Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Houslistka 37

Houslistka 37Když už ani Bellino podvědomí nezůstane věrné Mattovi! XD XD XD XD XD

 EDIT: Článek neprošel korekcí 

37. kapitola

 

Prudce jsem se nadechla a uvnitř mě jeho slova strhla doslova smrtonosnou lavinu, která se řítila přímo dolů, hluboko do mého nitra. Ztěžka jsem polkla a snažila si vzpomenout, proč bych to dělat neměla, ale… Všechno bylo pryč.

Fuč.

Má hlava mu kývla v němém, zmámeném souhlasu. Byla jsem doslova jak hadrová panenka, u níž Edward tahal za vodící provázky, a já se podle nich s úplným klidem pohybovala. Chtěla jsem to tak. Opravdu jsem po tom strašně moc toužila. Po všem, co mi v této chvíli dával.

Zbytečně neotálel a jeho chamtivé, ledové rty se okamžitě natiskly na ty moje. Tiše jsem vzdychla a instinktivně se k němu natěsno nalepila. Smyslně zavrněl, ale stejně se ode mě po chvíli sám odtáhl. Nechtěla jsem panikařit, navíc moje libido už taky notnou chvíli divoce kroužilo v uctívacím tanci kolem svého idolu, přesto když teď ucouvl, do hlavy se mi nechtěně vloudily staré vzpomínky.

Čekala jsem posměšnou tvář a ten jeho vítězný úšklebek, možná i urážky.

Žádná z těch odporných věcí se však na jeho obličeji neukázala. Tvář měl jen kousíček od mé a oči tak moc tmavé a bezedně hluboké, že jsem měla pocit, jako bych se koukala někam do dalekého neznáma. Do toho nejutajenějšího zákoutí upíří duše.

Spustil ruce z mých horoucích tváří, aby pak jednu natáhl k té mojí a propletl si s ní prsty. To už jsem pomalu netušila, jak se správně dýchá. Tohle bylo tolik jiné a vůbec ne edwardovské, ale zato tak nádherné. Pomalu se rozešel ven z mého pokoje a já ho pokorně následovala. Neprotestovala jsem. A už na chodbě bylo možné zaslechnout mazlivé tóny neznámé, řekla bych až éterické melodie. Nemluvě o vůni, která se za Edwardem táhla.

Přešel kolem pokoje Nessie, jeho bratrů a nakonec zastavil u toho, který patřil jemu. Z otevřených dveří jsem zahlédla zvláštní poblikávající světélka a muzika taky mírně zesílila. Ne ovšem moc. Moje polo-lidské reakce právě skoro kolabovaly. Byla jsem vystrašená a zároveň natěšená takovým způsobem, že jsem málem nestihla zastavit včas a narazila do jeho tvrdého těla.

Nedočkavě jsem se otočila a podívala do jeho ložnice.

Dech mi už opravdu překvapením uvízl v hrdle.

 

Všude možně bylo rozsázeno alespoň tucet různých svíček, jejichž plamínky se smyslně vlnily do rytmu té božské melodie. Tichounce jsem si nad tou nádherou povzdechla a moje oči se k němu opatrně obrátily. Jako by to vycítil, okamžitě se po mně také otočil a v jeho pohledu se odrážela nejen ta drobná tančící světýlka, ale i něco dalšího.

Společně jsme vešli dovnitř a Edward za námi pohotově zavřel dveře. Teď už nešlo couvnout.

Je to definitivní! dodal uvnitř mě tichý hlásek.

Znovu si mě k sobě přitáhl, tentokrát však pevně a bez možnosti návratu. Ano, tohle jsem tušila a někde uvnitř mého už nedočkavého těla mi cosi napovídalo, že je to tak správně. Nevím. V jeho přítomnosti jsem poslední dobou nedokázala ani rozumně přemýšlet.

Byla jsem opravdu, opravdu ztracená!

Všechno to neznámé, ale tolik příjemné, co mi mohutně rezonovalo každičkou mojí částí, se mi začínalo koncentrovat hlavně mezi stehny. Tohle jsem vážně ještě nikdy nezažila, vlastně… Jen jednou a neskončilo to vůbec růžově.

Automaticky jsem k němu zvedla tvář a zůstala uvězněná v jeho vážném, onyxovém pohledu. Takhle jsem ho prozatím neviděla.

„Já vím, že to není nic moc, ale neplánoval jsem to,“ objasnil mi tichým a smyslně naléhavým šepotem, zatímco mi jednu dlaň přiložil na tvář a konce prstů přitom schoval do mých vlasů. Chladil dokonale.

„Je to nádhera,“ vyklouzlo mi zmámeně, ale on na mě takhle prostě působil. Aplikoval svou upíří moc tak, že bych mu teď dokázala padnout k nohám a udělala cokoliv, o co by mě požádal. Mé ruce skončily instinktivně položené na jeho bocích.

„Zasloužila by sis daleko víc,“ vydechl mi do obličeje krátce předtím, než nás zase spojil v náruživém polibku. Oplácela jsem mu ho tak zběsile, jako by tohle měl být náš poslední. Bylo v něm koncentrováno úplně vše. Moje vášeň a chtíč, nerozhodnost a strach, ale hlavně tu byla panika z něčeho, čemu jsem vůbec nerozuměla. A rozumět nechtěla!

Svářelo se to uvnitř.

Edward si mě za kříž k sobě natisknul tak těsně, že jsem neměla nejmenších pochyb o tom, že už je taky patřičně vzrušený. Alespoň jsem v tom nebyla sama. Jako by mi do kůže vpouštěl drobné elektrické výboje, které sjížděly přímou linkou do mého horkého klína.

A chtěla jsem víc, jenže…

Zničehonic přede mě padl na kolena a než jsem se stihla vzpamatovat, už měl nos zabořený přesně…tam. V místě, které právě teď prahlo úplně nejvíc po všem, hlavně však po tom najednou klečícím upírovi.

Slyšela jsem, jak zhluboka nasál vzduch a hned nato zavrněl nebo… snad zavrčel? Netušila jsem co, a vlastně mi to bylo i celkem jedno, navíc mi uši momentálně naplňoval můj vlastní zběsilý tlukot jednoho poblázněného srdce. Ruce už nebyly na jeho bocích, ale hluboko v těch přenádherně rozdrbaných vlasech.

Zvedl ke mně hlavu, zatímco mi jeho dlaně pořád věznily boky. Nedokázala bych se pohnout, i kdybych chtěla.

Ani jsem na to však nepomyslela.

„Bello,“ oslovil mě měkce. Jeho dlaně se mezitím přemístily k zapínání mých kalhot. Rozepnul knoflík, snížil zip, a to aniž by se mnou byť na vteřinku přerušil oční kontakt. Nasucho jsem polkla. Měla jsem pocit, že najednou slyším naprosto všechno a snad i víc, jak se mi zbystřily smysly. Hruď mi jemně vibrovala. „Já tě tak moc chci.“

„Za to může jen ten úplněk,“ dodala jsem tichounce zhrublým hlasem.

„Ne,“ zavrčel pevně a přilepil mi ústa na podbřišek. Tak nízko, až mi v klíně bolestivě zaškubalo, podlomila se mi kolena a rozostřil pohled. Naštěstí mě pevně držel.

Dlaněmi sjel k mému pasu, a tak mě z každé strany pořád pomocně podpíral. Pomaloučku si prolíbával stezku směrem vzhůru, přesně naopak, než jsem chtěla já. Jeho rty se asi nejvíc pomazlily s mým pupíkem a místečkem hned pod ním. Dokonce si i něco neslyšně špitnul.

Posunoval nejen svoje nenasytná ústa, ale i ruce, takže jsem měla za chvíli tričko až pod prsy. V ten moment se konečně narovnal a přetáhl mi ho přes hlavu. Kolaborovala jsem víc než ochotně.

Jakmile se ten kus mého oblečení válel na zemi, Edward se přesunul za moje záda. Dech se mi horečnatě lámal nejen vzrušením, ale i tou kapkou nebezpečí, kterou představoval ten upír za mnou. Byla jsem mu odkázaná na milost a nemilost a tuhle chybu už jsem dokonce jednou oplakala, přesto…

S nezastavitelnou chutí a odvahou jsem se zase dopouštěla té samé hlouposti.

Odhrnul mi vlasy na bok, přes rameno, aby se tak mohl dostat k mojí šíji a zapínání podprsenky. Rozepnul ji, zatímco mi špičkou jazyka přejížděl ze strany po krku. Stisknul rty jen o malinko víc právě na krční tepně, a mně nechtěně ujel jeden hlasitý sten. Prohnula jsem se dopředu a zacítila, jak se mu koutky povytáhly v úsměvu.

„Žádný pud sebezáchovy,“ zavrněl více méně spokojeně a konečně uvolnil moje prsa z jejich bavlněného vězení. Na sekundu odstoupil a než jsem spatřila triko, které dopadalo jen kousek od toho mého, jeho chladivý hrudník už byl opět pevně na mých zádech. Protáhl ruce pod mými pažemi a dlaněmi uvěznil ňadra. Pánví se v krouživých, ale velmi pomalých a rytmických pohybech otíral o můj zadek.

„Máš ty nejkrásnější prsa,“ prohodil mručivě, zatímco jsem ruce položila navrch těch jeho. 

Nádherný pocit.

„Ne,“ odvětila jsem v tichém, nesouhlasném stenu, protože mi ty jeho úžasně dlouhé prsty opatrně protřely už ztuhlé bradavky.

„Ale máš. Věř mi,“ zašeptal mi do ucha. „Jsi to nejdokonalejší, co jsem kdy viděl,“ zakončil vážným tónem, ale já mu prostě nevěřila. Byla jsem naprosto obyčejná. A chtěla jsem mu to i říct, protiřečit mu, ale když se jeho pravá dlaň začala sunout směrem na jih, nedokázala jsem už ze sebe vyloudit jediné byť i nesmyslné slovíčko. A čím níž byla, tím vlhčí a rozvášněnější jsem se cítila.

Když pak jeho prsty sáhly za lem kalhotek, zadržela jsem dech a napjatě čekala. Nezastavil se, a tak hned, jakmile mi přejel po tom drobném vrcholku rozkoše, sykavě jsem vtáhla vzduch do plic a rozklepaly se mi kolena. Vlastně celé tělo se mi neznatelně roztřáslo. Takovéhle napětí jsem ještě nikdy necítila.

Nezažila!

Jemně mi bříšky prstů kroužil po jeho vrchu a nekontrolovatelně mi přitom vrčel do ucha. Instinktivně jsem od sebe nohy ještě poodtáhla, abych mu udělala víc místa a matně si uvědomovala, že mě právě tyhle jeho zvířecí projevy dohánějí skoro k šílenství. Přes okraj.

Spokojeně zamručel a pokračoval. I on se teď jemně chvěl, ale těžko říct, jestli za to mohlo to neustálé vrčení nebo i něco jiného.

„Chci...“ vydechl namáhavě s hlasem tak obtěžkaným touhou, že mě to donutilo nahlas vzdychnout. Zahnula a vytočila jsem hlavu tak, abych ho mohla líbat prozatím alespoň na krk. „Už být v tobě,“ zapředl a protáhl ruku dál, že i ta riflová látka trochu povolila a zasunul mi dovnitř dva svoje dlouhé prsty.

To už jsem nekontrolovatelně sténala a zároveň se i svíjela, protože tohle opravdu nešlo vydržet. Může mi tohle dělat a ještě u toho takhle mluvit? Ne! Chtěla jsem ho mít okamžitě uvnitř. 

Hned! nakazovalo mi zběsilým vrčením i moje podvědomí, které pomalu ale jistě ztrácelo nervy a já se s ním rozhodně nemínila hádat.

I Edward teď už dost hlasitě vrčel a já tajně doufala, že tím neprobudí naši holčičku. Občas samozřejmě i zavrněl, ale většinou to byl jen ten smyslný hrdelní zvuk, který se mi dostával úplně všude. Do každé skulinky.

Zahákla jsem si prsty za pás riflí a dala Edwardovi pár vteřin na to, aby ze mě konečně vytáhl prsty, kterými pořád ještě nepřestával pohybovat, a já se toho překážejícího oblečení konečně mohla zbavit. Naštěstí to však pochopil.

Odstoupila jsem a otočila se k němu čelem. Stál tam do půlky těla nahý s rozepnutými kalhotami, ze kterých vykukovaly napěchované, černé boxerky. Jen tenhle jediný pohled na něj a já už nechtěla zbytečně ztrácet čas. Zbavila jsem se bot a pohotově si vysvlíkla i rifle společně se spodním prádlem.

Edwardův pohled už teď opravdu doutnal. Díval se na mě z mírně přivřených, dravčích očí, zatímco jsem pomaloučku kráčela k jeho posteli. Stejně jako já, i on se zbavil veškerého oblečení tak rychle, že než jsem vůbec k mojí metě stačila dojít, byl už úplně nahý. A nejen to, ale dokonce se nahrbil do lovecké pozice a nespouštěl se ze mě ani na vteřinu ten jeho mlsně temný pohled.

S tím, co se mu tak majestátně tyčilo mezi kyčlemi, to byla ta nejvíc vzrušující a sexy věc, jakou jsem kdy viděla.

Všechno uvnitř mě se už opravdu nedočkavostí svíralo a zaplavila mě taková vlna horka, až to snad ani nebylo normální. Ne, nemohlo být. Měla jsem se ho spíš bát, a ano, asi bych raději měla vzít nohy na ramena, ale vždycky to se mnou bylo úplně naopak. Nikdy jsem neposlouchala to, co mi říkal ten rozumný hlásek v mojí hlavě.

Posadila jsem se na kraj postele, rukou něžně přešla po vršku prostěradla, a pak se pomaloučku posunula dál, do jejího středu. Nevím, kde se ve mně brala všechna ta odvaha, ale jakmile jsem byla skoro uprostřed, zapřela jsem si ruce do matrace, odtáhla od sebe stále ještě pokrčené nohy a podívala se na něj zpod přivřených víček. Otevřela jsem se mu, nabídla se a zároveň ho tím vyzvala.

Cítila jsem se neuvěřitelně zranitelná.

Edward se třásl a ze rtů mu unikalo jen tiché hrdelní vrčení, pak se odrazil a ladně mi na kolenou přistál přímo mezi nohy. Překvapením se mi opět rozšířily oči a vynechal dech, ale vidět něco podobného naživo bylo… neuvěřitelné. Měla jsem pocit, že tím nehorázně bolavým napětím, které se mi šířilo z klína, snad i omdlím.

Pak se toho událo tolik, že jsem to ani nestíhala pořádně vnímat.

Sklonil se ke mně, nasál vzduch a blaženě zapředl. Vrhl se mi na ústa a spojil nás v jednom z nejnáruživějších polibků, který překonal naprosto všechny předtím. A nakonec se i se mnou na posteli přetočil tak, že jsem teď byla nahoře já.

Srdce mi splašeně naráželo do žeber.

Chytila jsem ho za krk, zatímco si spolu naše jazyky nepřestávaly hrát, a vytáhla si ho do sedu. Nechal se. Jeho opravdu majestátní chlouba, která byla přesně taková, jak jsem si ji pamatovala, se mi už tvrdě a neodbytně tlačila na břicho.

Přiznávám, že vnitřně jsem se i trochu bála toho, co se stane poté, kdy překročíme tuhle pomyslnou hranici. Já spálím všechny mosty s mým dosavadním životem a otevřu nové cestičky někomu jinému.

Bylo to tak správně?

Co když udělá to samé, co několik let zpátky?

Tohle je tvoje vstupenka do pekla, podvodnice! špitl mi známý hlásek v mojí hlavě, přesto… Pohotově jsem ho umlčela, i když mluvil pravdu. Podváděla jsem. Budu za to muset zaplatit a nést následky, ale nedokázala bych v tomhle okamžiku už couvnout.

Moje tělo si to žádalo, duše taky a já to celé uzavřela tím, že jsem se pomalu nadzvedla, zatímco jsem mu naléhavostí téměř rvala vlasy, chytila ho do dlaně a navedla přesně tam, kam… patřil? Edward zavzdychal a přitáhl si mě k sobě tak těsně, jako bych mu snad měla pláchnout. Zmizet.

To však nehrozilo. A tak jsem nás konečně spojila a poprvé v životě pochopila, co to znamená…

Být jedno tělo.

Být stvořená pro něho. 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Houslistka 37:

 1
10. Seb
01.06.2020 [9:15]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

9. Leylla
19.05.2020 [13:55]

Emoticon Emoticon Emoticon

8. Zvedavka
19.05.2020 [5:58]

Souhlas se Selena18 Emoticon Jediná povídka, co se přidává a má nedočkavé čtenáře Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. Selena18
18.05.2020 [19:30]

Tak tohle je uz zjevne tyrani vernych Emoticon Emoticon Emoticon takovou dobu zadny novy dil Emoticon

6. Babča.S.
17.05.2020 [8:55]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Hanik
15.05.2020 [12:31]

Úžasně psané. Honem další nebo si sežeru nechty zvědavostí. Emoticon

4. Selena18
14.05.2020 [23:36]

Ted konec?... aaaa prosim netrap nas verne citatelky Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Katka
14.05.2020 [23:13]

Krásna kapitola už sa neviem dočkať ďalších Emoticon Emoticon

14.05.2020 [21:48]

anissskaNaprosto luxusní Emoticon Emoticon Emoticon
čekání se vyplatilo.. myslím i v případě B+E Emoticon

1. Zvedavka
14.05.2020 [19:19]

Aaach Emoticon Ale to je jak naschvál, že jen dvě kapitoly Emoticon Další, další, další Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!