Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hybrid - Prolog

wallbydarkgirl


V tomto příběhu se jedná o dívku, Bellu, která před dvěma roky ještě žila svůj normální život se svými rodiči. Pak ji ale přepadli a od té doby už byla Bella "jiná", proto musela opustit svou rodinu. Nyní žije s Cullenovými v malém městečku Forks. Zajímavý život vampýří dívky se ale změní v ještě zajímavější, když se do městečka přistěhují noví obyvatelé. Jako to dělá Darren O'Shannegessy, tak i já rozlišuji upíry od vampýrů, takže si, prosím, hned neřekněte, o čem to tady ta holka mele?

Prolog

 

Pohled Belly:

Bylo 7:30 a já jsem se vydala do školy.  Tuto část přeskočím… nechcete se přece unudit k smrti, jak jsem strávila vyučování.

Po vyučování jsem měla ještě trénink. Hraji totiž volejbal. Když jsem se z něj vracela domů, bylo asi kolem devíti večer, už jsem vjížděla do temné uličky, ve které byl i dům mých rodičů, když mi zablokovala cestu velká černá dodávka, jako z nějakého hororu. Zatroubila jsem na něj a raději začala couvat. Jenomže zezadu mě taktéž zablokovala dodávka, stejné barvy. Začala jsem se opravdu bát. Z obou vozidel začalo najednou vystupovat několik mužů. To není moc sranda, pomyslela jsem si a začala troubit jak zběsilá, třeba mě někdo uslyší. Morseovkou jsem začala SOS. Už jsem byla u posledního písmenka, když muži vyhráli nad mými zamčenými dveřmi. Rozbili sklo. Nechápu, jak mohli mít takovou sílu. Jenom abyste si nemysleli, od té doby, co mi mé autíčko několikrát vykradli, nechal mi táta nasadit opravdu tvrdé sklo. Vytáhli mě z mého kabrioletu a naložili do jedné z dodávek. Nechali mě se něčeho nadýchat… nebo mě uhodili? Nevím, je to už dávno, abych si pamatovala takové detaily. Nicméně, ztrácela jsem se, až jsem byla úplně v bezvědomí.

 

Probudila jsem se a podle pozdravu: „Dobré ráno,“ který zazněl od jednoho mého věznitele, jsem usoudila, že je teda ráno.

Do místnosti, ve které jsem se nacházela, vešel muž, nejspíš jejich boss. Co nastalo potom, ani nechtějte vědět. V té chvíli jsem jeho čin nechápala ani já.

Došel až ke mně, sklonil se nad mým hrdlem, dále jsem cítila jen bodavou bolest. Nesnesitelnou bolest.

Padla jsem do bezvědomí. Už zase…

 

Když jsem se probudila, bolest ne a ne přestat, na kalendáři jsem viděla, že je 21. června. To jsem jako prospala tři dny?

Bolest, kterou jsem cítila, myslela jsem si, že nic horšího snad už neexistuje, to jsem se ale spletla. Knedlík v krku, pálení žil, vše začalo najednou… jakoby od nohou a rukou, všechno začalo směřovat přímo k srdci. Poslední vteřiny, kdy bolest zasahovala pouze mé srdce, jsem myslela, že už to nevydržím, ale najedenou… to ustalo.

 

Do pokoje vešel muž, který mi to všechno způsobil, asi ho přivolal můj bolestný křik.

S ním přišel i nějaký chlápek, černé pleti, ne že bych byla rasistka. Jenom abyste byli v obraze. A celé se to opakovalo. Tentokrát se nade mnou sehnul muž s tmavou kůží.

Bodavá bolest byla ještě míň snesitelná. Padla jsem do bezvědomí. Ano, opět…

 

Probudila jsem se, podle hodin a kalendáře jsem měla prospat jen hodinku. To docela jde. Bolest odezněla, ale vystřídal ji pocit hladu. Takový hlad jsem nikdy nezažila. Jako bych tři dny nejedla. No… taky že jo.

 

Když jsem se chtěla posadit na mé, ne moc pohodlné posteli, do místnosti vešel muž, který mě kousnul poprvé, muž, který mě kousnul podruhé a s nimi ještě jeden, kterého jsem v životě neviděla, přisedli si na mou matraci a pokoušeli se mi vysvětlit, kdo jsou, proč tu jsem a hlavně, což mě nejvíc zajímalo, proč mě udělali upírkou. Jak jsem se později dozvěděla, ne úplně upírkou…

 

O tom ale později…

Určitě si o mně myslíte, vypráví tady příběh a ani se nepředstaví. Tak tedy, jmenuji se Isabella Marie Swanová, v současnosti, jsem přijala i jméno Cullen. Je mi sedmnáct, i když podle zákonů přírody bych měla začít plánovat, jak oslavím mé druhé kulatiny.

A teď tedy o tom, co jsem vlastně zač. Podle vysvětlení těch „milých“ pánů, kteří mě „zmrzačili,“ bych měla být kříženec. Jsem vlastně napůl upír a napůl vampýr. Nejdříve mě Aro, to je ten boss všech těch chlápků z dodávky, proměnil v obyčejného upíra. Poté, co jsem se přeměnila, splnil svoji část úkolu pán s černou pletí, který se jmenuje Darren, jen tak mimochodem, a je to stvořitel. Má schopnost dělat z vyvolených upírů ještě větší monstra, které jsem právě i já. Takže jsem vyvolená. Proč sakra já?

 

Ale zpátky k mému vyprávění.

Ten třetí muž, kterého s sebou přivedli ti dva „tyrani,“ měl být moje svačinka.

Bylo mi vysvětleno, že teď když jsem ten kříženec, se musím krmit upíří krví. A pro zábavu, si můžu vysát nějakého bezmocného človíčka. Zároveň mi ale také kladli na srdce, že oni jsou také upíři. A to zrovna ti upíří, kteří mají na starost celé upíří království. Takže jim nikdy nemohu nic udělat. Jinak bych… a teď cituji: „zemřela strašlivou bolestí.“ Myslela jsem, že už jsem mrtvá. No ne?

 

Když jsem měla přednášku o krvi za sebou, chtěla jsem se dozvědět, proč jsem zrovna já tou vyvolenou, a proč ze mě udělali zrůdu. To mi prozradit nechtěli. Jen jsem se dozvěděla o nějakém proroctví nebo legendě či co… Prý už čekají pět set let na někoho, jako jsem já, a v tomto desetiletí má „dozrát“ ještě jeden člověk. Takže budu mít kolegu. No vážně, takhle mi to řekli.

 

Taky mi řekli, že jako kříženka mám neuvěřitelné schopnosti. Měnění podob, převtělování, umět vycítit pocity a nálady druhých, čtení myšlenek, prostě cokoliv. A k čemu mi to jako je? Já chci být zase tím člověkem, který byl, jak u mě bývalo zvykem, skoro každý den po škole. Chci být zase ten člověk, který denně nosil domů poznámky a pokaždé z toho dostal zaracha. Přiznejme si, nebyla jsem moc poslušná…

 

 

O dva roky později…

Zabíjení upírů a vysávání jejich krve mě už dávno přestalo bavit. Našla jsem jednu organizaci, která existuje kvůli vampýrům, kteří se, stejně jako já, živí upíří krví. Zde vám přidělí nějakého upíra, který vám v pravidelných intervalech daruje svou krev. Můj přidělený upír, James, který je zároveň i mým dobrým přítelem, mi ji posílá poštou dvakrát v týdnu.

 

Je více než jasné, že jsem nemohla zůstat ve svém rodném městečku, ve Philadelphii se svou biologickou rodinou.

Teď bydlím ve Forks, s partou lidí, kteří už jsou více než jen přátelé, s Cullenovými. Každý tu hrajeme svou roli. Můj jakože otčím Carlisle se svou ženou Esme adoptovali několik dětí, včetně mě. Tvoříme jednu velkou rodinu. Ke Carlislovi a Esme se nejprve připojil Emmett, po pár letech i jeho životní láska Rose, jako další Alice se svým manželem Jasperem a nakonec já.

Jako náhodou jsou všichni mí nevlastní sourozenci taky sedmnáctiletí, takže všichni chodíme na místní střední školu.

 

 

Už od samého začátku mé upíří/vampýři existence ve mně vzrostla nenávist k jak upířím, tak i vampýřím úhlavním nepřátelům. K vlkodlakům. Každý den jsem se potýkala s válkami, které mezi mnou a jimi panovali. Každý den jsem se potýkala s dřevěnými kůly, které mi vráželi na různá místa na mém těle.

 

A tak tomu bylo i ten den, kdy hlavní děj tohoto mého příběhu, začíná…


Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hybrid - Prolog:

 1
08.01.2012 [21:48]

superduper12mnooooooooo napad dobry len ako sa väcsina vyjdrila uspechane a chaoticke nedokoncene ale inac som rad ze sa niekto nasiel co ma iny nazor na pojem upir a vympir aj ja ich osobne rozlisujem a inac tesim sa na dalsiu kapcu a dufam ze bude prehladnejsia ako tato

07.01.2012 [16:03]

zuzinecckaaHolka, co to bylo?
Promiň, musím si trochu ulevit... Nemyslím to zle. Ty máš obrovský potenciál, upřímně, tvé "psaní" se mi líbilo více než od nějakých stálých autorek... Ale... Jaký způsob? Na to se trochu podíváme blíže... Emoticon Emoticon Emoticon
Tak jsem si přečetla první větu. Říkám si, jo, bude to fajn, zase tam bude škola... V druhé větě je najednou po škole i tréninku a ve třetí ji už zajali? Mno, kočko, to bylo rychlé jak vítr... A to se mi vůbec nelíbí Emoticon Emoticon .
Ale ok, jdeme dále.
Ve strašně rychlém sledu jsi přejela proměnu. Nevím, mohli si třeba chvíli pokecat... Prostě... Ona by se jim bránila, ale neměla sílu. Ale to tě asi ani nenapadlo... zní to, jako by se všemu jen poddala. Jakoby zapomněla na celý život. Mno, jedeme dál.
Proč jsi nám ji představila? Na to je tu každý autor i komentující strašně alergický. To má vyplynout z děje. Nevím, prostě... Uvidíme, jak budeš pokračovat.
Proč je už u Cullenů? Vždyť ji nemohli nechat uniknout... Já nevím, přijde mi to hrozně... Zmatené, zvláštní.
Uvidíme, jak budeš dál pokračovat. Emoticon Emoticon

07.01.2012 [15:28]

kajka007Ahojky, nechci se opakovat po holkách, ale mají pravdu... Přeskakuješ, všechno jsi nám řekla hned v první kapitole... No, upřímně jsi moc dobře nezačala, ale každý jednou začíná. No a teď bych ti nabízela pomoc. Jestli chceš, tak si mě přidej na ICQ nebo mi napiš email a já se s tebou pokusím povídku rozebrat, popřípadě ti řeknu pár věcí. Nebudu ti to všechno vypisovat taky, protože to je soukromá věc a nemusí to vědět všichni, navíc třeba ani mou pomoc nechceš. Rozhodni se po svém. Emoticon

7. Squirk45
07.01.2012 [15:00]

No, abych pravdu řekla, taky mi to přišlo trochu podivné. Hlavně to s tou upíří krví. Podle Stmívání přece upíři krev nemají, a pokud ve tvé povídce ano, měla jsi to nějak zakomponovat do děje.
Navíc je to dost uspěchané. Jak psala TorencCullen, najdi si někoho, kdo si to po tobě přečte a pomůže ti se psaním...

07.01.2012 [1:38]

KairaTayZajímavý nápad, ale to zpracování. Nezlob se na mě, ale připadá mi to, jako by příběh vyprávělo pětileté dítě. Odskakuješ od tématu, sem, pak tam. Napíšeš větu, ale pořádně ji nedopovíš, a už píšeš o něčem jiném.

Být tebou, tak si najdu člověka, který ti to vysvětlí, pomůže ti. Kritika také komentář, takže si z toho nic nedělej a piš dál. Určitě si přečtu pokračování. Emoticon

5. Ceola
07.01.2012 [1:31]

Emoticon Emoticon Emoticon Sice jsem z toho moc nepochopila o co půjde, vím že je upírka x vampýrka, ale co se bude dít...tak to se asi nechám řekvapit v 1 kapče...už se těším ;) Jen tak dál :)Emoticon Emoticon Emoticon

06.01.2012 [21:37]

janulkaveľa som z toho nepochopila, ale uvidíme...

3. BabčaS.
06.01.2012 [21:20]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

06.01.2012 [21:16]

NesiiZaujímavý začiatok aj keď pár výhrad by sa našlo, budem čakať na pokračovanie. Emoticon Emoticon

1. martty555
06.01.2012 [21:12]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!