Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hvězda 11. kapitola

Stephenie Meyer


Hvězda 11. kapitolaMáte tady zase podlouhé době další dílek. Snad se vám bude líbit.
Hezké počtení. nessienka a blotik

11. kapitola

Pohled Is:

Stále jsme se líbali a já přestávala dýchat. Byla jsem v sedmém nebi, teda vlastně ne. Tam jsou jenom školáci. Tak jsem byla na místě, kde je nejlépe. Edward se odtáhl a já využila situace.

Vzala jsem sníh a hodila ho po něm. Edward to nečekal, takže všechen sníh byl na něm. Jenom se otřepal a řekl: „Se mnou sis neměla začínat.“ Potom se lišácky usmál a než jsem stihla něco zaregistrovat, už jsem byla od sněhu celá já.

„Jé, koulovačka,“ ozvalo se za námi.

„Co tady děláš, Emmette?“ zavrčel Edward. Mě ani moc nevadí, že je tady. Aspoň mám koho zkoulovat. Vím, že jsme měli s Edwardem něco „rozdělaného“, ale jestli mě opravdu miluje, tak si počká, až bude vhodná chvíle. Vhodnou chvíli myslím tu, kdy nás nikdo nevyruší. Pokud se to má stát, stane se to. Tetička Sunny všechno zařídila, tak se uvidí.

Upackala jsem si pár koulí. Díky mojí teplotě jsem z nich udělala i trošinku led, ale co na tom? Upíři to stejnak necítí.

„Jéééé, bude koulovačka,“ přiřítila se na louku taky Rose. Tak tohle bude ještě zábava.

Nakonec jsme se rozdělili na dva tábory. Já a Edward, no a Emmett samozřejmě s Rose. A válka mohla začít.

Kdyby se na nás někdo podíval, myslel by si asi, že jsme se zbláznili. No, kdyby nás vůbec viděl. Což asi ne. Pak by si nejspíš myslel, že blázen je on.

Běhali jsme tak asi dvě hodiny. Edward a Emmett se snažili odrazit útoky na své polovičky. A my s Rose, jsme pálili jedna na druhou a taky na kluky. Výsledek byl nerozhodný: dva:dva. Tak jsme se ještě domluvili, že si dáme odvetu, protože jsme museli do školy. Blbá škola. To co se tam učí, i tak dávno znám. A dokonce i s více podrobnostmi. Náš školní systém je mnohem lepší, než ten tady na zemi.

Popadla jsem Edwarda za ruku a přizpůsobila své tempo tomu jeho. Přece jenom jsem několikrát rychlejší, než on. Dokonce i na hvězdu jsem rychlá. Nejrychlejší ze všech.

„Kde jste byli, proboha?“ zděsila se Esme když nás viděla přicházet. Umím si představit, jak jsme asi vypadali. Rozcuchaní, mokří a špinaví. Nic moc no, jsme ještě děti.

„Pojď, Is. Najdeme pro tebe něco hezkého,“ řekla Rose, čapla mě za ruku a táhla do svého pokoje. Nechala jsem se odtáhnout. I tak nemá smysl protestovat. A navíc, nemám toho moc na sebe.

„Tady máš,“ řekla mi Rose asi po pěti minutách a podala mi hromádku oblečení. Mlčky jsem si to vzala a zamířila ke dveřím, na které ukázala. Byla to koupelna. Ani jsem se nerozhlížela, jak vypadá. Prostě jsem se jenom převlíkla.

Zjistila jsem, že mi Rose dala tmavě modré džíny, světle modrý top bez ramínek a boty na podpatku. K tomu mi dala ještě lehké tmavě modré šáčko. Musím uznat, že mi to slušelo.

S povznesenou náladou jsem doslova vyhopsala z koupelny a čekala na Rose. Za chvíli jsme už byli v obýváku a čekali ještě kluky.  Za  chvilku byli už i oni dole v obýváku. Edward měl na sobě tmavě modrou košil a černé džíny. Hodil se ke mně barevně. To měla na svědomí Rose. Ach, no jo. Všechno musí být dokonalé.

Edward došel ke mně a políbil mě na rty. Pak jsme se všichni naskládali do auta a vyjeli, směr škola.

Trochu jsem se bála školy. Škola, rovná se Angela. A v její přítomnosti se dějí moc zvláštní věci, za které může asi Moon. I tak nechápu, proč by něco takového dělal.

S povzdechem jsme se vydali na první hodinu – tělocvik. Zajímalo by mě, který zmetek dal tělocvik jako první hodinu. Ten byl nejspíš na mol.

U šaten jsme se rozdělili. Tuhle hodinu jsme měli společnou s Angelou. Kdyby nešla po Edwardovi, nejspíš by to byla moje kamarádka, je totiž strašně fajn.

Rychle jsem se převlékla a čekala na Edwarda, který vycházel od šaten. Chtěla jsem mu běžet naproti, ale po prvním kroku jsem se zarazila. On šel s Angelou. Zkameněla jsem na místě a zírala na ty dva. Angela pak šla do šatny. Edward přišel ke mně a chytl mě za ruku.

„Nemusíš žárlit, jenom jsem ji pozdravil. Ty víš, že miluju jenom tebe,“ zašeptal mi do ucha a políbil mě na krk. Proč mi tohle dělá? To zas budu rozdýchávat celou hodinu!

„Tohle mi nedělej,“ zaskuhrala jsem potichounku. Edward se mi uchichtl do ucha. Já ho asi zabiju! Nebo alespoň zulíbám k smrti.

„Radši pojďme, než někdo přijde,“ řekl, jakoby mi četl myšlenky. To se prostě pozná.

Na tělocvik jsme nakonec došli mezi posledními. Profesor neměl námitky, ani připomínky. Na hodině jsme hráli volejbal. A hádejte, s kým jsem byla v družstvu? S Edwardem, Angelou, Jesiccou a ještě s třemi holkami, které jsem neznala. V konkurenčním týmu jsem znala jenom jednoho kluka – Mika.

Hra probíhala dobrě. Já i Edward jsme sice museli kontrolovat svoji sílu, ale i tak jsme vyhrávali. Bylo zrovna několik minut do konce hodiny. Podával akorát Mike. Nebyl zrovna nadaný sportovec. Byl velice nešikovný, dokonce snad nešikovnější, než nějaká holka. Ale hold na něho přišla řada na podávaní. Všichni jsme byli ve střehu.

Strefil míč, to byl teda pokrok. Jenže ho strefil vážně moc „šikovně“, takže se řítil přímo na Angelu. Sice ji kvůli Edwardovi nemám ráda, ale nenechám ji přece v dráze střely. Co nejlidštěji jsem se rozeběhla směrem k ní a v posledním momentě ji strhla z cesty. Jenomže jsem jaksi nedomyslela „přistáni“, a tak jsme obě dvě přistáli na Edwardovi. Dvakrát jsme se přetočili a nakonec skončili v moc zajímavé pozici. Edward by naspodu, já uprostřed a Angela na vrchu, přičemž vážně netuším, jak se tam dostala. Nejlepší však bylo, že jsem ani nevěděla, která ruka je má, která noha Edwardova. Chvíli jsme se snažili rozplést, ale nakonec jsme museli počkat, až nám pomůžou spolužáci. Celou dobu jsme se smáli, až jsme se za břicha chytali. Rozhodně jsem si nemyslela, že to dopadne takhle.

 

Pohled nikoho:

„Správně, Is. Nelíbej ho,“ pochvaloval Moon z nebe. Mnul si přitom ruku, kterou rozbil stůl. Byl šťastný, že jejich polibek skončil. Že ho ukončila ona. Ale nevěděl, že to neukončila proto, že by ho neměla ráda. Tenhle detail mu nějak unikl. On nikdy nepocítil lásku. I když sám sebe přesvědčoval, že Is miluje. Byla to jenom touha, opravdové lásce se to ani zdaleka nepodobalo. Kdyby ano, nechal by ji jít. Nechal by ji, ať prožije šťastný život.

„Moone,“ ozvalo se po celém nebeském království. Všechny hvězdičky, které právě byli ve škole, poskočili. Všechny, které byli v autobuse, se bouchli hlavou o střechu. Byl to nečekaný zvuk.

„Ano, Sunny?“ přiběhl rychle ke Slunci, „co potřebuješ?“

„Co to má být? Proč ten křik?“ zeptala se udiveně. Moc věcí, které se děly v noci, neznala. Jenom ve dne byla vzhůru, ale křik Moona jí probudil. Naštěstí byla tak rozespalá, že záře Moona stačila, aby na obloze svítil měsíc.

„To nic. Jenom…“ vymýšlel rychle, „…jsem něco vyhrál,“ lhal, jako když tiskne.

„Dobře, ale ať se to neopakuje.“

„Jistě,“ špitl Moon. Měl se proč bát. Teta Sunny byla mocnější, než ona. Jediní ona ho mohla zastavit v jeho pomstě. Jedině ona měla tu moc. Proto se jí tolik obával. Proto se nesmělo donést k ní, co se děje. Naštěstí pro něho, nikdo, kromě něho nevěděl, že Sunny je mocnější. Všichni si mysleli, že jsou stejně mocní.

Moon si promnul ruce, jak mu to všechno skvěle vychází. To se ovšem může rychle změnit. Jako mávnutím proutku.

 


 

Shrnutí (nessienka)

Shrnutí (blotik)

<< >>



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hvězda 11. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!