Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Houslistka 46

16.06.2020 (10:00) • Kikketka • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1893×

Edit: Článek neprošel korekcí 

46. kapitola

Edward

Tak tohle že byli ti její slavní kamarádi? Naprosto žárlivá ženská a její stejně odporně žárlivý manžel? Vůbec jsem se nedivil, že do takové vybrané smetánky patřil i ten lidský červ, se kterým Bella dřív chodila. Ty jeho povrchní myšlenky, povětšinou zaměřené jen na sebe, byly dost i na mě. Na upíra, jehož ego nebylo vůbec malé, přesto jsem si s některými člověčími exempláři opravdu nezavdal. Ronalda a Tamaru jsem tiše nenáviděl už od seznámení v garážích. Jejich myšlenky byly opravdu odporné, dotěrné a já už jen tiše očekával, kdo že další se to přidá do té jejich skupinky ‚best friends‘.

Tohle jistě bude ještě pořádně zajímavé!

Rozhodl jsem se být alespoň trošku užitečný a rychle odnesl Bellin kabátek do šatny, zatímco Ronald koukal všude okolo, jen ne na svou vykutálenou manželku, která mu už svoji bundu doslova cpala do náruče. V mysli na něj přitom nadávala tak sprostě, že to vůbec nevypadalo, jako by ho kdy milovala. Jsou toho lidé vůbec schopní? A mezitím co jsem se už vracel zpátky a míjel se přitom s tím těžce uraženým a ofouklým chlapem, jehož žena se mnou i na dálku dost výmluvně flirtovala, přemýšlel jsem, jak nejlépe Bellu od těchto individuí dostat.

Jak přerušit to falešné kamarádství?

‚Bože, ten má ale zadek,‘ zabzučelo nadrženě v mysli té semetrice, se kterou se Bella tolik přátelila, ačkoliv to momentálně nevypadalo, že by byly bůhví jaké kamarádky. Nikdo se s nikým nebavil a to moje zlatíčko se právě tvářilo jako pomstychtivá divoženka a s nabroušeným pohledem koukala kamsi za mě. Byl jsem k ní otočený čelem, a tudíž nabízel té za mnou pohled na moje dokonalá záda a perfektní pozadí.

Jenomže to bombardování mé hlavy těmi perverzními myšlenkami za to rozhodně nestálo.

‚To by mě zajímalo, jak je asi vybavený? I když podle těch dlouhých prstů bych odhadovala, že rozhodně líp jak průměrně. Jo, to rozhodně jo. Úplně chápu, že ho Isabella vyměnila za Matta. Taky bych tu Ronovu sardinku vyměnila za pořádného úhoře.‘ V hlavě si okamžitě zformovala obrázek mých spodních partií a musím uznat, že v docela přesné velikosti. ‚Škoda jen, že jsem na takového fešáka nenatrefila dřív já. Ještě bych mu ukázala, co dokáže ženská v mých letech. Ten by valil oči! Nestačil by ani zasunout a už by ze mě vrcholil…“ Rychle jsem z té její nadržené palice vypadnul, protože se mi udělalo vážně dost zle.

V minulosti jsem nikdy o lidské ženy nestál a do budoucna to rozhodně ani jinak být nemělo. Asi hlavně i proto, že už tu byla jen ta jedna jediná, a i kdyby byla pouhou lidskou bytostí, byla by přesně ona tou výjimkou, která jak známo potvrzuje pravidlo.

Ano, takhle podmračená byla jednoduše rozkošná.

K sežrání!

Bella už je prostě jen moje! A já neměl v plánu si ji znovu nechat proklouznout mezi prsty nebo jí opět nějakým stupidním způsobem ublížit. Miloval jsem ji vším, co jsem měl, a takovou láskou, jaké byl jen zamilovaný upír schopný. Což znamenalo… Už nikdy žádnou jinou. To bylo víc než jisté!

V počátcích jsem vůči téhle idiotské predispozici našeho druhu k tomu přivázat se doživotně pouze s jednou jedinou bytostí dost válčil. Prostě jsem pořádně nechápal, jak by mě mohla vždy a navždy přitahovat jen jedna jediná žena a pak… BUM! Teď je to najednou tady a já už nemám pochyby o tom, že mě moje Bella někdy přestane vzrušovat. Ne. Nikdy. Vždycky bude perfektní a dokonalá. A moje. A konečně jsem naprosto chápal i tu počáteční neukojitelnou touhu po tom druhém, kterou si zprvu často manifestovali mí sourozenci. Sice jsem ji dost utlumil, hlavně tedy v období, kdy ještě chodila s tím člověkem, ale rozhodně se nevytratila.

Možná byla spíš díky tomu ráznému přidušení daleko silnější!

Přesto jsem tehdy dával hodně energií do plánování toho, jak se toho šmejda nějakým nenápadným způsobem zbavit, i když bych se ho v konečném důsledku stejně nedotkl, kdybych věděl, že dělá Bellu šťastnou. Já dostal rozhodně víc, než jsem si kdy zasloužil, a i to mě brzdilo tomu skunkovi jakkoli ublížit, třebaže zamilovaný upír nikdy nemyslí racionálně. Obvykle tedy ano, ale jakmile se jedná o lásku existence, nedokáže to ani jeden z nás.

Žádný.

Všichni jsme v jejích spárech až do konce věků.

Jenomže i přesto všechno se mi moje majetnictví a nárokování si Belly podařilo úspěšně krotit. Jasper nade mnou tehdy samozřejmě kroutil hlavou a ani on sám nechápal, jak to dokážu vydržet. Bellu s Nessie měl hned po Alici na druhém místě. On ji miloval jako opravdovou sestru. To například Rosalii nikdy. Taky se vyžíval v tom, že je z něj skutečný strýček, za kterého se považoval daleko víc než takový Emmett. A i když mu na Belle tolik záleželo, tak když zjistil pravou hloubku mých citů k ní, stáhnul se do pozadí a nechal mi volný přístup.

Kdo jiný by pro ni koneckonců udělal víc než on?

Jenom já.

Jedinou mojí brzdou, která mě vždy spolehlivě držela v ústraní, zatímco se Bella pelešila s tím červem, byla vzpomínka na to, jak jsem ji zničil. Byl to obrázek z toho dne, kdy jsem ji viděl vycházet z nemocnice. Pronásledoval mne celé roky! Dřív než jsem zjistil, že je ze mě otec, a dřív než jsem poznal, co k ní skutečně cítím. Na to nikdy nezapomenu! A to pokaždé stačilo k tomu, abych se ovládnul a začal zas chovat rozumně.

A pak… Měl jsem dceru! A navíc biologickou!

Co víc by si upír mohl přát?

Ona byla můj malý vesmír a zázrak v jednom. Musel jsem se chovat zodpovědně. Kdo by to kdy řekl, že ze mě bude táta? Bože, ani já sám nad tím nikdy ani zbloudilou myšlenkou nezapřemýšlel. Bylo to jako třináctá komnata. Zamčená na několik západů a naprosto nepřístupná. Když se ale přede mnou ta tajemná místnost z ničeho nic naplno otevřela a já vstoupil dovnitř, už jsem z ní odmítal odejít. Dokonce jsem pro jistotu i rozflákal ten obrovský zámek.

A teď? Byl jsem v sedmém nebi a šťastný!

Ještě že nebydlíme s našima!

Copak bylo normální, abych Bellu v každičké situaci viděl úplně nahou? Neustále! Pořád a bez přestání? Mohla na sobě mít klidně neforemný, tlustý svetr a široké džíny, ale přede mnou jako by se neustále promenádovala bez oblečení. Jistě to souviselo s naší perfektní pamětí spojenou s tím silným citem a nekonečnou vášní, kterou jsem k ní cítil, protože tohle se mi opravdu jaktěživ nedělo.

Byl jsem do ní naprosto PAF!

I proti mé vůli se na mě znovu navalily myšlenky toho muže. Ronalda. Postavil se bokem k jeho ženušce, tak jako jsem byl já s Bellou, a pohledem se okamžitě zabodl do mé partnerky.

‚No, jak jsem si vždycky myslel. Ta mrcha je na pracháče. Kdybych měl i já Astona, nohy by mi roztáhla stejně ochotně jako tomuhle gigolovi! Děvka jedna!‘ Vztekle jsem se napnul a s chladnokrevnou vražedností už v hlavě kalkuloval, jak se té špíny neprodleně a beze svědků zbavit.

Nikdo nebude ženu mého života nazývat děvkou!

Nikdo!

Bella si však změny mojí nálady musela nějakým záhadným způsobem všimnout, protože jí srdce v hrudi začalo poplašeně sprintovat a zároveň mě prudce chytila za ruku.

„Omluvte nás,“ vyhrkla v rychlosti a už mě táhla o kus dál. Nechal jsem se a svolně se jí držel v patách, přesto mě vztek neopouštěl. Samozřejmě jsem toho zmrda nemohl zabít tady a přede všemi, ale… Kdo si počká, ten se dočká! A já rozhodně nikam nespěchal.

Najednou se však to moje zlatíčko prudce zastavilo a otočilo čelem ke mně.

„Edwarde, co máš za problém? Vypadáš, jako kdyby ses chystal vraždit,“ trefila se přímo do černého ta moje malá kouzelnice. A pak že neumí číst myšlenky. Měla mě prokouknutého tak, jak mě ještě nikdo neprohlédnul. Myslel jsem si, teda až na barvu očí, že nepouštím tolik hrůzy.

„Nazval tě- “ Zasekl jsem se. Nešlo mi to vyřknout nahlas. Jako by mi najednou ztěžknul jazyk a veškerá slova odumřela v krku.

„Cože? Kdo?“

„Ten člověk,“ vyflusnul jsem jedovatě. „Přemýšlí o tobě dost odporně, a nemám v plánu mu to trpět!“ zavrčel jsem děsivě. Bella se prudce nadechla a ucouvla. Mělo to přesný a okamžitý efekt. Byla to ledová sprcha a pořádný liskanec v jednom. Pokusil jsem se upravit výraz v mé tváři. Nechtěl jsem ji děsit. 

Ne Bellu.

„Tohle nemůžeš!“ obhajovala toho neřáda.

„Proč ne? Podle něj jsi jen obyčejná děvka, co roztahuje nohy pracháčům,“ vytasil jsem se na ni s jeho výmluvnými myšlenkami a doufal, že mě pak ještě spokojeně popostrčí jeho směrem a poví něco ve smyslu – ‚A běda, jak mu zůstane v těle byť jen kapka krve!‘  Ale zase jsem se trochu spletl.

Bella samaritánka!

Na to si budu taky muset zvyknout.

„Nezajímá mě to,“ dodala trochu posmutněle, pak se jí ale v očích rozhodně zalesklo. „Já jasně vím, proč jsme my dva spolu a kvůli posraným penězům to rozhodně není! Je mi fuk, co si o tom myslí někdo jako Ronald. Je to obyčejný chudák, co se mě jednou v klubu snažil sbalit a to všechno za přítomnosti jeho manželky! Takže je mi opravdu naprosto volný, jak se na mě dívá takový hajzl, jako je on,“ prskala navztekaně, a přitom si mě měřila zpod výhružně přivřených víček.

Naprosto sexy.

Kam se vytratila ta Bella, která přede mnou ještě pár vteřin zpátky vystrašeně couvala? To mi však bylo momentálně úplně ukradený, protože teď tu místo ní byl tenhle prvotřídní anděl pomsty, kterého bych nejraději odtáhl někam do ústraní a zahrál si s ním tu její nestydatou hru ‚nesahat!‘ Tentokrát by to ale byla ona, kdo by měl zakázáno používat ruce. Už jen proto, aby okusila svoji vlastní medicínu! Podobné rajcovní peklo by si měla vyzkoušet na vlastní kůži.

„A má s Tamarou dvě děti! Chceš je připravit o otce?“

Jako by na mě vychrstla kýbl ledové vody. Ne, že bych to mohl cítit, ale ten pocit…

„Ne,“ zabručel jsem poraženě. Dřív bych se nad něčím podobným ani nepozastavil, jenže teď jsem sám rozmýšlel v úplně jiných mezích a hranicích. A tak jsem spolknul moji upíří hrdost a chuť toho skřeta zatlouct hluboko země a před obrázkem dvou uplakaných a zničených dětí se rozhodl to nechat plavat. A že to byl téměř nadupíří úkol. „A jen pro tvoji informaci,“ nadhodil jsem malinko pomstychtivě. „Tamara už asi pět minut přemýšlí nad mojí velikostí a tím, jak se mi dostat do kalhot. Taky si plánuje nás pozvat do klubu, kde by mě mohla snadno sbalit,“ dloubnul jsem si. Ať má přátel, kolik chce, ale ne tuhle ženskou atrapu, která, ne pět minut, ale už od garáží rozmýšlí nad velikostí mého penisu a všemi možnými způsoby sexu se mnou.

Vážně mi z ní bylo nechutně, vlastně… Skoro na blití!

Bella se na mě navztekaně podívala a zároveň s tím vydechla veškerý vzduch nosem. Můj křehký rozdivočený býček. Nabroušeně si založila ruce v bok, a kdyby jen tušila, jak sexy právě teď vypadá a jak nehorázně moc mě právě vzrušila, asi by se rychle zatvářila kajícně. Při představě, jak si ji mými osvědčenými metodami a triky krotím, se mi nebezpečně napnuly kalhoty.

Nebo…

Co kdybych ji na několik minut odtáhnul zpátky do garáží? To taky nebyl vůbec špatný nápad.

Do prdele! Mohl jsem zapomenout na ty housle, alespoň bychom měli dobrou výmluvu. 

Zakroutil jsem nad sebou hlavou. Jo, byl jsem totálně ztracený, jenže když ona byla tak přenádherná. Pro mě. A jen moje. Navíc rozzlobená! Z postele jsme vylezli teprve před hodinou a půl a já? Už ji tam chci znova, vlastně… Je mi jedno kde, hlavně že bude zase má!

Chtěl jsem prostě opět skončit mezi těmi horkými stehny, tam, kde jsem se cítil nejlépe, jako doma. Nadpozemsky dokonale. A taky se mi uvnitř pokaždé šířil ten sladký pocit, že je všechno tak, jak má být. Vyvěral mi naprosto odevšad a já jen chtěl udržovat Bellu konstantě spokojenou a šťastnou, aby mě už nikdy nechtěla opustit.

Nesměla dostat důvod!

„Já tu mrchu zaškrtím!“ zasyčela tiše a vražedným pohledem uhnula kamsi za mě.

„Přece bys děti nepřipravila o matku,“ vytáhl jsem na ni tu samou zbraň, co ona a výmluvně pozvedl obočí. Když ne já, tak ani ty! Koutky mi samovolně cukly vzhůru.

„Možná by jim bez ní bylo líp?“ nadhodila prosebně s jakýmsi násilnickým leskem v očích.

„Ne,“ uculil jsem se zlobivě. „Ten člověk si sám nenatře ani chleba, představ si, jak by na tom asi byli ti prckové?“ útočil jsem na její smysl pro odpovědnost a rozumné myšlení.

„Fajn,“ povzdechla si pokořeně a oblažila mě nakyslým úsměvem. Nakonec si ještě tiše povzdechla a k mému překvapení mě sama objala. Opřela mi hlavu o rameno a zhluboka se nadechla. Já už na víc taky nečekal a volnou rukou si ji přitáhl těsněji, abych mohl tvář zabořit do záplavy toho voňavého, vlnícího se mahagonu.

Jak úžasné!

Dokonce i moje mysl v ten okamžik úplně vypnula.

Domov. Domov. Domov…

„Bello!“ ozval se z ničeho nic šťastný pískot za mými zády. Nadšením tak trochu připomínal Alici. K mému překvapení se však myšlenky neznámé ihned nezaměřily na mé spodní partie, nýbrž na osobu v mém náručí.

„Mary?“ vydechla spokojeně Bella a pohotově se ode mě odtáhla. „Čau Ricku!“ zahalekala zvesela ta moje divoženka a dokonce tomu chlapovi, co prozatím postával tiše jak oukropeček u Tamary a Ronalda, zamávala na pozdrav. On jí samozřejmě s nesmělým úsměvem a lehce zvednutou dlaní opětoval, a to mě navztekalo. Tihle si byli blízcí a já se podvědomě cítil v ohrožení…  A i když byl ten chlap očividně oddaný jen jeho polovičce, stejně jsem na něj z nepochopitelných důvodů žárlil. Kdyby mě z mého zamračeného civění jeho směrem nevyrušila právě Bella, která mě už vehementně tahala za rukáv od kabátu, aby si tak získala moji pozornost, asi bych se automaticky rozešel jeho směrem a rozmlátil mu čumák! Jen tak pro jistotu! Jeden nikdy neví…

A pak… Sprostě si tu dovoluje, s tím svým úsměvem Holywoodské hvězdy, okukovat to, co je moje!

Vylezlo ze mě tiché, výhružné zavrčení. A to všechno jeho směrem.

Jestli není blbý, tak sbalí svých pět švestek a zdrhne jak namydlenej blesk!

Grrr!

„Edwarde!?“ napomenul mě káravě ten můj miláček, který si jistě všimnul mého rozpoložení. Možná jsem trochu víc pouštěl hrůzu? „Tohle je Mary,“ představila ženu před mnou. „Mary, tak tohle je Edward, otec Renesmé,“ zakončila vítězně a pošimrala mi tak mé sebevědomí.

Jednou větou dokonale rozptýlila moji vražednou náladu.

„Těší mě,“ odpověděla rázně a zcela upřímně Mary. Byla to vysoká blondýnka s jemně nadýchanou postavou, což znamenalo, že nebyla úplně štíhlá, ale ani tlustá. Nakonec ke mně ještě natáhla dlaň, aby si s tou mojí ve slušném gestu potřásla. Téhle se naštěstí v hlavě neproháněly žádné taktické vypočítavosti, jak mě nejlépe vmanévrovat do svojí postele. Ne, tahle Mary se spíš zajímala o to, jestli nebudu jen pouhým idiotem, v zástupu kreténů. Měla Bellu ráda a nechtěla, abych jí ublížil jako například ten její bývalý přítel. Díkybohu měla na Matthewa stejný názor jako já.

Totiž, že je to naprostý ztroskotanec zahleděný jen do sebe.

Co už se mi ale tolik nelíbilo, že si to samé myslela i o mě. Nebo alespoň doufala v to, že takový nejsem…

Počkat! Matthew že Belle ublížil? A to jako jak?

„Taky tě rád poznávám,“ dodal jsem mile, protože jsem byl vážně šťastný, že alespoň jednu normální kamarádku, která by Belle bez přestání nezáviděla a v duchu ji nesnášela, má.

„Hej, zlato, pojď se seznámit s Belliným nových chlapem!“ zavolala na svého přítele, který samozřejmě ihned přicupital. Ochočený jako pejsek… To už na něj mohla rovnou zapískat! Tak patetický!

Bella však v jejich přítomnosti tak neskonale zářila, že jsem sám sobě zakázal stupidně žárlit na toho mužského člověka, který byl stejně bezhlavě zamilovaný do jeho Mary. Vím, že to se mnou bylo opravdu zlé, ale teď když byla tahle kráska jen má, měl jsem neustálý nutkavý pocit, který nutil nechat vidět všechny okolo, že tahle překrásná bytost už je jen moje.

Byl jsem zamilovaný jako blázen! Ale co si budu nalhávat? Patřil jsem k té samé rase ochočených zvířátek! Kdyby Bella pískla, okamžitě bych stál u ní. Jo. Úplně v…

Chvilku jsem si jen tak nezávazně povídali. Všichni. Bohužel se k nám přidala jak Tamara, tak ten idiot Ronald. Naštěstí to svým pozitivním jednáním a čistými myšlenkami vyvažovala Mary s Rickem. Ti dva se mi začínali líbit čím dál tím víc. A děkoval jsem nebesům, že tu není i Matthew, protože bych mu nejspíš omylem utrhnul koule. To jen tak pro jistotu, aby si náhodou nemyslel, že mi Bellu přebere.

Jí už si v žádném případě vzít nenechám.

A až budeme zase pěkně o samotě, musím se zeptat, co se to s tím Mattem stalo. Proč ho Mary nenávidí? Že by jí udělal to, co ona jemu? Protože pokud ano, tak o ty svoje reprodukční orgány nepřijde jen v mých představách! 

Autor: Kikketka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Houslistka 46: