Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Historie se opakuje - 1. kapitola

Historie se opakuje - 1. kapitolaPo prologu přichází i první kapitola s názvem Dohoda. Je o dohodě, kterou uzavře Nessie s Jacobem, ale o co v jejich úmluvě půjde si přečtěte sami.

<< prolog


1. Dohoda

 

„Ale Nessie, mně to opravdu nebude vadit. Můj názor znáš,“ ohradil se Jacob. A měl pravdu. Znala jsem jeho názor – nechtěl, abych se vůči němu cítila nějak zavázaná jenom proto, že se do mě otiskl. Vždy tvrdil, že to je jeho problém, přestože mu to nikdy jako problém nepřišlo. Rozhodně ne dokud jsem byla malá. Ale teď, když mi vývojově bylo 16 let, chtěl, abych se na něj neohlížela jako na otisknutého. Vždy měl v plánu mě přesvědčit, že to nemám brát jako hotovou věc – nemusela jsem se do něj zamilovat, mohla jsem chtít někoho „normálního“, jak nazýval lidi. Ale copak něco tak nenormálního jako já mohlo mít normální život? Už z toho důvodu jsem nikdy nepomýšlela nad vztahem se smrtelníkem. Tedy dokud mi to nezačal předhazovat Jake. Několikrát do dne mi tvrdil, že by mi neměl za zlé, pokud bych začala randit s někým jiným. Ale já jsem nikoho jiného nechtěla, přestože byl náš vztah spíš jako vztah bratra a sestry. Navíc všichni mí kamarádi, které jsem si teď mohla dělat, protože můj vývin nebyl tak znatelný, byli „pouze“ kamarádi. Žádného kluka ze třídy jsem neshledávala krásným. Jak bych taky mohla? Posuzujte pozemskou krásu když žijete v domě s 8 upíry.

„Ano, znám tvůj názor, Jaku, ale Ty zase ten můj.“

„Renesmé! Ty toho nevíš tolik jako já. Prosím. Poohlídni se taky po někom jiným.“

„Ty se taky po někom jiným neohlížíš!“ Skoro jsem to na něj zařvala. Neměla jsem ráda, když mi říkal, že je chytřejší než já. A abych mu ukázala svou naštvanost, našpulila jsem pusu. On se pouze zasmál. Nevím jestli jsem mu připadala legrační, nebo se smál tomu, co jsem řekla.

„Ty víš, že mám oči jenom pro Tebe,“ řekl a zasněně se na mě podíval. Měla jsem ráda jeho pohledy, bylo vidět, že mu na mě opravdu záleží. Stejně tak jako mě záleželo na něm.

„Dobře, teď jsi trochu…“ Nemohla jsem najít to pravé slovo, „indisponovaný, co se týče holek. Ale ani jsi mi nikdy nevyprávěl o holce z doby, kdy jsem ještě nežila!“

Jake sklopil oči a plaše řekl: „Nikdy ses neptala.“

Z jeho výrazu jsem pochopila, že jsem asi moc zvýšila hlas. Nechtěla jsem si ho rozhněvat, tak jsem se laskavěji zeptala: „Tak proč jsi mi nikdy o žádné nevyprávěl?“

„Nikdy ses neptala.“

„Fajn, tak teď se teda ptám. Kdo byla tvoje první láska?“

„Podle toho, jak to bereš. Už ve školce jsem byl hodně žádanej, “ řekl ironicky, i když bych se ani moc nedivila, kdyby to byla pravda, podle fotek byl ve školce vážně roztomilej. „Takže lásku – nelásku znám opravdu dlouho. Ale lásku v pravém slova smyslu jsem cítil pouze jednou, pokud nepočítáš vlčí záležitosti.“

Vlčími záležitostmi nazýval věci, co byly typické pouze pro vlky z kmene Quiletů. Potomci pravého vlka stvořeni pouze pro jedno – vraždění upírů. Celkem paradox, když vezmeme v úvahu vztahy mezi quiletskými vlky a námi, Cullenovými. Ani jeden jsme toho druhého nepovažovali za nepřátele, ba naopak. Vztah jako měl tatínek se Sethem nebo maminka s Jakem by jim mohli závidět kdejací staří přátelé.

„A co to bylo za holku? Znám ji? Je z La Push? Kolik vám bylo? Byla pěkná? Hodná? Chytrá? Co jste spolu měli? Jak dlouho vám to vydrželo? Proč už spolu nejste? Neříkej mi, že kvůli mně. Jaku, že jsi se s ní nerozešel kvůli mně?! Mohl jsi s ní ještě být, byla jsem dítě! A vůbec…“ Chtěla jsem říct, že s ní měl zůstat, když mi tady dává kázání o lásce s někým jiným, ale nemohla jsem, Jacob mi skočil do řeči.

„Jenže jsi dítě nebyla na tak dlouho, jako ostatní děti. Na to nezapomínej, “ připomněl mi. „A jestli jsi byla důvod rozchodu? Ano i ne. Nerozešli jsme se. Technicky vzato jsme spolu nikdy nechodili, i když mezi náma bylo větší pouto než jenom přátelský. Takže za rozchod nemůže nikdo. Každý jsme prostě byli souzeni někomu jinýmu. A nebyla pěkná. Byla krásná. V hodně ohledech byla stejná jako Ty.“

„Ale byla člověk, “ doplnila jsem hlavní rozdíl mezi mnou a tou nejmenovanou kráskou.

„Jo, to byla…“ Z jeho slov jsem vycítila, že se něco stalo, ale nechtěla jsem moc vyzvídat. Vlastně ani nevím, jak mě to napadlo, ale co když jeho věta každý jsme byli souzeni někomu jinému, měla znamenat, že jí byla souzená smrt.

„A další odpovědi - z La Push nebyla. Byla starší. A políbili jsme se... dvakrát.“ To poslední byla určitě informace, kterou by mi normálně neříkal, ale ptala jsem se. A přestože neodpověděl na všechny mé otázky, víc jsem nechtěla. Ne od něj. Tu holku měl rád a ona asi umřela. Ale za jakých podmínek? Musím se na to zeptat maminky.

„Fajn, tohle jsi chtěla vědět. Teď se po někom podíváš?“

„Dobře, ale nic neslibuju. Budu se víc koukat kolem sebe.“

„Aspoň to, “ povzdechl si. Nechápu, proč si ještě nezvykl na mou tvrdohlavost, kterou jsem měla po mamince.

„Mám Tě ráda, Jaku, a chci, abys věděl, že to udělám kvůli Tobě.“

„Měla bys kvůli sobě.“

„Kvůli sobě? To bych byla jenom s Tebou,“ přiznala jsem. I když jsem to nebrala tak jako on. Teď jsem prostě na žádný vztah nebyla připravená. I kdyby měl být s ním.

„Miluju Tě, Nessie.“

„Já to vím,“ usmála jsem se na něj a on mi úsměv opětoval. To nám stačilo. Rozuměli jsme si i beze slov. Byli jsme dvě spřízněné duše. Byl to můj nejlepší kamarád. Navždy.

„Jaku?“ zavolal někdo ze zahrady. Byl to Seth.

„Promiň, budu muset jít,“ řekl a bylo vidět, že mě opravdu jen nerad opouští.

„Já to chápu, nic si z toho nedělej. Pozdravuj Billyho… a nebo radši ne.“ Billy nikdy neměl moc rád upíry, a proto nebyl moc nadšený z toho, že se Jacob otiskl zrovna do mě. Nikdy mě pořádně nevzal, a tak jsem do La Push moc nejezdila.

„On se jednou vzpamatuje, krásko, neboj.“

„Já vím. Užij si den, svalovče.“

„Ale co budeš dělat Ty?“

„Neboj, já se nějak zabavím. Asi se půjdu podívat, co dělá Alice.“

„No dobře. Nerad od Tebe odjíždím na dlouho.“

„Jeden den nic není. Navíc Billyho jsi už neviděl hodně dlouho. Neměj o mě starost a už běž. Ahoj.“

„Měj se, Nessie.“ Zamával mi a odešel. Věděla jsem, že mi bez něj bude smutno, ale nedokázala jsem si vysvětlit proč.

 

„Alice?“ řekla jsem téměř neslyšně, ale dost hlasitě, aby to mohl slyšet upír. Během vteřiny byla vedle mě.

„Ahoj, Nessie,“ pozdravila mě svým vysokým zvonivým hláskem.

„Ahoj, Alice. Co máš dneska v plánu? Jake odjel za Billym, maminka je s tatínkem, a tak mě napadlo, jestli bysme něco nepodnikly spolu.“

Alice se úplně rozzářila. „No to by bylo super! Chtěla jsem jet do Seattlu, ale nikdo se ke mně nechtěl přidat. Rose šla s Jasperem a Carlislem na lov, Esmé zase přemýšlí, jak nejlíp vyzdobit náš dům a Belly jsem se ani nemusela ptát, i kdyby nebyla s Edwardem, nakupovat by nechtěla, znáš ji. Ale co ty? Pojeď se mnou.“

Bylo vidět, že jsem její poslední naděje, a tak jsem ji nechtěla zklamat. Navíc mě nakupování bavilo – v tom jsem rozhodně nebyla po mamince.

„Jasně, že pojedu.“

„Kam se jede?“ ozval se za mnou hluboký mužský hlas. Nemusela jsem se ani otáčet, abych věděla, kdo to je. Tenhle hlas bych poznala vždycky, i kdybychom se neviděli miliony let.

„Jedeme nakupovat do Seattlu, “ odpověděla Alice Emmettovi.

„A je to jenom dámská jízda, nebo by se mohl připojit i jeden opuštěný mladý muž?“

„Jen dámská,“ odmítla ho Alice. Vždycky s sebou na nákupy měla radši ženskou. Říkala, že muži jsou moc ukňouraní, aby vydrželi celý den nakupovat.

„Ale notak, kotě. Vždyť jsem tady tak sám. Žena mi odjela s tim tvym hejskem pryč. Prej na lov. Kdo ví, co tam budou dělat.“

„Nic špatného. Při nejmenším je bude krotit Carlisle,“ uzemnila ho Alice.

„Ten tak. Ještě je u toho bude natáčet, pokud se k nim rovnou nepřidá.“

„Emmette!“ napomenula ho Alice.

„No co? Jednou jsem je slyšel s Esmé, to bylo, když jsi ještě s námi nebydlela. Řeknu Ti, to byla panečku jízda. Ani do jednoho bych to neřek. No jo, tichá vody břehy mele.“

„Ehm-ehm, “ odkašlala jsem si, abych upoutala jejich pozornost. „Asi zapomínáte, že máte v domě dítě.“

„Správně. Nessie má pravdu, Emmette. Navíc bys neměl poslouchat nikoho za dveřmi, je to neslušné. A když to tady potom vyprávíš, tak taky nechutné! Za tento… řekněme výpadek máš dvojnásobný zákaz jet s námi. Nikdo nechce v autě poslouchat tvoje pubertální zážitky. Nemám pravdu, Nessie?“ zeptala se Alice a obrátila se na mě s prosebným výrazem. Dnes ji asi Emmett opravdu lezl krkem.

„Máš absolutní pravdu, “ přikývla jsem. I když bych toužila po Emmettově společnosti, vždy mi svým humorem zvedal náladu, ale teď jsem chtěla být s Alicí sama. Potřebovala jsem znát její názor na náš rozhovor s Jakem před chvílí.

„Fajn!“ řekl naoko naštvaný Emmett, „ale jestli tady po návratu najdete upíra, který zemřel na nudu, víte, kde hledat viníky.“

„Myslím, že se zabavíš i bez nás. Do Forks prý přijeli loutkaři, mohlo by se Ti to líbit,“ rýpla jsem si do něj.

„Jak mě? Ty máš na to věk.“

„Já věk, Ty rozum.“

„Hele, prcku, nepokoušej moji trpělivost. Mohlo by se Ti něco stát.“

„Přece bys nebil holku.“

„To je fakt. Nech ji bejt,“ vložila se do toho Alice. „Až se budeš tak moc nudit, můžeš pomoct Esmé s přestavbou domu. My odjíždíme. Pa pa.“ Ani jsem se nestihla rozloučit a už mě Alice táhla ke dveřím.

„Jen si jeďte, zrádkyně!“ zařval na nás Emmett.

Chtěla jsem se mu omluvit, ale Alice se opravdu těšila až vypadneme z domu a dřív, než jsem si stihla všimnout, že vedle mě nikdo nestojí, zastavilo po mém boku žluté Porche. Alice otevřela dveře spolujezdce ze svého sedadla a já si poslušně nastoupila.

 


>> 2. kapitola

 

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Historie se opakuje - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!