Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hate is passing 16

15.12.2009 (14:30) • Tempy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4111×

BELLA

Po obědě jsem se zastavila za Alice. Jasper byl někde pryč společně s Emmettem a Edwardem. Na chatce byla i Rose a společně se domlouvaly na dalším nákupním maratonu.

,,Že pojedeš s námi?“ přemlouvala mě Alice, když jsem dosedla k nim na postel. Skopla jsem boty a zkřížila nohy do tureckého sedu.

,,Ani mě nenapadne.“ Usmála jsem se na ní.

,,Však si to ještě rozmyslíš,“ huhlala si pro sebe. ,,Už jsi Edwardovi předvedla tu noční košili?“ zeptala se.

,,Kdyby to byla noční košile, tak mi to nesahá sotva pod zadek a nemá to ještě dva rozparky.“ Vztekala jsem se.

,,No tak promiň změna slov - noční košilku.“ Alice v očích plápolalo.

,,Ne, tu titěrnost jsem na sobě neměla a ani mít nebudu.“

,,Já myslela, že se ti bráška líbí?“ ptala se sklesle.

,,A i kdyby?“ zeptala jsem se.

,,Tak dnešní večer je pro ten kousek oblečení jedinečná příležitost viď Rose.“ Mrkla na svou blonďatou sestřičku a ta jí na oplátku pokývala hlavou.

,,Mluvila jsem s Emmettem,“ vysvětlovala mi Rose, když uviděla můj nechápavý výraz.

,,A…?“ ptala jsem se dál.

,,Takže se ti vážně líbí!“ jásala Alice.

,,To jsem neřekla,“ hádala jsem se s ní.

,,Tak proč se ptáš, co říkal Emmettovi.“

,,Já se neptala na to, co říkal Emmettovi. Chtěla jsem vědět co s tím má co společného Emmett.“

,,Emmett si myslí, teda podle něho je to očividně jasné, že se Edwardovi moc líbíš. Teda on říkal, že po tobě Edward pořádně jede, ale já si myslím, že to nezní tak dobře.“ Rose mě obdařila zářivým úsměvem hned, jak dořekla Emmettova slova.

,,Tomu nevěřím.“ Přela jsem se s nimi.

,,Co je na tom tak nepochopitelného Jasper to tvrdí taky.“ Alice se taky usmála.

,,Asi to, že Edward říkal, že nemůžeme být ani přátelé. Říkal, že mi nechce ublížit. Taková pitomost jak by mi mohl ublížit.“ Tázavě jsem se zahleděla na Alice a ta jen nepřítomně pokrčila rameny.

,,To vážně netuším Bello. Edward nejspíš plácl to první, co ho napadlo, blbeček taky si to mohl trochu připravit.“ Ulevila si Alice. Všimla jsem si krátkého pohledu, který si vyměnila s Rose.

,,Bello…?“ ptala se Alice, když jsem opouštěla její chatku.

,,Ne Alice tu košilku si nevezmu!“ odpověděla jsem a usmála se na ni.

,,Jak jsi věděla na, co se chci zeptat?“ dožadovala se Alice odpovědi.

,,Řekni mi Alice, na co jinýho by ses zrovna ty chtěla zeptat?“ Rose se při téhle větě začala šíleně smát. Její smích se podobal zvonečkům pověšeným venku, když si s nimi pohrává vítr.

,,Na milion věcí,“ řekla mi. ,,Nejspíš jsme nějak zvláštně propojené,“ dodala nakonec a tahle věta znovu podpořila Rose, která se začala smát ještě víc než předtím.

,,Co se to tu děje?“ vrazil do chatky Emmett.

,,Ále nic Emmette právě odcházím.“ Lehce jsem se mu uklonila a vycupitala jsem z chatky.

Zbytek odpoledne až do večeře jsem přemýšlela o tom bláznivém nápadu s tou pidi košilkou. Na jednu stranu jsem se strašně styděla, ale na tu druhou jsem byla strašně zvědavá, jestli by to s Edwardem vážně něco udělalo, jak mi tvrdily Alice s Rose. V hlavě se mi praly tyhle dvě myšlenky, když jsem šla na večeři.

,,Bello,“ ozval se za mnou ten slizký hlas. Nezastavovala jsem se a šla jsem dál do jídelny. Bože, co bych teď dala za to, aby se tu znovu objevil Edward, jenže byl od odpoledne někde s Jasperem a podle Alice si plánovali vrátit se až po večeři.

,,Co je s tebou krásko?“ zeptal se ten magor.

,,Přestaň mi tak říkat Kyle!“ zakřičela jsem na něj a pokračovala dál v cestě, které byl ještě pořádný kus.

,,Takže ses ještě nerozhodla,“ řekl sklesle, ,,ale to nevadí, však já to hned napravím.“ Slyšela jsem, jak se přibližuje, když jsem před sebou uviděla postavu, která běžela směrem k nám.

,,Tady jsi Bello. Alice mě pro tebe poslala,“ řekl rozjařeně Emmett a hodil výhružným pohledem po Kyleovi. Oddechla jsem si, když se tam objevil a s chutí jsem se k němu přidala.

Z večeře jsme se vraceli všichni společně a do umýváren jsem šla společně s holkama. Když jsem se vrátila na chatku, začala jsem se přehrabovat v tašce. Vytáhla jsem tu krajkovou hrůznost a rychle se do toho navlékla, než přijde Edward. Zalezla jsem pod deku a vzala si knížku.

Asi za čtvrt hodiny někdo zaklepal a já pomalu vstala.

,,To jsem já,“ ohlásil se Edward. Alice mu nejspíš řekla o tom dalším incidentu s Kylem a tak asi nechtěl, abych se lekla. Otočila jsem klíčem v zámku a otevřela. Tělo mi ovál studený vzduch, až mi z toho naskočila husí kůže.

Podívala jsem se na Edwarda, který ztuhl a zůstal stát ve dveřích. Jeho černé oči mě propalovaly. Vsadila bych se, že ještě před chvílí měly barvu karamelu.

,,A dál nepůjdeš?“ zeptala jsem se a pobaveně se usmála.

,,Jo jasně.“ Edward se probudil a vstoupil do chatky. Celou dobu se na mě díval. Takže to funguje, radovala jsem se v duchu a děkovala Alice za ten skvělý nápad.

,,Není ti zima?“ zeptal se Edward a nespouštěl ze mě oči.

,,Ani ne,“ odpověděla jsem a sedla si na postel.

Edward došel ke skříni a vytáhl z ní kalhoty, ve kterých spal. Já se zavrtala do peřiny a jeho spacáku a překulila se hlavou ke stěně, aby měl alespoň trošku soukromý. Rychle se převlíkl, a když zjistil, že už zřejmě z postele nevylezu, zdál se být zklamaný.

,,Dobrou,“ řekla jsem mu a usmála jsem se na něj.

EDWARD

Odpoledne jsem si s klukama zašel na lov. Lovili jsme dlouho, ale mně ani Jasperovi to ještě nestačilo. Jasper potřeboval být plný kvůli ostatním lidem v kempu a já hlavně kvůli Belle. Emmett odešel odpoledne, už se nemohl dočkat Rose a tak jsme s Jasperem zůstali sami.

Našli jsme si malou mýtinu, kde jsme si na chvíli sedli.

,,Řekni mi, Edwarde, proč to nechceš zkusit?“ zeptal se z ničeho nic Jasper. Z mysli jsem mu vyčetl, že myslí mě a Bellu.

,,Víš moc dobře proč,“ odvětil jsem mu.

,,Jenže pokaždé když je někde s tebou cítím jak si šťastný.“

,,Hele Jaspere jsem pro ni nebezpečný. Radši budu trpět sám, než aby trpěla taky.“

,,Hochu ona trpí, protože z ní cítím vždycky to samý co z tebe. Našel jsi svou spřízněnou duši a ona tu svou, proto vás to k sobě tak táhne.“ Zvedl se a rozeběhl se do lesa dřív, než jsem mu stačil odpovědět.

Do kempu jsme se vrátili až po večeři. Alice mě odchytla před chatkou.

,,Nejspíš bys měl zaklepat, má zamčeno.“ Nechápavě jsem se na ní podíval. ,,Znovu jí obtěžoval Kyle,“ řekla.

,,Já ho zabiju,“ zasyčel jsem a vyrazil k jeho chatce.

,,Edwarde!“ křičela na mě Alice, ale já jí neposlouchal. ,,Emmette!“ zařvala a během chvilky se kolem mě omotaly dvě silné ruce, kterým se nedalo vzdorovat.

,,No tak brácho, tohle nesmíš.“ Snažil se mě přesvědčit Emmett.

,,Nikdo se to nedozví, počkám, až vyleze a pak můžeme říct, že ho roztrhal medvěd. Bude to strašná tragédie, ale po čase si na toho parchanta nikdo nevzpomene.“ Odpovídal jsem mu sarkasticky a on mě táhnul k Alice na chatku, kde mě zaplavila vlna klidu, protože tu byl Jasper. Vděčně jsem se na něj podíval, že se mu podařilo alespoň z části zkrotit můj vztek.

,,Nemusíš se ničeho bát, Edwarde, když jsem to uviděla, poslala jsem za ní Emmetta. Nic se jí nestalo, jen se zamkla,“ řekla Alice a začala mě vystrkovat ze dveří. ,,Tak běž už za ní.“

Došel jsem k naší chatce a zaklepal jsem. Uslyšel jsem drobný šramot a kroky, které se blížily ke dveřím.

,,To jsem já,“ ohlásil jsem se, když zastavila těsně u dveří. Klíč zarachotil v zámku a pak se dveře otevřely.

Můj pohled padl na Bellu oblečenou do modré krajkové košilky. Vítr jí ovál pokožku, na které jí naskákala husí kůže. Nemohl jsem od ní odtrhnout zrak a ucítil jsem nový neznámý pocit. Byla to touha, která mě spalovala za živa. Mučila mě ještě víc než vůně její krve. Bella se na mě podívala.

,,A dál nepůjdeš?“ zeptala se a usmála.

,,Jo jasně.“ Odpověděl jsem, když jsem se trochu vzpamatoval. Vešel jsem do chatky za ní stále neschopný odtrhnout od ní pohled.

,,Není ti zima?“ zeptal jsem se po chvíli.

,,Ani ne,“ odpověděla mi a sedla si na postel.

Došel jsem ke skříni a vyndal si kalhoty na spaní nespaní. Zabalila se do deky a pak i do spacáku, což mě docela potěšilo. Otočila se ke stěně, aby mi dala trošku soukromí. Rychle jsem se oblékl a znovu se otočil na ní. Nevypadalo to, že by se chystala znovu vstát z postele.

,,Dobrou,“ řekla a usmála se na mě.

Zapadl jsem na postel a přikryl se.

,,Dobrou,“ odpověděl jsem jí. Sakra proč mi tohle dělá. Producírovat se tady přede mnou v takovém kousku látky. Ona snad vážně chce, abych jí zabil.

Předchozí

Shrnutí

Další

Autor: Tempy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hate is passing 16: