložním prádle a dokonce i noční košile byla potištěna květinovým vzorkem na bledožlutém podkladě. Když otevřela oči do ranního slunce, bylo to, jako by se koupala ve zlaté záři. Ale možná, že ten pocit vyvolal Cullen, který se jí teď díval do tváře očima stejné barvy jako vše v pokoji.

Srdce jí při tom pohlednu zatrnulo. Cítila, jak snadno by si mohl přisednout k ní a konečky prstů putovat stejnou cestou jako před chvílí jeho oči, od kotníku přes lýtko a citlivou jamku pod kolenem, hladit ji po stehně stále výš.

Zarazila by ho? Vůbec si nebyla jistá a rozčilovalo ji to.

Co když to Cullen opravdu udělá? Jak se ona zachová, když teď začne její představu uskutečňovat? Kratičký okamžik se zdálo, že se k tomu chystá.

Pak se usmál a lehce zastřeným hlasem řekl: „Asi bych měl radši uvařit kávu.“

Když odešel, ucítila Isabella, že má horní ret orosený potem. To mám z toho, že ležím na slunci, ujistila se.

Dlouho se sprchovala a pak si oblékla šortky a volné bavlněné tričko, které jí sahalo až ke kolenům. Spletla si vlasy do dlouhého volného copu, který končil v polovině zad. Schválně se zdržovala co nejdéle. Domnívala se, že ho čekání na ni unaví a že to vzdá… a zároveň doufala, že ne.

Má jeden volný den po třech nedělích a on v sobě najde tolik drzosti, že ji přijde vyrušovat až domů. Potom násilím vnikne dovnitř a probudí ji ze zdravého spánku. Má všechny důvody, aby byla otrávená, a naprosto nic jí nedonutí ke zdvořilosti, říkala si Isabella.

Přesto vyšla z koupelny s lehkým napětím. Vyběhla za vůní kávy do kuchyně – a zklamaně zjistila, že je prázdná. Nalila si šálek kávy a snažila se sama sobě nějak vymluvit radostné rozechvění, které ji na chvíli ovládlo. Zaslechla, jak hodiny odbíjejí půl jedenácté. Stejně je nejvyšší čas vstávat, řekla si.

Pak ho najednou uviděla. Seděl na dvorku v křesle, hned před posuvnými skleněnými dveřmi. Isabella se neubránila úsměvu.

Nejpůvabnější částí jejího domu byl malý dvorek, vydlážděný uprostřed plochými dlaždicemi. Bylo tam právě tak místo pro malý ratanový stolek se skleněnou deskou a dvě křesla. Dvorek obklopovaly stromy a husté keře a každý volný kousek půdy mezi nimi Isabella zasázela květinami nebo tam postavila ozdobné květináče s kvetoucími květinami.

Celé místo působilo nesmírně svěže a utěšeně. Isabellu překvapilo, jakou má radost, že Cullen tak rychle objevil její oblíbené místo a že z něj má zřejmě stejný požitek.

Zastavila se ve dveřích a chvíli ho pozorovala. Nohy měl natažené, ruce pohodlně opřené v křesle a pomalu upíjel kávu z duhovaného hrnečku. Hlavu lehce s potěšením nakláněl, aby lépe viděl na všechny Isabeliny vysázené květiny. Jeho výraz ji na chvíli zmátl, pátrala v paměti, koho jí připomíná. Pak si uvědomila, že stejné pocity na tomto místě má ona sama.

Připadal jí najednou velice blízký, chápala ho teď úplně jinak. Tenhle zvláštní, nevypočitatelný člověk, kterého jako by stále obklopovalo jen nebezpečí a dobrodružství, který ji dokázal jediným pohledem vyvést z rovnováhy, teď okouzleně vnímal pohodu její zahrady. Zůstával pro ni záhadou a stále víc ji přitahoval.

Otevřela dveře a vyšla ven. Aniž by se na ni podíval, řekl: „Tohle je nádhera. Jak jen odsud dokážete každý den odejít do práce?“ Podíval se na ni a upil trochu kávy. „Já sice dávám přednost vyhlídce na oceán s placeným úklidem, ale docela dobře chápu, že to tu máte ráda.“

Isabella si sedla do druhého křesla. Stolek byl tak malý, že jejich ruce se setkaly, když na něj pokládala svůj šálek současně s Cullenem. Nebyla si tím jistá, ale zdálo se jí, jako by v ten okamžik Cullen uhnul rukou tak rychle, že to sotva postřehla. Nevypadal ale rozrušeně, naopak byl úplně klidný.

„A kde bydlíte vy?“ zeptala se.

„V hotelu.“

„Myslím, když zrovna nejste v práci.“

„V hotelu. Mám apartmá v hotelu ve Washingtonu.“

Rozpačitě se usmála. „Myslíte to vážně? A líbí se vám to?“

Pokrčil rameny. „Žádné starosti s údržbou, s úklidem. Mám to blízko do práce a kdykoliv něco potřebuji, stačí zvednout sluchátko.“

Přikývla a upila trochu kávy. „Taky jsem si dřív myslila, že budu raději bydlet v hotelu – někde na to jako provozní ředitel máte právo. Máte sice pořád uklizeno a všechno vypráno a naškrobeno, ale taky to znamená, že vás kdykoliv uprostřed noci může vyburcovat telefon a vy musíte někam letět…“ Ironicky se na něj podívala. „Jako třeba pan Black tu první noc, co jste nastoupil.“

Zatvářil se nevinně, Isabella usrkla svou kávu. „Navíc při tomhle zaměstnání se tak často stěhuju, že jsem se naučila užívat domova, jak jen můžu a kdykoliv můžu. Proto mám tak ráda zahrádku a sázím květiny, kde to jen jde.“ Jakoby trochu omluvně ukázala kolem sebe. „Hrozně ráda si představuji, že všechno tohle tu bude pořád.“


Tak se mi povedlo dopsat 13. kapču, ale možná jí prodloužím, abych mohla 15. a 16. smrsknout do jedné delší kapitolky. Ještě sama nevím. Hlavní ale je, že jsem se dokopala sem dát tuhle kapitolu a administrátoři mi jí vydali. Děkuju vám moc, moc, moc...

Premiéra BD mě také nakopla k jednomu nápadu v téhle kapitolovce. Na ten si ale budete muset ještě nějakou chvilku počkat ;o).

Předchozí kapitola Následující kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Isabella a E. A. Cullen 12. kapitola - Probuzení do snu:

 1
18.11.2011 [2:16]

AfroditaAliceCullenSuper nádhera!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.11.2011 [20:35]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.11.2011 [19:57]

Nosska Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. martty555
17.11.2011 [18:41]

prekrásne rýchlo ďalšiu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Elis
17.11.2011 [15:27]

dokonalé Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.11.2011 [14:47]

Faire Emoticon

3. kati
17.11.2011 [14:30]

Nádhera, ale pořád jsme se nedopracovali k jádru věci a to proč vůbec Cullen přišel... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Takže jak jinak než že se neuvěřitelne těším na pokračování.

17.11.2011 [13:15]

Sharken Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. marcela
17.11.2011 [13:09]

Ani nevíš jakou jsi mi udělala radost pokračováním.Teď jsem domyla okna. Krásný díl. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!