Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hľadal som ťa... - 23. kapitola

Hľadal som ťa...  - 23. kapitolaTakže 23. kapitola venovaná špeciálne pre Johannu a pre Salimar, ktoré ju istotne čítajú:) Ďakujem za komentáre. Aký nápad dostala Mabel? Ako to bude ďalej s Paulom a aký je náš riaditeľ záletník? Mabel končí v práci! Užite si tento dieľ:) vaša Rose!

23. Dam bude náš!

hudba

„Ja... mám nápad...“

Vyhŕkla som bez rozmýšľania a asi by som si najradšej v tej chvíli aj tú svoju hubu zapchala.

„Poď sem Damien, nech ťa zoznámim.“

Damien prikývol a ustráchane šiel ku mne a Paulovi.

„Damien, toto je môj snúbenec Paul, neboj sa, on je dobrý človek.“

Paul sa pousmial a Damien zase raz spravil niečo nečakané. Vrhol sa Paulovi okolo krku a objal ho. Paul ho tiež objal a začal sa Damiena vypytovať.

„Dával si mi tu pozor na moju Mabelin.“

„Áno pane, dával!“

Vystatoval sa Damien a my sme sa zatiaľ s Paulom chichotali.

„Ozaj, čo sa stalo Dam, že si tu?“

„Nič, ja len som ťa chcel prísť pozrieť.“

Povedal, no ja som mu to neverila, pretože si na dlani držal kapesník.

„Poď sem Dam.“

Damien ku mne roztrasene pristúpil a ja som sa mu pozrela do dlane. Celá vreckovka bola krvavá a v strede dlane bola asi 3 cm tržná ranka. Musela som to rozdýchať, aby som sa nepremenila, ja tie deti asi zabijem. Damien mal na krajíčku, díval sa na mňa zo slzami v očiach.

„Kto ti to urobil Dam?“

„Nikto, to ja sám.“

„Netrep hlúposti, to si si určite sám neurobil, povedz mi kto to bol.“

„Josh Corver, ale on mi povedal, že ma zabije, ak to niekomu poviem.“

Rozplakal sa naplno Dam a ja som si ho vzala do náruče. Tak toto už len takto nenechám.

„Paul, ostaneš tu na chvíľu s Damienom, potrebujem si niečo vybaviť.“

Paul prikývol a už si aj bral do náruče malého Damiena... ako ja moc ho milujem.

„Dam, ja som hneď späť, poslúchaj Paula, dobre?“

Len prikývol a ja už som si to rázovala po chodbe k riaditelni. Bez zaklopania som tam vtrhla a videla, čo som asi nemala. Riaditeľ tam sedel na stoličke a po ňom sa liepala polonahá sekretárka.

„Čo to k čertu?!“

Zahromžil riaditeľ, no ja som si ho nevšímala. Vzala som do ruky rozhlas a ihneď predniesla.

„Josh Corver, okamžite do riaditeľne!“

Vypla som rozhlas a otočila sa na riaditeľa a sekretárku.

„Okamžite sa oblečte, o chvíľu tu bude neplnoleté dieťa.“

„Čo, čo si to dovoľujete?!“

„Oblečte sa!“

Zopakovala som a čakala na toho malého hajzlíka. O chvíľu už aj sedel v riaditeľni a ja som začala.

„Počúvaj ma, ty jeden nevychovaný červík! Ak sa ešte raz dozviem, že si niekomu na tejto škole ublížil, ver tomu, že ten kto tu bude zabíjať, nebudeš ty, je ti to jasné?!“

Mladý Corver sa rozplakal a utiekol z riaditeľne a až teraz som sa mohla povenovať riaditeľovi.

„Chcem, aby ste vedeli, že ste najhorší riaditeľ, akého som kedy videla, a že sa o tom, čo tu robíte dozvie vrchné riaditeľstvo! A ešte jedna vec, odchádzam!“

Otočila som sa na opätku a vypochodovala si to znovu, do mojej kancelárie. Keď som vošla dnu, ihneď som roztala. Paul a ten malý zázrak menom Damien sedeli spoločne na pohovke. Vlastne Damien sedel Paulovi na stehne a spoločne sa na niečom smiali. Pristúpila som ku nim, Paula pobozkala, malého Damiena som si vzala do náručia a Paula za ruku.

„Odchádzame.“

Povedala som a niesla a tiahla Damiena a Paula. Damiena som posadila dozadu, do auta a Paul si sadol pri mňa. Preplietol moje prsty s jeho a mohli sme vyjsť smer nemocnica. Boli sme tam ani nie o desať minút. Damiena si pre tento krát vzal na ruky Paul a šli sme smer ambulancia. Sestričke sme ohlásili náš stav a už o chvíľu si brala Damiena ku sebe do kabínky. Ihneď ako sa zatvorili dvere som sa vážne pozrela na Paula.

„Ja...“

„Viem, ty si ho chceš adoptovať, že?“

Opýtal sa ma Paul a ja som fakt začala rozmýšľať nad tým, či nemá telepatické schopnosti.

„Áno, ale to nemôže byť iba moje rozhodnutie, ak si ma ešte stále chceš vziať.“

Pozrela som sa na Paula a čakala na jeho verdikt. Pomaly pristúpil ku mne, vzal moje ruky do svojich a spustil.

„Nie len že si ťa chcem vziať, ale taktiež chcem, aby bol Damien náš, adoptujeme si ho.“

Povedal pevným hlasom a ja som absolútne nechápala.

„Vážne?“

„Smrteľne vážne.“

Zašeptal a venoval mi jeden z jeho najkrajších bozkov...



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hľadal som ťa... - 23. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!