Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I left my angel - 14. kapitola

I left my angel - 14. kapitolaPřibývá další kapča. Já vím není to nic moc, žádná akce:D ale doufám, že se vám to bude líbit.

 

Bellin pohled:

Stála jsem venku před dveřmi a čekala na příjezd Charlieho. Bylo tak zvláštní vidět ho po tak dlouhé době. Na obličeji mu přibylo několik dalších vrásek a vlasy mu zešedivěly. Bála jsem se o něj. Bála jsem se co řekne na mou změnu..na můj příchod. Není hloupý a bude chtít vědět víc...ale copak mu můžu něco říct? Už teď ho ohrožuju...

Sedla jsem si na schody a zajela si rukama do vlasů. Další problém byl Aro. Jsem si jistá, že se mi bude chtít pomstít. Nevidim jediný řešení, které by vedlo k naší záchraně...Byl to začarovaný kruh.

Když uteču znovu ublížím Edwardovi...ale zachráním ho...je...všechny. Zdálo se mi to jako dobré řešení, ale copak jsem jim to mohla udělat, když kvůli mě tolik riskovali? Nevím jestli bych dokázala Edwarda znova opustit. Být s ním znamenalo být v bezpečí. Po každé co jsem s ním strávila volnou chvilku o samotě se mě zmocňovala obrovská touha po něm. Toužila jsem cíti ho co nejblíž u sebe. Byl moje droga. Nedávala jsem mu to moc najevo. Možná proto si ke mně nic nedovolil. Ano objal mě a byl se mnou, ale jako nejlepší přítel a já jsem si netroufala začít něco víc.

Chtěla jsem cítit jeho rty na svých jako to bylo v lese. Tam jsme se naposled políbili. Pousmála jsem se sama pro sebe. S ním jsem dokonale zapomínala na všechny problémy a i na to, že o sebe pravděpodobně přijdeme.

Vyrušil mě neznámý dotek na rameni. Vzhlédla jsem a spatřila malou postavu.

,,Bello proč nečekáš uvnitř? Řekla bych ti kdy přijede." Usmála se na mě Alice a sedla si vedle mě. ,,Co se děje? A neříkej, že nic. Poznám to na tobě." Podívala jsem se jí do jejích upřímných očí a povzdychla si.

,,Mám strašnej strach Alice...strašnej." Zašeptala jsem.

,, Já vím, že mám být silná, ale cítím se....cítím se jako bezbranný človek co nic nezmůže." Přatelsky mě pohladila po zádech.

,,Já vím...abych pravdu řekla taky mám strach, ale věřím."

,, V co věříš?"

,,Věřím v to, že se nám povede zvítězit." Zmučeně jsem se zasmála. Musela jsem znít jak nějaký šílenec.

,,To nemyslíš vážně? Vždyť nás je jen osm Alice. Osm! Co my zmůžeme proti Arovi a celé gardě?"

,,Kde si vzala, že nás je jenom osm?" Zarazila jsem se a pozvedla obočí.

,,Je čas ti říct, že v tom nejsme sami. Víš Bello máme spoustu přátel. Velmi dobrých přátel, kteří jsou ochotni nám pomoc." Zírala jsem na ni s otevřenou pusou. Když jsem si to po chvilce uvědomila, zavřela jsem ji.

,,Nemůžu po vás chtít, abyste za mě bojovali." Zaúpěla jsem. ,,Alice jestli to pomůže tak by bylo lepší-"

,, Ani se neopovažuj pomyslet na to, že odejdeš. Víš jak by to Edwarda zlomilo?!" Zamračila se na mě.

,,Varuju tě Bello. Jsme kamarádky, ale Edward je můj bráška a nedovolím, aby jsi mu zlomila opět srdce...i když neúmyslně." Vážně z ní šel strach. Její oči potemněly a výhružně na mě křičely. Sklopila jsem zrak k zemi a kývla.

,,Pokud to vyjde tak jak se mi to jeví...bude vše dobré." Opět jsem kní vzhlédla a viděla jak se ji na tváři mihl neznámý a smutný stín, který ihned zamaskovala úsměvem.

Chvilku jsme tam tak seděly a mé myšlenky se zase rozutekly k Edwardovi. Zajímalo by mě...

,,Bello!" Výskla Alice až jsem nadskočila.

,,Máš s mým bratrem nemravné úmysly."

,,Co? Ne.. ne!" Zavrtěla jsem hlavou a snažila se stát si na svém.

,,Nezapomínej, že nesleduju jen Arovo budoucnost......Moc dobře vím, na co se chceš už tak dlouhou dobu zeptat. Tak se ptej." Kdybych mohla začervenala bych se.

,,Je to trapné."

,,Ale no tak Bells." Řekla povzbudivě a při tom ji tikaly koutky.

,,Dobře dobře ale ...slib mi že se nebudeš smát."

,,Ježiš Bello ty děláš jak kdyby se za otázku vraždilo. Víš co? Ulehčím ti to lehčí....Ne."

,,Nikdy?"

,,Ty jsi chtěla , ale Edward byl moc opatrný. Bál se, že ti ublíží."

,,Takže jsem...jsem..-" To slovo mi nešlo přes pusu.

,,Panna?" Zeptala se Alice až moc hlasitě. Super. Teď to všichni ví. Zamračila jsem se na toho skřítka přede mnou.

,,Dík Alice." Ta se jen zvonivě zasmála.

,,Jestli tě to potěší tak ti můžu říct, že Edward je taky-"

,,Tak dost Alice! to by stačilo." Okřikl ji Edward , který se objevil mezi dveřmi. Podívala jsem se na něj a vydechla. Na světle byl ještě krásnější než obvykle.

,,Ale Edwarde Bell se jenom ptala-"

,,Já vím na co se ptala." Odsekl ji. Bála jsem se, že je kvůli tomu naštvaný i na mě. Alice se zvedla a házela na Edwarda zuřivé pohledy.,, Snažím se jen pomoc a vždycky to odskáču jenom já! Zatím ahoj Bello. Charlie tu bude za 10minut." Hlesla ke mně a pak zmizela. Vyhnala Edwarda ze dveří a nezapomněla s nimi pořádně prásknout. Nedokázala jsem se na něj podívat. Sedl si na místo Alice a chvíli mě pozoroval.

,,Mohla jsi se zeptat mě. Taky bych ti to řekl." Těkla jsem k němu stydlivě očima. Vážně jsem si připadalá jak zamilovaná puberťačka.

,, Jo asi jo....Proč jsi nechtěl?" Zvědavě jsem si ho prohlížela. Bylo mi trochu hloupě, ale když už jsem v tom tak alespoň pořádně.

,,Ublížil bych ti. Mé sebeovládání nebylo tak dokonalé jak sis pořád myslela."

,,Neublížil bys mi."

,,Bello.." Zavrtěl hlavou nesouhlasně.

,, Vím to. Něco mi říká, že bys to nedokázal." Pousmála jsem se.

,,Mýlíš se. Byla jsi tak křehká a zranitelná." Chvilku jsem nad tím přemýšlela, ale stejně jsem si stála na svém.

,,Nebo v tom bylo něco jiného?." Zmateně si mě změřil.

,,Jak to myslíš?"

,,No...možná...možná jsem tě tolik nepřitahovala. Vím, že jako člověk jsem nebyla žádná miss Forks. Pochopila bych to." Pokrčila jsem rameny. Cítila jsem jak se napnul a zase se uvolnil.

,,Bells. Pro mě...pro mě jsi ta miss pořád. Jsi moje všechno. Moje slunce, které mi svítí na cestu, slunce, které mi vneslo do tmy světlo a teplo. Jedině s tebou jsem žil. Miluju na tobě všechno. Tvá gesta, obličej, řeč, tvůj pohyb, hlas. Jsi všechno co mám. Když jsi tenkrát odešla, nevěděl jsem jak přežiju další minutu bez tebe. Nechtěl jsem už bez tebe žít, ale dal jsem ti slib, za kterej vděčím teď jen tobě. Ty jsi mě donutila slíbit ti, abych žil dál. Věřila jsi v nás a to mi dává neskutečnou sílu být tady a bojovat za nás. Chci s tebou být navěky věků." Něžne se usmál a vzal mi obličej do dlaní.

,,Kdyby jsi se teď viděla jak se tváříš." Zasmál se. Byla jsem v šoku a zárověň tak moc šťastná.

,,Edwarde já-"

,,Nemusíš nic říkat. Jen chci aby jsi věděla jako moc jsi pro mě důležitá. Takže to, že jsem tě odmítal nemá žádné dočinění s tím že bych tě nechtěl." Přiblížil se ke mně a znova mě ovál jeho dech.,, Toužím po tobě..." Zašeptal a jemně mě políbil na čelo. Pomalu spustil ruce z mých tváří a podíval se před sebe. Bože! Tohle nejde! Tak už mu to řekni! Na co ještě čekáš? Právě ti tu vyznal lásku a za hrob tak co bys ještě chtěla?

Chytla jsem ho za bradu a natočila ho tak, aby se na mě díval. Viděla jsem mu v očích tolik lásky a strachu. Bál se abych ho neodmítla?

,,Edwarde já tě miluju. Miluju tě tolik až mě to děsí, ale to co jsi právě řekl...to samé cítim já k tobě." Přitáhla jsem se víc k němu a jemně ho políbila na rty. Dlouho neváhal a začal mi polibek oplácet. Chytil mě za týl krku a druhou rukou mě držel za pas. Naše rty byly sehrané do poslední noty. Jemně jsem mu skousla ret a o on zavčel. Musela jsem se usmát.

,, Miluju tě Bello." Zašeptal mezi polibky, které byly čím dál víc naléhavější. Nevydržela jsem to. Na pár vteřin jsem ho přestala líbat a obkročmo jsem se na něj posadila. Obtočil mi své ruce kolem pasu a začal mě líbat na krku. Vychutnávala jsem si tuto chvíli. Zajela jsem mu rukama do vlasů a pevně jsem se k němu tiskla. Do polibků jsem vkládala vše co jsem cítila. Touhu, starost, lásku, strach, něžnost, vztek...Byla jsem jak smyslu zbavená...bylo mi jedno, že jsme venku a každou chvíli má přijet Charlie...Nevnímala jsem nic kromě Edwarda a když jsme do polibku vložili i jazyk byl to výbuch našich emocí. Jazyky spolu tančily ve vášnivém rytmu a já byla v sedmém nebi. Edward zasténal a já sním.

,,Bells..."

,,Nepřestávej..." Znova jsem ho políbila.

,,Bello prosím měla bys-"

,,Mlč." Ještě chvilku mi polibky oplácel, ale pak se odtrhl a omluvně se podíval za mě. Jeho pohled jsem následovala a nevěřila jsem svým očím.

,,Tati?"

 

 

>>15-kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I left my angel - 14. kapitola:

 1
2. maja
07.09.2014 [3:49]

Řekla bych že Aro je nezabije jako první Charlie ho předběhne Emoticon Emoticon Emoticon

1. jajka
19.10.2011 [19:41]

tak to bylo hustý já padám ze židle Emoticon
a prosííím te pokračuj až do tvého soudnýho dne :D

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!