Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Houslistka 24

Houslistka 24Edward a Bella se sbližují. ;)

EDIT: Článek neprošel korekcí  

24. kapitola

 

Byla to už téměř hodina, co jsme společně vyhrávali, a šlo nám to vážně úžasně. Já trénovala a zároveň se připravovala na nadcházející koncert, který měl být až po Novém roce, ale pořád lepší nezahálet a pilně cvičit, než pak sklidit ostudu. Edward však najednou zničehonic přestal hrát a s jiskrami v očích, od kterých by to piáno mohlo klidně chytit, se po mně podíval.

„Co je?“ vychrlila jsem zmateně. Nic neřekl, jen se na lavičce kousek posunul a pak prsty poklepal na uvolněné místo hned vedle něj.

„Já- Neumím moc hrát,“ pokusila jsem z toho vykroutit, když mi došlo, že chce, abychom si zahráli společně. Samou nervozitou jsem v dlani křečovitě sevřela smyčec a přitom koukala spíš někam ke klávesám, než do tváře upíra, který však svůj pohled neodvracel. Cítila jsem ho na sobě. Celou tu dobu.

„No vidíš, tak to by ses měla procvičit,“ dodal tak jaksi celý natěšený a jeho dlaň opět potlapkala lakované dřevo stoličky. Tichounce jsem si povzdechla, schovala housle do pouzdra a nakonec se tedy vydala za ním.

Než jsem se však posadila, ještě jsem se zhluboka nadechla. Budu to potřebovat… Takováhle blízkost mi nedělala vůbec dobře. Teda ne tak úplně… Spíš mi zcela zahalila smysly a moje srdce začínalo cítit něco, co by k tomuhle upírovi nemělo. Nikdy!

Ruce jsem prozatím nechala složené v klíně a podívala se na ty jeho, které byly zapřené do jeho stehen. No a co čert nechtěl, pohled mi samozřejmě ujel i jinam.

Ne!

NE!

V duchu jsem klela a nadávala si za to, jak hloupě se chovám. Copak nejsem dospělá? Jak nějaká potrhlá puberťačka jsem samozřejmě pohledem zakotvila mezi jeho kyčle a tváře mi přitom výstražně zahořely.

Zatracený polo-lidství!

 

Nebudu zbytečně omílat, že to bylo nepatřičné, protože on nebyl můj. Já měla Matta! A tohle všechno mě štvalo především proto, že jsem Edwarda tak strašně moc chtěla a zároveň taky ne. Ačkoliv chtíč právě teď nebezpečně vítězil. Srdce mi společně s tepem poplašeně zrychlilo a ani jednoho z nich nezajímalo, že Edward si už zase vesele hraje.

Mluvil na mě, to vím, ale jaksi jsem nebyla pořádně schopná zachytit, co říkal. Vlastně nějakou představu jsem asi měla, ale jen mlhavou. Přestala jsem fixovat moje spletené ruce a podívala se mu do tváře. Koukal na mě a hezky se usmíval, což mému srdečnímu rytmu vůbec neprospělo. Ne takhle zblízka. Jak se říká, když se dostanete moc blízko slunci, nakonec se s jistotou spálíte. A nevím, co to do mě vjelo, ale já si v tenhle okamžik chtěla zahrát na Ikara.

Jedno, jestli ze mě zůstane jen pouhý popel…

Natáhla jsem k němu ruku a položila mu dlaň na tvář. Netuším, kde se to ve mně bralo, ale byla jsem jak očarovaná. Vnímala jsem jen přes hustý závoj, který naprosto utlumoval mozek. A on měl navíc tak jemnou pokožku. Opravdu jak nejprecizněji vyleštěný kámen… Měla jsem pocit, jako bych hladila obličej mramorového Davida ve Florencii. Ne, ani to nebylo adekvátní přirovnání! Tohle bylo jistě daleko lepší.

Edwardovi pod prsty ujelo pár kláves a poslalo tak do okolí falešné tóny. On sám teď vypadal naprosto strnule, jako opravdová socha. Pak se ale jeho ruka pohnula směrem k té mojí, která zůstávala nečinně položená na jeho lehce studené tváři. Překryl mi ji a úplně schoval, načež spokojeně zavřel oči. A tichounce předl…

Je nádherný! Poslalo mi zmateně podvědomí a já mu dávala horlivě za pravdu.

Tak moc jsem ho chtěla. Celé tělo po něm skoro bolestně toužilo. Byla jsem na něj už dokonce i připravená tak, jak ještě nikdy na nikoho.

A pak prudce otevřel oči.

Sledoval mě tím svým temným pohledem, který mi uzloval žaludek a šimral v podbřišku. Byly to tak úžasné pocity, které jsem si už skoro nepamatovala. Teď tu však najednou opět byly a já chtěla pořád víc a víc. Potřebovala jsem se po dlouhé době cítit zase živá. Toužila jsem okusit kousek nebe, i když mi kdesi v zasutém kousku mojí hlavy bylo naprosto jasné, že to později obrečím. S Edwardem to tak bylo. Vypadlo to úplně jinak, než to pak ve skutečnosti…

To je ale jedno!

Sledovala jsem jeho nehybné rty. Byly tak lákavě červené a dokonale kontrastovaly s tou bledou pletí, a o to smyslněji to všechno v závěru vypadalo. Jemně jsem se zahryzla do spodního rtu, abych udolala nutkání se k němu nahnout a nevzít si tak to, po čem přímo prahnu. Vysvobodila jsem ruku z jeho obležení a vrátila ji zpátky na svoje místo, a pak sklopila pohled jejím směrem. Bylo to tak jistější.

A jak jsem se styděla!

 

Mazlivý chlad se něžně dotknul mojí brady a donutil mě tak opětovně zvednout hlavu. Stačil jen pouhý jeden dotyk, aby ten protivný sval v mém hrudníku spustil hlasitou triádu. Dech mi zhrubnul a mírně se zadrhával, když se Edwardovy oči zaklesly do těch mých. Celé tělo mi tepalo nahromaděnou touhou.

Nepatrně se sklonil a přiblížil tak naše obličeje.

Měl pootevřená ústa a já tu škvírku doslova lačně hypnotizovala. Jako zmámená jsem jeho pohyb následovala, zopakovala, a tak se ke mně chvíli nato dostal i jeho koncentrovaný, sladký dech. Sbíhaly se mi sliny… A o to snadněji a bez zbytečných zábran jsem překonala zbývající prostor a s dravostí vyhladovělého jsem se na něj vrhla. Moje ruce po něm vlastní vůlí skočily a začaly mu drze bloudit ve vlasech. Táhly si ho k sobě a on se nebránil, spíš naopak. Taky si mě k sobě přitáhl blíž a jazykem mi bez vyzvání vklouznul do pusy.

Pokojem se vznesl jeden tichý sten.

Můj.

Ze začátku to bylo totální vášnivé vzplanutí, které se pomaloučku utlumovalo, ale neubíralo to na té všudypřítomné náruživosti. Líbali jsme se a já doslova ztrácela hlavu. Edward si mě přidržoval za krk, s druhou rukou zasunutou v mých vlasech. Vypadalo to, jako by se snažil udržet je od jiných částí mého těla, ale přitom mi zamezit abych se odtáhla, což jsem rozhodně v plánu neměla.

Jeho stisk byl něžný, přesto pevný.

To já takhle upejpavá nebyla ani náhodou a pro jednou pustila z uzdy moje věčné ovládání. Rukama jsem mu prvně brouzdala jen po hrudníku, který byl ukrytý pod tmavou bavlnou jeho trička, ale nestačilo mi to. Potřebovala jsem cítit a hlavně taky zjistit, jestli mě opravdu chce, a tak jsem mu druhou dlaní sjela až ke kolenu. Prudce se nadechl, nosem a jeho rty se automaticky přemístily na můj krk. Zvrátila jsem hlavu a nechala mu tak úplně volný přístup. Chtěla jsem, aby si se mnou dělal, co uzná za vhodné, zatímco se moje stále ještě rozechvělá dlaň pomalu šinula po vnitřku jeho stehna směrem vzhůru. Nohy se mu samovolně roztáhly a rukou sklouznul až k mému boku. Vklouzl mi jí pod zadek, který jemně zmáčknul, a přitom mě k sobě přitiskl ještě blíž.

Hořela jsem naprosto všude, kde se mě dotýkal, a to prozatím pouze přes látku. A nebylo to nic proti tomu, jak jsem vzplála, když mi dlaň zakotvila v jeho rozkroku. Tentokrát už zavzdychal i on a nepřestával. Hladila jsem ho mezi nohama a vychutnávala si tu narůstající tvrdost, která se přímo nebezpečně pnula proti džínovému vězení. Pochopil to i on sám, a tak mi tam přitlačil dlaň svojí rukou. Boky nepatrně vyrazily kupředu a já zasténala nahlas z pouhé představy toho, jaké to bude, až ho budu mít uvnitř.

Pravou nohu jsem nedočkavě přehodila přes ty jeho a vyhoupla se na něj. Teď už bych se zastavit nedokázala a vlastně jsem to ani nechtěla. Přitáhla jsem si zpátky k sobě jeho obličej a náruživě se vrátila k jeho rtům. Chutnal božsky, stejně tak voněl a… Jeho tvrdé tělo bylo přesně to, co jsem teď tak moc chtěla. A nepoznávala jsem se. Tahle živočišnost snad nemohla být mojí součástí, nebo se uvnitř dokonale ukrývala?

Vysvlíkla jsem mu triko a on následoval mého příkladu, takže jsem o chvilku později byla polonahá i já. Podprsenka skončila na hromádce s ostatním oblečením. Nechtěla jsem, aby si mě Edward nějak detailně prohlížel, protože přece jen tělo po porodu prošlo nějakými změnami, ale hlavně jsem se styděla. On byl tolik perfektní, a tak jsem se na něj nalepila tak těsně, až mezi námi nezůstal vůbec žádný prostor.

Vzrušeně jsem se klínem třela o ten jeho a celá hořela. Cítila jsem, jak mi horká krev zbarvila tváře, a byl to stejný nezvyk, jako ta šílená pulzující vlhkost mezi mýma nohama, která se každým rázným otřením o jeho tvrdou erekci ještě znásobila. Zrychlovala jsem a uvnitř mě montoval doposud nepoznaný pocit… Přesto nebesky krásný. Jenomže Edward mě chytil za boky dřív, než jsem ho stihla dosáhnout, a mírně mě odsunul.

Neudržela jsem jedno vzteklé zavrčení.

Tohle byla rajská zahrada a on mě sprostě odtáhl pryč!

Přesto jsem na to rychle zapomněla, když se jeho ústa začala opět smyslně mazlit s mým krkem. A po sloupu hrdla postupoval pomalu níž a níž. Nezadržitelně. Nezastavitelně. A já se ohýbala podle jeho přání.

Lokty narazily do kláves, které znovu falešně zahrály, když jsem se o ně opřela, abych získala alespoň nějakou stabilitu. Hlavu jsem měla položenou na úplném vršku piána a moje tělo se tak nestydatě nabízelo Edwardovým lačným pohledům.

Pozorovala jsem ho celou dobu, co si on nepokrytě prohlížel mě, a bylo mi to fuk. Stud zmizel až příliš rychle, ale nebyla jsem schopná nad něčím takovým vůbec přemýšlet.

Byla jsem přesvědčená, že prsa rozhodně nejsou mojí erotogenní zónou, ale když je začala zkušeně laskat jeho ústa a mazlit se s nimi jazykem, propínala jsem se jako luk. Výš, blíž k jeho rtům. Chladivému dechu, který mi na kůži navozoval příjemnou husí kůži. A pak, aniž bych to čekala, jeho ruka opatrně vklouzla pod gumu legín a… šla na jistotu.

Když přejel po vršku těch mokrých kalhotek, měla jsem pocit, že na místě exploduju. Sténala jsem a svíjela se na něm, protože přesně věděl, na jakou strunu zahrát, abych vyletěla z kůže. Konečky prstů odhodlaně vlezl pod to přebytečné spodní prádlo a teď už bez přestání vzdychal i on. Hodně nahlas. Občas to proložil temným zavrčením, a přesně to mi pokaždé v podbřišku vyvolalo takovou podivně slastnou křeč.

Vrč, Edwarde! Prosím, vrč! Mumlala jsem si pouze v duchu.

Dvěma prsty se neodbytně vtlačil dovnitř a já se jen bezmocně zajíkla, a pak už jen lapala po vzduchu. Zatmělo se mi před očima a v klíně mi v okamžení vybouchl nádherný ohňostroj, který mi ihned pohltil a zaplavil celé tělo. I přes to slastné tepání jsem pořád cítila jeho prsty, které se ve mně pomalinku a nanejvýš jemně pohybovaly.

A chtěla jsem víc!

Vymrštila jsem se proti němu a mezitím, co jsem mu chtivě okupovala rty, se moje ruce potýkaly se zapínáním jeho džínů. Nikdy jsem se ničeho nechtěla dopracovat rychleji! Nepřestával vrčet. A ačkoliv se ten nejrajcovnější zvuk, jaký jsem kdy slyšela, ztrácel v mých ústech, přesto mě to přivádělo do extáze.

„Bello,“ zavrněl šeptem, když jsem ho nezadržitelně líbala po celém obličeji. Ten nával vášně byl k nezastavení.

„Hm,“ zamručela jsem nedočkavě, když se moje dlaň konečně otřela o látku boxerek.

„Já tak moc nechci přestat, ale -“

„Tak nepřestávej,“ navrhovala jsem zastřeně.

„Alice se vrací společně s Nessie,“ dodal v polibcích, kterými právě hojně zasypával můj krk, a i když se mi to tak neskutečně líbilo, to, co právě řekl, zafungovalo jako ledová sprcha. Mozek ve vteřince naskočil a já si konečně uvědomila, co to tady vyvádím. A hlavně s kým!

Stáhla jsem ruku z jeho naběhlých spodních partií a překvapením doslova třeštila oči. 

Jak se to zatraceně stalo?

To ne! zaječela jsem v duchu a pohotově z něj slezla, div jsem se přitom nepřerazila.

Sakra!

Ne, zopakovala jsem celá nepříjemně překvapená touhle situací. Rychle jsem se oblékla, zády k Edwardovi a nechala ho tam v tichosti sedět. Nebo nevím, jestli jen seděl, ale nestarala jsem se o to. Málem mě znovu dostal a já ho k tomu ještě pobízela.

Jsem to ale vážně naivní a hloupá nána!

Cítila jsem se jako naprostá špína. Vůči všemu, ale především kvůli Mattovi. Skoro jsem ho podvedla, vlastně… Já. Ho. Podvedla! Žádné - skoro! Přesně toho se celou tu dobu bál, a měl čeho!

Co budu dělat?

Panikařila jsem a oči mi podezřele zvlhly.

„Bello,“ promluvil za mnou známý, ale pořád o něco hrubší hlas.

„Ano?“

„Já- Omlouvám se,“ vydechl smutně a já se k němu překvapeně obrátila. Pláč se naštěstí nekonal.

„Nemáš proč! Nebyla to jen tvoje vina,“ mluvila jsem znechuceně, ale připadala jsem si jako ta nejhorší mrcha. Štětka. „To já jsem tady prachobyčejná běhna!“ lamentovala jsem dál. „Mám přítele, ale málem si to rozdám s tebou a -“

„To neříkej,“ obořil se na mě Edward. Jeho oči se vztekle zúžily a jeho pevný stisk mi uvěznil paže. „Máme spolu dceru a je přirozené, že to takhle skončilo!“

„Ne!“ vyštěkla jsem naštvaně. „To teda není! Mezi námi nikdy nic nebylo, jen -“

„Bello,“ vydechl. „Já tě chci! Se vším všudy, protože…“ Odmlčel se a chvíli mě bez ustání pozoroval. Jeho oči se nepouštěly těch mých a jako by v nich něco hledal, nebo si jen potřeboval dodat odvahu. Netušila jsem, co to má všechno znamenat, a tak jsem jen v tichosti čekala.

Vždyť tenhle upír byl zmetek. Alespoň dřív na sto procent, ale teď?

Mohl se opravdu tolik změnit?

Otevřel pusu, že už něco řekne, ale hned nato se zamračil. Už jsem vážně ničemu nerozuměla.

„Neudělali jsme nic špatného!“ dodal pevně a zapnul si zip u kalhot. Vzrušený už nebyl, jak jsem si ještě stačila všimnout. Pak se natáhnul i pro triko a oblékl si ho právě ve chvíli, kdy se ozval zvonek.

Bok po boku jsme šli otevřít dveře. Věděla jsem, kdo je za nimi, takže když mi pak Alice předávala spící Nessie, veškeré trápení ze mě v sekundě opadlo. Ta malá byla můj všelék… A i Edwardova tvář roztála do toho nejsladšího výrazu, když pozoroval svoji dceru.

„Emmett jí zase nakrmil hlavu naprostými hovadinami. Tak se na to připravte,“ pověděla usměvavě Alice a chtěla pokračovat, když se zhluboka nadechla a její černé oči mě překvapeně sjely od hlavy až ke špičkám mých vratkých nohou. 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Houslistka 24:

 1
3. Zvedavka
27.04.2020 [15:49]

Už aby to dokončili Emoticon

25.04.2020 [23:20]

anissskaNo joooo, je to supr kapitola Emoticon Emoticon Emoticon


Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Babča.S.
24.04.2020 [18:16]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!