Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I will allways love you 6. kapitola

BD I. - Teaser Poster

Téma mesiaca január

Kapitoly zimy (0) Každodenné maličkosti (7) Predsavzatia (1) Krv na snehu (12) Socha z ľadu (0)

Celkem hlasů: 20


I will allways love you 6. kapitolaV minulé kapitole se Bella střetla s vlkodlakem. V dnešní kapitole pozná druhou tvář rudohnědého přítele/nepřítele...

BELLA:

 

Blížila jsem se k němu. Už byl skoro nadosah, rozbušilo se mi z toho srdce. Konečně spatřím jeho tvář! Když zaslechl moje kroky, slyšela jsem i jeho srdce, jak buší do rytmu toho mého. Otočil se tváří ke mně, ale měl na tváři starost, nevěděla jsem proč.

„Ahoj Bello. Promiň, že jsem se z té nemocnice tak vypařil a pak jsem se dlouho neukázal, ale měl jsem proto své důvody.“

„Ahoj Jaku. Určitě se neomlouvej, nemáš proč se omlouvat. Jinak ti chci moc poděkovat za záchranu života. Kdybys mě nenašel, asi bych tu teď nestála.“ Ve tváři jsem cítila červeň a také to, jak se mi šponovaly koutky úst do úsměvu. Hltala jsem ho očima. Nedokázala jsem uhnout pohledem, ale i on mi to vracel.

„Není zač, jak vidím, tak to za to stálo.“ A též se na mě uculil.

„Ou, děkuji.“ Tentokrát to nebyla jen červeň v mé tváři, musela jsem vypadat jako uzrálé rajče, které je těsně před sklizní. Připadala jsem si hloupě.

„Nechceš se jet projet? Něco bych ti chtěl ukázat.“

„Jo, jasně, moc ráda, jen to řeknu Leah.“

„Dobře, počkám tu na tebe.“

 

Rychle jsem vešla do domu. Byla jsem nervózní a nevěděla jsem co dřív. Jestli se mám nějak učesat, nebo vyčistit zuby. Šla jsem hned do kuchyně, kde jsem našla sestru.

 

„Sestřičko, vadilo by ti, kdybych šla s Jakem ven?“

„S Jakem? No určitě by mi to nevadilo, ale zítra je škola, buď tu nejdéle v deset.“

„Neboj se, budu tu přesně.“

 

Z kuchyně jsem zamířila do koupelny, kde jsem si rychle vyčistila zuby, a pak jsem si svázala vlasy do francouzského copu.

 

„Ahoj, vrátím se teda v deset,“ křikla jsem směrem k Leah.

 

Jake už seděl na motorce a srdce mu stále tlouklo v rychlejším tempu. Jak jsem se k němu blížila, dal mi jeho helmu a nastavil mi ruku, abych se o něj mohla opřít. Jeho ruka mě příjemně pálila do dlaně a prstů, bylo to zvláštní. Voněl dřevem a hlínou, ale bylo to opojné. Ty nové pětadvacetiprocentní upírské funkce jsou velmi dobré. Líbí se mi to. Nasedla jsem za něj a pevně jsem mu ovinula ruce kolem jeho pevného, svalnatého a horkého břicha. Naštěstí jsem seděla obličejem k jeho zádům, takže nemohl vidět opětovnou červeň v mé tváři. Byla jsem vzrušená z očekávání, co mi chce asi tak ukázat. Strašně se mi zalíbil, krásně voněl a omamně hřál, přála jsem si, aby ta jízda už nikdy neskončila. Vypnula jsem všechny svoje myšlenky a užívala jsem si vítr, jeho tělo a volnost, kterou jsem cítila. Byl to po dlouhé době nádherný okamžik, který nechci nikdy vymazat ze své paměti.

 

Zastavily jsme v malé vesničce, která byla někde mezi stromy. Cítila jsem nedaleko vodu. Jake  se nadechl a pak začal povídat.

 

„Tady bydlím s mou rodinou a naším kmenem.“

„Takže ty jsi něco jako indián?“ zeptala jsem se. I když to vyznělo dost hloupě.

„No dá se říct, že ano.“

„Těší mě. Jsi první, kterého jsem kdy poznala.“ A opět jsem na něj vytáhla své koutky úst vzhůru. On mi sladký úsměv věnoval na oplátku. Pak vykročil vpřed a povídal dál.

„Tenhle domek je i můj, chceš se podívat dovnitř?“ zeptal se opět s úsměvem.

„Zní to lákavě, ale radši bych se procházela, pokud ti to nevadí.“

„Tak někdy příště,“ odvětil. Pak se koukl na oblohu a vedl nás dál.

„Jo, někdy příště.“ Byla jsem nadšená, že to řekl. Tím pádem jsem věděla, že mě chce ještě někdy vidět.

„Tudy prosím.“ A napřímil svou ruku směrem do lesa.

„Prozradíš mi, kam to jdeme?“

„Ne. Je to překvapení.“ Když řekl tuto větu, vybavila jsem si Edwarda a jeho překvapení. Doufám, že mě to nečeká podruhé. Dnes jsem si bolesti užila dost s tím prašivým vlkodlakem.

„Dobře.“ Nechci znovu prožít další zklamání. Zevnitř mě to ubíjelo a bylo to zřejmé i na mém obličeji.

„Jsi v pořádku Bells? Já jen že vypadáš utrápeně.“

„Promiň. Jsem v pořádku, jen jsem si vzpomněla na rodiče.“ Lhala jsem, jako když tiskne.

„To je mi líto. A chceš o tom mluvit?“

„Je to celkem čerstvé. Do našeho domu se dostali lupiči, kteří byli objeveni mými rodiči, a oba je na místě zastřelili. Bylo to hrozné. Během pár minut jsem ztratila vše, co jsem milovala.“

„Opravdu mě to mrzí. Já jsem jako malý přišel o matku, takže tak trochu vím, o čem mluvíš.“

„Jo. Je to ztráta, kterou jen tak něco nevyplní.“

„To máš pravdu. Jinak jsme skoro na místě.“

 

Až když to řekl, tak jsem si uvědomila, že jsme už vystoupili z lesa a jsme na útesu. Byl to nový pohled na svět. Nikdy dříve jsem na útesu nestála. Bylo to dokonalé. Nebe nikde nekončilo a odráželo se v jezeře. Začínal západ slunce, nebe se barvilo do oranžové, růžové a červené barvy.

 

„Tak co na to říkáš? Líbí se ti překvapení?“ řekl hrdě.

„Ano!“ vyjekla jsem. „Jsem nadšená! Já ani nemám, co víc bych k tomu řekla.“

„Jsem rád, že se ti to líbí. Posadíme se?“ řekl a ukázal na spadlý strom.

„Ano, ráda.“

 

Seděli jsme mlčky vedle sebe a vychutnávali jsme si západ slunce nad jezerní hladinou. Bylo to ještě více než dokonalé. Barvy nebe se více měnily do tmavých odstínů. Začal foukat studený vítr a Jake se ke mně přiblížil více, aby mi propůjčil své teplo. Bylo mi dobře. Cítila jsem se skvěle. Přitulila jsem se k němu a opřela jsem si hlavu o jeho rameno. Bylo mu to příjemné, spokojeně si opřel svou hlavu o tu mou a oddechoval uvolněně, jako kdybychom takto sedávali už roky. Nechtěla jsem nepohnout z místa, dokud mě Jake neupozornil, že se blíží devátá hodina.

 

„Měly bychom jet, abys byla doma v deset, jak jsi slíbila.“

„To by mě sestra asi přizabila, ale úplně jsem zapomněla na čas.“

„Tak pojď.“ Nastavil mi ruku, aby mě mohl vést. Neváhala jsem a chytla se ho. Hřál jako topení. Během pár minut jsme byli před jeho domem.

„Vydrž moment prosím,“ řekl a pustil mou ruku. Vběhl do domu a za chvilku se vracel s něčím v ruce.

„Tady máš mikinu, aby ti nebyla zima.“

„Děkuji.“ Opět jsem se neudržela a rozzářil se mi obličej.

 

Nasedli jsme na motorku a vyrazili jsme směrem k mému novému domovu. Přitiskla jsem se Jacobovi na záda a ruce jsem si schovala do rukávů od jeho mikiny, která voněla přesně jako on. Hlavu jsem si bradou opřela o jeho rameno a přivoněla jsem si k němu. Zavřela jsem oči a nechala jsem své nově vystříbřený smysly pracovat. Když začal brzdit, tak jsem musela ty oči otevřít a zjistila jsem, že jsme kousek od sestřina domu. Vůbec se mi nechtělo pustit jeho tělo a přestat dýchat jeho vůni.

 

„Jsme tady,“ pronesl klidným hlasem.

„To je škoda,“ řekla jsem a slezla jsem z motorky. Podala jsem mu helmu a rukama jsem si upravila vlasy.

„Moc se mi to dnes líbilo Jaku, děkuji.“

„Také se mi to moc líbilo, doufám, že bychom si to mohly brzy zopakovat.“

„Taky v to doufám.“ A než jsem to dořekla, tak jsem si začala sundávat jeho mikinu.

„Ne. Nech si ji zatím. Dáš mi ji příště.“ A zase se usmál. Jeho úsměv mi podlamoval kolena. Byla jsem jako z jiné planety, když jsem viděla jeho sladký obličej.

„Budu se těšit. Tak dobrou noc Jaku.“

„Dobrou noc Belli.“

 

Otočila jsem se a šla jsem k domu. U vchodových dveří jsem se na něj ještě otočila a zamávala mu. Kývnul na mě hlavou a odjel. Vešla jsem do domu, Leah seděla na schodech a čekala na mě.

 

„Nečekala jsem, nebudeš přesná.“

„No, myslela jsi, že se nevrátím?“

„Ne to ne, ale já na prvním rande mámu neposlechla.“

„Jenže tohle nebylo rande, a i kdyby bylo, tak by nebylo první.“

„A dá se to s Edwardem považovat za rande?“

„Leah, prosím, nechci se o tom bavit. Půjdu radši spát. Dobrou noc.“

„Promiň, nechtěla jsem s tím začít. Dobrou Isabell.“

 

Vešla jsem do pokoje a svezla jsem se zády po dveřích. Nahrnula jsem si rukávy Jakeovy mikiny do tváře, abych si mohla vychutnat tu jeho vůni. Chvilku jsem tam hloupě seděla s obličejem zabořeným do rukávů a s úsměvem na tváři. Pak jsem se zvedla zpět na nohy a vydala jsem se do koupelny. Osprchovala jsem se a oblékla jsem si pyžamo. Mikinu jsem si s sebou vzala do postele a dala jsem si ji pod hlavu. Akorát jsem pociťovala spánek, tlačící se na moje víčka, když se mi rozezvučel telefon. Podívala jsem se na něj, kdo mi volá v tuto hodinu. Byl to Carlisle.

 

***

Co myslíte tentokrát, že se bude dít v další kapitole?

 

5. kapitola - 7. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I will allways love you 6. kapitola:

 1
21.09.2011 [14:48]

lowelllyyPmarcela : wow Emoticon , dočteš se v další kapitolce Emoticon

5. marcela
21.09.2011 [8:43]

Myslím,že se Edward chce nechat zabít.Blbost co?Proto povídky čtu,ale nepíšu.Moc hezký. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

21.09.2011 [1:20]

Faire Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

20.09.2011 [19:38]

BellaSwanCullen8 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

20.09.2011 [19:35]

Funny1 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

20.09.2011 [12:51]

RoxanaAhoj,
článek jsem Ti opravila, ale dávej si pozor na;

Y/I;
> shoda podmětu s přísudkem; pokud jsou v podmetu ONI (on a ona), bude v přísudku měkké I;
> přídavná jména; /Jakeovy mikiny/;
* Čárky;
* Překlepy;

Příště si dávej, prosím, pozor.
Děkuji... Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!